Poslední šumavská pastvina

Poslední šumavská pastvina https://www.databazeknih.cz/img/books/30_/300920/bmid_posledni-sumavska-pastvina-zKn-300920.jpg 4 35 17

Na začátku listopadu 1918, v bouřlivých dnech rozpadu Rakouska-Uherska a vzniku Československa, dostává písecký poručík Reiner rozkaz potlačit povstání šumavských Němců, kteří se nehodlají smířit s existencí nového státu a vyhlásí si svou vlastní župu Böhmerwaldgau. Přestože stojí proti obrovské přesile, úkol splní a ke své jednotce se vrátí jako hrdina. Jenže netuší, že v květnu 1949 se bude muset jako nepřítel komunistického Československa dostat přes bavorskou hranici a jeho jedinými spojenci budou právě ti šumavští Němci, proti kterým kdysi bojoval… Poslední šumavská pastvina je čtvrtý dobrodružný román vimperského rodáka Martina Sichingera věnovaný příběhům naší západní hranice.... celý text

Komentáře (17)


Hoblinka
Hoblinka
16.02.2023 4 z 5

Konečně vím, proč se u nás říká "Hnal ho jako financ kozu" :-)

soukroma
soukroma
11.02.2023 3 z 5

Velmi zajímavý a slibný začátek - nic z prvních dnů nové republiky, navíc na jihu Čech neznám, takže velké překvapení... Pak to ale bylo spíš nějak zmatečné, bez napětí a méně čtivé...


Katka2382
Katka2382
10.04.2022 3 z 5

Nebylo to špatný, jen mi tak tak trochu chyběl nějaký příběh.A taky mi to přišlo občas dost zmatené.

blimba
blimba
28.10.2021 4 z 5

Mě kniha bavila, obě části. Taková příjemná neurážející oddechovka.

hapac
hapac
07.05.2020 3 z 5

Knížky o Šumavě si vždycky ráda přečtu, v každé je pro mne něco nového, zajímavého, poučného a nového. Od M. Sichingera je to třetí kniha, ale Kocovina šumavského léta se mi líbila nejvíc. V této knížce jsem se občas ztrácela v ději.

sokolí oko
sokolí oko
02.02.2020 1 z 5

Po přečtení popisku na knize o čem je, jsem se hrozně těšil. Nakonec se děj s popiskem moc neshodoval. Velké zklamání.

Eicherik
Eicherik
16.12.2018 3 z 5

Poslední šumavská pastvina je pro mě zklamáním. Anotace byla slibná, ale provedení je pouze na tři hvězdičky.

IYv
IYv
08.10.2018 3 z 5

hodně se srovnává s Hájíčkem, ale tomu nesahá po kolena.
Poslední šumavská pastvina mi zůstala trochu vzdálená. Souhlasím s tím, že první část se četla dobře. Druhá už mě víc a víc mátla.
Ale muži v naší rodině si to dost užili (půjčila jsem to tematicky ke 100. výročí vzniku republiky).

hrebmi
hrebmi
14.09.2018 2 z 5

Znám i lepší Sichingerova díla. Především nechápu, proč autor nevěnoval každému z popisovaných dvou období samostatnou knihu. Ten pokus o vzájemné provázání je beztak velmi chatrný. Ta úvodní prvorepubliková část mne na začátku bavila velmi - ten humorný nadhled, líčení vyhlášení republiky nedopatřením v Písku o pár dní dříve, úplně jsem v tom viděl ty zástupy nás českých Švejků. Pak ale náhle utnuto a skok do roku 1949. Děj běžel občas trhaně a na konci to také bylo narychlo zavřeno, jakoby autorovi docházela náplň v propisce. Kdo si chce vychutnat Sichingera v plné síle, doporučuji raději Meyrovo sklo nebo Kocovinu šumavského léta.

Marika Vanova
Marika Vanova
27.08.2018 4 z 5

Četla jsem na dovolené a neměla jsem čas si to pořádně vychutnat, ale přece jen to nebylo dokonalé. Za mě tak 4,5 *. I když mě autor docela překvapil, zkusím jeho další knihu v klidu domova :-)
Číst na Šumavě o Šumavě bylo fajn.

