Boby17 komentáře u knih

Tak třetí díl doggerlandské série vůbec nezklamal. Karen neřeší jen dva složité případy, ale i vážné osobní dilema. Všechno se odehrává současně v krátkém časovém úseku, únava všech je nezměrná a brutální útočník nedaleko. Víc neprozradím, abych nikomu nezkazil perfektní čtenářský zážitek. Nic jiného, než pět hvězd, dát nemohu.
P.S. V originále vyšel již čtvrtý díl série a páté pokračování se chystá na letošní podzim (viz časopis Knihkupec, březen 2022, str. 35).
P.S.II: Série Doggerland má nyní v únoru 2024 již sedm dílů - viz https://www.goodreads.com/series/254602-doggerland . Tak sakriš, kde to u nás vázne?

14 09.03.2022

Zajímavá knížka, která ukazuje mezilidské vztahy české vesnice před první světovou válkou a jak majetkové poměry ovlivňovaly výběr životních partnerů. Jak se na jednom místě objevilo - lásky se nenajíš. No a mít nemanželské dítě, to byl doslova společenský cejch a stigma na celý život.
Válečná část nás s 28. pěším plukem c. a k. armády zavedla na bojiště do Karpat. Z některých detailů je zcela zřejmé, že autor z vlastní zkušenosti dobře ví, o čem píše. Sice se objevuje už obehrané a nepravdivé klišé o přechodu části IR28 do ruského zajetí i s plukovní kapelou, ale to beru jako daň době vzniku (tato již za války vyvrácená lež se hodila do krámu jak Velkoněmcům, tak i legionářům - viz např. https://www.databazeknih.cz/knihy/plneni-povinnosti-nebo-velezrada-cesti-vojaci-rakousko-uherska-v-prvni-svetove-valce-390553 nebo https://www.databazeknih.cz/knihy/osmadvacatnici-49807).
Válečný život v zázemí byl pro prosté lidi plný strádání a hmotného nedostatku. Překvapivou pro mě byla informace, že některé rodiny z Posázaví zachraňovalo pěstování a prodej jahod do Prahy.
Byť čeština je chvílemi již trochu archaická, přesto si celkově myslím, že knížka si zaslouží poctivé čtyři hvězdičky.
A ještě jeden citát pro nás knihomoly: "Četlo se jen v zimě, v létě vzít knihu do rukou znamenalo jeden ze sedmera hlavních hříchů - lenost."

14 07.03.2022

Tak to tedy bylo finále, jak má být! Všechny dílky do sebe zapadly a závěr byl strhující. Epilog jsem si představoval trochu jinak, ale takhle je to asi blíže životní realitě. Nechci nic prozrazovat, každopádě celou trilogii přátelům čtenářům doporučuji a autora jsem si dal do oblíbených.

17 03.03.2022

Knížka se mi líbila víc než první díl. Chvílemi jsem si zřetelně uvědomoval, jak spojení trajekty mezi jednotlivými ostrovy přímo ovlivňuje chod celé společnosti a tedy i akceschopnost policie. Až do konce to bylo zajímavé, zvláště, když vyšetřování zločinu bylo v konfliktu se zájmy tajné služby. Dávám všechny hvězdy a plynule přecházím na poslední díl.

20 24.02.2022

Knížku jsem si vybral, abych mohl splnit šestý úkol ČV 2022. Příběhy pěti kamarádek v průběhu několika měsíců, manželské a partnerské vztahy, radostná očekávání i zarputilé mlčení se smutným koncem jedné rodiny. To všechno jsem zde našel, takže hotovo, splněno. Jsem ale zcela rozpolcený, jak ohodnotit. Já to vidím přesně napůl mezi trojkou a čtverkou, tak se shovívavě přikloním k lepšímu počtu hvězdiček.

12 20.02.2022

Dost zvláštní příběh, navíc když je vyprávěn z pohledu ještěrky. Abych pravdu řekl, tak to pro mě byl šedý průměr (samozřejmě i s lepšími pasážemi), ale ani nenadchne ani neurazí (čekal jsem víc). Hodně věcí mi osvětlil až doslov s rozborem historie a reálií Angoly. Dávám tři hvězdy a něco, ale na pěknou čtyřku na páce to z mého pohledu není.

