annettka1098 komentáře u knih

Ďablova cesta je velmi velmi čtivá kniha. Ovšem ani čtivost tentokrát nemohla vyrovnat pro mne ne úplně napínavý děj. Autor se snažil o temnou atmosféru, bohužel jsem se do ní nějak nedokázala dostat. Závěr knihy mi navíc přišel velmi uspěchaný. Vše se objasnilo a dávalo smysl, ale bylo jako kdyby autorovi došel počat stran. Jsem velký fanda Roberta Bryndzy a mám pro něj tak trochu slabost, protože jeho knihy mě k žánru detektivek přivedly. Ovšem jednalo se o serii s Erikou Foster, která u mě před Kate Mashallovou rozhodně vede.

5 13.06.2023

Tento díl se dobře četl a má velmi zajímavou zápletku. Byla jsem hodně zvědavá, kdo stojí za vraždou a co s tím má společného malý chlapec.
Nicméně mi v celé serii hodně chybí detailní vykresní postav a občas se setkám s tím, že ne všem detailům dokážu uvěřit. Čtvrtý díl serie byl na mne také málo děsivý, jsem od severských krimi zvyklá na mnohem temnější atmosféru. Vraha jsem ale vůbec neodhadla a celý případ byl dobře promyšlený.

Hodnocení: 60 %

11.06.2023

Velmi čtivý příběh, který jsem opět přečetla na jeden zátah. Autorka má výborný smysl pro napětí, které dávkuje postupně, neustále graduje a dokáže v něm tak své čtenáře udržet.

14 11.06.2023

Když jsem se dostala přes první tři velmi popisné, ale skvěle metaforické kapitoly, neměla jsem problém se do knihy začíst. Vyprávění Emila mi v jistých pasážích připomínalo Bylo nás pět od K. Poláčka a byla jsem proto opravdu překvapená, že jsem o knize dříve neslyšela. Myslím, že někde se stala chyba, protože věřím, že bych se v dospívání do knihy zamilovala.

Co pro mne bylo náročné, byl jazyk. Na staročeštinu už prostě nejsem zvyklá a musela jsem se tak na čtení trochu více soustředit.

Nic to však nemění na tom, že tato útlá kniha rozhodně stojí za přečtení a pokud jste stejně jako já vyrostli na seriálu či knize Bylo nás pět, rozhodně se do HELIMADOE s chutí pustě.

HODNOCENÍ: 75 %

7 11.06.2023

Kniha je vyprávěna retrospektivně a je složena z několika příběhů. Nesledujeme tak pouze vyšetřovaní záhadného nálezu ruky, ale také příběh mladé norské dívky Sun, která přijela v 70. letech do Las Vegas, aby si splnila svůj sen.

Právě příběh Sun mě zaujal od samého začátku. Díky velmi krátkým kapitolám jsem tak lhtala jednu stránku za druhou a přestože má kniha bez mála 500 stran, přečetla jsem ji poměrně rychla. Byla jsem za to ráda také z důvodu, že si nejsem jistá, jestli bych se s delšími intervaly ve čtení v celém příběhu neztrácela. Autor měl promyšlený každý detail a vše na sebe krásné navazovalo.

Při čtení jsem často myslela na americký krimi seriál Odložené případy, ve kterém hlavní vyšetřovatelka Lilly Rush, na základě nějaké nové stopy, objasňuje nevyjasněné vraždy. Seriál mne vždy velmi bavil a tato kniha mi jej hodně připomínala.

Přestože jsou LOVCI ŠTĚSTĚNY již 5.díl serie, vůbec to ničemu nevadilo. Čtení jsem si moc užila a rozhodně si musím pořídit a přečíst i předešlé knihy.

4 06.06.2023

Příběh vypráví na střídačku obě hlavní postavy, což mě velmi bavilo. Byla jsem ráda, že mohu vše sledovat z pohledu obou protagonistů. Autorka navíc zasadila děj knihy do L. A., což bylo překvapivé, ale osvěžující. Celé mi to přišlo tak uvěřitelné, že bych vůbec neodhladla, že odtamtud nepochází.

Donna se někdy chovala jako naprostá naivní a slepá husa, ale vzhledem k tomu jak byla (ne)vychována svými rodiči, mi jí bylo líto. Trochu jsem se pousmála nad koncem, který byl jak z nějaké komedie, ale na druhou stranu proč ne?

Kniha mi naprosto sedla do nálady a vytáhla mne z čtecí krize. Je to prostě skvělá letní oddechovka, která zabaví a výborně se čte.

HODNOCENÍ: 95 %

1 31.05.2023

Povídky mne zaujaly od prvních stran. Jedná se o velmi upřímný a ničím nezkrášlovaný vhled do mysli a pocitů dnešních mladé generace (tzv. mileniálů), kteří stejně jako všichni ostatní jen hledají lásku a porozumění.

Přestože hlavní postavy jednotlivých povídek nejsou nijak propojeni, mají všechny jedno společné. Spojuje je společenská nevšednost, která různým způsobem nenaplňuje očekávání okolí. Protagonisté se tak neustále snaží najít si na tomto světě místo a pochopit nejen sebe, ale i své okolí. Jejich odlišnost jim však v jejich dosažení brání, potýkají se s nejistotou a samotou a často zůstávají nepochopeni.

Moc se mi líbilo, že hlavní postavy jsou popsány zcela obyčejně, bez důrazu na jejich jinakost oproti našim zaběhlým stereotypům, přestože by je šiřší společnost označila za jiné či divné.