Péťa1950
Péťa1950
10.07.2018 2 z 5

Příliš kombinované propojení děje.

pobijecmuch
pobijecmuch
14.04.2018 1 z 5

Začátek byl velmi slibný. Autor s určitou dávkou humoru začal popisovat konec první světové války a první dny v nové republice Československo na Šumavě. Čekal jsem, že celá kniha bude napsána v tomto duchu. Nálady, vztahy, příběhy, atd v říjnových dnech roku 1918, této knize dávala velký prostor. Bylo by to báječné vyprávění o něčem co čtenářům z 21.století je naprosto neznámé. Bohužel, autor v druhé polovině skočil ihned do doby po komunistickým převratu a začal zbytečně politikařit. Humor se už dávno vytratil a ze slibného románu se stal nudný příběh. A ještě jedna věc, kterou autor absolutně nedomyslel. Nepochopil jsem proč poručík c.k. armády, zůstane poručíkem ještě po třiceti letech. Autor zřejmě o armádě toho moc neví.
Celkově tedy pro mně tento literární počin jen velké zklamání a ztráta času.

ondrej.b
ondrej.b
03.10.2017 5 z 5

Pro mě zatím nejlepší kniha autorova. Opravdu se mi to líbilo a četlo se velmi pěkně. Pěkně znázorněno nejdříve první putování v roce 1918 a pak i následně v roce 1949. Zápletka se mi také líbila. Prostředí staré Šumavy mám rád a tak jsem na rozdíl od minulých knih velmi spokojen.

Boby17
Boby17
05.06.2017 3 z 5

Docela dobré, děj měl spád. Vysvětlení "dobročinnosti" velmocí při vzniku ČSR nebývá běžně prezentováno, takže za mě autorovi připočítávám plusové body. Jen mi přišlo divné, že Reiner, byť "Rakušák", zůstal až do roku 1949 pouhým poručíkem - určitě nějaký služební postup v armádě musel zaznamenat. A ještě připomínka k obalu: příslušníci píseckého c. a k. pěšího pluku č. 11 nosili na límcích uniforem popelavě šedé vyložení, ne červené. Celkově hodnotím za 3 hvězdy.

Vesmich
Vesmich
03.01.2017 5 z 5

Autor opustil na chvíli Vimperk a vydal se do Písku! Jeho líčení vyhlášení Československé republiky v Písku, jsem použila tematicky právě na loňský Den republiky a provedla svou minivýpravu všemi místy, která s tím měla co dělat. Slavnostní zakončení v hotelu Dvořáček/Otava a úspěch byl velkolepý! I děti se ve škole blýskly originálními znalostmi. Martin Sichinger- velký učitel! Žádná jeho kniha mi nezůstane utajena…A ten konec, jak se poručík a sedláci z Čížové opevnili na Kašperschachten a ještě nevěděli, co přijde, zatímco my ano…to mi jich bylo až líto, pane učiteli….

Taklamakan
Taklamakan
16.11.2016 4 z 5

Příjemné překvapení. Moje první setkání s panem Sichingerem a hned povedené. Určitě neunikne srovnávání s jiným bytostně jihočeským autorem - Jiřím Hájíčkem. Podobně jako jemu mu jde drobná kresba situací, míst, nálad a postřehů. Sichinger ale tolik nepsychologizuje, staví před nás spíše jakousi středoevropskou variaci na post-habsburský western. Kniha opravdu příjemně plyne, nutí k zamyšlení a přitom zbytečně nezdržuje. Některé momenty mi ale přeci jen přišly schématické a možná trochu násilné. Každopádně si od Sichingera s chutí přečtu i další knihy.

Bránolog
Bránolog
03.11.2016 4 z 5

Myslím, že je to dobře napsané a navrch o mém milém Vimperku. A můj děda sloužil před válkou (a taky chvilku po ní) na Šumavě jako financ, takže o reáliích mám určité povědomí.

Kniha Poslední šumavská pastvina je v

Přečtených38x
Čtenářské výzvě2x
Doporučených3x
Knihotéce35x
Chystám se číst13x
Chci si koupit4x