bookshelf komentáře u knih

Celkem čtivá, ale nepříliš strhující kniha mě zaujala hlavně díky autorčinu předchozímu dílu. To co jsem očekávala mnohonásobně převyšovalo realitu. Špatně vykreslená charakteristika postav, kterých je navíc tak moc, že se v nich můžete ztratit. Děj sice postupně graduje, ale je to celé příliš roztahané a nepřesvědčivé. Obyčejně se bojím úplně všeho, ale u této knihy jsem se ani nepozastavila nad absurdními situacemi, natož abych byla vyděšená. Celou dobu jsem si říkala, že určitě přijde moment, kdy to začne stát za to. Po dočtení jsem si uvědomila, že takový okamžik za celou dobu bohužel nepřišel.

2 11.12.2014

Labyrint, který by ani Daidalovi nedal spát, odráží nekonečnou píli, vůli nevzdávat se a sehranou dělbu práce. Je pro mě vážně těžké si představit, jaké by to bylo zapomenout. Na celý svůj dosavadní život a hlavně na všechny, kteří v něm hrají nějakou roli. Přijde mi to skličující. Bonus v podobě naprosto neznámého prostředí, kde lidé používají zvláštní slang, a které je navíc samo o sobě strašidelné a nebezpečné také nezní lákavě. Osobně bych se asi nedokázala vypořádat s faktem, že mě okolní zdi vězní uvnitř, a že cesta ven je v nedohlednu, pokud je vůbec nějaký únik proveditelný.

Příběh se od úplného začátku, kdy vás možná trošku zmate způsob řeči používaný obyvateli Placu, pohybuje kupředu velice svižně a nenechá vás ani na chvíli si oddechnout. Žádný šťastný moment netrvá věčně. Ale ani žádná tragédie není zdlouhavá a neřešitelná. Všechny ty vítané i nevítané změny vás dokáží udržet ve střehu až do naprostého konce. To zajišťují také krátké kapitoly, které vždy končí něčím, co vás nenechá knihu odložit a nečíst dál. Neříkám, že příběh nemá žádné chyby. Nebo snad, že mi způsob psaní bezmezně vyhovoval, ale není to nic, co bych díky tak poutavému příběhu nedokázala přejít.

2 13.10.2014

Pojetí tragédie, ať už v jakémkoli smyslu a rozsahu, musí být zaručeně složité sdělit papíru. Zamlouvá se mi ten nápad, ale sama bych takovou práci na literaturu sepsat nedokázala. Osobně se mi líbí, co ta kniha představuje a o čem vypráví. To, že se věci nevyvíjí, tak jak si je člověk představoval je jako každodenní chléb pro každého z nás. Ale rozhodně nechápu, proč se Tim pořád a nekonečně užíral tím, že je albín. Vím, že to není jednoduché, zvlášť v této době, kdy jsou všichni hodnoceni nejprve podle vzhledu. I přesto, a hlavně kvůli tomu se ale Tim mohl jako první oprostit od předsudků.

Spisovatelka se celou dobu snažila zvyšovat napětí a donutit nás knihu neodkládat dokud nezjistíme, co se to tenkrát tak strašlivého stalo. Mě osobně to nijak nelákalo a předem jsem o tom ani moc nepřemýšlela. Je trochu škoda, že o tom věčně zmiňovaném dni bylo prozrazeno až moc informací. Mohlo to být více překvapivé. Ano, bylo to tragické, ale autorka z toho mohla vytěžit i více, nebýt tak uspěchaného závěru.

Časový posun mezi dvěma perspektivami, díky nimž se o příběhu něco dozvídáme, je úžasně zasazen. Občas se mi sice pletla roční období nebo lidi, se kterými Duncan nebo Tim přicházeli do styku, ale jinak nebylo složité se v knize orientovat.

Někdy je těžké, ba dokonce nemožné odhadnout, jakou relevanci bude rozhodnutí mít, dokud není po všem.

2 04.10.2014

Podivuhodné a krásné soužení mi přineslo podivuhodný i krásný zážitek, který zcela zaplnil moji mysl, která už dlouhou dobu prahla po něčem tak okouzlujícím, dokonalém a jedinečném. Z počátku jsem byla kvůli ději trochu zmatená, protože nevyprávěl o Avě a jejích křídlech. Ani o ničem, co jsem se z anotace dozvěděla. Příběh totiž začínal dlouhou dobu před tím, než se Ava Lavender narodila. Ačkoli kniha není celou dobu jen procházkou růžovým sadem, její děj mě hladil po duši. Na konci jsem se jen usmívala štěstím a křivila svaly v obličeji dojetím. I přesto, že je to kniha relativně uzoučká, obsahuje mnoho postav. O tom bychom mohli soudit, že ani jednu z nich nebudeme schopni lépe poznat, pochopit a mít rádi. Opak je ale pravdou, každá postava má v knize své místo, na které beze sporu patří. Také díky tomu je vlastně tento příběh tak fascinující.

