Bobina74 komentáře u knih

Tak tohle rozhodně ano. S Luca di Fulvio prostě nehmátnete vedle. Každá jeho kniha se prostě přečte. A tahle z jeho 3 knih se mi "o pohlavek" líbila nejvíc.
P.s.: ale přečtěte všechny, stojí za to...

4 24.03.2018

Tak tohle určitě ano. Celou sérii Bergmana dáte na jeden zátah, mezi to prostě nejde vložit oddechovka....co kdyby vám něco mezitím uteklo....Hlavní postavy - sympatický, zápletka - napínavá, napsáno - skvěle. Je to lahůdka? Je !
P.s. : Chci už 6. díl? CHci !!!

5 24.03.2018

Tak tohle klidně ano. Moje první seznámení s autorkou a hned na první "dobrou". Mezitím už proběhly další 3 knihy a pokud budu chtít vypnout,tak už vím kam na jistotu sáhnout.
P.s. : ten konec už byl spíš rudá knihovna než červená, ale i tak dobrý :-)

3 23.03.2018

Tak tohle už asi stačilo. Po knize jsem sáhla po přečtení Půlnočního rituálu, který se mi líbil. Téma Maorů poprvé - dobrý, téma Maorů po druhé - nuda. Škoda, myslela jsem, že mně to chytne stejně jako knihy Elizabeth Haran z Austrálie.
P.s. : Tady bohužel platí.... nevstoupíš dvakrát do téže řeky...a fakt jsem se snažila, namočila jsem si bohužel jenom nohy...

1 23.03.2018

Tak tohle určitě ano. Vlastně zjišťuji, že nemám co bych napsala, prostě se musí přečíst.
P.s. : A navíc co kdyby mi kdosi koukal přes rameno...:-o :-)

10 23.03.2018

Tak tohle spíš ne. Kniha je opravdu podivná. První půlka mně docela chytla a vůbec mi nevadilo, že je určená pro děti a mládež, ale zbytek už nic nového nepřinesl a musím říct, že film se mi líbil více....a to je snad poprvé.
P.s. : Stačí mně úplně podivné věci ve svém životě :-)

23.03.2018

Tak tohle moc ne. Detektivkářský průměr. Chvílemi to bylo napínavé, tak už jsem se začala těšit, že konečně....a ejhle zase jsem se přistihla, že u toho myslím co zítra uvařím....a to je u detektivky průšvih.
P.s. : Bohužel mně to odradilo na tolik, že "Do vody" už neskočím...

15 23.03.2018

Tak tohle klidně ano. A reakce na negativní komentáře níže : ano je to romantická, naivní slaďárna a snílci si opravdu přijdou na své. Ale celá knížka o tom tak úplně není a nebylo by fajn dědit v rodině příběhy několika generací? Já bych to teda brala, pokud bych mohla vrátit čas....
P.s. : a neutíká právě spousta lidí do světa knížek jen tak snít ?.... ;-)

10 22.03.2018

Tak tohle klidně ano. Opět jsem se koukla do občanky zda jsem z takovýchto slaďáků nevyrostla a .....nevyrostla :-) Shrnu to jednoduše : poslední stránky jsem spotřebovala zásobu kapesníků svých, dětí a pracovních, od matky jsem neustále slyšela ať už neřvu, že jsem trapná a nakonec už to nevydržela a jen jsem dočetla vyrvala mi knížku z ruky, že to si teda bude muset taky přečíst....
P.s. : řvala ještě víc než já a mlela o tom další měsíc...:-) ( podotýkám, že moje maminka je nečtoucí).

7 22.03.2018

Tak tohle určitě ano. Když se mně někdo zeptá co si přečíst od tohoto autora vždy doporučím tuto knihu. Lovec draků byl taky fajn, ale tahle byla prostě tak nějak víc ze života. Ze života sice strastiplného, ale skutečného. Ta skutečnost na vás srší z každé stránky a vy ani chvilku nepředpokládáte, že by se to nemohlo stát.....co víc by si autor knížky mohl přát...
P.s. : navíc ten název knížky....to je prostě trefa do černého

15 22.03.2018

Tak tohle ano. Zřejmě jsem marťan s naprosto odlišným vkusem než ostatní, protože si jinak nedovedu vysvětlit hodnocení této knihy. Pana Formánka můžu na jakýkoli způsob, u některých knížek ho můžu míň, u některých víc. Ale zrovna v tomto případě rozhodně ano. Sice se u toho nedalo pustit rádio, vařit a uklízet, neboť chvilka nesoustředění vás vrátí na začátek, ale výsledný efekt byl příjemný a motivující a nakopnul mně k přečtení další jeho knihy.
P.s. : Všechno už tu bylo a znova bude....tak, tak :-)

4 20.03.2018

Tak tohle spíš ne :-(. Ještě, že jsem si přečetla komentáře a odložila knihu včas. Abych do 3/4 knížky čekala, že se to rozjede na to je život vážně krátký a zajímavějších knížek než je tato je spousta. Přiznám se dala jsem to na 80 stránku a vážně nic moc - plochý, nezáživný, postavy nijaký... Asi jsem se namlsala kvalitnějšími detektivkami ( psychothriller si představuji trochu jinak ).
P.s. : Ale dávám jedno velké plus za obálku, ta vypadá jako psycho...:-)

