bosorka komentáře u knih

Theorin umí navodit výbornou atmosféru, tady trošku ponurou a mírně duchařskou (v jeho podání bych ale docela uvěřila, že duchové jsou), k tomu ostrov Öland. Čte se velice rychle, i když není klasickou detektivkou a víc než touha zjistit, kdo je vrah, žene dopředu zájem o hlavní hrdiny a tajemství statku Aluden. Bavilo mě, dávám 75%.

7 18.12.2012

Skvělá kniha! Ani nedokážu srozumitelně popsat, proč je tak skvělá, ale niterně se mě velice dotkla. Mitchell dokázal, že nepotřebuje žádné berličky v podobě formální podoby knihy, že prostě perfektně vládne jazykem a umí psát příběhy, co mají duši. A když je čtete, připadají vám tak důvěrně známé, jako byste je sami prožívali. S hrdinou se lze ztotožnit beze zbytku. Vím, že si tuhle knížku ještě budu chtít přečíst.

6 03.12.2012

Vcelku tradiční a čtivá detektivka. Nic, co by posadilo na pozadí, ale od autorky si ráda přečtu i knihy další. (A asi se na její popud pojedu podívat na Gotland.)

22.11.2012

Jsem trochu na rozpacích, četlo se to vcelku dobře. Líbilo se mi, jak byl příběh vystavěný - jako dopis mrtvé sestře, kde se vše vysvětluje, zároveň jako výpověď na prokuratuře, zároveň jako samotné pátrání po tom, co se stalo. Samotné vyústění mi ale přišlo takové překombinované a vlastně ne moc uvěřitelné. Navíc, kdo je padouch, mi došlo snad hned poprvé, kdy se tam objevil. Knížka spíš průměr, přesto mě občas dost dojala, protože jak se jedná o děti, jsem v koncích. Jenže nebyly právě proto v příběhu, aby dojal?

1 16.11.2012

Fakt mě to bavilo. Přesně knížka do pochmourného podzima. Odpočinková, zábavná. Stařík je božskej, jak nic neřeší a krásně se proplétá životem. Ještě o krapet víc, než samotný útěk, mě bavila linka jeho života. Kdy se totálně apoliticky smýšlející člověk dokáže namanout k tolika zásadním politickým dějům ve světě. Hodně jsem se pobavila a doporučuji!

10 09.11.2012

Hodně dobré, i když pár výtek bych měla. Nesbo udrží čtenáře v napětí do poslední minuty. Přesto mi třeba výběr toho, kdo je vrahem, připadal malinko laciný. Na druhé straně, sněhulák jakožto noční můra funguje dokonale. Bylo to děsivé a napínavé, ale možná jsem čekala nějak zakuklenější. Nebo prostě jen už mám Nesba trošku prokouklého. Stále nejvýše mám postavený Pentagram, následuje Červenka, Nemesis a Spasitel. Sněhuláka teď vkládám přímo doprostřed a dávám mu 87 %. Ráda bych tu sepsala i ty výtky, ale v tom případě bych prozradila hodně z děje, což budoucím čtenářům samozřejmě udělat nechci.

7 01.11.2012

Hodně se mi líbilo, jak byly příběhy z různých dob provázané, ale jen tak lehounce náznakově, nijak okázale na "plnou hubu". Výborné pak bylo střídání stylů, kdy autor použil např. deníkový záznam, dopisy, rozhovor... Kniha se mi ale nelíbila stoprocentně, moc mě nebavil příběh Adama Ewinga, tedy deníkové záznamy, nemohla jsem se nejdřív do knihy včíst a pak mě zase díky nim nebavil konec. Za nejlepší považuji rozhovory se Sonmi v budoucnosti a dopisy Roberta Frobishera z meziválečného období. Celkově ale velice zajímavá knížka, doporučníhodná!

2 24.10.2012

Nebýt první zoufale utahané první části, asi bych hodnotila stejně jako první díl. K tomu zajímavému jsem se prokousala jen s velkými obtížemi. Katniss, která stále řeší, kterého z nich dvou chce a stejně není schopná se ničeho dobrat. Neustálé a sáhodlouhé popisy toho, jak ji dávají do gala. Plus tedy náznaky, že se něco děje, že už lidé nejsou tak poslušní a že Kapitol přitvrzuje. Úvod mohl být daleko kratší. Zhruba v půlce knihy ovšem nastane zlom a pak už se děj zase překotně valí. Autorka umí vymyslet zajímavé lsti na své hrdiny, nenudí. Bohužel konec je překotný zase až moc. I tak jsem ráda, že jsem si dvojku přečetla, do třetího dílu se mi vůbec nechce. Nutno ovšem uznat, že Vražedná pomsta je místy mnohem vtipnější než první díl - hrdinové nešetří sebeironií.