2 30.09.2014

Způsob, kterým Tahereh Mafi píše své knihy je naprosto unikátní. Dokáže neobyčejně strhnout celou vaši duši, která vyloženě dychtí po dalších neotřelých přirovnáních a seskupeních slov, která by vás ani ve snu nenapadla spojovat dohromady. Jenže! Co se týká poslední knihy, jako by spisovatelka zapomněla na ta velkolepá slova. Na celou jejich existenci. Nechala je prosáknout do příběhu jen, když už by se čtenáři začínalo zdát, že kniha změnila autora. A jako kdyby zapomněla na to, že právě kvůli tomu jsem se na tu knihu tak nesmírně těšila.

Je až neuvěřitelné, jak se Juliette změnila v průběhu celé série. Z dívky, která se bávala i vlastního stínu se stala vůdkyní a hlavou povstání. Uvědomila si své dřívější chyby a přestala se chovat jako chudinka. Její energie mě odrovnala. Naprosto a jedinečně. Upřímně jsem čekala, že tak dokonale se vypracovat nebude ani v nejmenším schopná. Její duševní a fyzická cesta od první stránky až po tu úplně poslední mě ohromuje.

Co se týče vlastního příběhu. Jsem zklamaná. Jakýsi plamínek začal plát. Poté se zcela rozohnilo i mé vlastní zklamání, protože dobrá polovina knihy byla o Juliettiných osobních věcech, které byly omílány znovu a znovu a stále dokola. Warnerovo počáteční přiznání mě absolutně odzbrojilo. Před tím se mi zdál úžasný, ale to nebylo nic proti tomu, co jsem o něm smýšlela poté.

Nevím, co dalšího bych mohla dodat, aniž bych vypustila na svět nějaký nechtěný spoiler. Obecně pro mě zakončení nebylo zcela uspokojivé. A to i přesto, že jsem četla chybějící dvě kapitoly, ze kterých jsem sice měla radost, ale ocenila bych i nějaké to "dva roky poté". Neodmítla bych ani další knihu. K mé smůle se tak bohužel konat nebude. Navíc se omlouvám, že jsem této knize zkazila stoprocentní hodnocení.

2 31.08.2014

Mara je jiná. Na začátku jsem byla trochu zmatená. Nebyla jsem si jistá, co vlastně čtu. Jestli je záměrem knihy být tajemná nebo romantická. A potom to bylo divné. Ale tak pěkně divné. Některým by asi smrt jiných lidí (nejedná se o spoiler-můžete být v klidu) nepřišla hezky divná, ale to, co se kolem Mary dělo mě zajímalo a táhlo. Přemýšlela jsem o té knize celý den dokud jsem ji nedočetla.(Samozřejmě potom ještě víc.) A také o Noahovi. Jediné, co mi na něm vadí je, že není skutečný. Michelle Hodkin jsem po přečtení Prozření Mary Dyerové zařadila na 3. místo, co se týče mých nejoblíbenějších spisovatelů. A to je co říct.

2 09.04.2014

Chvíli sice trvalo než se příběh pěkně rozjel. Ale když se to stalo, nemohla jsem se nabažit všech náhlých zvratů, které nastaly. Pořádnou radost mi udělal popis světa mimo Republiku a Kolonie. Je to přesně to, co jsem u jiných dystopických příběhů postrádala. Docela mě rozhořčil sled posledních pár událostí na konci po tom, co všechno vypadalo velmi idylicky. Smůla. Po tom konci mě mnohem více zajímá, jak to dopadne s June a Dayem než vývoj války mezi Republikou a Koloniemi.

2 05.02.2014

John Green mě znovu nezklamal. Nesrovnávám Hledání Aljašky a Hvězdy nám nepřály. Ačkoli stále tápám nad tím, kde ostatní uronili pár těch slz, kniha se mi líbila tak, že dám hned 4 hvězdičky. Pokud jste tento komentář četli proto, abyste se rozhodli zda si ji koupit nebo ne, volte první možnost. Vždy je čas jít hledat velké Možná.

2 01.01.2014

Je celkem jasné, co této knize zajistilo tak velkou prodávanost. Osobně jsem si Zoe oblíbila už dávno. Jsem za ni ráda, že jí vyšla kniha, ale mám-li být upřímná, úspěch této knihy je vystavěn na jejím jméně. U autorů knih to většinou bývá naopak.