2 20.03.2018

Tak tohle určitě ano. Velmi milé překvapení od autorky, kterou jsem neznala a těší mě, že ji poznávám.
Otevřete knížku a vybafne na vás valašské nářečí. Řeknete si "no potěš pán Bůh", tak tohle asi nedám....a najednou zjistíte, že jste v polovině knížky a už vám to vůbec nevadí, ba naopak bez toho nářečí by to nebylo ono. Vzpomenete si na to, jaké to bylo u vaší babičky, i když pocházela z východních Čech a najednou se vám vybaví dávno zapomenuté detaily...
P.s. : " Všechno člověk unese, co mu osud naloží...." ( citace z knihy a vystihující celou knihu )....a mimo jiné....je to opravdu tak :-)

4 18.03.2018

Tak tohle klidně ano. Trochu se stydím za to, že čtu romány pro náctileté a ještě víc se stydím za to, že mně baví. Zřejmě jsem se musela někde ve vývoji zaseknout jinak si to nedokážu vysvětlit....:-). Takže pokud na vás jde jaro rozhodně sáhněte po jakékoli Hooverové - nespletete se a v skrytu duše zase budete doufat proč by to nemohlo potkat i vás.
P.s. : a já se jdu znova podívat do občanky kolik že je mi to let... :-)

9 17.03.2018

Tak tohle by šlo. Spisovatelka, která vám ukáže, že i oddechová červená knihovna (spoustou lidí opovrhovaná) se dá psát i jinak. Veliké plus u této autorky je prostředí Austrálie, které dodá knize zajímavý tón.
P.s. : Trochu mně nebavil začátek z cikánského prostředí, zřejmě způsobený jiným zeměpisným umístěním :-).

2 17.03.2018

Tak tohle určitě ano. Je to už nějaký ten pátek co jsem tuto knihu četla, ale na rozdíl od ostatních knih u této si stále pamatuji o čem byla a můj zasněný výraz na tváři kdykoli ji někde vidím mluví za vše. A pak následuje intenzivní přesvědčování ostatních zúčastněných, že si ji rozhodně musí přečíst, protože neznám nikoho komu by se nelíbila.
P.s. : dávám ji na můj soukromý piedestal knížek z lékařského prostředí....

8 17.03.2018

Tak tohle jakž takž. Není to špatný, ale z kolonky oddechové, červené knihovny to řadím lehce pod průměrem. Dá se napsat krásný "červený" román a já jich četla spousty, ale u této knížky mi přišlo jako by byla poskládána z jednotlivých úseků života Elizabeth, které neměly ukončení...zápletka jak hrom :-), on ji zachránil a šup příběh pokračuje za 3 měsíce...Kde se nám ztratilo vyústění jiskřícího, přetékajícího, nenaplněného citu ???
P.s.: aspoň, že hlavní hrdinka byla sympatická " žena z lidu"a žádná chudinka ( to pak trpím mnohonásobně více:-) )

1 17.03.2018

Tak tohle zřejmě ano. "Zřejmě" z toho důvodu, že to četla má 7-letá dcera nikoli já. Takže jenom postřeh z pozorovací strany. Malinko mně mrzelo, že dcera čte jednu knížku 14 dnů a ještě tak 2x do měsíce. ( Kde se zašantročily moje geny?? ). Tuto knížku si našla v knihovně sama a já čekala jak dojde na druhou stránku a řekne své obligátní: "Vrať to, mně to nebaví...". Tak opravdu druhý den přišla se slovy: "Vrať to, už to mám přečtený....". Páni, nejrychleji přečtená kniha a nádavkem uspokojené moje ego, že se konečně geny derou na povrch.
P.s. : Ještě, že je autorka tak plodná a je spousta dílů :-)

2 15.03.2018

Tak tohle rozhodně ano. A můžu vám říct - byla jsem zklamaná. Čekala jsem knihu plnou inteligentního humoru jak už to Backman umí, vychytat tu jemnou nitku mezi tím co je vtipný a co už je trapný....a ono ejhle nic.
A můžu vám říct - byla jsem nadšená. Ach ten život lidský, stále překvapující. Ten příběh vás prostě chytne ať už chcete nebo ne.....nebraňte se tomu - pohlazení po duši je proti tomu prd.
P.s. : Celá knížka je o hokeji a celá knížka není o hokeji.

4 13.03.2018

Tak tohle spíš ne. Barbaru Erskinovou to nepřipomíná ani náhodou, od ní mám přečtené vše co vydala a děj vás vtáhne natotata. Tady se ne a ne začíst. Když už jsem si říkala, že se to konečně rozjíždí, tak najednou bum a jste zpátky na zemi. Za sebe musím říci, že se mi líbila více dějová linka z pradávna. Možná kdyby byla knížka psaná pouze o Nahu bavila by mně lépe. A co mně drtilo nejvíce byla přemíra vyumělkovaného vtipu Moniky a spol. Zde opravdu platí pravidlo méně znamená více ( za každou cenu vymyslet vtípek na odlehčení - proč ?). Nedočetla jsem.....
P.s. : Autorka Petra Kubášková je mi jinak velmi sympatická a budu se těšit na její další počin....třeba to příště klapne :-)

10.03.2018