bookfan komentáře u knih

Pro mě velký čtenářský zážitek. Knihu jsem plánovala přečíst dlouho, ale v obchodech nebyla k dostání, takže nakonec pomohla knihovna. Ze začátku jsem měla jisté obavy, zda ji zvládnu, neboť náhlý příval postav a jmen na rodinné sešlosti se mi zdál nepřehledný. Stačilo však jen chviličku vytrvat, situace se zpřehlednila a potom už následoval vytříbeným jazykem napsaný výborný a komplexní román. Ocenila jsem zvláštní autorův humor, i opakování určitých motivů v textu, stejně jako vykreslení celkové společenské situace. Nakonec se rozptýlily i mé počáteční obavy, jak asi bude vypadat onen "úpadek měšťanské rodiny", neboť takto je román obvykle uváděn. Ano, ohledně majetku se skutečně jednalo "úpadek" a také mnoho postav zemřelo, nicméně označila bych tyto skutečnosti spíš jako vývoj, od vyrovnaných, racionálních a čilých obchodníků po více do sebe orientované a citlivější jedince. Optimistický závěr se sice nekoná, ale tento vývoj se zdá být spíše zákonitý, ostatně jinak by to nebyl "vývoj", ale stagnace, a nebylo by až tak o čem psát ... Závěr - rozhodně doporučuji.

9 14.08.2022

Velká spokojenost a příjemné překvapení. Několik let jsem knihu měla doma a otálela s jejím přečtením (v obavě, že bude suchopárná), ale mohu jedině doporučit. Je napsána čtivě a lze říci že i s vtipem a nadhledem, zároveň však poskytne základní orientaci v jednom úseku dějin antického Říma a možná v leckom probudí zájem dějiny. Je zapotřebí zorientovat se v poměrně velkém množství postav a jejich příbuzenských vztazích, ale naštěstí je připojen přehledný rodokmen. Jakmile jsem začala číst, nemohla jsem se od četby odtrhnout.

12 14.08.2021

Tuto knížku mám od M.H. nejraději. Hodně beznaděje, ale po mnoha letech jsem měla chuť si některé pasáže vypsat, natolik mi přišly trefné. Což je vlastně smutné ....

8 14.08.2021

Knížka mě od začátku bavila. Chladné prostředí Švédska hezky ladilo se zimním obdobím, ve kterém jsem ji četla. Příběh se nedal brát sice příliš vážně, na to byl až moc nereálný, ale hlavní hrdinky (zvlášť jedna z nich) byly sympaticky trhlé, zápletka přiměřeně dobrodružná, konec nadějný. Hezké oddychové čtení, které se netváří, že by bylo třeba je brát smrtelně vážně.

4 04.01.2020

Autor je zmatený jak lesní včela po postřiku. Nejdou mu tabulky v Excelu, tak se do nich naváží. Ze svých nedostatků si nic nedělá, píše si knihy (a zřejmě i přednáší) o tom, jak je dobré se na mnohé snahy vyprdnout. Ach bože, to je tedy přístup k životu. Hrůza, během knihy jsem paradoxně málem dostala amok. Já vím, on to asi s námi myslí dobře, ale důsledkem jeho přístupu je mimo jiné i kniha, která působí jako dost odbytá.

2 03.01.2020

Muž se rozhodne napsat knihu. Knihy více kupují ženy, a tak aby se dobře prodávala, opatří ji názvem vzbuzujícím pocit útulnosti. Opatří ji hrdinkou, která je citlivá, vzdělaná, laskavá, chápavá, starostlivá, ochotná, navíc "bydlenka". Aby neměl autor s knihou moc práce, vybere knihy, které napsali jiní, a obalí je troškou příběhu. Je náhoda, že velkou část doporučovaných knih vydalo ve Francii nakladatelství, se kterým je autor propojen? Tolik asi úvahy k tomu, proč tato kniha mohla vzniknout. Výsledkem je pro mě až moc přeslazené dílko, ze kterého dobro tryská proudem, a to tak úplně nemám ráda. Na druhou stranu, kniha vyzařuje lásku ke knihám, což je určitě dobře, knihy si ji zaslouží. A čtivou formou upozorňuje na zajímavé knihy, kterých bychom si jinak nevšimli. Ale celkově si myslím, že tento autorův pokus vcítit se do ženské duše knihovnice moc nevyšel. Většina příběhů se mi zdá být hodně mimo.