10 16.02.2022

Mnichovská dohoda podaná z britského pohledu, tak by se asi v kostce dal shrnout děj této knihy. V jednu chvíli jsem si říkal, že jejich uvažování bylo svým způsobem logické a pochopitelné, skoro jsem jejich snahu o mír za každou cenu chápal. Pak jsem se ale odvrátil od vlastního textu a uvědomil si, že jednali o nás bez nás, o lidech ve vzdálené zemi, o které nic nevědí (parafrázuji Chamberleina). A tady, zradou Němců z českých zemí, započala série vyhánění a dalšího brutálního bezpráví, spirála násilí. Tady jsme byli jasnou obětí mezinárodní politiky.
Musím ale kolegům čtenářům připomenout, že i my jsme se obdobného hanebného jednání dopustili a docela nedávno. V roce 2008 jsme uznali nezávislé Kosovo, které vzniklo z vůle velmocí na úkor Srbska. Takže prosím pozor, různé "Mnichovy" se dějí stále a z toho našeho se tato společnost dosud nevzpamatovala.

18 11.02.2022

Opravdu pěkná obrazová publikace. Sám jsem nedávno některá z míst navštívil a bylo to něco úplně jiného. Na snímky, které si prohlížíte v knížce, autor jistě dlouho čekal a pořizoval je na několikrát. Já jsem projížděl v břečce se zaštěrkovanými zmrazky na silnicích, bylo zataženo a fučel nepříjemný studený vítr. Takže ten kontrast ideálu a prožité reality byl velký. Ale to platí obecně o všech knihách tohoto žánru. Každopádně bych rád tento kout vlasti rád poznal, tak jako se to podařilo autorovi.

11 06.02.2022

Bábi Zlopočasná je úžasná čarodějka a moudrá žena. Učí Eskarínu svým dovednostem a zároveň je její ochránkyní při cestě za snem. Úplně nejpeckovatější pecka to nebyla, chvílemi ta magie byla dost složitá. Ale čtyři a půl hvězdy dám bez uzardění. Přečteno ušima v podání českého znovutvůrce - překladatele Jana Kantůrka.

17 06.02.2022

Mně se knížka knížka líbila. Snad je to tím, že nejsem místní a neumím ani německy, ani polsky. Neshledávám tedy nedostatky, které byly vyjádřeny v předešlém komentáři. Nenechávám se ovlivnit a dávám všechny hvězdy.

12 06.02.2022

Moc pěkná knížka o výtvarném umění, jejímž jednotícím prvkem je ztvárnění Teplických a Adršpašských skal. Vedle zajímavých obrázků považuji za stěžejní životopisné medailonky jejich tvůrců, ponejvíce Němců a Čechů, a to od 18. století až do současnosti. Myslím, že se jedná o velmi zdařilé dílo, dávám všechny hvězdy.

9 05.02.2022

Jak básničky nečtu, tak tyhle se mi moc líbily. Ke knížce mě přivedla rodinná informace, že Selské písně byly oblíbenou knihou mého pradědečka - rolníka. Možná, že na někoho jsou rýmy moc jednoduché, ale já to naopak velice oceňuji. Prostě jasně srozumitelné a dobře uchopitelné. Určitě se k těmto veršům zase vrátím.
Vcelku mě udivuje nízké hodnocení, jen 69 % ze čtyřiceti hodnotících, já dávám plnou palbu.

7 04.02.2022

Tak tahle knížka je absolutní pecka! Stovky pohlednic se zasvěceným komentářem o historických památkách, hotelech, hospodách, školách, nemocnicích, železnici a nádražích, ulicích a náměstích z různých stran, pomnících, továrnách a jejich majitelích, přírodních útvarech, různých spolcích, místních fotografech nebo o fakturách a další obchodní, úřední i soukromé korespondenci, to vše na čtenáře ze stránek přímo vyskočí a troufám si tvrdit, že každého uchvátí. Myslím, že pět hvězd je málo a že každá jiná část naší vlasti by jistě ocenila, kdyby se autor takto pověnoval i jí.

