Bublinka. komentáře u knih

Zabrousila jsem zase jednou úplně mimo můj obvyklý žánr, ale nelitovala jsem toho ani na minutku. Autorčino pojetí složitého tématu se mi zamlouvalo, kniha se dobře četla, děj hezky plynul. Posuny v ději a střídání dějových linek v jednotlivých kapitolách udržovalo trochu napětí a hrozně mě bavilo. Každá z postav byla něčím zajímavá, žádná nebyla úplně černobílá. Trochu jsem se bála náročnosti tématu a případné "stravitelnosti", ale kniha by, podle mého názoru, byla dobře čitelná i pro člověka, který o IVF a všem okolo neví prakticky nic.

Příběh vystavěný na slovanské mytologii s neodolatelnou malebností zimní Rusi. Na stránkách knihy najdeme velkou dávku pohádkovosti, ale ve chvíli, kdy se krajinou začne šířit strach, tenhle pocit začne mizet. Byla jsem spokojená, dostala jsem slibovaný "atmosferický a okouzlující román".

Hrozně jsem se na poslední díl těšila, až se mi dostane do rukou a hned ten den jsem se začetla. Nejsem úplně zklamaná, ale nadšená taky vlastně nejsem. Ze celé trilogie považuji závěr za nejslabší. Úplně zmizela hororovost jedničky, nikde se po celém putování nestalo nic nepřirozeného.

SPOILER
Fajn bylo opět putovat s Arťomem, mrzelo mě, že ve dvojce se jen tak mihnul, potkat se s postavami ze dvojky bylo také fajn. V závěru mi to trochu připomnělo Matrix a zklamalo i když si dovedu představit, že by to přesně takhle mohlo fungovat, no proč ne? Konec byl překvapivý, rozhodně jsem nečekala takovou zradu a nakonec se vedle Arťoma objevil naprosto nepravděpodobný snílek, kdokoliv z těch, kdo s ním doputovali až k závěru byl rozhodně pravděpodobnější. Tak šťastnou cestu!

2 29.06.2019

Hodně málo čtu non-fiction a rozhovory už vůbec ne, ale když jsem všude narážela na samou chválu, musela jsem to zkusit. Hned první rozhovor s Romanem Szpukou mě hodně zasáhl, bylo to smutné, krásné, hodně pronesených vět jsem si podtrhávala, abych se k nim mohla vracet. Nutilo to člověka přemýšlet hlavně o lidské duši. Pak ve mě velký dojem zanechali bratři Klišíkovi, to bylo hodně poutavé čtení. Akorát, že ty dva nejlepší lidské příběhy jsem dostala hned v první třetině knihy a pak už to takové není. Každý ten příběh ale ukazuje sílu žít, najít si to svoje místo ve světě oproti tomu, co se od člověka očekává, sílu rvát se s osudem, spoustu naděje a někdy i možná nějaké šílenství. Jako celek hodnotím přínos knihy kladně a určitě ji všem doporučuji.

6 17.06.2019

Po prvním díle jsem si udělala pauzu, od druhého jsem moc nečekala a dostala jsem konečně něco, co mě doopravdy bavilo a poslední třetinu knihy jsem už ani nedokázala odložit u jídla, jak to bylo napínavé a potřebovala jsem vědět, co se stane se všemi postavami, a i když jsem byla rozhodnutá začít číst zase něco jiného, donutilo mě to okamžitě sáhnout po dalším díle. Celkově příběh působil o dost vyváženěji. A já se přistihla, že mě to vážně baví.

SPOILER
Některé dějové linky měli docela předvídatelný směr (Nesta). Brutálních scén bylo myslím tak akorát. Autorka se nebojí ani erotických scén, které na YA podává až syrově, což je pokud se člověk nemá potřebu červenat už jen při troše odhalené kůže, hodně sympatické. (S Tamlinem je to poměrně nuda už od minulého dílo, Rhysand je vážně zábavnější postava po všech stránkách).
Dlouho jsem se nemohla vyznat v tom, jaký má vlastně Feyre vztah k Tamlinovi, a poněkud mi přišly dlouho přetahované pasáže, kdy si hledali k sobě (a do postele hlavně) cestu Feyre a Rhysand. Trochu mě ruší to, že je Rhysand najednou ten správný chlapík (alespoň, že všechna jeho rozhodnutí nejsou vždy správná - Velaris) a z Tamlina je při nejmenším pěknej vůl, působí to až prvoplánově, že si čtenáře autorka takhle tlačí přesně tam, kde ho chce mít a nutí ho do černobílého vnímání světa a postav.