8 03.01.2020

Je to už několikátá kniha od Bryndzy, kterou jsem četla (v blízkém okolí mám osobu, která si jeho knihy oblíbila a půjčuje mi je). Líbila se mi zatím nejvíc, i když zde vůbec nejde o to, přijít na to, kdo je vrah. SPOILER Pachatel(é) jsou velmi brzy zjevní. Přesto je kniha napínavá a dobře se čte, líbilo se mi také, že čtenář může nahlédnout do mysli pachatele. Uvítala bych, kdyby víc prostoru dostal i větší "pošuk" z obou zločinců. "Zajímavá persona" je i jeho matka. Krve je v příběhu spousty, ale o nic krutější než v jiných detektivkách to myslím není - oběti to mají celkem rychle za sebou a porcuje se až potom. Trošku mi vadí, že autor knihu nazval stejně, jako se jmenuje mnohem hodnotnější dílo od Trumana Capoteho. To se mi zdá být nevhodné. Ale jinak dobrá oddechovka na rychlé přečtení.

4 30.12.2019

Kniha se mi líbila, ale k úplné dokonalosti jí podle mého názoru něco málo chybělo. Oceňuji to, jak reálně působí. Hana, která přežije holocaust, nevyjde jako zocelená železná žena, která o svých zážitcích bez rozpaků vypráví, ale jako zlomená troska. Myslím, že spíš tak nějak to muselo v podobných případech být ... Komentářů ke knize je mnoho, více psát proto už nebudu, opakovala bych již uvedené.

10 29.12.2019

Mně se to hodně líbilo. Hvězdičku ubírám jen proto, že Konci punku v Helsinkách nebo Grandhotelu se tato kniha nevyrovná. Ale jinak dobrý, zejména: opakující se motivy, opakující se hlášky, typické pro jednotlivé postavy, střídání ročních období. V sauně jsem byla naposledy jako dítě a skoro nic si nepamatuji, ale tady jsem ji viděla jako "živou". A ti chlapi mi byli všichni tak nějak sympatičtí - na jednu stranu sice takoví ti "naši" Češi - pupky, plzně, depky, tu a tam xenofobie a česká "malost", na druhou stranu nám je autor představí tak, že je čtenář/ka musí mí chtě nechtě rád/a a mít pro ně pochopení (jak by ne, vždyť jsou "naši"). Moc by se mi líbilo být na chvilku chlapem a chodit s chlapy do sauny a vést podobné řeči, ale jsem fyzicky i psychicky žena, tak to nejde. Můžu říct jen to, že ženská setkání takto nikdy bohužel nevypadají. Chybí v nich ten nadhled, přímost a lakoničnost - "chceš do držky" ti nikdo neřekne, ale co se děje po tvém odchodu z ženské skupinky, to fakt raději nevědět.

13 29.12.2019

Nejprve srovnání s Dívkou ve vlaku: tato kniha se mi zdála lepší, Dívku bych označila jako "přeceňovanou". Od této knihy jsem nečekala nic extra, četla jsem ji proto, že mi byla trošku vnucena/půjčena. Takže jsem byla příjemně překvapená, že je celkem dobře propracovaná. Bavilo mě střídání postav i trocha záhad. Na druhou stranu těch postav možná bylo až příliš. A co nejhůř - nejsem z těch, kdo dobře chápou náznaky a umí dobře číst mezi řádky. Mnoho věcí mě mátlo a i po dočtení knihy mi zůstalo celkem dost věcí nejasných, a to mi vadí.

