Annie10 komentáře u knih
Trošku jsem se nechala ovlivnit komentáři, že pokračování knihy je lepší než první díl. Bohužel je pro mě kniha zklamáním. Četla jsem jen ódy Atlase na Lily a naopak. Žádná linka s Rylem, která by měla hloubku.
Asi jsem výjimka, ale chuť na kávu jsem během čtení neměla ani jednou. Kniha je hodně předvídatelná, zápletka skoro žádná, ale alespoň oceňuji nápad a téma knihy. Popis v knize byl velmi špatný, vůbec ve mně nevyvolával žádnou představivost a často jsem nevěděla, co že to vlastně čtu. Nechci být jen negativní, jako oddechovka fajn, ale čekala jsem víc.
Bohužel první třetinu jsem se nemohla vůbec začíst a říkala jsem si, že se tam přece vůbec nic neděje. Až postupem děje se stal příběh zajímavý, nicméně by klidně stačilo o 100–200 stránek méně. Některé části jsem na stránce přeskakovala. A konec mě hodně zklamal...
Naprosto skvělé čtení. Neuvěřitelně popsané příběhy a osudy lidí, práce na letecké zachránce, urgentu... Velice se mi líbily deníkové zápisky. Krásný vhled do takové profese. Nechápu, kdo může dát méně než 5 hvězd!
Dávám 5 hvězd, ale to jen proto, že bych se styděla dát míň. Nejedná se o literární dílo, ale o myšlenky člověka, který to nepsal s cílem vydat. (Jestli později chtěl, kdo ví...) Vše už bylo řečeno, spousta jmen, míst, příběhů a souvislostí, které člověk nezná.
Od knihy jsem měla velká očekávání. Které se nenaplnila. V každé kapitole mi přišlo, že čtu to samé. Jen první zvrat na začátku a potom se vše vleklo. Čekala jsem ještě něco na konci, třeba zjištění, že nakonec je to jinak, nebo něco zajímavého.
Po prvních 25 stránkách, u kterých jsem skoro usnula, jsem knihu odložila a vrátila se k ní cca po týdnu. No a od té doby mě už nepustila. Tak hezky napsané příběhy lidí jsem už dlouho nečetla. Zjistila jsem, že o této části České republiky nevím ale vůbec nic a o to víc jsem ráda, že jsem se ke knize vrátila. Opravdu smekám před spisovatelkou.
Je to silný, neuvěřitelný a nepochopitelný pro někoho, kdo si ničím takovým neprošel. Po dočtení si kladu jedinou otázku: Jak ten člověk může být ještě naživu?
Uznávám, že jsem si po polovině knihy říkala, že teď mě čeká další polovina knihy pořád o tom samém. Což se taky stalo, příběh není ničím výjimečný. Teda od této autorky, protože víme, že Soukupová píše skvělé knihy, které vás donutí přemýšlet, jste během čtení psychicky na dně a spousta lidí se v příběhu vidí. Rozhodně skvělá první přečtená kniha tohoto roku.
Moje druhá kniha od Martina Moravce a druhá pecka. Knihu s Marešem jsem dostala k Vánocům a každou volnou chvíli jsem jí věnovala. Otázky jsou pokládány skvěle, pan Mareš je velice upřímný a jsem ráda, že popsal činnost policie tak, jak je. Až mě někdy mrzelo, že jsem po vystudování POLACu k policii nešla. :-D Kdyby byl druhý díl, přečetla bych si ho hned. Rozhodně doporučuji a určitě se k ní ještě vrátím.
Nejslabší kniha od Shari Lapeny. Inspirováno Agathou Christie, kterou miluju, ale tohle se za mě nepovedlo. Zamotaný příběh, hodně neuvěřitelný, zvláštní motiv vražd.
Když jsem začala knihu číst, nebyla jsem si jistá, co že to má být vlastně za žánr. Připadala mi nevinná. A potom se příběh rozběhl. Porovnávám se Shari Lapenou, kterou jsem v poslední době četla, a tato kniha od Colleen je o dost lepší. Konec překvapivý, nicméně stále nechápu, jak je to možné.
Byla jsem naprosto spokojená. Přečetla jsem knihu během 3 dnů, celou dobu mě kniha bavila, v postavách jsem se orientovala a konec mě osobně překvapil. Hned půjdu na další Shari thriller. :-)
Za mě tedy velký špatný. Hartlovy knihy mám ráda, ale tady se to nejdůležitější stalo v prvních 50 stránkách. Navíc je to tak nepravděpodobný příběh, že jsem to chtěla hned na začátku odložit. Kdybych to udělala a jen se dozvěděla odpověď na otázku, jestli to holkám přizná a oni ho budou mít i přes to rády, tak jsem nemusela číst zbývajících 450 stránek. Ty totiž byly skoro o ničem. Velké zklamání.
Cca do 420 stránky to bylo skvělé. Nemohla jsem se odtrhnout, četlo se to samo, bavilo mě to. Ale potom... ten konec mě hodně popravdě zklamal. Čekala jsem nějaké více uvěřitelné, racionální a více promyšlené rozuzlení. Připomnělo mi to knihu "Ví o tobě", která mě svým koncem také naštvala.
Zajímavý životopis spisovatelky. Ze začátku mi trochu vadily skoky mezi roky, ale později jsem si zvykla a v dospělosti byl dej chronologický.
Začátek knihy se mi velice líbil, vtipné a zároveň k zamyšlení. Bárka mi byla velmi sympatická a její vyprávění se mi líbilo více. Naopak vyprávění babičky, hlavně po tom, co se dostala do nebe, mi v nějakých částech vadilo. Přišlo mi, že se z ní stal v nebi někdo jiný. Chovala se jako puberťačka, byla vztahovačná a musela mít neustále pravdu. Konec byl na mě velký happy end :D Ale knihy této autorky mám vcelku velmi ráda, nečetla jsem jen InTyMně, která na mě čeká. Styl, jakým autorka píše, mi přijde skvělý a těším se, až si zase od ní něco přečtu :).
Popravdě jsem od takto hodnocené a chválené knihy čekala víc. Je to oddechovka, která se mi četla lehce a rychle. Prostředí nemocnice bylo popsáno skvěle a příběh mě vtáhl. Hlavní postava průšviháře, který řeší problémy chlastem, milenkou a neřešením problémů, mi však k srdci nepřirostla a v některých částech dost štvala. Proto mi také vadí ten happy endový konec.
Musím se přiznat, že mě tato kniha moc nezaujala. Vůbec jsem se do ní nemohla začíst.
Tento díl mě bavil více než 2. Je to ale tak zamotaný, propletený, složitý a geniální příběh, že se k tomu určitě někdy vrátím a dám si to znovu. Skvělý.