bílárůže komentáře u knih

Tato kniha si jistě zaslouží být čtena i dalšími generacemi, já však jsem z ní zas tak moc, jako jiní, uchvácena nebyla. Na základní škole jsme se, jako na jiných školách, neučili nazpaměť Vodníka, Polednici, či samotnou Kytici, avšak tyto básně zná snad každý Čech, aniž by to věděl. Básně jako takové se čtou rychle, jen na to musí být alespoň trochu klidu, aby se čtenář neztratil, třeba v ději Zlatého kolovratu. Celkově můj dojem z tohoto vydání a sbírky je dobrý a asi se ke knize ještě někdy vrátím, ale vzhledem k depresi, která prostupuje všemi básněmi a je znakem romantismu, po ní zase sáhnu až bude chuť a hlavně ta správná nálada. Na závěr však nemohu nenapsat, že nedávno jsem narazila na skvělé přepracování Polednice do školního prostředí. Toto přepracování je snad ještě lepší než samotný originál, jelikož je plno humoru, ale tím rozhodně neshazuji dílo pana Erbena. Kdyby jej nebylo, nebylo by ani přepracovaných parodií.

5 21.12.2019

Její pastorkyňa mne úplně pohltila. Jedná se o dílo velmi krátké, ale naplněné nic nenalhávajícím obrazem českého venkova. Po četbě Romea a Julie jsem neměla nejmenší chuť číst v nejbližší době nějakou divadelní hru, ale jsem ráda, že jsem tak neučinila. Kniha protkaná tak specifickým nářečím, jako je použito zde, je krásná sama o sobě, z hlediska jazykového. Tento svazek je však i z hlediska obsahového naprostým skvostem. Kdybych jho četla celý v kuse, měla bych ho přečtený za hodinku; dvě, ale myslím, že je dobré, když se nakouskuje, jelikož každé dějství nese nějakou myšlenku, nad kterou je dobré se chvíli zamyslet. Jsem velmi ráda, že jsem si Její pastorkyni mohla přečíst a už teď doufám, že se mi podaří dostat se na její divadelní ztvárnění v Divadle na Vinohradech. Už jen z ukázky, ze zmiňovaného divadla, jsem byla nadšena. Z jazykového hlediska jsem tedy byla nadšena, byť se mi asi třikrát během četby stalo, že jsem ani neodhadla, co by měl daný výraz v nářečí znamenat. Silně pohnuté příběhy všech postav mi vzdáleně připomínají povídkovou knihu Želary od paní Legátové. Tuto divadelní hru už jen zbývá doporučit, jelikož již nemám, co bych dodala.

5 29.08.2019

Z této knihy jsem četla pouze Tři legendy o krucifixu, avšak jsem naprosto uchvácena i těmito krátkými novelami. Tuto knihu jsem náhodou našla doma, když jsem se dívala po nějaké povinné četbě a zaujala mě svým názvem a jednoduchou obálkou. Když jsem ji pak s nadšením všem doma ukazovala, bratr mi ji dokonce doporučil, jelikož ji četl a velmi se mu líbila. V této chvíli má mé plné pochopení, protože se jedná o skvělou knihu. Ne jen, že děj je nenáročný, ale taky všechny tři legendy spojuje krucifix s umučeným Kristem, což je pochopitelné už z názvu a smrt, která je pro čtenáře velmi zajímavý aspekt, když se nad ním zamyslí. Jazykové hledisko tohoto svazku je pro mne pohádka, jelikož miluji češtinu, která je přímo v tomto svazku použita. (Pro toho kdo nečetl toto vydání, se jedná o starší typ českého jazyka s tvary jako je například "mlčeti, mha") Pan Zeyer mne velmi upoutal zvláště v legendě první, pražské. Tato legenda mi velmi silně připomínala knihu Ukřižovaná od pana Arbese, kterážto se mi též velmi líbila, byť jsem ji četla ve čtrnácti letech. Dle mého názoru bylo toto téma velmi dobře zpracováno a kniha si tak zaslouží větší pozornost, než jí jsou schopni dát žáci, kteří mají knihu v povinné četbě a čtou ji pouze z povinnosti a touze po co nejkratším díle.

1 27.08.2019

Od této knihy jsem nic moc nečekala, ale byla jsem příjemně překvapena. Jde o příběh jednodušší, ale o nic méně krásnější než spletitější Selekce. Jazyk i styl psaní mi vyhovoval a kniha mi rychle utíkala. Je to již delší dobu, co jsem Sirénu dostala, ale i tak se mi líbila, i když už v poslední době nečtu knihy jí podobné. Obálka knihy mě velmi zaujala a jsem ráda, že ji mohu vystavovat ve své knihovničce spolu se sérií Selekce, jelikož krásných šatů není nikdy dost. Po přečtení všech děl paní Cass mohu prohlásit, že tato paní spisovatelka má velký potenciál, a kdyby vyšla nějaká její další kniha, tak bych neváhala a s radostí si ji koupila, díky skvělým předešlých dílům. Za mne se jedná o skvělou oddechovku, kterou doporučuji dál.

