bílárůže komentáře u knih

Jedná se o jeden z prvních psychologických rozborů duše zhrzeného a zlomeného člověka, potažmo ženy matky. Nadčasové drama, které neurazí, ale často ani nenadchne.

09.03.2020

Upřímně jsem nečetla knihu celou, ale shlédla jsem film s Louis de Funès, který se mi velmi líbil, díky jeho komediálnímu talentu, avšak kniha jako taková mne nezaujala. Přečetla jsem prvních asi pět stránek a měla jsem dost. Harpagonovy samomluvy se mi ošklivily a filmové zpracování se mi prostě líbilo více, nehledě k tomu, že obsah tohoto díla se mi nelíbil. I přestože mám divadelní hry ráda, čtou se mi dobře a rychle, tak mé hodnocení není tak vysoké. Ale kdybych měla hodnotit knihu i film zároveň, tak dám o hvězdu více.

4 09.03.2020

Možná je to mou částečnou averzí ke knihám, které jsou mi roky vychvalované ve škole, ale mně Strakonický dudák opravdu nepřišel jako nic extra. Možná by se dal vykládat dětem jako pohádka, ale to je tak vše, co by se s ním dalo dělat. Podařilo se mi celou divadelní hru přečíst, ale že by mě nějak bavila, to se říct nedá, a i proto dávám tak nízké hodnocení. Jde o nadčasový text, ale pan Tyl není typ spisovatele, který by dokázal psát tak, aby přilákal většinu národa, je mi líto. Je jistě důležité znát tuto knihu a i její hrubý děj, o tom žádná, ale jinak jde o dosti triviální četbu. Vydání od nakladatelství Artur opět nezklamalo, design je povedený a úprava textu je příjemná pro oči a i proto hodnotím dvěma hvězdami.

5 09.03.2020

Tuto knihu mi doporučil kamarád a mluvil o ní jako o velmi vydařeném díle. Já sama na ni mám poněkud zmatený názor. Její četba mi rychle utekla, kniha jako taková je velmi hezká jak vzhledově (alespoň mé vydání), zvlášť co se týče ilustrací, zřejmě mědirytin a též řádkování bylo velmi příjemné pro četbu, tak co se týče členění kapitol. Jediné, co mě na jejím konci dosti zamrzelo, byla otevřenost celého příběhu, pokud se to tak dá nazvat. Celkově nemusím zbytečného člověka v knihách, ale romantickou literaturu mám moc ráda, takže už jsem si zvykla na samolibost a hloupost hlavních hrdinů takovýchto knih, i tak mi byl ale Pečorin nepříjemný a nesympatický. Mám velmi ráda ruskou literaturu, a tak i proto dávám tak vysoké hodnocení a jistě doporučuji. Za mě jde o velmi příjemnou oddechovku, která potěší zvlášť čtenáře, kteří mají rádi historii, Rusko a také částečně akci.

4 09.03.2020

K této knize mne vábil už její název, jelikož se mi jméno Kolja velmi líbí. Kniha jako taková mě překvapila, byť jsem film již několikrát viděla. Nechybí humorné pasáže, ale i vážné a velmi smutné. Celkově je příběh velmi dojemný. Během četby jsem si vypěstovala velikou nenávist vůči Naděždě a její samolibosti na úkor okolí a také soucit s malým Koljou a Loukou. Myslím, že tato povídka se jejím tvůrcům velmi povedla a i film si zasloužil tak vysoké hodnocení a ocenění. Za mě se jedná o jednu z nejpovedenějších povídek, které mi ukrátily odpoledne a přiblížily dobu, ve které se příběh odehrává. Jediné co mi trošku vadilo, je použitý jazyk, ale na druhou stranu se mi opravdu velmi líbí obálka knihy, která je nápaditá a roztomilá díky Andreji Chalimonovi, herci Kolji. Jistě doporučuji jako příjemnou oddechovku.

