Esej o tragédii
od: Elizabeth LaBan
Pro fanoušky knih Proč? 13× proto a Hledání Aljašky. Tim Macbeth, sedmnáctiletý albín, nedávno přestoupil na prestižní Irvingovu školu, jejíž motto zní: „Vejdi, přítele najdi a přítelem se staň.“ Ale přítel je to poslední, co Tim hledá — doufá jen, že absolvuje poslední ročník, aniž by vzbudil příliš pozornosti. Ale nav... celý text
Pro fanoušky knih Proč? 13× proto a Hledání Aljašky.
Tim Macbeth, sedmnáctiletý albín, nedávno přestoupil na prestižní Irvingovu školu, jejíž motto zní: „Vejdi, přítele najdi a přítelem se staň.“ Ale přítel je to poslední, co Tim hledá — doufá jen, že absolvuje poslední ročník, aniž by vzbudil příliš pozornosti. Ale navzdory své snaze zůstat nenápadný se zamiluje do hvězdy ročníku Vanessy, přítelkyně nejoblíbenějšího studenta na škole. K Timovu překvapení Vanessa jeho lásku opětuje, ale pokud by to někdo zjistil, mohlo by to otřást jejím společenským postavením. Tim a Vanessa navážou utajovaný vztah, ale navíc se musí vypořádat s esejem o tragédii, závěrečnou prací posledního ročníku, kterou zadává nejpřísnější učitel na škole.
Kniha je psána střídavě z pohledu zamilovaného Tima a také Duncana, studenta posledního ročníku, který odhaluje celou pravdu o Timovi a Vanesse.
Esej o tragédii je působivý příběh o zapovězené lásce a o tom, kam až jsou lidé schopni zajít, aby si uchovali svá tajemství. méně textu
| Originální název: | The Tragedy Paper (2013) |
| Žánr: | Literatura světová, Romány |
| Vydáno: | 2014, Host |
| více informací... |
Komentáře (65)
Kniha mě mile překvapila. Líbí se mi nápad a celkově, jak je kniha napsaná. Měla jsem ji přečtenou velmi rychle a byla jsem zvědavá, jak vše skončí.
Kniha se četla moc lehko. Taková jednohubka, ale hodně se mi líbila. Je čtivá a překvapivá s nádechem tajemna. K dalšímu a dalšímu čtení vás nutí Timovo vyprávění a také nutkání dozvědět se, co se vlastně stalo. Popis vztahu mezi Timem a Vanessou se mi líbil, myslím, že asi každý z nás jednou něco takového zažil. I některé úvahy by stály za promyšlení v reálném světě. Co se týče konce, trochu mě zklamal - čekala jsem něco více šokujícího. Ale jinak mám z knížky krásný pocit. Jako oddechovka super.
Četlo se to dobře, ale jinak mi to nic nedalo. Postavy ukňučené, neschopné žádné větší akce, vytáčelo mě, jak celý rok řeší "esej o tragédii" (co to je 15 stran?!), a navíc, vyprávění tak pěkně graduje a místo grandiózního závěru je tam jenom takové plivnutíčko.
A Vanessa se v 18 letech oblíká každý den do jedné barvy? Všetně gumiček do vlasů a sluchátek? ...Ale styl oblékání tu nehodnoťme.
Super kniha!Ideální na sněhové počasí❄
Za dva dny přelouskana a hned vlozena do oblibenych!
Po přečtení jsem měla v hlavě úplně prázdno. Autorčin styl si mě okamžitě získal a já si vychutnávala každou větu. Pokud si knihu někdy přečtu znovu, bude to rozhodně v zimě, když bude padat sníh.
Bylo to úplně jiné, než jsem čekala, jak dějově, tak styl, jakým to bylo napsané. A bylo to lepší. Jo, tohle se mi líbilo.
Knížka je napsaná takovým stylem, že jsem chtěla pořád číst, abych se konečně dozvěděla, co se tam vloni stalo, ale nakonec ta pointa pro mě nebyla až tak úžasná. Možná kdybych byla mladší, prožívala bych to celé líp. Nicméně krom rozuzlení, je knížka opravdu krásná a poutavá.
Přijde mi, že každou knihu by čtenář měl číst ve "správnou" dobu, aby z ní měl ten správný prožitek... No a mě se očividně podařilo přečíst si Esej o tragédii v ten "správný" čas... Prožila jsem a vcítila jsem se při čtení tohoto příběhu do každé jeho věty i slova... Pochopila její sílu i poselství... Mnohdy se ztotožnila i s hlavnímy hrdiny.. Duncan i Tim vám po přečtení knihy budou tak blízcí, že tomu až sami nebudete věřit... Román je napsán tak nevinně a zároveň působí neskutečně silně...
