Annicka komentáře u knih

Opět skvělé. Malý Riad, syn Francouzky a Syřana, popisuje svět, jak ho vnímal jako malé děcko (nebo spíš, co si teď pamatuje, že jako malé děcko vnímal, a považuje za důležité). Z pohledu dospělého Čecha 21. století je to samozřejmě děsné... A ano, pokud si knihu přečte někdo, kdo nesnáší muslimy, najde fůru materiálu, takže naopak druhé straně barikády může kniha vyznívat nenávistně. Ale důležité je, že to je viděno dětskýma očima a to, co si člověk pamatuje. A nepamatujete si vše, co bylo klidné a bezproblémové, pamatujete si jen to, co vás nějak zasáhlo. Jak už tu někdo psal, pokud by Riad byl poloviční Čech a vyrůstal na českém venkově 80. let, nebylo by to sice tak hrozné (viz vraždy ze cti), ale bizáru by bylo taky dost. A co se týče zmiňovaného antisemitismu - vadilo by mi sice, kdyby si moje dítě hrálo na válku s Izraelem, ale tak to holt tenkrát bylo. Pokud byla Sýrie ve válečném stavu s Izraelem, navíc jde o totalitní stát (dětem jsou ve škole vymývány mozky), který navíc staví na předsudcích, co děti slyší doma, jak to asi může dopadnout...

1 25.12.2023

Myslím, že je lepší si o knize nic nehledat, než se do ní člověk pustí. Já jsem zaznamenala tu velkou mediální kauzu. Takže jsem věděla, o co tam půjde, a pak jsem si dobrou první čtvrtinu knihy říkala, kdy to teda konečně vytáhne??? Ale upřímně, i když jsem to věděla, první zmínka přišla v pro mě tak nečekaném okamžiku, že jsem sama byla zaražená... Pokud si o příběhu nic nenajdete, bude ten šok možná ještě větší. Cácory mi bylo celou dobu vlastně líto. Ano, samozřejmě i ona sama napáchala mnoho zlého, ale pokud žijete v prostředí, ve kterém žila, kde na vás od malého dětství hází vinu za všechny problémy a budují ve vás úzkostné stavy, když jde o cokoliv z cizího světa... Tak to upřímně nemůžete od Cácory čekat nějaké hrdinské kousky. Nesouhlasím ani s tím, že by příběh byl nějaký plochý, naopak mi přijde, že ten Cácorčin svět, ze kterého se to nejhorší snaží vytěsnit, je opravdu dobře vykreslený. A konec je opravdu dost plný beznaděje...ale za mě by nějaký happyend byl těžko uvěřitelný. I když tedy posledních pár vět, kdy už jsem nic závažného nečekala, byl dost šok...

27 19.12.2023

Knihám od Stephena Kinga jsem se dlouho bránila, protože jsem se obávala, že to bude jen "levný" masakr od první stránky. Ale vůbec. Vše se vyvíjí pomalu, postupně. Protože k tomu, co byl Louis schopen udělat, vede dlouhá cesta. A takhle ji můžete pochopit...

20 10.12.2023

Posloucháno jako audiokniha se skvělým Oldřichem Kaiserem. Ze začátku mi příběh přišel trošku kostrbatý, ale to bylo tím, že bylo třeba představit celé prostředí a fungování newyorské sicilské mafie. Pak ale všechno nabralo otáčky a nerada jsem se od knihy odtrhávala... Jen ta jména se mi pletla dohromady :-) Celkové vyznění knihy je smutné, nejen proto, že v ní umírají mraky lidí, ale spíše celkové fatalistické vyznění. Obzvlášť Kay mi bylo dost líto.

7 20.11.2023

Za mě asi kniha neurazí, ale ani nenadchne. Monpti mi nebyl sympatický, ale zase nepatřím mezi lidi, kteří potřebují jen knihy se samými sympaťáky. Takže tento příběh o manipulativním Maďarovi, který chodí s francouzskou lhářkou, bych si i ráda přečetla. Jen mě docela míjel autorův smysl pro humor. Neříkám, že je špatný. Jen se míjel s mým.

18.11.2023

Jak už tu asi zaznělo... Rady na cestu fajn, ale spíše pro začínající cestovatele. Kdo již někde byl sám, již ví... Itineráře za mě super, obzvlášť že se nyní chystám do Japonska, navíc krásné obrázky. Naopak mě nenadchly příběhy na konci, přišly mi příliš kostrbaté a občas ploché. Ale čest výjimkám, kupříkladu příběh z Mongolska zaujal.

05.11.2023

Možná můj závěr poněkud dost ovlivnilo, že jsem poslouchala zkrácenou audioknihu. Přišlo mi (ale to je asi spíš o vkusu), že je Janin živit popsaný příliš široce, od útlého dětství, které by snad stačilo zmínit a věnovat se hlavně životu u pana Rochestera a dále. Konec mi taky přišel takový trošku šablonovitý a umělý. Ale jazykově je příběh pojat přímo skvěle.