1 29.12.2019

Kniha se mi líbila, i když jsem čekala něco úplně jiného (skočila jsem na lep povrchním komentářům, že bude pojednávat o převzetí moci v Evropě islamisty). Jako bych neznala Houellebecqua! Kniha byla opět v jeho stylu. Hlavní hrdina - frustrovaný jedinec mužského pohlaví, ne zrovna sympaťák. Specifický přístup hlavního hrdiny k sexu. Co se mi líbilo: sonda do akademického prostředí - bohužel mám pocit, že poměrně trefná, tj. nadbytek nabubřelých blbů, kteří kromě své specializace nic jiného dobře nezvládají. Dobrý nástin toho, jak současný Evropan půjde jako ovce za tím, kdo mu nabídne pravidla, blahobyt a snadný přístup k ženám. Pasáže se zajímavými úvahami. Škoda, že vůbec neznám Huysmanse a nemohla jsem si vychutnat případné paralely. A v čem nemám jasno? Jestli jsou Houellebecquovi hrdinové odrazem jeho samého a nebo jestli jeho knihy jsou kritikou takovýchto jedinců...

10 29.12.2019

Této knihy si opravdu velmi cením. Velký obdiv autorovi, který odvedl opravdu neuvěřitelný kus práce, když posbíral snad všechny dostupné informace a vytvořil toto dílo, které celou havárii dává kontextu doby a režimu. Uvítala jsem i vysvětlení technických detailů, tj. toho, jak se lišily typy reaktorů, jak byl zkonstruován ten černobylský, jak probíhá jaderná reakce, co ji ovlivňuje, jak ji lze korigovat atd. Nevím, jestli je to náhoda nebo ne, ale dobře se sešlo i to, že kniha byla dostupná v době vysílání seriálu HBO, který po informační stránce doplňuje. Seriál hodnotím také jako výborný, ale je fakt, že ředitel Brjuchanov, Djatlov a další pracovníci elektrárny z něj vyšli dost špatně - téměř jako zavrženíhodné postavy. V knize se jim dostalo dle mého jakéhosi očištění. Sice udělali chybná rozhodnutí, nicméně zjistíme, že jejich výchozí situace a podmínky pro "experiment s reaktorem" byly velmi špatné a bylo spíš vinou režimu, politického tlaku, utajování vad reaktoru, fušerství a honby za plněním nereálných plánů to, že vše dopadlo jak dopadlo. Když nic, tak musíme ocenit, že zaměstnanci elektrárny neprchli a přijali odpovědnost za situaci a snažili se ji řešit. Což není samozřejmost, vzhledem k vlivu silného záření nejen na jejich tělo ale i psychiku (nevolnost, popáleniny, ochromení, deprese,...)

14 26.10.2019

Kniha je dle mého názoru výborná, i když zcela na začátku četby jsem měla pochybnosti. To, co se nejprve jeví jako ničím výjimečný popis "amerického snu" v 50. letech minulého století je naštěstí brzy rozmetáno. Jakmile končí 50. léta, dostává se kniha správné obrátky. Nastává uvolnění 60. let a éra 70. let a navenek prezentované rodinné štěstí je to tam a také hrdinové knihy se začínají odhalovat ve své pravé podstatě. Oceňuji, jak jsou vykresleny jednotlivé charaktery, žádná postava není jednoznačně "dobrá" ani "zlá". Každá má své světlé i stinné stránky osobnosti. Je pravda, že na jednu rodinu je abnormalit až příliš, ale v knize těchto kvalit mi to vůbec nevadilo. Ať už je to Constantine, znázorňující "pravého chlapa" tradičního stylu včetně skonů k prchlivému chování, jeho ženu Mary - uměřenou hospodyňku, ale zároveň neurotičku a kleptomanku, jejich děti - navenek spořádaná Susan, gay Will nebo Zoe, která je "mimo", nebo i další postavy, mezi nimiž jistě nejednoho zaujme transvestita Cassandra. Výborné je to, že asi každý z hrdinů knihy má vlastnosti, které ve čtenáři vzbudí sympatie a zároveň i další, které způsobí reakce opačné. Kupodivu na mě kniha nepůsobí depresivně, i když osud postav rozhodně není nekomplikovaný. Je to asi tím, že navzdory nelehkému osudu je i postavám, které se vymykají představám o normalitě a spořádanosti dopřáno prožít chvíle štěstí, spokojenosti i smíření a žádný hrdina netrpí "od začátku do konce".