"Vejdi, přítele najdi a přítelem se staň."
I vy proto neváhejte a vydejte se na nezapomenutelnou návštěvu Irvingovy školy!
Měla jsem jí vypůjčenou od spolužačky, která mě varovala, že začátek je nuda a konec úžasný a dojemný. Mě se kniha líbila od první stránky, ale konec mě zklamal. Asi jsem si na něj dělala moc velké naděje. Nedojal mě a vyplývající poučení mě taky neoslovilo. Konec bych napsala jinak, asi víc brutálněji, řekla bych :D
Knížka na mne už od svého začátku působila zvláštním melancholickým dojmem - rodiče zanechají syna samotného v jeho rodném domě, který prodávají, aby tam strávil noc těsně předtím, než odjede na středoškolský internát... Pocit jakési citové nedostatečnosti se pro mne prolínal celou knížkou, i ve chvílích intimnosti Duncana s Vanessou. Na rozdíl od Greenovy "Hledání Aljašky" mi v příběhu chyběla bezprostřední vřelost a až naivní okouzlenost prvním citovým vzplanutím. Pro mne si jsou knížky velmi podobné především pointou a svým filosofickým podtextem, který je v Aljašce možná až příliš exaktně rozebírán oproti Eseji, kde působí sice jednodušeji, ale o to přirozeněji a organičtěji, což je dáno i výstavbou celého příběhu, kdy od počátku tušíme něco zlého, zatímco v Aljašce dochází k náhlému zvratu na který není čtenář tak promyšleně připravován. Myslím si, že knížky nejde srovnávat, i když se srovnání jednoznačně nabízí. Každý příběh je psán jinak a cílí na trochu jiný typ čtenáře. V tomto případě rozhodne o preferenci titulu spíše osobní prožívání při čtení, které je u každého jiné.
Snad jen dvě slova - SKVĚLÁ KNIHA - úžasné počtení, byla jsem skoro převtělená do Duncana a byla stejně natěšena jako on na další pokračování Timova příběhu. Konec mě úplně odrovnal, Knihu jsem zhltla za jeden den.
Příběh byl velice krásný, citlivě a čtivě napsaný. Knížku jsem velice prožívala a spolu s Duncanem čekala, co se bude dít dál. Přiznám se, že od té slibované velké romance jsem čekala něco zcela jiného. Možná víc scén Tima a Vanessy. Určitě by si to zasloužili. Postavy jsem měla ráda a s Timem soucítila. Je těžší bejt jinej. Vždycky. Ať už se lišíte čímkoli. Takže jeho nejistoty jsem plně chápala. Velice se mi líbilo, jak se příběh postupně vyvíjel a mrzelo mě, když už byl konec. Velice by mě zajímalo, co se dělo potom. Jestli Duncan kontaktoval Tima a jestli se s ním vůbec někdy setkal, jestli Tim ještě někdy mluvil s Vanessou....a tak :) Jinak autorka velice dobře popsala prostředí Irvingovy školy. Úplně jsem se mohla vidět, jak procházím chodbami a pod kamenným obloukem si čtu školní motto :) A ta obálka je prostě úžasná!
Velká láska a velká tragédie.
Od začátku příběhu jsem čekala, co za tragédii se stane. Téměř od první stránky jsem byla napnutá a příběh mě naprosto vtáhl. Postavy byly většinou sympatické, i když ne vždy jsem s jejich jednáním souhlasila.
Nicméně kniha mě v některých pasáží trošičku zklamala. Velká láska tam sice byla, ale vlastně jen platonická. Trochu mě překvapilo, že spolu Tim a Vanessa kromě líbačky ve výtahu nic neměli. A potom je tu ta velká tragédie. Na to, jak mě od začátku kniha napínala, mi přišlo, že to zas taková tragédie nebyla.
Přesto knihu celkově hodnotím kladně, protože byla čtivá a, když pominu svoje očekávání, i konec byl relativně překvapivý. Za mě pěkných 80 %.
Zajímavě napsaný příběh. Krásně se čte a kniha mě velmi překvapila, bylo to úplně jiné než se na první pohled zdálo.
Je velmi těžké být výjimečný něčím, co si člověk sám nevybere a čeho by se radostí vzdal. Moc hezká sonda do života Tima, úžasného člověka, kterého tlak okolí a vnitřní nejistota ze stigmatu vede cestou, po níž by se sám nedal. Přála bych si v našem životě potkávat více Vaness a Duncanů a jen minimální množství Patricků.