1 04.11.2023

Posloucháno jako audiokniha v podání skvělé Jitky Ježkové s neméně skvěle řešenou hudbou. I příběh sám je výborný, pokud tedy máte rádi duchařské historky... Autorka vás až do konce udržuje v napětí, jak to tedy bylo. Vřele doporučuji.

3 31.10.2023

Plný počet hvězdiček nedávám kvůli několika pasážím, které sice byly jako přímá řeč, ve skutečnosti však vypadaly spíš jako přednáška nebo článek z populárně naučného časopisu. Jinak z toho celkem mrazí. O knize jsem četla kdysi, když vyšla ve Francii, tehdy se i o dětech zneužívaných jejich rodiči pro natáčení tupých reklamních YouTube videí mluvilo víc. Nebo možná jen teď čtu špatné weby, těžko říct. Každopádně teď jsem na knihu narazila v knihovně a konečně se odhodlala si ji přečíst. A tím, jak se o tom již tolik nemluví, mě sama ta představa malých Sammyho a Kimmy, které jejich matka natáčí pořád a pořád a pořád, dost šokovala... A hlavně pohled jejich matky, která ve svém konání nevidí nic špatného a je přesvědčená, že si její děti jen plní svůj sen, a pokud snad vzdorují, tak je proto, že jim někdo nasadil brouka do hlavy. Na konci, u jedné z oněch "přednášek" jsem navíc udělala chybu a začala jsem si googlit, o čem se tam mluvilo...a zjistila jsem, že cheese challenge opravdu existovala a z těch videí mi bylo fakt smutno. Ale o to reálněji pak celá kniha vyzněla.

6 21.10.2023

Četlo se dobře a místy, obzvláště na konci v části věnované "současnosti" mě kniha vedla k zamyšlení, nejen nad židovskou ortodoxní menšinou, ale nad "kulturními" menšinami obecně, co vlastně takové menšiny vede k tomu, že se uzavírají do sebe?

Jinak ze začátku a asi po většinu příběhu mi kniha přišla dost zvláštní a povrchní. Vlastně asi každý v té knize bude přistupovat se svými předsudky, a podle nich ji bude číst. Pokud se zajímáte o židovskou kulturu, bude vám popis života rodiny Schneiderových připadat zajímavý a postoj autorky dost pitomý (znáte to, nejsem antisemita, ale ...). Na druhou stranu, pokud máte k této komunitě od začátku určitou předpojatost, jen si ji potvrdíte. Pasáže procítěné soucitem s Palestinci, kvůli kterému si autorka nemohla pořádně užít výlet do Izraele, pak zrovna dneska zní trošku bolestivě...

7 15.10.2023

Nevím, mě kniha úplně nezaujala. Je pravda, že jsem si ji vybrala hlavně kvůli tomu cestování v čase, ale po této stránce se mi kniha moc nelíbila. Možná jsou to moje předsudky, ale Claire mi přišla na dobu, kdy měla žít (tedy kolem roku 1945), příliš moderní a Jamie už úplně. Po této stránce mě tedy kniha úplně nenadchla a přiznám se, že romantiku taky nemám moc ráda... Možná jen nejsem cílová skupina. Poslouchala jsem jako audioknihu v podání Jitky Ježkové. Papírově bych asi nedočetla...

4 14.10.2023

Nápad je zajímavý, ale přijde mi, že šel zpracovat lépe. Činilo to na mě dojem, že (už tak celkem krátká knížka) vycházela na pokračování. Protože proč neustále opakovat, co bylo před pár stránkami řečeno? Ale alespoň ta hlavní myšlenka, která je napevno vyřčená na posledních stránkách, z knihy jasně vyplývá a činí ji aspoň sympatickou...

4 10.10.2023

Rozhodně to není pro každého. Na začátku jsem se musela strašně přemáhat - chtěla jsem knihu o vztahu mezi Mussetem a Sandovou a místo toho tu mám rozvleklý popis 19. století, příliš obrazný na to, abych ho plně pochopila bez poznámkového aparátu (dobře, četla jsem to v originále, takže je možné, že v to hrají svoje i moje jazykové znalosti...). Je to určitý úvod do celkové atmosféry, ale trošku to nechápu - Mussetovi současníci asi museli kontext chápat i bez toho a dnešní člověk zase tápe... Nicméně pak se děj posunul k tomu gros, o co šlo. Samotná Brigitte (obraz Sandové) se objevuje asi až v půlce, ale i tak to bohatě stačí na vykreslení všeho. Vykreslení hlavního hrdiny Octava, který je neuvěřitelně majetnický a žárlivý a dělá své milující přítelkyni ze života peklo, aniž by ona se byla schopna z toho vztahu sama dostat. Myslím, že - s poněkud méně rozvleklými dialogy - by kniha obstála i dnes...

1 07.10.2023

Asi by se to lépe četlo, kdybych k tomu nepřistupovala jako ke knize o 50. letech na jihočeském venkově. O tom je tam skutečně málo. O vyrovnávání se s minulostí vlastně také... Vlastně na to, jak to bylo krátké, tam bylo zbytečně moc balastu. Neurazí, nezaujme...