Většina z nás neví jaké to je mít větší počet lidí, kteří sledují naše výtvory jako je např. Pennyin blog. Cením si toho, že autorka do knihy vnesla své zkušenosti s blogováním, ochanou soukromí a hlavně s úzkostí a záchvaty paniky. Ačkoli má kniha pěkné téma, provedení je na tom o dost hůř. Hlavně co se týká první poloviny (přibližně). Mně osobně trvalo se do knihy začíst, přemýšlela jsem i o odložení. V příběhu je určitý zlom, v jehož duchu jsem celou knihu očekávala. Jediné, co bych na této knize doopravdy vyzdvihla je vztah hlavních postav. Mílé, nenucené, hřejivé. A záviděníhodné, samozřejmě.

1 10.07.2015

O co v téhle hře jde? Je to prosté. Nemít strach.

Podle mě se spíše jedná o nerozvážné hazardování se životem vlastním i lidí v okolí.

Nejprve mě zaujala anotace. Tudíž jsem očekávala něco nevídaného a zajímavého. Místo toho jsem byla pořádně zklamaná. Hlavní postavy mi přišly podobné. Pohled ze dvou perspektiv byl tudíž trochu zbytečný. Na určitých místech se kniha až moc táhla a některé věci se zbytečně opakovaly. Na druhé straně byla zase příliš uspěchaná a hra Panika trochu odbytá.

Mé zklamání se odráží v 2,5 hvězdičkách, které jsem zázračně zaokrouhlila na 2. I přes to si plánuji přečíst alespoň ještě jednu knihu od Lauren Oliver, "protože teď už vím, že za vší tou tmou a strachem a hlubinami je světlo, slunce, za kterými můžu jít, a prostor a svoboda."

1 11.08.2014

Tuto sérii jsem po přečtení Města z kostí chtěla nanávratně odložit. Očividně se mi to nepovedlo. Byla chyba pokračovat ve čtení, což jsem udělala kvůli spoustě doporučení. Nekonečně uspávací a moc neříkající příběh se zápletkou, která snad nešla brát ani jako zápletka. První díl alespoň vylepšoval Jace. V této knize mi moc vtipný ani sympatický nepřišel. Ale líbilo se mi, jak si na začátku všichni hráli na Snapea, když Jacovi říkali, že je stejně arogantní jako jeho otec.

Čekala jsem, že když už se jedná o díl s pořadovým číslem dvě, budu z té knihy alespoň trochu chytřejší ohledně Idrisu, Spolku, démonů a celého podsvěta. Omyl. Jediná novinka byly vílí schopnosti, což není zrovna utěšující.

SPOILER!
Dala bych knize ✯, ale docela mě bavilo Simonovo věčné umírání, což knize vysloužilo nějaké body navíc.

1 28.07.2014

Je to zvláštní. Při čtení takřka každé Riordanovy knihy se nemůžu dočkat až skončí, ale po jejím přečtení už se těším na čtení dalšího dílu.

1 17.07.2014

Od knihy jsem se snažila nic neočekávat. Jsem za to ráda, protože při opaku by mě zaručeně zklamala. Je škoda, že autorka vše popisovala jednoduchým stylem. Okolí, vzhled, charakter postav - to vše zůstalo víceméně na naší fantazii, abychom si to představili.

SPOILER!
Postavy byly takové nijaké. Neurazí. Ale ani nenadchnou.
Ever si všichni oblíbili. (Jak jsem četla) A přitom se chovala jako obyčejná puberťačka.
Callum, zaručeně nejlepší postava ze všech, byl přemýšlivý, sympatický a také hodně sebevědomý. I jen to jak na začátku jednal s Stoosmasedmdesátkou zatímco on byl je Dvaadvacítka : Je jen otázkou času, kdy mi neodoláš.
Wren byla zprvu obyčejný reset, který poslouchal na slovo. Proč by taky ne? Nemá emoce, je silná a řídí se pravidly, která jsou daná. Tak jakto, že na konci pláče, cítí se provinile atd. ? Chápu, že v ní Callum probudil nějaké dávno zapomenuté emoce, ale stejně..
Adina byla plytká. Úplně bez osobnosti.
Líbil se mi vztah Calluma a Wren. Občas mi připomínali Katniss a Peetu v aréně. Ona je ta silná, ta co jej chrání. Obstarává jídlo atp.

Závěr byl velmi uspěchaný. Ještě více než celý příběh. Když už Wren získala tu armádu resetů, proč tedy s nikým nebojovali? To mi tam chybělo. Celý úprk z tak rozsáhlé a zabezpečené společnosti vypadal až příliš jednoduše.