Výborná kniha . Přelousknutá za jeden den. Příběh byl vymyšlený dobře, prolínání mezi tím, co bylo a co je teď, se mi moc líbilo, ale chyběly mi v knize milostné scény Tima a Vanessy. Konec jsem čekala taky trochu horší .
Vejdi, přítele najdi a přítelem se staň.
Esej o tragédii by neměla minout nikoho. Je to okouzlující a svým způsobem originální kniha, která nám přináší příběh o tom, jak se jakýkoliv nepatrný čin může na člověku podepsat. Také je to ale příběh o lásce, přátelství a jedné hrozné tragédii.
Tak o tuhle knížku jsem pohledem zavadilo jednou tak v knihovně a říkám si,že jsem o ní hodně slyšela na blozích od blogerek a jak ji vychvalovaly:)Nedalo mi to a další návštěvu knihovny jsem si knihu půjčila a můžu říct,že si ji budu pamatovat:) Jsou zde krásně popsané dva příběhy,které si jdou tak ruku v ruce celou knihou - příběh Duncana a příběh Tima.Výborné popsané prostředí školy,a přišlo mi že se Duncan docela ztotožňoval s osudem Tima v některých částech Timova příběhu.A ano slovo RELEVANCE RELEVANCE RELEVANCE opravdu člověka nenechá spát a bude si ho pamatovat určitě ještě hodně dlouho:)
Ač jsem od knihy nic moc nečekala, tak mě neskutečně překvapila... Četla se lehce a nutila mě přemýšlet, jak to bude dál a hlavně jaké bude rozuzlení... Slovo relevance mi bude dlouho šrotovat v hlavě... Výborné čtení!
V první řadě musím napsat, že nakladatelství HOST je pro mě vcelku záruka, že kniha bude dobrá. Mám je moc ráda.
Esej o tragedii je výborně napsaná. Způsob jakým se příběh odvíjí, odkrývá je výborný. Skvělý nápad. Velmi dobře bylo zřetelné co je minulost a co je přítomnost.
Ano je to příběh ze školského prostředí, ale není nijak plytký, povrchní .. naopak. Nevím proč, ale při čtení jsem si několikrát vzpomněla na "(ne)obyčejného kluka".
Osobně Esej o tragedii řadím mezi knížky, které si budu dlouho pamatovat.
Vřele doporučuji.
Tak tohle bylo super! :) Přečteno za den, neuvěřitelně čtivý stylpsaní, líbilo se mi že to bylo z pohledu dvou osob Tima a Duncana, ze začátku jsem si hledala k oboum cestičku ale po chvilce jsem se už nemohla od knížky odtrhnout. K Aljašce mi to nepřišlo moc podobné až ke konci to mělo trošku podobný sráz, ale jinak bych to moc neřešila. Oddechovka vhodná na léto a na dovolené:) 5*
Kniha byla dokonalá. Okamžitě jsem se do ní začetla a nemohla od ní odejít. Nádherný styl psaní. Nemám nic, co bych ji vytkla. Dokonalá kniha :)
Přirovnání k Hledání Aljašky sedí jen z důvodu středoškolského prostředí, protože Esej o tragédii je několikanásobně lepší. Jak díky sympatičtějším postavám, tak pro absenci křečovité snahy o humor. Navíc má filosofickou nadstavbu a není jen provoplánovým příběhem pro mladistvé.
Knížka se mi četla velmi dobře, jen mi pořád bylo líto Tima a Vanessy, jejichž příběh vlastně skončil-neskončil. Mám ráda příběhy z internátů.
Ve svém konci tenhle příběh byl opravdová tragédie. A možná i zbytečná. Pořád jsem si říkala, že je Tim až moc posedlej a otrvanej se svýma očima, měl nosit slunečný brýle ne...? A ono to dopadne takhle... Kniha to byla úžasná, i s tím otevřeným koncem (které nemusím), ale stejně bych brala pokračování, kde by Daisy a Duncan byly spolu a měly svoje 1,4 dítětě, Timovi se vrátí zrak a s Vanessou odejdou za západu slunce žít šťastně až do smrti...
Autor a jeho další knihy
Elizabeth LaBan
americká
- Esej o tragédii (2014)
- Příručka pro babičku a dědečka (2012)
Podobné knihy
- Hledání Aljašky (2013)
Uživatelé mají knihu
| v Právě čtených | 3x |
| v Přečtených | 252x |
| v Čtenářské výzvě | 3x |
| v Doporučených | 23x |
| v Knihotéce | 65x |
| v Chystám se číst | 194x |
| v Chci si koupit | 39x |