2 26.08.2019

I přes ne úplně příznivá hodnocení jsem se nenechala odradit a tuto knihu jsem si přečetla a jsem za to ráda. Nejsem si jista, nakolik jsou informace uvedené panem autorem pravdivé, co se týče historických reálií, ale věřím tomu, že si opravdu vymyslel pouze detektivní zápletku a informace, které jsou vysvětleny v doslovu. Z knihy jsem nadšena, byla velmi napínavá a líbila se mi její struktura a dějová linka. Měla postupné vršení napětí, což je u detektivního románu potřebné a vše se začalo vyjasňovat asi až posledních třicet stránek. Kniha mě upoutala již v knihovně svou obálkou a i vnitřní úprava je vkusná a díky ní se mi i velmi dobře četla. Zajímavé bylo také zakomponování romantiky, které mě upřímně překvapilo a které knihu posunulo na jinou úroveň. Wolfganga Amadea Mozarta mám ve velké oblibě, zvlášť pro jeho hudbu, která je nadčasová. Jeho doba je mi celkově sympatická, a možná proto se mi kniha tak dobře četla. Až do přečtení tohoto svazku jsem neměla tušení, že byl členem zednářského bratrstva, i když je možné, že už jsem to někdy zaslechla, ale nevzala v potaz. Z knihy mám dobrý dojem, líbila se mi a doporučuji dalším čtenářům k přečtení.

1 24.08.2019

Knihu Piková dáma mi doporučil kamarád a já jsem velmi ráda, že jsem jeho doporučení vzala v potaz a novelu si přečetla. Díky svému tématu (hazard) mi připomněla knihu Hráč od Fjodora Michajloviče Dostojevského. Dle mého názoru má příběh co do sebe a vzhledem k rozsahu by mohl zaujmout i méně čtivé jedince. Sice se tedy jedná o kratší dílo, ale i do tak krátké novely dokázal pan autor vložit velmi hluboké myšlenky, nad kterými je dobré popřemýšlet. Co se týče jazyka a stylu psaní, příběh mne velmi bavil a zaujal, proto jsem jej měla rychle přečten. Ruskou literaturu mám ráda a prostředí, ve kterém se postavy vyskytovaly, mi již nebylo neznámé díky četbě Anny Kareniny, která mi nastínila obraz ruského venkova, který je chudý, nehostinný a krutý, ale na druhou stranu překrásný. Přidružený příběh Kapitánova dcera se mi též líbil a svou skladbou byl podoben Pikové dámě. V neposlední řadě jsem byla spokojena též s designem a grafickou úpravou knihy. I přes mé velmi kladné hodnocení tohoto svazku, dávám jen čtyři hvězdičky, jelikož mne kniha nezasáhla tak moc jako jiné knihy, proto si nejvyšší hodnocení nechám pro díla, kterým se povede ve mě vzbudit větší zájem než se podařilo Pikové dámě.

1 21.08.2019

Z této knihy jsem celkem zmatená. Již je to nějakou dobu, asi rok, co jsem si ji přála a dostala k narozeninám, ale zřejmě jsem netušila, co si přeji. Nikdy jsem nečetla nic podobného. Během četby jsem měla o hlavního hrdinu a vypravěče strach, který přetrval až do konce a celkově mě kniha dost děsila. Měla jsem co dělat, abych vydržela číst až do konce, jelikož tento typ knih moc nevyhledávám. Když se však na knihu podívám jako na umělecké dílo, tak jsem nadšena. Dozvěděla jsem se spoustu nových informací, které mě obohatily a bavily číst. Jan Blažej Santini byl zajisté velmi zajímavý člověk a román pana Urbana vede k zamyšlení, což je pro mě u každé knihy plus. Jazyk i styl vyprávění jsou pro dnešního čtenáře lehce stravitelné a mě vyhovovaly. Kniha má také rychlý spád. Již teď se těším na filmové zpracování od pana Stracha.