10 26.10.2019

Úúúúú, to bylo utrpení. Knihu jsem měla půjčenou od kolegyně a bůhvíproč měla dojem, že ji proto musím dočíst. Taková rozvleklá pseudohistorická nesmyslnost. Chápala bych, když někdo ujíždí na sexuálních scénách v historických kostýmech, ale proč to natahovat na stovky stran? Stačí soulože víc nahustit, trošku přitvrdit, obměnit pozice, ubrat cca 500 stran a účel je splněn rovněž. Nehledě na to, že čtenářka bude mít více času pro praktikování skutečného sexu (třeba v kostýmu "Skotky a Skota").

8 13.09.2019

Tak nevím. Když jsem knihu četla ve svých gymnaziálních letech, byla jsem nadšená a připadala mi naprosto geniální. (I když už tehdy bych se asi raději obešla bez Tralfamadoru.) Nyní, po 30 letech a druhém čtení, jsem zklamaná. Nesedí mi absurdita, druh humoru, rezignovaná postava Billyho, dokonce ani jeho jméno"Billy". Uznávám originalitu knihy a chápu její poselství, ale už bych uvítala víc klasické pojetí, více realismu, nějaký ten tank :-) Co se týče knih o 2. světové, jsem teď spíš naladěna na styl "Zlodějka knih", "Zemřít na jaře" nebo "Vyhnání Gerty Schnirch".
Nejhorší pro mě byla neustále opakovaná věta "Tak to chodí", která mě doháněla k šílenství, i když je namístě. Protože bych teď dala hvězdičky tři a před léty pět, tak to zprůměruji a dávám čtyři.

6 13.09.2019

Knížka se mi líbila celkem hodně. Třeba popisy krajiny a chovu ovcí mi přišly dobré a vlastně mě tu a tam zaujaly i víc než děj. Prostě si myslím, že se autorovi díky těmto popisům podařilo dobře vyjádřit atmosféru místa, kde se děj odehrává. Knížka je zařazená jako podobná "Pýše a předsudku", ale třeba pro mě stojí "Daleko od hlučícího davu" o mnoho stupňů výše. Není tam tolik planých rozhovorů, naštěstí také ani žádné plesy a šaty, dívčí štěbetání apod., které mě v "Pýše a předsudku" málem umořily. Romantiky taky naprosto přiměřeně, tj. spíš méně než více :-)

4 27.08.2019

Kniha mě bohužel vůbec nezaujala. Témata jako vdavky, plesy, šaty apod. asi pro mě přebila všechny klady této četby. Tento styl knih není pro mě. Nejvíc mě bavila asi postava "otce", ale jinak mi děj z hlavy rychle vyšuměl.

5 27.08.2019

Moje první literární setkání s Ballou - příjemně překvapil, kniha je rozhodně dost originální. Že by takový slovenský Houellebecq? Hlavní hrdina je objektivně dost nesympatická postava, chlap bez emocí, notorický nevěrník, špatný otec, který líčí bez servítek svůj nijaký život. Celé mi to vyznívalo však dost absurdně, neřkuli až humorně (ovšem velmi podivným způsobem). Těžko popsat tento styl, protože navíc se v knížce objevují různé fantasmagorie - levitující postava, divná bylina klíčící ve sklepě rodinného domu, i dům sám - "...bludisko, spleť chodieb, malých izieb, slepých vybočení a falošných križoatiek...", "...krížová rebrová klenba v špajze". Tomu jsem se musela opravdu smát - křížová klenba ve spíži domu postaveného v 60. letech 20. století. No a potom některé celkem zajímavé úvahy typu: "...je pravda, že sme chceli aj súložiť, hoci prirodzené následky súlože nám nevoňali. Alebo len mne? Mal som pocit, že rodičia svojou starostlivosťou a láskou - ak sa na niečo také zmožu - po celý život len zmierňujú utrpenie, ktoré deťom sposobili tým, že ich priviedli na svet." Přečíst si knihu v originále není od věci, protože slovenština má některá velmi pěkná a zvukomalebná slova, která celkový dojem jen umocňují. Za mě tedy kniha, kterou stojí za to si přečíst!