3 08.03.2020

Tak toto byla síla. Za mě se jedná o jeden z nejkrutějších příběhů, co jsem kdy četla. Jak již bylo napsáno v jiných komentářích, nic čtenáře tak moc nedojme a nerozpláče, jako utrpění dítěte. V této knize bylo vše popsáno tak neskutečně reálně, až mi z jistých pasáží bylo i zle, zvlášť ke konci, kdy utrpení chlapce nabralo na intenzitě. Obdivuji pana autora, já sama bych asi neměla chuť, natož tak sílu, napsat takovouto knihu. Je pro mě zajímavý také název knihy, který je velmi poutavý a zaujal mne již v seznamu povinné četby. Obálka knihy jest poměrně vkusná a vystihuje i děj, protože přesně takto bych si představila ono kuře. Jazyk byl vyhovující, nenacházela se zde žádná nářečí a řádky mi rychle ubíhaly. I přes krátkost této povídky je příběh velmi silný. Jen málokterá kniha mě tak dojala, jako Kuře melancholik, proto mu musím dát plný počet hvězd v hodnocení.

14 11.02.2020

Pro mě osobně se jednalo o překvapení. Nečekala jsem od této kratičké knihy vlastně nic, půjčila jsem si ji ze zvědavosti. Některým veršům jsem asi neporozuměla zcela, ale i tak se mi mnoho z nich zalíbilo. Na první pohled mne zaujal název knihy a obálka, která je možná ne moc nápadná, ale vkusná. Poslední dobou mi vydání od knihovnicka.cz velmi vyhovuje jak nápaditými obálkami, tak zajímavými ilustracemi. Překvapila mě krátkost a výstižnost veršů. Čas od času se objevila slova, kterým jsem nerozuměla, jako třeba chiméra, ale právě to přidávalo veršům na dramatičnosti, kterou je Po nás ať přijde potopa plná. Již dříve jsem možná něco slyšela o tomto díle, ale netušila jsem, jakou náhodou se s ním jednou setkám. Není nad bezmyšlenkovité procházení knihovnou, které mne tak moc uklidňuje, často při něm naleznu něco, jako je tato krásná básnická sbírka. Jistě doporučuji nejen na četbu, ale i na zamyšlení se nad verši.

4 09.02.2020

Tuto knihu jsem četla v podstatě z přinucení a možná právě proto k ní nemám moc vřelý vztah. Měla jsem v plánu si ji přečíst, ale neustálé vnucování a vychvalování ve škole mi ji spíše zhnusilo. Jde o velmi dobře zpracované dílo, co se týče básnické hodnoty, ale dle mého názoru je velmi přeceňované, už jen protože se o něm neustále mluví. Jediné štěstí této knihy je, že je krátká. Příběh jako takový není zlý, ale na první přečtení a bez předešlého rozboru Máje ve škole, bych asi hned nepochopila smrt Jarmily. Na můj vkus je v knize až příliš velké množství lyrických popisů a možná i proto se mi kniha moc dobře nečetla. Jedna z mála věcí, co se mi na knize líbila, byla velmi vkusná a hezká obálka, za kterou bych dala plný počet hvězd, avšak o tu tu vlastně nejde. Za mě tedy Máj není nic zas tak úžasného, ale možná časem změním názor a zalíbí se mi, až mi ho nikdo nebude vnucovat a čas uzraje.

4 08.02.2020

Kniha pro mne byla jednou velkou neznámou. Nevěděla jsem co čekat, ale bylo to příjemné čtení. Celou knihu jsem obdivovala Vojtu a jeho velikou trpělivost a nenáviděla Boučkovou a Karlu. Zvláště ke konci jsem chtěla vědět, jak vše dopadne, nemohla jsem se proto od knihy odtrhnout. Díky doslovu, který jsem si kupodivu též přečetla, jsem zjistila, že v původní verzi je konec vyřešen jinak, což mne dost zaujalo. Škoda jen, že obálka knihy je tak zvláštní a svým způsobem nelichotivá. Kdybych knihu neměla v povinné četbě a nezaujal mne název, asi těžko bych po ní sáhla v knihovně jen tak, ale je to čistě subjektivní názor. Z hlediska jazykového mě kniha kupodivu až tak moc nenadchla. Bylo použito nářečí a v zadní části knihy byl též slovník, avšak i některá slova, která nebyla ve slovníku, jsem nepochopila, díky čemuž jsem ubrala na hodnocení, což je mi líto. Stylistika mi vyhovovala, jen mi přišlo trochu zvláštní dělení textu na kapitoly. Popisy krajiny byly sice hezké, ale ke konci už mne unavovaly a nejraději bych je přeskočila. Za mne se tedy jedná o knihu, která je sice zajímavá a líbila se mi, ale nejde o nic extra. Takže když ji člověk nepřečte, o nic nepřijde, ale i přes to jsem ráda učinila tuto zkušenost.

