Belatris komentáře u knih

Kniha pojednávající ze značné části o politice a mocných by měla mít alespoň nějaký poznámkový aparát, aby dal autor najevo, že si vše nevycucal z prstu. Trilogie Smrt v... obsahuje spoustu tvrzení, která jsou opřená o... nic. "K tomuto obratu došlo na tajné schůzce den před hlasováním. Byl na ní přítomen X, Y a Z. Domluvili se tam na tomto... atd." - Kriticky myslící čtenář se buď rozchechtá a přemýšlí, jestli náhodou v knihkupectví neudělali chybu a neměli titul zařadit spíše do sekce humoru, nebo knihu odhodí. Protože hustota tvrzení, že za něčím je ta nebo ona lobby a spiknutí všech možných i nemožných tajných společností, z toho většina z nás vyroste na prahu puberty. "Lži a mystifikace" uvedené v anotaci jsou na místě, ovšem jejich rozkrytí nečekejte. Naopak jde o další pokus rozdmýchávat paranoiu, kterou autor opírá o nepodložená tvrzení a halucinace. Zřejmě to vynáší slušné peníze, nebo to pana autora prostě jen baví?

Hned na úvod by bylo vhodné se zařadit v rámci mnoha skupin, na které média a antiislámští aktivisté rozdělují společnost. V tomto světonázorovém poli se držím mimo. Souhlasím s mnohými názory různých skupin, stejně tak mi vadí řada postojů.
Nyní ke knize. Zajímavé mi přišly vlastně jen pasáže z minulosti - dětství, výška, sametová revoluce, a pak odstavec o ekologické činnosti, na níž MK spolupracuje. Kniha není celá jen o problematice islámu a migrantů, a právě ta jiná témata bylo to jediné, co nakonec stálo za to.
Jako ateistce mi hodně aspektů islámu přijde nepřijatelných, na druhou stranu nedokážu překousnout způsob, jakým MK prezentuje své názory. Hlavně jeho tendenci ponižovat oponenty. V knize se např. o těch, kteří nepodepsali petici ohledně povinných kvót migrantů, vyjadřuje místy až posměšně: buď to byly ženy, na nichž MK přímo viděl, jak mají strach podepsat, ale souhlasí (= zbabělost), jiné líčí jako ostentativně pokrytecké atd. Jako by ten, kdo nesdílí názor MK, byl pokrytec, pitomec nebo prospěchář, který čeká, že mu z migrantů a islámu něco kápne. Nejhorší je jeho zřejmě vážně míněná teorie o tom, že bílé evropské ženy se těší na muslimské samce.
Kdyby MK dodržoval pravidla slušné diskuse a neponižoval druhou stranu, stal by se aspoň poslouchatelným/čitelným. Takhle veškerý možný dopad na nerozhodnuté voliče/občany pohřbívá neschopnost své názory prezentovat slušně a spoléhat na sílu argumentů (pak si totiž člověk nemusí pomáhat zesměšňováním oponentů).

4 13.01.2017

Jedinečný klenot, jenž uspokojí jak literární hlad, tak i touhu po silném, skrz naskrz lidském příběhu, který dokáže naštvat, pobavit i dojmout. Intimní příběh vypráví podivín Ray svému psovi a já se od knihy nedokázala odtrhnout. Kniha je plná krásného jazyka a vět/myšlenek, které si chce člověk opsat (čemuž jsem se neubránila). Postava Raye mimo jiné ukazuje, co s lidskou bytostí udělá výchova v izolaci a jak fatální jsou volby, které rodiče dělají. Mě se však nejvíc dotklo téma přijetí a vytěsnění jinakosti (Ray = podivín v malé vesničce), tolerance a slušnosti odvozené nikoliv z toho, co diktují společenské/zákonné normy, ale přirozený cit, instinkt. Mně jako introvertovi vadí spousta věcí, které děsily a blokovaly i Raye, takže vůbec nebylo těžké se na postavu navázat a nechat se jí vést příběhem až do konce.
Rozhodně jde o nejlepší knihu, kterou jsem v loňském roce četla, a docela jistě by trumfla i předchozí léta (jsem si tím jistá i s odstupem, kdy bezprostřední emoce měly čas opadnout). Putuje na čestnou poličku top titulů (do nejlepší pětky se vejde určitě).

