Bránolog
komentáře u knih
Čtyři roční doby
Stephen King
Tři povídky (ty zfilmované) skvělé, Dýchací metoda výborná. Na rozdíl od jiných mne zcela uchvátilo Tělo, už proto, že Stůj při mně je můj velmi oblíbený film, který si čas od času musím pustit.
To
Stephen King
Přečteno se zatajeným dechem. A taky ten apokalyptický konec, kterej mi jinak u Kinga obvykle dost nasírá, se tady dal překousnout.
Umřel jsem v sobotu
Josef Formánek
Po x-letech věc, která mne tak strhla, že jsem se musel přesvědčovat, že v ulicích Prahy číst knížku při chůzi po ulici je blbost. Docela by mě zajímalo, kolik je pravda a kolik licencia poetica.
Havran (dvojjazyčná kniha)
Edgar Allan Poe
Havrana v Nezvalově překladu jsem se kdysi na gymplu učil (a kupodivu naučil) nazpaměť, takže vlastnictví této knihy byla nostalgická povinnost. A doteď ji občas docela rád otevřu a porovnávám...
Sparta – Slavia: Rivalové navěky
Milan Macho
Ta historická linie obsahuje spoustu fakt a informací, podaných fajn stravitelným způsobem. Naopak linie, popisující vztah zkušeného novináře a redakční elévky je tam celkem zbytečná a působí rušivě. Ale fanouškovi kopané (strannému i nestrannému) se dostane hodně poutavě podaných informací. Fanoušky Baníku nebo Jablonce kniha asi moc neosloví, ale to nebylo jejím cílem.
Škola Malého stromu
Forrest Carter (p)
Nevím, jestli to bylo tím, že se mi trefila do rozpoložení, ale přišla mi skvělá. Prostý pohled na lásku, přátelství i přírodní zákony - u mě to zafungovalo a ten rasismus, na který někteří upozorňují, tam podle mého najde jenom ten, kdo ho tam najít chce.
Babička
Božena Němcová
Jak objektivně zhodnotit knihu, kterou člověk "musel" číst? Pro mě je nejzajímavější taková ta konfrontace autorčiných knih, líčících venkovskou idylku a autorčiny osobnosti, která byla mnohem mnohovrstevnější, než jakou nám ji předkládali ve školních škamnách.
Svědectví
Stephen King
Jasně že plnej počet. A dokonce spolu s "Holčičkou, která měla ráda..." jde o mého asi nejoblíbenějšího Kinga. Atmosféra mi trochu připomínala "Walking Dead" a docela bych se nebránil tomu, vidět to zfilmované.
Vimperk v zrcadle času
Roman Hajník
Možná, že to není na čistejch 5, ale já jako po srdci Vimperák nemůžu jinak. Skvělá fotoexkurze po historii mého milovaného města.
Muž, který sázel stromy
Jean Giono
Něco pro mojí trampskou dušičku...Nehodlám se pouštět do hlubokomyslných komentářů, ale jsem se při čtení cítil být na cestě.
Kladivo na čarodějnice
Václav Kaplický
Né, že bych nějak extra Kaplického žral, ale tohle byl tak dokonalý popis esenciálního zla, že jsem to dočítal s přemáháním a přitom se nemohl odtrhnout. Působivé je, jak jsou ty hrůzy popisované věcným, nezúčastněným způsobem.
Mluviti pravdu
Josef Formánek
Jo, strhující to tedy je. A mám ten samej problém jako u "Umřel jsem v sobotu" - je to pravdivý příběh, a pokud ano tak nakolik?
Sestřelen
František Fajtl
Nebýt to podle skutečnosti, byl by to výborný dobrodružný román...
Pro dnešek a pro příště zavřeno
Martin Janda
Jednoduše, výstižně napsáno, věřím, že právě takto to mohlo v Sudetech chodit. Postavy jednaly tak, jak se od nich čekalo, žádné historické ani logické nonsensy jsem tam nenašel. Popravdě jsem je ani nehledal. Moc mě to bavilo.
Sůl moře
Ruta Sepetys
Normálně u knížek nebrečím (u filmů se mi to tu a tam stane). Závěr tohohle díla je výjimkou, potvrzující pravidlo. Mám na mysli ten závěrečný dopis...
Poslední šumavská pastvina
Martin Sichinger
Myslím, že je to dobře napsané a navrch o mém milém Vimperku. A můj děda sloužil před válkou (a taky chvilku po ní) na Šumavě jako financ, takže o reáliích mám určité povědomí.
Tenkrát v ráji: Jeden život, jedna šance...
Josef Urban
Znal jsem Radúzinu písničku a líbila se mi. Četl jsem o Joskovi a jeho kamarádech jednu z kapitol knihy Vavříny pro mrtvé vítěze a líbila se mi. Pak jsem dostal tuto knihu a líbila by se mi mnohem víc, kdybych ji mohl brát jen jako beletristický příběh. Tím, že se mi doho míchali ti mrtví vítězové, tak mi to trochu zážitek z četby kazilo. Ale příběh vystavěn skvěle, napětí tam bylo dost a člověk fandil, i když znal konec toho příběhu...
Průvodce povětřím a tmou
Ludvík Němec
Tohle je tak divná knížka, že mě úplně fascinovala. Přečteno na vojně a pak jsem se ještě několikrát k tomu vrátil.
Jak jsem vyhrál válku
Patrick Ryan
Lituju, ale to je další klasika, kterou jsem nedal. A nepomohli ani "lstiví Afghánci". Válečnou literaturu ano, ale do tohohle jsem se nemohl začíst a v půlce nechal trápení.