3 25.09.2012

Detektivka s Harry Holem je jako vždy skvělá, nutí bleskurychle číst dál, Harry Hole je sympaťák, možná i pro ty sklony k pití, má svou temnou stránku a není stoprocentní klaďas. Přitom mu jde o pravdu, asi i o trest. Nakonec (a konečně) ale i o svoji spásu. Často si věci dělá po svém, působí jako tvrďák občas i bez citu, ale má duši a velkou.
I tak jsem krapet na rozpacích, kolik dát hvězdiček, i proto, že Červenka a Pentagram se mi asi líbily víc. Navíc tady jsem docela záhy přišla na pointu - už jsem asi trochu prokoukla kombinační schopnosti J. Nesba. Ale i tak je to opět zajímavá detektivka, zvlášť potom řešení, k jakému Harry v závěru přistoupil - není prostě tradičním policajtem. Hodnotila-li bych procenty, pak 85 %.

6 21.09.2012

Začínám mít pocit, že mě právnické knihy Michaela Connellyho v čele s advokátem Mickey Hallerem, všemi jeho ženami a celým týmem baví i víc než ty detektivní s Harrym Boschem. Všechna ta zákoutí právnických procesů, nad kterými člověku občas až poklesne čelist. Čte se to jedna báseň. A v tomto případě má Connelly ode mě navíc mnoho plusových bodů za poslední kapitolu!

4 09.09.2012

Nějak mi nesedl autorův styl a občas jsem měla pocit, že jen do zvláštního stylu balí jinak nepříliš zajímavý příběh. Respektive, případ zajímavý je, ale zase to není nic, co už bych někdy nečetla. Navíc odhalení mi nepřipadalo zrovna oslňující, čekala jsem asi větší pecku, ne něco k čemu naváděl příběh v podstatě celou dobu. Možná ještě autorovi šanci dám, i když jeho styl mě dost často přiměl k tomu, že jsem pasáže přeskakovala, což jinak moc nedělám. Možná by knížce neškodilo trochu ji prokrátit. Co se mi líbilo, byl motiv horka, který má obrovský rozkladný charakter - asi i proto, že jsem ji četla v době, kdy tu padaly teplotní rekordy.

27.08.2012

Jedna z nejoblíbenějších knih mého dětství, kterou jsem tenkrát četla mnohokrát. Teď ji čteme dětem a tak můžu říct, že ani v dospělosti nenudí. Udělat hrdiny (a padouchy) z ovoce a zeleniny byl skvělý nápad. Cibulka a jeho početná rodina plná Cibulí, Cibulek, Cibuliček, Cibuláků. Mistr Hrozen se svým šídlem, pan Tykvička, Jahůdka a Ředkvička. A proti nim kníže Citron, tlustý baron Pomeranč a hlavně podlý a zlý rytíř Rajské jablko, kterého dokáže rozplakat pouze Cibulka. K tomu si přidejte nádherné Sekorovy ilustrace. Prostě o tuto knížku nelze děti ochudit.

2 22.08.2012

Příběh sviští jako o závod, chytne člověka hned na začátku a nepustí ho do konce. Což je skvělé. Taky samotné téma mě baví. Boj o přežití, který upomíná na některé postapokalyptické knihy. Ač je to "postapokalyptické" navozeno uměle. Ke knize pár výhrad mám, nelíbil se mi konec konec v aréně. Zvlášť mi vadilo, že knížka ač fantasy, se stále dokázala tvářit hodně realisticky - na konci už ne. Jinak co mě hodně bavilo bylo vyprávění v první osobě a přítomném čase, získávalo to napínavější náboj, působilo autentičtějí, zajímavé bylo nevědět, co se děje jinde, než se pohybuje vypravěčka, se kterou jsme si pouze mohli domýšlet, co se děje venku. Zvlášť oceňuji autorčin zajímavý nápad. Uvidíme, jak si poradila s dalšími díly.

5 22.08.2012

Zprvu mi přišla knížka hodně zábavná a to i přes velice nesympatickou vypravěčku, která je nejchytřejší, nejšikovnější, od všeho má klíče. Alespoň si to myslí a díky tomu má i pocit, že může řídit život svých bližních, i když jim ho spíš ničí. Knížka se četla dobře, i jsem se dostkrát zasmála, ač někdy to bylo přehořké. Ale zhruba od chvíle, kdy se tři hlavní ženské postavy vydají do Německa, mě příběh začal nudit, ba i štvát, a to, jak se Rosalinda (tedy vypravěčka příběhu) chovala, už se mi těžko překusovala. Vím, že to byl záměr, udělat ji tak nesympatickou, ale kdyby na to nedojelo tolik postav... Knížky s enormně nesympatickými hlavními postavami prostě nejsou můj šálek. Skoro škoda, autorka píše dobře a zkusím ji sledovat.