3 28.01.2020

Nepochopila jsem, proč se Karla řadí mezi knihy povinné četby na střední škole, já osobně bych ji zařadila spíše na školu základní. Svou jednoduchostí je hezká, ale zároveň i dost dětská. Je pravda, že spíše vyzrálejší člověk je schopen ocenit a pochopit, jak velkou oběť učinila Markyta pro své dítě, ale i přes to mne Karla spíše zklamala. Čekala jsem více. Určitě však doporučuji tuto knihu lidem, kteří nejsou v četbě tak nároční na hlavní myšlenku a obsah, protože právě toto mi na Karle moc nevyhovovalo. Byla to zajímavá zkušenost, za kterou jsem však v každém případě ráda. Bohužel nemohu tento svazek hodnotit nijak moc vysokým počtem hvězd, což mne na jednu stranu mrzí, ale na stranu druhou musím být i trošku kritická, když se mi něco až tak moc nelíbí.

2 22.01.2020

Gazdina roba mi velmi připomínala Její pastorkyni, což bylo hlavně stejnou autorkou a námětem. Jinak se mi kniha velmi líbila jen možná o kousek méně než již zmiňovaná Její pastorkyně. Byla čtivá a nářečí, tak charakteristické pro Gabrielu Preissovou, bylo též velmi hezké a zpříjemňovalo mi četbu. Divadelní hry jsem si v poslední době dost oblíbila, jelikož jsou často plné mouder a přesto krátké a rychle přečtené. Ještě před četbou knihy jsem viděla Gazdinu robu natočenou jako divadelní inscenaci, která se mi opravdu líbila, i když šlo o moderně upravenou verzi, které často nesplňují mé požadavky a moc se mi nelíbí. Jak již jsem psala, tak použitý jazyk mi vyhovoval, ale přiznávám, že občas jsem některým slovním tvarům nerozuměla, jejich význam jsem si často buď domyslela, nebo nebyl tak důležitý, proto jsem jej neřešila. Obálka knihy je nenápadná a neurazí, písmo a použitý font je příjemný a dobře se čte. Gabrielu Preissovou mám v poslední době velmi ráda a těší mne, že jsem si mohla přečíst obě její nejznámější díla. Pro mě byla kniha hezkou ukázkou toho, jak to může dopadnout, když člověk věří nesprávným lidem a daruje jim sebe sama i přes varování druhých. Určitě doporučuji dalším čtenářům k přečtení a zamyšlení.

5 22.01.2020

Noc na Karlštejně je už prostě klasika. Kdo nezná filmové zpracování od Zdeňka Podskalského, jako by nežil, ale už jen málokdo ví, jak se liší předloha od filmu. Je zde více drobných nesrovnalostí, ale základ je stejný. Doporučuji tedy všem, kteří by se rádi dozvěděli, v jakém duchu byla napsána předloha k tomuto impozantnímu filmu s legendárním Vlastimilem Brodským a Janou Brejchovou. Obálka knihy mne zaujala již v knihovně, tak jsem si řekla, proč si ji nepřečíst. Děj byl svižný, ale číst něco, co jsem již dříve nejednou shlédla, nebylo zas tak příjemné a nemám to ráda. Raději dříve čtu, než se dívám, více mi to vyhovuje. Sice potom často povyšuji knihu nad film, ale většinou byla kniha dříve než film. Po jazykové stránce jsem byla též velmi spokojena. Nedělá mi problém číst téměř jakoukoli češtinu. Vizuálně mi toto vydání také vyhovovalo. Kniha mi zpříjemnila a zkrátila odpoledne.