18.08.2019

Tato kniha pro mne byla celkem překvapení. Podle mě se jedná o něco mezi detektivkou a hororem. Při četbě jsem si vzpomněla na Janu Eyrovou, která je dle mého názoru velmi podobna Větrné hůrce. Možná je to způsobeno vztahem mezi oběma spisovatelkami. Celkově se mi kniha velmi líbila, byla napínavá a těšila jsem se, jak dopadne. Použitý jazyk se mi též velmi zamlouval a ke knižnímu vydání nemám co dodat. Filmové zpracování jsem ještě neshlédla, ale mám to v plánu, nemám s ním však dobrou zkušenost. Když jsem se dívala, kolikrát byla Větrná hůrka natočena, tak mám pramalou víru v úspěšnost filmu. Román Na větrné hůrce bych ráda doporučila dál, zvlášť kdo váhá ve výběru povinné četby, tak doporučuji, jelikož se nejedná o nijak složitou četbu a myslím, že 350 stránek (tolik jich mělo mé vydání) není nijak moc, když jde o celistvý příběh.

7 15.08.2019

Tak tato kniha mne upřímně zklamala do takové míry, že v této chvíli ani nemám chuť ji dočíst. Snad k tomu někdy zase najdu odvahu, ale teď není ten vhodný čas. Čekala jsem, že půjde o jeden zajímavý poutavý příběh, ale místo toho šlo o směsici povídek, které mne spíše nebavily než bavily. Je pravda, že pár mě jich zaujalo, ale nebylo to takzvaně nic extra. Nevyhovoval mi ani styl, jakým pan autor podával informace, nebo to možná bylo dobou, ve které knihu psal a která byla z příběhů cítit. Celkově u mě jde o jednu z nejméně záživných knih, co jsem zatím četla a je mi to upřímně líto.

09.08.2019

Úžasné. Když jsem tuto knihu dostala, myslela jsem si podle obálky, že půjde o klasický dívčí román, ale to se o této knize ani z daleka říct nedá. Vzhledem k tomu, že kniha má téměř čtyři sta stránek, myslela jsem si, že ji budu číst tak týden, ale k mé nevíře jsem ji přečetla za ani ne dva dny, což se mi opravdu stává jen velmi zřídka, proto má kniha ode mne tak vysoké hodnocení. Dalším faktorem, díky kterému jsem ji tak vysoce ohodnotila, bylo téma, které paní autorka zpracovala a tomu, že se nebála zjišťovat si tak špatně dostupné informace o romském holokaustu během druhé světové války. Také design knihy sehrál roli v mém hodnocení, font, který je v knize použit je pro četbu velmi příjemný a obrázky nad jednotlivými kapitolami slouží i jako pomocníci, aby se čtenář neztratil v kapitolách. Celkově se mi kniha velmi líbila, a tak nezbývá, než ji doporučit i dalším čtenářům.

07.08.2019

Pana Dostojevského jsem vždy z nějakého neznámého důvodu obdivovala, jeho tenoučká kniha mi ukázala, že právem. Kniha Hráč je velmi čtivým náhledem do duše a světa hráče alias gemblera. Bylo velmi pozoruhodné sledovat Alexejovy nálady a rozhodnutí. Ještě více mne však překvapilo, když jsem zjistila, že pan autor psal z vlastní zkušenosti. Již teď se těším na další knihy z dílny Fjodora Michajloviče Dostojevského, z níž se Zločin a Trest nachází i v četbě k nové maturitě. Děkuji, za zajímavý náhled do vaší hráčské duše, pane Dostojevský, bylo mi ctí.

1 05.08.2019

Pro mne se jedná zatím o jednu z nejlepších divadelních her, co jsem četla. Verši, kterými autor promlouval ke čtenáři, byly úchvatné. Nejznámější pasáž i ve mě zanechala velmi příjemné emoce. Jelikož jsem knihu četla během hodin ve škole, byla pro mne částečně i dobrodružstvím, přímo jsem se zamilovala do vydání z roku 1972. Stránky rychle ubíhaly a bylo mi až smutno, když jsem si uvědomila, že kniha brzy skončí. Ráda bych někdy shlédla i divadelní zpracování.

7 05.08.2019

Tímto románovým zpracováním skutečné události jsem uchvácena. Velmi se mi líbil a vyhovoval způsob, jakým mi byly předkládány informace o dánském panovníkovi Kristiánovi sedmém, jeho manželce Karolině Matyldě a německém lékaři Johannu Friedrichu Struenseem. Již méně se mi líbilo filmové zpracování, jelikož změnili téměř všechny skutečnosti, které jsou popsány v knize. Nejvíce jsem byla pobouřena ztvárněním Kristiána sedmého, který byl velmi odlišný od knižního popisu. Téměř nikdy nečtu knihy vícekrát než jednou, ale u tohoto díla jsem si téměř jistá, že i kdybych si ho přečetla ještě čtyřikrát, pořád mě bude bavit. Podle mě je důležité, aby byla historie předkládána čtivou a zajímavou formou, což se panu Enquistovi podařilo, za což jsem velmi ráda. Za mě si tato kniha zaslouží co nejvřelejší doporučení těm, které alespoň trošku zajímají dějiny Dánska. Netuším, zdali i v tomto zpracování nejsou moc velké příkrasy, ale vzhledem k dostupnosti dobových materiálů jsem za možnost přečíst si tuto knihu velmi ráda.