1 17.06.2019

Kočičky opovrhující milujícím vesmírem já ráda. Takže jakmile jsem na facebooku zmerčila, že kočičky neopovrhují papírem a míří na stránky knihy, hned jsem si je v předprodeji objednala.
Většinu vtipů jsem z jejich facebookových stránek znala, ale i tak jsem si je s chutí znovu přečetla.

Jenom tam chybí jednonohý Pete.

Pac ho nejspíš sežral.

3 13.06.2019

Asi kdybych filmovou předlohu neznala snad slovo od slova, možná bych měla z knihy větší dojem, takhle jsem pořád měla v hlavě herce a všechny scény bez prostoru pro fantazii. Je to prostě rozšířená verze o pár scén či pocitů nebo pohledů postav, pár věcí konečně do sebe zapadlo, oddechovka to byla příjemná, ale pořád budu mít radši film.

Jsem už na YA možná fakt trochu stará :D, ale úplně špatné to nebylo. Ze stylu jakým je kniha napsaná jsem vyloženě odvázaná nebyla, ale nemůžu si stěžovat, že by chybělo napětí. I když někdy (často) postavy reagovaly poměrně uhozeně a člověk od začátku zhruba tušil, jakým směrem děj míří a jak by to pravděpodobně mělo skončit. V podstatě kráska a zvíře okořeněná dávkou brutality a s trochou ne moc zajímavýho sexu.

3 13.06.2019

Trochu jsem se tady zasekla, něco přečetla a pak asi na měsíc odložila, než jsem se dokopala tuhle antologii dočíst. Jedno téma, 15 autorů, takže kvalita a čtivost různorodá. Ale že by bylo něco vyloženě špatné, to se říct nedá i když některým by neuškodilo méně stran. Každopádně někteří mě zaujali a rozhodně si od nich seženu ke čtení něco dalšího.

Tahle sbírka má opravdu co nabídnout, dostanete prvky fantasy, ale i čistokrevné sci-fi; příběhy středověké, ale i futuristické, na Zemi i ve vesmíru, v Čechách, v Americe, ale i v mrazivé pustině. A trochu sexu taky.

Nejvíc mě bavily povídky Caput mortuum, Pro pár krys šel bych světa kraj, Po Velké bouři a Zákon smyčky.
Naopak nejmíň Střep, Dlouhá noc na Japetu a Barva smrti.

1 23.05.2019

Po Carrie jsem sáhla už jen z důvodu, že kniha byla útlá a věděla jsem, že King můj šálek čaje nebude. Styl psaní mi nevyhovoval, nejspíš po Kingovi už znovu skutečně nesáhnu. Nepopírám ovšem, že námět je dobrý a že autor dokáže gradovat napětí.

2 12.04.2019

Gaimanovitě sepsaná severská mytologie, rozhodně čtivé a příjemně podané.

Člověku neznající sverské mýty moc dobře bych doporučila hlavně četbu někde v klidu, kde ho nic nebude rušit, protože v tom bude mít leda ještě větší guláš.

1 12.04.2019

Než jsem se do této knihy pouštěla, slyšela jsem ze všech stran, že první díl je nejlepší a pak už to za moc nestojí.

No, mě se asi víc líbil tento. Je pravda, že propracovanosti a ponurosti prvního dílu tento nedosahuje ani zdaleka, ale pro mě to přidalo na čtivosti a začetla jsem se během pár stran a nemohla jsem knihu odložit. Je ovšem také možné, že to způsobilo jen to známé prostředí, po kterém se mi už stýskalo.