3 19.01.2020

Jednoznačně srdcovka! Nejedná se sice o nijak lehkou četbu, vzhledem k častým lyrickým popisům Evženových pocitů a nudného života, ale i tyto pasáže stály za to. Často bylo složité se vyznat v tom, o kom vypravěč zrovna píše, zda o Oněginovi, či Lenském, avšak verše mají své kouzlo i po takové době. Od A.S.Puškina jsem četla již Pikovou dámu a ani tentokrát nezklamal. Verše byly poskládány logicky, na čemž se ukazují dlouhá léta práce. Všude přítomný popis ruské společnosti byl též velmi zajímavý a hezký. Kromě všeobecně známého Taťjanina dopisu se mi líbil konečný monolog Taťjany k Evženovi. Přišel mi možná i hezčí než samotný, tak moc opěvovaný, dopis. Po stránce jazykové velmi obdivuji překladatele, že se mu podařilo tak umně přeložit básně z ruštiny. Vydání od Levných knih mne zaujalo a velmi dobře se mi četlo. Knize dávám nejvyšší hodnocení a velmi doporučuji. Evžen Oněgin mě opět navnadil na další knihy ruské literatury.
"...viděl jste v lásce, v její touze, jen bláhovost mých dívčích let..."

14 19.01.2020

Křest svatého Vladimíra, rychlé a svižné dílo, které jsem měla přečteno tak za půl hodinky. Příběh jako takový je docela srozumitelný, verše se mi četly jednoduše. Po stránce jazykové si nestěžuji, všemu jsem rozuměla. Jediné, co jsem na knize nepochopila, je název. Myslím, že jsem četla pozorně, ale nejsem si vědoma toho, že by k nějakému křtu došlo a vlastně ani konec není dořešen. To je asi jediná vada, kterou bych na knize našla, avšak přijde mi jako celkem stěžejní. I přes to přese všechno se mi Křest svatého Vladimíra líbil a doporučuji. Vzhledem k délce díla nejde o nic složitého a zas tak náročného, tak jen do toho!

5 19.01.2020

Jedná se o velmi čtivé dílo a vlastně pohádku, kterou jsem měla přečtenou za ani ne půl hodinky. I když je kniha veršovaná, chápu vše i díky tomu, že autor nepopisuje pocity postav moc do hloubky. Použitý jazyk mi vyhovoval a styl verše, použitý zde, jsem snad nikdy dříve nikdy neviděla, ale to je možná způsobeno tím, že básně moc nečtu. I přestože Karla Havlíčka Borovského moc nemusím, toto dílo je velmi hezké a jistě stojí za přečtení. Kresbami doplněné vydání z roku 2006 je velmi hezké a přitažlivé i pro oko. Určitě doporučuji.

6 12.01.2020

Tak toto pro mne bylo velké zklamání. Těšila jsem se, že se aspoň pobavím, když se jedná o komedii, avšak postav mi bylo spíše líto kvůli jejich hlouposti a naivnosti. Kdybych šla na divadelní inscenaci místo četby, asi bych byla více nadšena. Na tuto knihu mě nalákal hlavně trailer Divadla na Vinohradech v hlavní roli s Ondřejem Brouskem, je mi proto velmi líto, že kniha se mi až tak moc nelíbila. Vydání jako takové se mi líbilo, mám ráda nakladatelství Artur a ráda od něj čtu divadelní hry. Design knihy je nenápadný a jednoduchý, což se mi též zamlouvá. Použitý jazyk mi vyhovoval, dobře a rychle se mi kniha četla. Dle mého názoru se jedná o dobrou ideu a pan Gogol ji též velmi dobře zpracoval, avšak bych toto dílo nenazývala komedií, jelikož mi krutá realita, v něm nastíněná, příliš vtipná nepřijde a nepřišla. Knize nedávám až tak vysoké hodnocení, ale úplně ji nezavrhuji. Mám ruskou literaturu velmi ráda, a tak mne v její četbě nezastaví jedna kniha, která se mi nějak moc nelíbila. Někdy příště pane Gogole, třeba u četby Ženitby.