20 10.01.2017

Do knihy jsem se pouštěla z ryze pracovních důvodů, ovšem když jsem ji zavírala, věděla jsem, že ji otevřu znovu, velmi brzy a z důvodů ryze soukromých. Bezpochyby jde o must have pro všechny niterné fanoušky motosportu, ale ještě mnohem lepší je fakt, že publikace si získá i lidi zcela mimo tuto skupinu (soudím podle sebe). Ať už jde o doprovodný text - zajímavé osobnosti, střípky zážitků a vzpomínek - nebo o strhující vizuál fotografií. Od pozoruhodných detailů přes emotivní momentky až po atmosferickou nádheru, Racing‘n‘Roll je mnohem víc než jen kniha fotek silných aut. Je to především kniha silných fotek.

1 21.12.2016

Kniha přesně splnila, co slibovala. Rozhovorová forma je čtivá, což platí i o delších odpovědích. Není snad stránky, kde by se nemihla zajímavá myšlenka nebo vybroušený bonmot. Témata jsou různá, od víry přes kněžskou všednodennost až k rozdílu mezi manažerem hudební skupiny a knězem. Rozhodně se nejedná o titul jen pro úzkou skupinu vyvolených intelektuálů, a už vůbec nejde o knihu jen pro katolíky. Dogmatičnost a hrozící prst tady opravdu nenajdete.

7 08.12.2016

Nádherná kniha. Obvykle mám tendenci začít hodnocení od stylu, postav (které jsou pro mě klíčové) atd. U této knihy nemůžu začít jinak než tím, že JE nádherná. Jemně napsaná, s odlesky humoru, nápaditého pohledu na svět a nenásilně představenými motivacemi, touhami, strachy a pochybnostmi, které mají místo i v našich životech, ovšem v prostředí Osvětimi vynikají náležitěji a dá se z nich tak snáze číst.
Postavy dvojčat a dalších klíčových obyvatel Mengeleho "zoo" se mnou budou ještě dlouho. Přestože většinou u knih nechávám jásat spíše mysl, u Mischlingu jsem se neubránila ani dojetí. A vlastně mě ani nenapadlo se bránit.
Výborně napsaná kniha, u které právě postavy a jejich pojetí šílené doby čtenáře uhranou. K příběhu bych měla mnohé výhrady, zejména v posledních kapitolách, ale ve výsledku jsou tyto mé neuspokojené preference malicherně bezzubé a nedokážou pokazit dojem. Tuhle knihu nedokážu odložit, protože jsem si ji pročetla do sebe.

6 23.11.2016

Strhující styl, podivné postavy, které jsou živoucí (zejména ve svých nedostatcích a chybách). Žánrová očekávání autor zrazuje, jen co stihnou ve čtenáři vzniknout, což je úžasná zábava, protože to Beauman dělá šikovně a s nadhledem vůči sobě, postavám, žánrům i čtenáři, který na jeho hru může přistoupit, ale také nemusí. Žádný krkolomný nátlak ze strany autora neprobíhá, nesnaží se čtenáře utáhnout na vařené nudli.
Čtení byla od začátku do konce úžasná zábava. Styl mi přišel osvěžující vůči tomu, co se produkuje, a už teď se těším, až se ke knize za nějaký čas zase vrátím.