4 05.08.2019

Jsem uchvácena! Tento žánr jsem nikdy moc nevyhledávala a zpočátku se mi do četby moc nechtělo a chvíli mi trvalo, než jsem se dostala přes prvních padesát stránek, ale i tak jsem byla úplně pohlcena příběhem a knihou celou. Hltala jsem každý řádek a byla jsem napjata již od začátku, jak bude příběh pokračovat. Konec měl rychlý spád, což velmi oceňuji. Četla jsem verzi z roku 1981, aniž bych měla na výběr (knihovna kterou navštěvuji, neměla jiného vydání), ale sama bych si toto vydání zřejmě vybrala. Čeština, v knize použitá, je překrásná a zvučná. Mám mnohem raději starou češtinu, než dnešní novodobé patvary, používané celou společností. Po všech stránkách jsem byla s knihou spokojena, proto ji mohu vřele doporučit dalším čtenářům. Je to po dlouhé době kniha, která mne velmi bavila. Děkuji, pane Scotte, bylo mi ctí.

5 03.08.2019

Četba této knihy mi trvala déle, než jsem myslela, že bude trvat, ale ve zkratce, opravdu to stálo za to! Některé příběhy mne velmi zaujaly, některé méně, a tak jsem je četla déle, ale celkově jsem byla uchvácena množstvím autorových námětů. Při četbě jsem se setkala se zlými komentáři od svého okolí, což mne velmi mrzelo, protože dle mého názoru to není pravda. Každý, kdo má špatné mínění o Dekameronu by si ho měl nejprve přečíst a teprve potom něco říkat. Zvláště autorův závěr vše skvěle objasňuje. Nejvíce mne uchvátil odstavec: "Které knihy, která slova, které listy jsou světější, důstojnější a úctyhodnější než Písmo svaté? A přece bylo mnoho takových, kteří je chápali falešně, čímž přivodili záhubu sobě i jiným. Každá věc sama o sobě je k něčemu dobrá, ale je-li jí nesprávně použito, může tuze uškodit. To tvrdím i o svých příbězích." To dle mého názoru mluví za vše.

12 19.07.2019

Byť je tento příběh fiktivní, zdá se mi velmi reálným a možná právě proto se mi kniha líbila. Film jsem zatím schválně neviděla, protože knihy bývají zpravidla lepší a je pravdou, že jsem ji přečetla jedním dechem. Po přečtení takovýchto knih by si lidé měli ještě více uvědomovat, jaké mají štěstí, že toho tolik mají. I já jsem si to více uvědomila a jsem za to velmi ráda. Díky Johne Greene.!

9 17.03.2019

Tato kniha je velmi pochmurná, ale dodala mi odvahy, abych bojovala dál za to, na čem mi záleží. Zamilovala jsem si ji již od prvních řádek.

11 17.03.2019

Byla jsem uchvácena...zcela pochopit tuto knihu není tak lehké a i mě se to zřejmě nepodařilo, avšak byla jsem k ní připoutána natolik, že ještě teď mě mrazí, když si vzpomenu na některé verše...

Můj klid je ten tam,
mé srdce je mdlé,
už nedojdu míru,
už nikdy ne...

4 17.03.2019

Myslím, že touto knihou se panu Vieweghovi podařilo velmi hezky vystihnout kousek ženského nitra. Každá žena ve skrytu duše doufá, že jednou v životě potká TOHO pravého muže, který ji bude milovat celý život. Ne všechny ženy však k tomuto faktu přistupují tak jako hlavní hrdinka knihy, Laura. Kniha je však přes to přese všechno napsaná velmi poutavě a čtenáři se velmi těžko odchází od rozečtené kapitoly.

2 17.03.2019

Na tuto knihu jsem slyšela a četla mnohé odezvy, můj názor na ni však není až tak jednoznačný. Kdybych však měla shrnout své pocity jedním slovem, tak by to bylo slovo zklamání. Jsem zklamaná z celé této knihy, tím však nechci knihu samotnou hanit, jen se zřejmě nejedná o oblast, která by mě v podání Denise Diderota zaujala. Historicky se však zajisté jedná o velmi dobře propracované dílo.

1 17.03.2019