2 27.08.2019

Kniha příjemně překvapila. Nečekala bych, že příběh padělatele může vyznít tak pozitivně, přeci jen se jedná o ilegální činnost. Pokud je však smyslem této ilegální činnosti nezištně pomáhat lidem v ohrožení života a pronásledovaným, jako je tomu v případě Adolfa Kaminského, potom si zaslouží velký obdiv. První část knihy o činnosti sítě, která zachraňovala Židy před koncentračními tábory je více napínavá, ale méně překvapivá, protože knih z období 2. světové války je hodně. Druhá část je zase cenná v tom smyslu, že přináší informace o snaze severoafrických zemí vymanit se z koloniální nadvlády a okolnostech vzniku státu Izrael. V této poválečné atmosféře podle mého názoru ještě víc vyniká pacifismus a nezištná humanita hlavního hrdiny, který pomáhá perzekvovaným bez ohledu na jejich náboženství nebo národnost. Za zmínku stojí i kritika západoevropských států, které se k občanům "svých" kolonií chovaly v poměrně nedávné době poměrně nevybíravě.
Po literární stránce není kniha žádný klenot, nicméně informační hodnota tento nedostatek vyvažuje.

3 22.08.2019

Rozporuplné pocity. Na začátku jsem měla dojem, že toto nepůjde. Scéna z vlaku, kdy v kupé na trase Kolín - Česká Třebová mluví všichni moravským nářečím ukázala, v čem bude hlavní problém. Že je děj hodně přitažený za vlasy by mi nevadilo, kdyby se jednalo o čistě humorný žánr, což však není. To naznačují pokusy o metafory typu "moje duše je jako tohle přeplněné kupé" nebo "leží na mém břiše jak ranní rosa na pavučině babího léta". První část knihy hodnotím jako bizár a chvilku jsem uvažovala, jestli se nejedná o nezdařený pokus napodobit Galuškovy knihy ze Slovácka (Slovácko sa súdí/nesúdí - mimochodem, tyto knihy jsou dobré). Obyvatelé Veselí jsou chudáci vylíčeni jako pijani, burani, megery nebo "hodní" blbečci. Hlavní hrdinka souloží téměř s každým, kdo není vrcholně odpudivý, projeví zájem a má funkční potřebný orgán. To by nevadilo, někteří lidé takovou potřebu prostě mají od přírody. U Elišky však bohužel vůbec nevíme, proč to dělá, což ukazuje další problém knížky - nejde ani trošku do hloubky. Eliška tedy působí jako děvče chabějšího úsudku, a to zase nejde dohromady s tím, že zřejmě úspěšně vystudovala a po určitou dobu zřejmě i úspěšně pracovala. Kromě tohoto souložení se ani nedozvíme o hrdince nic bližšího - co ji baví, co dělá ve volném čase, jaké má názory nebo aspoň jestli se dívá na televizi nebo čte. Druhá polovina se zlepší, mám na mysli pasáže týkající se rodičů hlavní hrdinky a nemoci jejího otce. Problémy s komunikací mezi blízkými osobami jsou vylíčeny dobře, situace i myšlenky se najednou stávají uvěřitelnými a čtenář si zřejmě mnohem častěji uvědomí, že něco podobného zažil nebo zažívá. Druhá polovina knížky tedy moje hodnocení hodně vylepšuje, dobře vylíčená je třeba i "koštovačka zelí". Docela by mě zajímalo, co na knížku říkají obyvatelé Veselí a jak hodnotí způsob, jakým je "jejich" město vylíčeno. Sama za sebe si myslím, že život na malém městě tak primitivní nemůže být, to by degradovalo všechny lidi, kteří v malých městech nebo na vesnicích žijí. Pochybuji také, že by i na "veselé" jihovýchodní Moravě opravdu všichni důsledně mluvili nářečím a jen se cpali, pili, případně chytali ryby a jednou z mála "ušlechtilých" zábav by byl podivný kurz vaření s arogantní lektorkou a cvičení pro matky s dětmi. Toto by myslím odpovídalo hodně malé vesničce. Celkově tedy knížku hodnotím spíš jako průměr, víc by mi asi vyhovovalo, kdyby byla laděná buď "na vážno" a autorka šla do hloubky nebo tedy jako nekomplikovaná legrace se všemi těmi postavičkami typu ožralé Jarky, ožralého Franty, hovnocucáře, tlusté Lenky, křivozubé veterinářky apod.

6 21.08.2019