06.11.2016

Nakonec k hodnocení přidávám ještě jednu hvězdu proto, že se mi kniha postarala o dokonalé překvapení. Pustila jsem se do ní více než méně z povinnosti a bez většího zájmu. I přes to, že mám zcela odlišný smysl pro humor než autor jsem v knize našla spoustu zajímavých pasáží, které by se daly označit za inspirativní. Nedosahuje to sice takového "naplnění" a erudice jako TED Talks, ale naštěstí to nesklouzává ani k připitomělým motivačním knihám, které omílají fráze a uměle se snaží vyhecovat čtenáře... kdoví k čemu.
Nejlepší části jsou rozhodně setkání s vlivnými a bohatými, a to ne proto, abych věděla, jaké poklady mají v garáži nebo jak velká a luxusní je postel v hostinském pokoji, ale proto, že je hezké slyšet jejich názory na peníze, bohatství, hodnoty a taky jejich návody na úspěch.
Nejde o to, že si v knize přečtete něco, co jste ještě nikde jinde neslyšeli nebo nečetli, nebo co vás ještě nikdy nenapadlo. Čtení je příjemné hlavně proto, že se člověk ujistí o tom, že je sice ve všem zcela sám, ale že to není největší nevýhoda a důvod k depresím: naopak, máme za sebe plnou zodpovědnost a svobodu se rozhodovat, a pokud nás to nenaučili ve škole (jakože většinu teda opravdu nenaučili), tak se to můžeme doučit sami a začít se rozhodovat správně. A to je nejlepší krok na cestě za úspěchem, ať už si pod tím představujeme cokoliv.
Bylo by mi sympatičtější, kdyby kniha nebyla formálně zabalená do tak blýskavého obalu - nemyslím doslova obal, ale formulování textu, rádoby humorné průpovídky atd. Ale ve výsledku to nebylo na škodu a knihu jsem si užila (není to důležité, ale přečetla jsem ji po cestě vlakem Ostrava Praha a zpět, cca 6 hodin čistého času, takže pokud kromě inspirace hledáte čtivost a nenáročnost, můžu doporučit).

2 16.10.2016

Naprosto nečitelná záležitost. Připitomělé dialogy, tak křečovitá snaha o syrovost, až se z toho rodil humor... Prostě totální průšvih nejen v žánru krimi/thriller, ale obecně.

Vůbec se mi nezdá, že by tam bylo příliš medicíny (jak někteří píší), ani že by to bylo monotónní (z hlediska prováděných zákroků). Je to dynamické čtení, zhuštěné a dokořeněné okouzlující sebeironií, vtipem a lidskostí. Žádná maska chirurga-cynika se nekoná - naštěstí.
Autorovi se povedlo najít balanc mezi psaním pro kolegy lékaře, a psaním pro laiky. Minipříběhy pacientů jsou prokládány střípky každodenní rutiny a zajímavostmi o organizaci Lékařů bez hranic. Tím, že jsou texty krátké a zhuštěné, dají se číst i během dne (a ne pouze večer v posteli nebo o víkendech).
Ať už v papírové podobě, nebo v audioknižní verzi si ji nenechte ujít. Není to James Joyce a ani si na to nehraje. Jde o obohacující a zajímavé čtení.

3 07.10.2016

Nezklamalo, protože očekávání byla v mínusových položkách. Je to slušně napsaná fanfikce. Klasický vztah slavného otce a "nedostatečného" syna zabalený do spousty magických časoprostorových patálií. Jen tu prvoplánovou komiku si mohli odpustit. Ron nikdy nebyl nijak zvlášť vymazlená postava, ale tady je to parodie jeho samého. Nedá se to posuzovat jako předchozí díly, proto jsem shovívavá a vlastně se k tomu ani nemusím nutit. Byl to příjemný odpočinek na jeden volný den.