9 04.02.2022

Téměř dvě století od vzniku díla se projevila a ne v dobrém. Bylo to takové jakési unylé a kostrbaté.
Zajímavé však pro mě byly reálie carského Ruska. V kulečníku mladým pánem lehce prohraných 100 rublů bylo dáno do relace, když bylo řečeno, že uniforma z jemného zeleného sukna stála 7 rublů, kalhoty bílé soukenné 5 rublů nebo dvanáct košil plátěných, holandských s manžetami bylo za 10 rublů.
Popsané vojenské záležitosti svědčily o všeobecném úpadku - pevnost byla vlastně dřevěná neudržovaná a nehlídaná osada, jediný kanón před vraty byl zanesen odpadky, velitelská pravomoc se odehrávala v kuchyni pod bedlivým dohledem paní velitelové. "V Bohem milované pevnosti neexistovaly ani přehlídky, ani cvičení, ani strážní služba. Velitel cvičil tu a tam z vlastní píle své vojáky; ale nemohl ještě dosáhnout, aby všichni věděli, kde je vpravo a kde je vlevo." Z další obležené pevnosti si pak hlavní hrdina vyjel, jak mu napadlo. Prostě žádná disciplína, pouze obrazně řečeno svrab a neštovice ...
Postavení rodiny bylo posuzováno podle toho, kolik má rodina duší (rozuměj nevolníků). No a závěr při setkání s carevnou byl až nadpozemský.
Takže za mě, za ten plytký a placatý příběh, dávám suma sumárum slabé tři hvězdy.

10 31.01.2022

Komisař Dupin přeložený z Paříže za trest do Bretaně mi byl sympatický. Místo činu bylo přiblíženo s velkou mírou autenticity a na popisovaná jídla a vína jsem měl doopravdy chuť. Dávám 4,3 hvězdy, tedy zaokrouhluji na čtyři celé. Určitě budu v sérii pokračovat.
A ještě navíc komisař pije kafe po hektolitrech, takže knížka splňuje 18. úkol ČV 2022.

15 25.01.2022

Tak mám za sebou poslední ze tří příběhů čestného a sympatického
revírníka Joea Picketta. Asi se mi líbil nejvíce. Byl jsem napjatý až do konce, jak to dopadne. Jak s jeho rodinou, tak se zaměstnáním. Srážka s oligarchou byla opravdu tvrdá. Knížka se četla jedna báseň, jen pro mě měla velkou nevýhodu v tom, že nebyla k dispozici e_verze pro čtečku. Tomuto příběhu dávám 5 hvězd.
Celou knihu pak hodnotím: 5+3,3+5=13,3:3=4,43, tedy zaokrouhleně na 4 celé.

8 25.01.2022

Krásné portréty známých postav Zeměplochy s komentářem Pana autora. Je to moc pěkné pokocháníčko a pro mě také inspirace pro další čtení, protože s některými postavami jsem se ještě nesetkal.

9 19.01.2022

Útlá knížečka čtivým způsobem přibližuje životní osudy skvělého mechanika 310. stíhací a později 311. bombardovací perutě RAF. Stanislav Slezáček se následně stal členem létajícího personálu a při svých bojových letech na nepřítele měl nakonec ve výkazu 237 hodin ve dne a 171 v noci. Škoda, že nebyly více přiblíženy jeho životní osudy po druhé emigraci. I tak ale rozhodně doporučuji k přečtení.

8 14.01.2022

O co byl začátek pomalejší, o to více tempo nabíralo ke konci na zběsilosti. Psychopatický gauner a jeho oběti z řad jedné rodiny - skutečné i pozůstalé. Tak by se to asi dalo shrnout v kostce. Zdá se mi, že 79 % od 188 čtenářů je nespravedlivé hodnocení. Já dávám všechny hvězdy a zároveň plním 5. úkol ČV 2022 (může být i 12. úkol ČV 2022).

13 14.01.2022

Je to hořké a smutné čtení. Ale taky velmi poučné. Rozhodně bychom na pohnuté události z let 1937 a 1938 neměli zapomínat. Někdo toho Henleina (a potažmo Hitlera) volit musel - na to mysleme, když slyšíme příběhy z roku 1945 a 1946 podávané z druhé strany Šumavy a Krušných hor (my nic, my muzikanti). Plně se ztotožňuji s komentáři, které napsali čtenáři přede mnou.

17 10.01.2022