Od autora toho moc přečtené nemám, ale od začátku jsem si říkala, že je to takové hodně jednoduché psaní. Nic moc do hloubky. V půlce knihy jsem vlastně došla k tomu, že mi to asi ani nevadí, prostě jdeme k věci, moc to neokecáváme. Ale ten konec? Ten teda okecanej být mohl. Tohle bylo hooodně rychlé utnutí. Za mě je příběh nedotažený.
Přemýšlela jsem, zda vůbec psát slovní hodnocení. Kniha je hodnocená skvěle, o to víc mě zklamala. Spousta zbytečné omáčky okolo, desetkrát pohled do nitra mladé dívky, který ale říkal stále to samé. Některé odstavce jsem musela přeskakovat. Příběh jako takový se mi líbil. Co mě ale rozčilovalo, byl soudní systém v Americe. Opravdu doufám, že to takto nefunguje. Nemít žádné důkazy a ty, co mám, rozhodně nemůžou stačit k zatčení, potažmo odsouzení. Konečné rozuzlení mi také nedává smysl. :/ Achjo.
Kniha by si rozhodně zasloužila víc stran. Novinka od autorky se četla sama jako vždycky, ale příběh plul jen po povrchu. K postavám jsem si nevytvořila hlubší vztah a rozdělení na pohled ze dvou postav být vůbec nemusel a stačila by klasická er forma. Jsem ráda, že jsem si knihu přečetla, ale bojím se, že si na její děj už příští týden nevzpomenu. :(
Po této knize vlastně nevím, jestli chci mít děti, nebo nechci. Příběh je opravdu silný a myslím, že spousta žen se alespoň v jedné části najde. Příjemná je linka o indické kultuře, o které jsem vlastně toho příliš nevěděla. Jen mi do teď vrtá hlavou, proč ma chtěla do Berlína. V knize je napsáno, že se to hlavní postava poté dozví, ale buď jsem informaci přehlédla, nebo to zde chybí. Pokud to někdo ví, budu ráda, když mi napíšete do chatu. :D Opravdu mě to zajímá.
Když čtu komentáře a přemýšlím o tom, vlastně jsem klidně mohla všechny kapitoly s dalšími vraždami přeskakovat. Stejně v nich nebylo nic, podle čeho by se dal vrah odhadnout. Posledních 100 stran jsem přečetla před spaním, ale výsledek mě celkem zklamal. Kdyby to za mě skončilo u posledního podezřelého, budu šťastnější.
Kniha se mi četla dobře, vtáhla mě. Moc se mi líbilo spojení všech žen, kdy každá je úplně jiná. Ale hlavní hrdinky jsou nesympatické a zápletka je za mě hodně tlačená na sílu. A nemyslím si, že je nutné, aby v knize bylo vše od šikany, bezohledných rodičů, kteří zkazili dětství, jiné orientace, silných depresí, psychických problémů, pokusu o sebesebevraždu, zmínky o poruchách příjmu potravy, když je to pro děj víceméně nepodstatné.
Popravdě jsem se těšila, až knihu dočtu. Úvodní slova byla zajímavá, ale povídky nebyly dobré. Jak už je tu zmiňováno, mrazivé rozhodně nejsou. Jsou nedotažené, rychlé...
Naivita, nesmyslné přemýšlení hlavní hrdinky, nelogičnost v jejích činech a hlavně mezery v příběhu... nemůžu dát více než 3*. Kniha je čtivá, stejně jako první díl. Ale pro mě je to opět zklamání. :/
Vlastně jsem celou dobu byla napjatá, jak to dopadne (podobnou knihu zmiňovanou v komentářích jsem neznala). Příběh mě vtáhl a od příběhu jsem se nemohla odtrhnout. Proto 4*. Nicméně konec byl za mě nepovedený, čekala jsem něco víc, čekala jsem lepší rozuzlení a epilog za mě teda nee. Rozhodně mě nenalákal na pokračování a nevím, jestli si druhý díl přečtu.
