Gazdina roba

13. dubna

Její pastorkyňa se mi líbila víc, ale i tohle bylo skvělé.

06.06.2022

5 bodů z 10
Kniha je napsána dosti složitým jazykem se spoustou archaismů. Příběh se mi tedy nečetl vůbec jednoduše a dosti mi to znepříjemňovalo požitek ze čtení. Ocenil jsem ale, že na konci knížky byl slovníček nářečních výrazů, a tudíž jsem si nemusel dané výrazy hledat někde na internetu. Kniha skončila sebevraždou Evy, což se mi zdálo značně nefér, protože Mánek je ten, který Evu zradil, a tak jsem si myslel, že bude nějakou „vyšší mocí“ potrestán on. Od stejné autorky jsem také přečetl knihu Její pastorkyňa.

48 09.02.2022

V tomto nářečí jsem vyrůstala, takže problém při čtení jsem nijak neměla. Dodnes používám některá slova, která mám ještě v paměti od své babičky, když jsem u ní jako malá žila. Jen ty kroje jsme nenosily, za to dlouhé šaty a zástěru přes ní ano. Gazdinu jsem i poslouchala jako rozhlasovou hru a i viděla film. Prostě mi to připomíná dobu před 50 lety a trochu té domovské venkovské duše.

33 09.02.2022

V tomto nářečí jsem vyrůstala, takže problém při čtení jsem nijak neměla. Dodnes používám některá slova, která mám ještě v paměti od své babičky, když jsem u ní jako malá žila. Jen ty kroje jsme nenosily, za to dlouhé šaty a zástěru přes ní ano. Gazdinu jsem i poslouchala jako rozhlasovou hru a i viděla film. Prostě mi to připomíná dobu před 50 lety a trochu té domovské venkovské duše.

2 26.01.2022

Krásná kniha...krásný příběh....

11.12.2021

Nářečí to pro mě dělalo chvílemi dosti složitým na čtení, ale po čase si člověk zvykne a většinu slov si domyslí. Každopádně je to zajímavý vhled do života v tehdejší době, že by mě to ale nějak zvlášť nadchlo, to se říct nedá.

Dílo bezpochyby má svou hodnotu, hlavně z historického pohledu, ovšem není to asi dělané vyloženě pro mě a já se tím tak spíše protrápil. Ovšem vzhledem k tomu, že život na slováckém venkově není častým tématem, jsem rád, že jsem knihu přečetl.

2 23.08.2021

Kdybych neviděla hru v režii Petra Kracika v Českém Těšíně, nemohla bych tvrdit, že jsem z ní unesená. Takhle to ale můžu odpřisáhnout. Víc jak sto let staré drama, v nářečí, krojích a přesto mi tlouklo srdce. I když se Eva místo do Dunaje vrhla do řeky Olzy. Hráno na Festivalu nad řekou. Bravo!