8 28.09.2016

U čtvrté knihy začínají naplno vysvítat jak klady, tak i zápory Gamachovské série. Čtení je příjemné, pozvolné, ale ne nudné, hodně zaměřené na postavy a prostředí. To sama pro sebe vnímám jako klady v žánru krimi, protože to jako růže trčí z trnů chladných a akčních románů.
Ovšem co už mi je příjemné méně, to je poněkud přepálená emocionálnost většiny postav. To, že sám Gamache je nesmírně zvláštní typ člověka, beru a nedělá mi problém nechat se jím vést příběhem a sledovat jeho místy velmi nepolicejní (intuitivní) cestičky, na kterých nešetří verši a citáty z krásné literatury. Ovšem i ostatní postavy jsou vyprávěním podávány skrze filtr emocionality, včetně motivací a vhledů do niterných myšlenek postav. Ocenila bych větší různorodost co do emocionality postav.
Dějiště zasazené mimo Three Pines mi zachutnalo - bylo příjemně osvěžující, přičemž ani vesnice sama nezůstala zcela opominuta. Vůbec se mi nestýskalo po pletichaření v Sûreté. Celkově mám pocit, že až na výjimky se hodnocení série ustálí příjemně nad průměrem, což sedí k pocitu z knih: těšení na odpočinek u dobře napsaného příběhu, který používá pěkný jazyk a disponuje několika skvělými postavami, které si čtenář poměrně záhy přisvojí za přátele.

6 04.08.2016

Jeden z přeceňovaných autorů, kteří plýtvají papírem, chlastem a mou trpělivostí. Z jeho díla pro mě má cenu tak jedna desetina, zbytek je totéž, jen naředěné a s drobnou obměnou. Nuda, nuda, samoúčelné nechutnosti a vulgarity. Nejsem nijak prudérní, ale potřebovala bych ten přebal i něčím vyplnit.
Co se dá na některých povídkách vyzdvihnout je tíživá všednodennost lidí, kteří si nežijí nijak na výši. Sociální a společenský přesah nevyrůstá z agitačně čitelných narážek, naopak je rozmělněný v pozadí a nijak netrčí. Nejoblíbenější povídka: Když tě něco pálí, křič

"Puč mi bůra." "Dougu, koně mě odrovnaly. Jsem totálně švorc." "Ach jo," vzdychl Doug. "Promiň, kámo." "To je dobrý." Doug zavěsil. Stejně Henrymu dlužil 15 dolarů. Ale toho bůra Henry měl. Měl mu ho dát. Aby už nemusel žrát psí konzervy. Nejsem až tak hodnej, napadlo ho. Bože, vždyť já jsem nakonec špatnej. Rozvalil se na posteli a užíral se."

2 24.07.2016

Nultá hodina je typem knihy, která se zpočátku čtenáři jemně vzpírá. Nedává se všanc na první schůzce. Pozvolna rozeznívá v plné míře celý orchestr a sama si určuje tempo, v němž má být čtena. Na české poměry jde o zvláštní knihu, ojedinělou, ale nesmírně potřebnou. Její síla a význam časem narůstá. Po přečtení nevyvane, nedá se jí uhnout a vlastně ani uhýbat nechcete.

7 06.07.2016

Olivera zvaného Bubu byste určitě našli na autistickém spektru (rozhodně je blíž k extrémní hranici než většina populace). Ve škole moc nezapadá, s lidmi to příliš neumí, za to miluje vědu. Stejně jako jeho velký vzor Richard Dawkins je ateista. O to překvapenější je, když se ocitne v 13. nebi. Tam začíná nejzajímavější dobrodružství jeho života. Tedy po-života.
Třinácté nebe sice pro mě nepřekonává Podivný případ se psem, ale nutno říct, že je těžké srovnávat dvě knihy, které jsou každá postavena trochu jinak, byť pracují s podobným tématem a postavou. Třinácté nebe má strhující příběh, který navzdory Oliverově tendencím k zamýšlení se nad fungováním nebe letí dopředu tak zběsile, že jsem knihu přečetla za necelé dva dny. Jen nejsem schopná odhadnout, nakolik je kniha skutečně pro mládež (možná teenagery podceňuji...).

29.06.2016

O jednu hvězdu přidávám navíc pro neuchopitelnou schopnost inspirovat a nadchnout k oprášení starších plánů a snů, které si člověk nechal vzít jen svou vlastní leností. Rady nijak objevné, ale kniha je velmi čtivá a ve vteřině dokáže aktivovat snění a chuť kamkoliv vyrazit. Právě díky tomu si zaslouží, aby byla kupována, čtena a třeba i darována těm, kteří na chvíli odsunuli cestovatelské sny a teď se bojí se k nim vrátit.