1 12.04.2019

Neskutečná. Skvělé zpracování důležité a smutné události. Můžu tady asi vychrlit spoustu a spoustu dalších superlativ a bude to málo.
Člověk to prožívá od začátku až do nevyhnutelného konce, který všichni známe, stejně pořád musí čtenář parašutistům držet palce, co kdyby náhodou.

10 12.04.2019

Hele, jestli jste prostě naštvaní na celej svět a tak nějak všelijak nešťastní, tak knížka to za vás nevyřeší. Ale může pootevřít dvířka k tomu si udělat život hezčí a hlavně na 288 stránkách vám hromadou slov sdělí to, že se hlavně máte radovat z maličkostí.

Čte se sama, font, uspořádání textu, obrázků dělá ze čtení knihy značně příjemnou činnost.

Ano, prosím, tohle ty série potřebují. Dovysvětlit, rozvinout, ukázat jiný pohled. Několik povídek z pohledu různých postav, dokonce i různých období čtenáři poskytne komplexnější náhled pod pokličku dění, než otrocky převyprávět celou sérii z pohledu druhé postavy.

2 12.04.2019

Uf, vážně jsem ráda, že do finále jsme došli "jen" po dvou dílech a ne po třech jako u původních protagonistů. Kluci se mi pořád pletli dokola (ti důležití už naštěstí ne), finální rozhodnutí se tak nějak vybízelo a žádné drama se nekonalo. V podstatě nezáživné opakování původního námětu Selekce už ani moc nezachraňovala čtivost se kterou jsou knihy nepopiratelně napsány. Snad jedno plus bych dala za ten přerod protivné nány v docela sympatickou žábu objevující kouzlo sebereflexe.
Ale dočetla jsem to rychle, tak to zase taková hovadina nebyla.

12.04.2019

Potomek původních hrdinů selekce je poměrně otravnou a nepříjemnou, do sebe zahleděnou nánou. Ke cti ji musíme alespoň přičíst hluboce zakořeněný smysl pro povinnost. Tohle pokračování mi už přijde spíš jako zoufalý pokus o to, podojit poměrně zajímavý a chytlavý námět ještě jednou. Chlapci byli prakticky jeden jak druhý, charaktery nijak zásadně nevykreslené, jména se pletla... V podstatě nic nového to nepřineslo.

1 12.04.2019

Ještě jednou zopakuju, že teda asi jsem už trošku YA žánru odrostla, ale proč občas nesnít, že jo. Už dvojka malinko pokulhávala, ale všechno bylo tak nějak strašně moc čtivě napsané, že mi až u třetího dílu došlo, že vlastně se tam skoro nic neděje. Podle mého mínění, by v podstatě jeden díl asi stačil. Ale je fakt, že člověk musel mít hlavní postavy prostě rád. Konečně se v knize objevilo i trochu krve a i nějaká ta zajímavější akce, která člověka alespoň trochu vytrhla z plynutí tak předvídatelného děje.

12.04.2019

První Poslední Aristokratka byla super. Další dvě knihy byly takové pořád nějak stejné. A tady to nabralo nějak zase spád. To, že to nebylo několik deníkových zápisů, ale "rekonstrukce" událostí jednoho šíleného dne na konci prázdnin, dle mého osvěžilo děj ubírající se nikam. Jsem spokojená. Fajn odpočinkové čtení, na které jsem se opravdu těšila a nezklamalo.

7 12.04.2019

Seznamte se, Jo Nesbø.
Těší mě.

Tohle seznámení jsem pořád odkládala a Harry Hole mi pořád ve čtečce strašil bez povšimnutí. První polovina mě nebavila, potom se to zlomilo a nutně jsem potřebovala zjistit, kdo je ten šílený vrah. A až do poslední chvíle jsem se nechávala autorem svádět do slepých uliček a hledat potenciálního zabijáka v každé sebevíc nepravděpodobné postavě. Nakonec jsem nepodezírala jenom vraha a Harryho.

Když jsem pročítala komentáře podivující se nad hype okolo autora, trochu jsem krčila rameny. Není to trochu hloupost to hodnotit podle jedné knihy a zejména prvotiny?

1 12.04.2019