3 03.01.2020

Maryša je prostě klasika. Již v dětství jsem ji viděla ztvárněnou Divadlem Járy Cimrmana a zanechala ve mně silnou stopu. Z jazykového hlediska jsem byla nadšena. Knihu psanou nářečím, které je mi velmi blízké, jen tak nenajdu a jsem proto za toto dílo velmi ráda. Obálka knihy mě již na první pohled upoutala díky svému vtipnému nápadu s jedním z hlavních témat hry. S hlavní hrdinkou jsem během knihy soucítila a kdybych byla na jejím místě, asi bych se zachovala stejně, vzhledem k okolnostem. Maryšu by dle mého názoru měl znát každý, protože jde o klenot české literatury. Dávám tedy této knize nejvyšší hodnocení, které je možné a vřele doporučuji všem milovníkům nářečí, dramat a také Cimrmana.

5 02.01.2020

Od Juliuse Zeyera jsem četla již jednu knihu a to Tři legendy o krucifixu. Stejně jako tyto tři legendy, se mi Radúz a Mahulena líbila. Jde o milou slovenskou pohádku, která je plná lidových mouder. Osobně preferuji divadelní hry odlišného typu, ale i přes to se mi tato hra líbila. Kdyby byla možnost, jistě bych se na ni šla podívat i do divadla. Po jazykové stránce se četla dobře, jen některým výrazům jsem zcela neporozuměla. Osobně mne nejvíce zaujala obálka a vydání, které jsou velmi povedené. Zprvu jsem však měla zmatek v postavách, jelikož na počátku knihy je napsáno, že kralevic magurský se jmenuje Radovid, avšak celou knihu je pojmenován Radúz a Radovidem je myšlen Radúzův sluha. Jinak knize nemám co vytknout. Hezky a rychle se četla, takže pro nečtenáře do povinné četby ideální. Doporučuji tedy, pokud nečekáte nic extra a chcete se jen odreagovat příjemným a svižným příběhem.

2 01.01.2020

Jak zhodnotit celé Bídníky? Myslím, že to jde jen velmi těžko a nepodaří se mi vystihnout vše, co cítím k této knize. Je to v první řadě dílo hodné čtení, nebo alespoň znalosti děje. V tomto plném vydání je jeho četba náročná, ale když jsem knihu odložila, byla jsem hrdá, že jsem dokázala přečíst tolik stránek, z větší části popisů. Byla to opravdu výzva. Jazyk byl pro mne lehce srozumitelný a styl psaní mi nevadil, byť mne mnoho lidí varovalo před úmorností Hugových textů. Do četby Chrámu Matky Boží v Paříži mě asi jen tak hned nikdo nedostane, ale i tak pana Huga obdivuji. Promyšlenost, s jakou psal Bídníky je obdivuhodná. Měl život každé postavy promyšlen do posledního detailu. Zvláště pak život Javertův je pro mě fascinující a konec záhadný. Byla jsem velmi naivní, takže mi nedocházely různé souvislosti a před odhalením jsem málokdy předvídala, že daná osoba je někdo jiný, ale o to víc jsem si knihu užila. Hodnotím nejvyšším možným počtem hvězd. Bídníci jsou unikát, na který se nesmí zapomenout.

4 31.12.2019

Tak toto pro mě bylo překvapení. Již dlouho jsem nečetla fantasy a upřímně mu ani moc neholduji, ale tato kniha se mi velmi líbila a hodlám pokračovat ve čtení celé ságy. Krev elfů jsem začala číst díky kamarádovi, který mi knihu doporučil a jsem mu teď velmi vděčná. Příběh byl zajímavý a měl rychlý spád. Jazyk byl velmi srozumitelný a věty či slova v cizím jazyce jen příjemně oživovaly text. Napětí bylo přiměřené a od knihy jsem se nemohla odtrhnout tak, že jsem ji četla až do noci, což se moc často nestává. Už teď jsem zvědavá na pokračování, protože příběh zůstal otevřen. Kdybych začala ságu číst při jejím vzniku, asi bych byla dosti otrávena, vzhledem k onomu otevřenému konci, takto mohu jen čekat, až si zapůjčím další díl, což jistě nebude trvat tak dlouho. Velmi ráda dávám knihám vysoký počet hvězd a tentokrát jej mohu s klidnou duší dát.

9 31.12.2019