bookshelf diskuze u knih

Kniha nazývána kultem a fenoménem. Zaručeně zaslouženě. Mrzí mě, že jsem se nechala fenoménem zklamat. Ano jsem zklamaná. Nekonečně oceňuji genialitu, zručnost a promyšlenost promyšlenosti autorky, která se dokáže na třech stránkách tak zvaně vykecávat o tom, co znamená být „super holkou“ nebo o věcech, které jsou vhledem k našemu příběhu zcela irelevantní a zdlouhavé, ale i přesto důležité k navození atmosféry. Co přesně mě zklamalo, nedokáži přesně definovat. Snad mi tam chyběla nějaká jiskra, či okamžik, kdy by mě kniha začala neskutečně bavit a já bych byla vtažena do děje.

Jsou knihy, do jejichž děje lze sklouznou jako po másle. A poté jsou knihy, které se s vámi chtějí prát. Přesně tak jsem se cítila. Jako kdyby mě ta kniha od sebe odstrkovala a říkala u toho, že k té lepší části se stejně nikdy nepropracuji, protože začátek (ten začátek!) je vyloženě nezáživný. Ale já byla morálně silná a přeprala jsem ji. A ano, byla jsem po zásluze odměněna.

Na obálce knihy jsem si přečetla, že s vámi kniha chytře manipuluje. Nepřijdu si zmanipulovaná. Ne moc. Pro rozuzlení zápletky jsem neměla žádnou teorii, která by se postupně mohla měnit při odhalování nových faktů.

!SPOILER!
Chtěla jsem se tomu vyhnout, ale u této knihy nemohu jinak. (Nemám totiž moc ráda zveřejňování spoilerů.) Amy, Amy, Amy. Nevím, jestli jsem jen já byla na straně lstivé psychopatky, která podle mého mohla být klidně ještě větším sociopatem, ale Nick mi prostě nesedl. Už od začátku. Nepřála jsem mu nic dobrého. Ani v momentu, kdy se celá Amerika rozhodla, že ji možná nezabil. Zdá se tedy, že jsem nakonec někým zmanipulována byla. Za vším hledej Amy. Závěr mi přišel trochu nijaký. Ale po delším zamyšlení jsem přišla na to, že extravagantnější by to bylo možná příliš špatně uvěřitelné. Amy přeci už má co chce. Prozatím se mstít nemusí. Ačkoli by mě nepřekvapilo, kdyby už něco takového měla dávno v plánu.

07.11.2014

Nepředvídatelně předvídatelné zakončení série skýtá i některá velká překvapení. Trochu mě mrzelo, že jsem na konci druhé knihy nenechala být ten kód a obsah truhly pro mě byl očekávaný.

SPOILER!!
1. Docela mě udivila odvěká naivita strážců, když na pravý záměr hraběte Saint Germaina přišly i děti jako Lucy a Paul.
2. Spisovatelka zcela popírá pravidla cestování v čase, když nenechá zemřít Jamese A. P. Pimplebottoma. Kdyby ho Gwen doopravdy zachránila, neznali by se ani předtím. Jenže to by se ho pak nevydávala zachraňovat.
3. Na největší překvapení (alespoň pro mě) celé knihy jsem málem nepřišla. Nejprve mi totiž nedošlo spojení pana Bernharda a nového příjmení Lucy a Paula, totiž Bernhardovi.

25.06.2014