2 20.06.2016

Velmi příjemné překvapení, obrovský potenciál, výtečně zachycený osud imigranta. Imigrant jako člověk, a ne číslo ve statistice/položka v poplašných zprávách. Chystám se napsat obsáhlejší recenzi, ale nemohla jsem si odpustit vložit sem alespoň tento výkřik nadšení pro ty, kteří se právě teď rozhodují, jestli si knihu koupí nebo ne.
Osobně bych po ní nesáhla - témata Afriky a Asie si dávkuji opatrně a musím k nim sbírat odvahu. Jde o vkus, o "chuť" jejich kultury, mentality atd. Do knihy jsem se tedy pustila spíše s odhodláním a zvědavostí, ale velmi záhy mě strhl živý styl vyprávění, dobře vystavěné postavy a hlavně jsem ocenila absenci propagandy. Vše důležité si člověk vyvodí z chování postav (Američanů i afrických imigrantů) a toho, co jim život hází do cesty, ať je to příjemné či nepříjemné. Silná kniha o snech, o snaze změnit život svůj i své rodiny, o americkém snu a jeho verzích pro všechny barvy spektra.
Obyčejně si vybírám knihy, které budou brousit intelekt, kladou roztodivné otázky a staví na troskách toho, co na předchozí stránce zbořily. Ovšem tohle je nesmírně příjemná odbočka do veskrze lidského příběhu plného všech emocí, které denně žijeme, byť jsou naše okolnosti jiné. Všichni máme sny a všichni chceme žít lépe. (Hm, onen původně zamýšlený krátký výkřik se mi trochu natáhl...)

7 17.06.2016

Neskutečně špatně napsaná kniha. Někdo, kdo má ponětí o psaní knih, měl Astinovi poradit a přimět ho poslouchat ony rady (Layden není očividně tou správnou osobou). Rozhárané, rozpadající se nevyrovanané líčení tu toho, tu tamtoho bez smysluplné návaznosti na to, o čem chtěl původně mluvit/psát... Zmiňuje bezpočet jmen lidí, s nimiž dělal a kteří mu více či méně pomohli - chápu, že těm lidem udělal radost, že o nich píše, ale většinou je to pro čtenáře zcela zbytečná zmínka. Chtělo to proškrtat, dát tomu pořádnou fazónu a sdělovat to, z čeho vyplyne to podstatné: filmařina (míněno kteroukoliv pozici) je dřina, nejisté a konkurenční prostředí, kde o úspěchu a neúspěchu rozhoduje tolik aspektů (většinou mimo člověka samotného), že je to o duševní zdraví se v takové sféře pohybovat.
Podle mého se to nedá číst a autor přes občasné zlehčování svých názorů a reakcí působí jako narcista, který se rozhodl vrhnout na psaní, aniž by na to měl.

3 06.06.2016

První dvě třetiny knihy úžasná kombinace zábavy (forma) a děsu (faktický obsah). Konec už byl hutnější, forma nebyla tak přístupná, ale celkový dojem stále velmi silný. Vlastně mi vůbec nepřijde, že je to kniha o homosexualitě (není). Bez krátkozrakého odsuzování ukazuje, jak fatální může být fanatismus pro člověka i pro společnost. Dělá z lidí karikatury, které vůbec nejsou k smíchu.

3 04.06.2016

Přestože se Marian Sutro objevuje už v Mawerově románu Dívka, která spadla z nebe, v Provazochodkyni to je úplně jiná Marian. Kdo čeká pokračování v pravém smyslu slova, bude nejspíš zklamaný. Kniha je čtivá, hodně zacílená na psychologii Marian a její pokusy začlenit se do poválečné společnosti (které pochopitelně selžou). Námět = špionážní thriller, zpracování = syntetizující styl světové prózy zjemněný Mawerovou tradiční uhlazeností. Příjemný čtenářský zážitek (thrillery nemusím, toto zpracování mi vyhovuje více).
Více v recenzi: http://www.kukatko.cz/recenzeprovazochodkyne/

05.04.2016