Tělo a krev

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Rodinná sága čtyř generací Stassosových, kteří pocházejí z Řecka, se odehrává v Detroitu a obemyká bezmála celé 20. století. Na první pohled se zdá, že rodina zpodobňuje typický americký sen. Nebyl by to ale Cunningham, aby v jeho příběhu nehrály roli uplně jiné věci: menšinová sexuální orientace či transvestitismus. Nicméně vše objímá láska v nejrůznějších podobách, ať už milenecká nebo rodičovská....celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/19_/195798/big_telo-a-krev-Zfj-195798.jpg 4.5247
Žánr:
Literatura světová, Romány

Vydáno: , Odeon
Originální název:

Flesh and Blood, 1995


více info...
Nahrávám...

Komentáře (69)

Kniha Tělo a krev

karol.cadex
17. října

Po "Za soumraku" jsem ho už ani nechtěla vidět, ale měla jsem z knihovny ještě tuto a bylo mi líto do ní alespoň nenahlédnout. A teda dostal mě!
Cunningham je strašně specifický autor, až mi to možná i chvílemi není příjemné. V ději a postavách jde až na dřeň. Nevadí mi kontroverzní témata, ale on tak pomalu vše posunuje až do krajnosti a občas i dál.
Tohle bylo hodně silný čtení, fandila jsem všem, aby se našli a byli spokojení a ono to nebylo jen tak... Hodně mě potěšilo shrnutí na konci, jak kdo dopadl. Kdyby nechal konec otevřený, tak bych mu to asi neodpustila.

Tess.96
13. září

Od Michaela Cunninghama jsem doposud četla jen Hodiny, které patří mezi mé nejoblíbenější knihy. Trochu jsem se bála, že kniha Tělo a krev nebude tak dobrá, ale nakonec jsem opravdu příjemně překvapená, jak moc se mi nakonec kniha líbila. Ze začátku jsem měla trochu problémy se začíst a naladit se na vlnu příběhu, ale pak jsem se od knihy nemohla odtrhnout. Je to pozoruhodný příběh sourozenců a rodičů, který mi v mysli zůstane opravdu dlouho.


momo01
24. srpna

Tělo a krev je jeden z těch příběhů, o kterém jsem si neuvědomila, že ho hledám, dokud jsem ho nepřečetla. Je krásný ve své lidskosti, v tom, jak se postavy vůbec nesnaží být něčím hrdinským nebo čímkoli jiným, než čím jsou. Cunninghamovo vyprávění je pozoruhodně živé, intimní a s citem pro detail. Zamilovala jsem si každou stránku.

„Na okamžik pocítil nehezkou osamělost, která na každého čeká. Tu malou tašku potravin, dlouhou cestu do schodů.“

MagdaFish
23. července

Krásné ... smutné ... . Jak je u Cunninghama zvykem, spousta věcí, dějů a událostí je jen naznačena a dále už nerozvedena. Možná právě v tom je největší síla téhle knížky. Že každý v ní může nalézt to svoje.

bekule
25. června

Musím přiznat že mě opravdu chytla až druhá polovina knihy,vlastně až od chvíle kdy do příběhu zasáhla nemoc. Je to jedna z těch knih které se trochu tížeji čtou ale o to víc čtenáře zasáhnou a ulpí v paměti.

Amazonka72
03. dubna

Můj oblíbený PAN spisovatel. Cunningham umí psát, jeho romány jsou vždy velmi precizně zpracované. Životní osudy jedné rodiny, která touží žít svůj Americký sen. Ale co je to Americký sen? Pěkný dům, velké auto, děti v soukromé škole, lukrativní zaměstnání, manželka v domácnosti... A znamená to šťastný život? Autor jde u každé z postav až na dřeň, velmi sugestivně popisuje jejich osudy. Je těžké se s kýmkoli z rodiny Stassosových ztotožnit, protože každá postava si nese své břímě, jejich životy se ubírají směrem, který mi nemusí být zrovna blízký. Každý z nich je také úplně jiný, má své dobré i špatné vlastnostni. Ale to je kninách Cunninghama tak zajímavé. Popisuje život takový, jaký obvykle je. Nepřeslazený, syrový, ale i krásný...
Já osobně jsem měla opravdu ráda postavu transvestity Cassandry. Její (jeho) život byl vlastně tragický, ale měla jsem pocit, že svým přístupem má za úkol dodat knize trochu humoru a nadhledu. I když bych s ní (ním) ve skutečnosti asi kamarádit nemohla.
Moji nejoblíbenější Cunninghamovu knihu "Domov na konci světa" tento román nepřekonal, ale určitě se k němu ráda v budoucnu vrátím.

ondras666
23. března

O knihách páně Cunninghama by se dalo psát a psát. A pochvalně psát.
Příběh jedné rodiny, mnoha osudů a výborných osob. Psychologická stránka postav je opět brilantní, děj a zápletka též. Nechybí ani LGBT linka, jak už od autora čekám. A nezklamal ani tentokrát. Brilantní kniha, kterou si rád přečtu znovu.

havranice
11. ledna

Byla to první kniha od tohoto autora, kterou jsem četla. Zážitek poměrně hluboký. Styl psaní je v něčem jedinečný, užívala jsem si to. Velmi dobře popsána atmosféra v rodinných vztazích. Silná atmosféra v různých mezilidských interakcích. Osudy postav v mnohém rozervané, tragické. Autor je homosexuál, trochu jsem se bála, že v knize bude tato agenda, ale kniha mi přišla v tomto ohledu poctivá. Ano, jsou tam postavy homosexuálů a trans atd., ale je jim měřeno stejně jako ostatním a jejich vnitřní svět, rodinné zázemí, traumata a životní příběh mi přišel takový, s jakým se člověk u těchto lidí skutečně často setkává. Kniha je takovým kvalitně napsaným rodinným psychologickým dramatem.

1