22.08.2012

Pohodová knížka na léto, děj moc pěkně plyne. A i když člověku připadá, že už všechno někdy někde četl, vůbec to nevadí. A navíc je to hodně zábavné.

10.08.2012

Detektivka nebyla špatná, četla se dobře, ale připadala mi tak trochu prostší, nebo jak bych to napsala. Děj autorka moc nezamotává, jede přímočaře, nabídne v podstatě jediného podezřelého, o kterém je ovšem jasné, že on vrahem nemůže být (už i ze zákonitostí detektivek), a tak se jen čeká, na koho to nakonec padne. S tím, jak ubývá stran do konce, začíná být čtenář nervózní, že to nebude konec podle jeho gusta. Ale úplný konec tomu dává úplně jiný nádech, otevírá dveře, které ovšem nezavře a tudíž zbyde prostor k přemýšlení. To dává knize odlišný rozměr, kvůli němuž jsem se rozhodla dát nakonec 3* místo 2.

19.07.2012

Ještě o kousek akčnější než první Lichožrouti. Stále zábavné a vtipné. Už se těším na trojku.

29.06.2012

Komentář bude trochu nesourodý asi jako samotná kniha. Vlastně jsem na rozpacích, jaké dát hodnocení. Tři hvězdy mi připadají málo, ale zase si nejsem jistá, jestli to v konkurenci dalších mnou hodnocených knih může být za čtyři. Takže asi tak - začátek skvělý, základní zápletka perfektně vtáhne do děje, je to vtipné, žene dál. Postava Johannese Cabala baví i tím, jak není zrovna sympatická (a o to sympatičtější je jeho bratr-upír). Satan a jeho pohůnci také zábavní. Co je blbé, že příběh posléze trochu ztrácí dech, vtip, na který je člověk natěšený, není taky častý, jak by se očekávalo. Občas jsem měla co dělat, abych se ke knížce vrátila. O to víc mi spravil náladu konec, který je napínavý a svižný. Jak kdyby měl autor napsaný začátek a konec knížky, který vevnitř vycpal vatou - a možná víc, než bylo nutno. Nebylo to vůbec zlé, ale trochu šťávy chybělo. I přesto jsem na další příběhy Johannese Cabala velice zvědavá.

14.06.2012

Přemýšlím, jestli takové knížky mají číst matky s malými dětmi (či vůbec dětmi), už dlouho se mě nějaká knížka tak bolestně nedotkla a nevisela mi v hlavě. Z některých věcí mi bylo smutno až na dřeň. Již jsem před časem viděla podle tohoto příběhu relativně dobře zpracovaný film, ale knížka prostě v mnohém obrázky předčí, i proto, že máte sami možnost představit si. V knize je moc hezky rozebrán problém toho, co je mravní a co ne a jak nic není černobílé. Je vinný ten, co udělal mnoho zlého a přitom to, proč to udělal, je dobré? Má matka opravdu bezmezné právo na výchovu svého dítěte, když to z toho bude mít doživotní následky na psychice? Knížka je kontroverzní a vyvolává mnoho otázek. A já byla stejně jako Angie tak moc naštvaná koncem! A jako žena bych taky jednala jinak, i když nejspíš v rozporu s logikou.
Čtyři hvězdičky jsou asi za jinak standardně psanou detektivku, i to, že hlavní hrdinové, ač se mnohokrát dostanou do ohrožení života, bez poskrvny (dobře - s jednou zlomenou nohou) narozdíl od mnohých jiných vše přežijí.

2 24.05.2012

Zprvu mi připadala knížka skvělá, pak jsem ale zjistila, že to dělá hlavně forma, kdy se střídá několik vypravěčů a to dost netradičních. Kromě hlavní hrdinky Angie vypráví příběh plyšové prasátko, kočka či auto. Navíc Angie se pokouší o psaní a to různých forem, takže příběh samotný doplňují její výplody, které evidentně vycházejí z prožitého, ale zase není zcela jasné, zda v nich i krapet nefabuluje. Knížka je velice čtivá, ale už samotná zápletka, od které se odráží - tedy to, že hlavní hrdinka by ráda následovala slavné osobnosti, které se nedožily více než 27 let, je trošku obehraná. Zvlášť když je jasné, jak to dopadne. Celý příběh je také malinko tuctový, Angie, ještě než by umřela, potřebuje světu dát nějaké veledílo, aby zůstala zachována v pamětech lidí. Proto odjede do Finska, kde se toto dílo pokouší vytvořit. Nic moc z toho nevyplývá a že prozře, je jasné snad už od první stránky. Bojím se, že u této knihy si za čas vzpomenu jen na zajímavě podanou formální stránku, ale o čem byla, si nezapamatuju.

1 10.05.2012