8 24.09.2023

Za mě skvělá kniha, která dává nahlédnout do problémů Sámů a jejich soužití se švédským většinovým obyvatelstvem. Je pravda, že kniha, pokud jde k vzájemné vztahy Sámů a Švédů, nejde nijak do hloubky, to bude ale (asi?) tím, že je psána primárně pro švédské čtenářstvo, které v této realitě žije a netřeba rozvíjet. Mě to kupříkladu vedlo k tomu, že jsem si mnoho věcí dohledávala. Příběh je psaný převážně pohledem sámské dívky, nicméně ani tak není jednostranně obrácený jen prosámsky a protišvédsky, protože popisuje nejen nenávist Švédů proti Sámům (zajímavé je, že Sámové jsou vlastně jimi vnímáni jako "nepřizpůsobiví obyvatelé", co jen zneužívají sociální systém, a slouží jako obětní beránek, na něhož se klade odpovědnost za vše špatné). Objevuje se ale i kritika sámské společnosti, která se naopak staví do jakéhosi odporu a obrací se k "tradičním hodnotám", jimiž se vlastně konzervuje v minulosti.

K dokonalosti však něco chybělo, zejména u Lasseho jsem očekávala, že se dozvím, proč udělal, co udělal... Proto jen čtyři hvězdičky.

06.09.2023

No, bylo by fajn si před čtením přečíst celý popis. Mně uvízlo v hlavě jen, že autor popisuje své dětství dětskýma očima, tak jsem si to zařadila jako ukecanější Bylo nás pět... I tady skutečně vidíme svět očima dítěte, ale na rozdíl od idylického dětství Péti Bajzy, pro kterého největším utrpením bylo, že nešel do cirkusu, je to kniha plná nemocí, bídy a smrti. Nejhorší z pohledu dospělého člověka ze střední vrstvy a 21. století je to, jak to dítě vnímá, že to tak prostě je, a snaží se být dospělé a všechno to zvládnout... A taky to, že byť je na tom neuvěřitelně hrozně, zjistíte, že jiné děti na tom byly ještě hůř.

PS Upřímný obdiv autorovi, že se mu podařilo z této hrůzy dostat a vystudovat vysokou školu.

7 21.08.2023

Nevím, k dokonalosti něco podle mě chybí, možná ten předvídatelný konec, možná na mě až moc životů... Každopádně námět se mi líbil - kéž bych tak v nejnáročnějším období svého života měla takovou knihovnu, kde bych mohla likvidovat jedno "co by kdyby" za druhým tím, že bych si to všechno odžila a zjistila, že to je stejně na houby a ještě dobře, že jsem tam, kde jsem...

14 23.07.2023

Kdysi jsem si koupila jako eknihu, abych zjistila, co na tom všichni vidí. Teď jsem potřebovala číst něco pozitivního a jednoduchého, svůj účel to splnilo... Ale pořád si říkám, co na tom všichni vidí. Ale tak to je i tím, že obecně tento druh literatury nečtu. Plno klišé, teď nejenom romantických, ale i o Dánech, kdy celé Dánsko se redukuje na hygge Kodaň... Ale zase musím uznat, že se to četlo celkem dobře, pokud chce člověk něco fakt na oddech. Možná v nějaké takové krizi sáhnu po dalším dílu...

5 21.07.2023

Přidávám hvězdičku za nostalgii - jsem dítě devadesátek / začátku tohoto století a dětství mám spojené s knížkou, ze které na mě koukala Renee Zellweger s popelníkem a sklenkou alkoholu. Nyní jsem si ji tedy přečetla, místy to byla i nostalgie, když bylo zmíněno něco, co už není (katalogy s vánočním zbožím, které jsem jako děcko milovala). Jinak je to dnešním pohledem celkem průměrná knížka. Ve své době byla asi průlomová, ale dnešní čtenář holt asi není paf z knížky o single třicátnici s divnou matkou...

4 15.07.2023

(SPOILER) Waltariho Sinuhetovi jsem se dlouhou dobu vyhýbala. Jednak mě trošku odrazovala ta délka, jednak nám na střední vtloukali do hlavy, že ta pravá historie je Zamarovský, ne Waltari. Až teď jsem si chtěla koupit nějakou audioknihu a narazila jsem na toto. A nelituji.

Kniha je skutečně objemná, zdánlivě plná balastu - dlouhé promluvy všech postav, navíc krášlené a obrazné - ale to je prostě ta doba, kdy se nemluvilo napřímo, kdy se neřeklo, že někdo je venkovský buran, ale že se narodil s lejnem mezi prsty u nohou apod.

Ale kniha je zajímavá i jako určité zrcadlo dnešní společnosti. Že není dobré mít za vládce blázny, děti a starce, kteří jsou zchváceni všemi problémy stáří. Atonův kult je popsán (snad) věrohodně a historicky pravdivě, ale je v něm možno vidět jasnou paralelu křesťanství (kříž, nebo celá jedna kniha, která se jmenuje Království Atonovo na zemi). Bojůvky mezi kříži a rohy dosti připomínají meziválečnou, ale trošku snad i dnešní rozpolcenou společnost. A Haremhebova promluva na začátku knihy o svaté válce mi připomněla Hitlera, až mě to děsilo...

16 13.07.2023