Musím říct, že mě kniha hodně bavila a nenudila jsem se u ní. Bála jsem se toho hypu kolem ní, ale byla jsem příjemně překvapená. Jen od konce a rozuzlení, proč vlastně zrovna Monique píše biografii a proč bude Evelyn nenávidět, jsem čekala víc.
Naprosto obdivuji autorku a její práci, kterou si musela kvůli knize dát. Kolik toho musela přečíst, zjistit, vyslechnout autentických vyprávění... Trilogie je kvalitou opravdu někde jinde než ostatní knihy. První dva díly jsem četla za sebou a až po nějaké době po vydání. Stejně jsem ale prvních cca 150 stránek pořád musela koukat do rodokmenu, abych věděla, o kom je vůbec řeč a jaké jsou vztahy mezi postavami. 3/4 knihy byly psány hodně obsáhle, do detailů, naopak poslední čtvrtina nevěnovala probíhajícím rokům příliš pozornosti a roky šly rychle za sebou. Určitě bych si jednou ráda přečetla celou sérii v kuse. :)
Trošku jsem se nechala ovlivnit komentáři, že pokračování knihy je lepší než první díl. Bohužel je pro mě kniha zklamáním. Četla jsem jen ódy Atlase na Lily a naopak. Žádná linka s Rylem, která by měla hloubku.
Asi jsem výjimka, ale chuť na kávu jsem během čtení neměla ani jednou. Kniha je hodně předvídatelná, zápletka skoro žádná, ale alespoň oceňuji nápad a téma knihy. Popis v knize byl velmi špatný, vůbec ve mně nevyvolával žádnou představivost a často jsem nevěděla, co že to vlastně čtu. Nechci být jen negativní, jako oddechovka fajn, ale čekala jsem víc.
Bohužel první třetinu jsem se nemohla vůbec začíst a říkala jsem si, že se tam přece vůbec nic neděje. Až postupem děje se stal příběh zajímavý, nicméně by klidně stačilo o 100–200 stránek méně. Některé části jsem na stránce přeskakovala. A konec mě hodně zklamal...
Naprosto skvělé čtení. Neuvěřitelně popsané příběhy a osudy lidí, práce na letecké zachránce, urgentu... Velice se mi líbily deníkové zápisky. Krásný vhled do takové profese. Nechápu, kdo může dát méně než 5 hvězd!
Dávám 5 hvězd, ale to jen proto, že bych se styděla dát míň. Nejedná se o literární dílo, ale o myšlenky člověka, který to nepsal s cílem vydat. (Jestli později chtěl, kdo ví...) Vše už bylo řečeno, spousta jmen, míst, příběhů a souvislostí, které člověk nezná.
Od knihy jsem měla velká očekávání. Které se nenaplnila. V každé kapitole mi přišlo, že čtu to samé. Jen první zvrat na začátku a potom se vše vleklo. Čekala jsem ještě něco na konci, třeba zjištění, že nakonec je to jinak, nebo něco zajímavého.
Po prvních 25 stránkách, u kterých jsem skoro usnula, jsem knihu odložila a vrátila se k ní cca po týdnu. No a od té doby mě už nepustila. Tak hezky napsané příběhy lidí jsem už dlouho nečetla. Zjistila jsem, že o této části České republiky nevím ale vůbec nic a o to víc jsem ráda, že jsem se ke knize vrátila. Opravdu smekám před spisovatelkou.
Je to silný, neuvěřitelný a nepochopitelný pro někoho, kdo si ničím takovým neprošel. Po dočtení si kladu jedinou otázku: Jak ten člověk může být ještě naživu?
Uznávám, že jsem si po polovině knihy říkala, že teď mě čeká další polovina knihy pořád o tom samém. Což se taky stalo, příběh není ničím výjimečný. Teda od této autorky, protože víme, že Soukupová píše skvělé knihy, které vás donutí přemýšlet, jste během čtení psychicky na dně a spousta lidí se v příběhu vidí. Rozhodně skvělá první přečtená kniha tohoto roku.