Dávám ✯✯✯ , protože mě příběh dostatečně zaujal a potěšil, ale po dokončení jsem si na knihu ani jednou nevzpomněla.

Od této knihy jsem moc neočekávala, protože mě první nijak nenadchla. Ale tento díl mi tak učaroval. Nenechal mě ani na chvíli vydechnout. Bylo to opravdu zajímavé čtení. Oceňuji, že jsem se tentokrát mohla něco dozvědět o Obnově. Protože informace, že ničí knihy mě sice zasáhla, ale o ničem moc nevypovídala. Velmi jsem si oblíbila Kenjiho. V prvním díle byl mojí nejméně oblíbenou postavou: otravný, nedůvěryhodný, úchylný. To se tentokrát změnilo již na prvních stránkách. Nejvíc mě ale překvapil Warner. Já vím, že bych ho měla nenávidět. Jenže mi to nějak nešlo. Bylo to takřka nemožné. Kniha obsahuje velmi zajímavé zvraty, fascinující zamyšlení a ty nejlepší přirovnání, které jsem kdy četla.

1 28.05.2014

Kniha si mě zpočátku získala neotřelým způsobem psaní. Nadšení z toho, že jsem našla něco jiného a úžasného pominulo, když jsem knihu začala číst. Prvních asi 80 stránek jsem přemýšlela, jestli nebylo chybou si ji kupovat. Nebyla to výslovně nuda, ale nic uchvacujícího. Navíc jsem netušila, že i v této dystopii se bude vyskytovat nějaká romance. Nebylo to tak děsné, jen trochu vtíravé. Když jsem se do knihy konečně začetla, nemohla jsem ji odložit. Konec mi učaroval. Teď už nebudu váhat ani chvíli s koupí dalšího dílu.

1 12.05.2014

Čtení to nebylo špatné. Po vydařeném prvním dílu možná trochu zklamání. Na začátku jsem málem vyletěla z kůže kvůli všem věcem, které mají být podle krásných "epesné". Doufám, že to už nikdy znovu neuslyším. Děj pěkně plynul. Teda až na další cestu, kterou musela Tally absolvovat. Ne že by její cestování bylo nudné. Bylo velmi nudné. Zakončení knihy se mi zdálo vcelku podařené. Bylo by to vážně dobré zakončení nebýt posledního rozhovoru s Davidem, kvůli kterému u mě Tally celkem klesla. Nevím proč, ale nějak nedokážu oblíbit postavy této série. I přes všechny nedostatky se těším na další pokračování.

1 29.04.2014

Asi nejméně povedená knížka z celé série. To ještě neznamená, že byla špatná. Ale druhým dílem byla nasazena celkem vysoká laťka, které Šampion prostě nedosahoval. Nejvíce z celé knihy se mi líbil systém, který fungoval v Antarktidě. Když jsem tuto část četla, litovala jsem, že se celý příběh neodehrává právě tam. Doufám, že slečna Lu plánuje v budoucí době zase něco napsat, protože její knihy jsou opravdu čtivé.

1 21.04.2014

Z dílů Percy Jacksona mě tento bavil asi nejméně. Přijde mi, že se každý díl dost podobá a trochu mě to začalo nudit. Každá výprava je sice z jiného důvodu a i okolnosti jsou jiné, ale vždy Percy někam přijde, někoho potká a odejde. Musím ale uznat, že mě u Riordanových děl zatím vždy na další pokračování neuvěřitelně nalákal konec. A tak to bylo i tentokrát. Jen doufám, že mě závěrečný díl nezklame jako tento.

1 14.04.2014

Dílo Navždy princeznou se mi zdálo lepší než některé předcházející díly. Ačkoli se nejedná o žádné těžké čtení. Ale kdo kdy řekl, že nemáme číst to, co se nám líbí, i když se nejedná o "plnohodnotnou" knihu? Kniha jako závěrečný díl absolutně splnila má očekávání. A nechybělo ani navázání na předchozí díly.

1 01.02.2014

Velmi zdařilá fantasy kniha, která se kromě klasických témat jako je magie nebo boj dobra se zlem nenápadně zaobírá diskriminací a nesvobodou určitého typu obyvatelstva, což přidává paralelu s naším současným světem. Musím zmínit také, jak si autorka bravurně pohrála s vývojem postav, které se navíc chovaly velmi logicky vzhledem ke své minulosti a nastalé situaci, což je podle mě jev, který ve většině young adult knihách úplně chybí.

30.12.2018