5 29.05.2023

Kniha je vyprávěna restrospektivně dvěma hlavními hrdinkami a celá se odehrává v jedné chalupě uprostřed lesů kdesi ve Švédsku.
Kåra sedí v domě se svou tchýní a řeší pohřeb tchána. Kåra je vnitřne rozpolcená, ukrývá v sobě několik tajemství a se svou tchýní nemá úplně vřelý vztah.
Unni prchá pěšky z Norska se svým mužem a malým synem a doufá, že jim chalupa uprostřed lesa poskytne nejen nový začátek, ale hlavně domov.
Ze začátku mi trvalo se do knihy začít, protože autorka nevypráví příběh vždy souvisle. Obzvlášt u Kåry mi téměř polovinu knihy trvalo její myšlenkové pochody pochopit. Vše ale zachránila Unni, která mě velmi chytla od její druhé kapitoly.
Autorce se povedlo vyvolat ve mě někdy tak silné emoce, že jsem měla problémy usnout.
V poslední třetině knihy se příběh Unni dostal trošku do stagnace, ale v té chvíli mě začal velmi bavit příběh Kåry.
Bohužel konec na mě už nedopadl takovou silou, jakou jsem očekávala.

Kniha asi nesedne každémů. Přestože je napsaná velmi čtivě, jedná se o poměrně dost popisné vyprávění s minimem dialogů. Autorka nepopisuje pouze okolí a přírodu, ale především náladu a vnitřní prožitky postav.

Ráda bych pochválila také výborný překlad a korekturu celé knihy, protože vyvolat ve čtenáři tak silné emoce a předat je i pomocí překladu, vyžaduje velký cit nejen pro jazyk.

5 21.05.2023

Třetí díl serie se nečetl vůbec špatně. Oproti první dillu autorka zkrátila kapitoly a přidala více dialogů. Katarze mě ale bohužel neoslovila tolik jako předchozí díl Černá díra.

Líbí se mi, že autorka v každém díle poukazuje na nějakou problematiku ohledně dětí. Nyní bylo zprácováno téma šikany.

Bohužel mi u této serie stále chybí nějaké bližší seznámení s Huldarem a Freyou. Mám pocit, že ani jednoho z nich pořádně neznám a velmi mi to chybí v tom, abych se na další příběh těchto dvou postav těšila.

Celé rozuzlení knihy mi navíc přišelo poměrně složité, zmatené a překombinované.

30.04.2023

Přestože kniha začíná zdánlivě obyčejně, touha po informaci za co byla Helena odsouzena nutí číst dál. Postupně celý příběh hodně gratuje a u posledních stran jsem měla pusu otevřenou dokořán.

Hodně se mi líbilo, že "odhalení" za co byla Helena ve vězení, autorka nenaservírovala čtenáři hned. Během čtení najdete pár indicií, díky kterým si některé věci domyslíte a autorka vám je následně potrvdí.

Celý text je navíc napsán jednoduše, ale velmi čtivě, takže tuhle novelku klidně zvládnete přečíst za jedno volné odpoledne.

Hodnocení: 90 %

10 29.04.2023

V první polovině knihy se seznamuje s rodinou Strassových a dalších obyvatel chatové osady Slunečná. Kniha tak na mě trochu působila jako rodinné drama s detektivní zápletkou. Nicméně postavy a jejich vztahy byly tak dobře vykresleny, že mě čtení velmi bavilo.

Jediné co mě na čtení "ubíjelo" byly dlouhé kapitoly, kdy bylo 300 stran rozdělených pouze do 17 kapitol. Jsem zastánce spíše kratších kapitol, mám pak pocit, že se v ději neustále někam posouvám.

Ani dlouhé kapitoly ale nemohly tentokrát ubrat na zajímavosti příběhu. Přestože jsem vraha tipovala téměr od počátku, autorka mě několikrát zmátla, takže jsem pochybovala, zda je můj intuitivní odhad správný. Nakonec jsem byla moc ráda, že vše dávalo smysl.

Hodnocení: 90 %

12 27.04.2023

Hlavní příběh knihy je zasazen do roku 1993, kdy byl internet ještě v plenkách a ani vyšetřovací technologie nebyly na tak vysoké úrovni. Kniha je vyprávěna retrospektivně, kdy se občas vracíme do Anina dětství, které vůbec nebylo jednoduché a velmi ovlivnilo celý její život. Bohužel skok v čase není nikdy uveden, takže jsem občas chvíli tápala v jakém čase na nacházím. Nicméně kapitoly jsou krátké a musím říct, že když jsem se po cca 50 stranách naladila na autorky styl, mizely mi stránky pod rukama.
Kniha není klasickým thrillerem, ale téměř true crimi a zpověď zároveň. Právě díky tomu mi někdy během čtení běhal mráz po zádech.

Pokud se vám líbila kniha ZTRACENA V BÍLÉM ŠUMU od španělského autora Javiera Castella, pak jsem přesvědčená, že vás osloví také SVIT TEMNOTY.

1 21.04.2023

V tomto díle nás autor okamžitě hodí do akce. Bez obalu se krátce seznámíme s první obětí a vůbec netušíme kdo jí zabil a proč. Za to rozhodně víme jak. Velmi brutálně.

Z prvních kapitol jsem byla trochu zmatená a měla jsem pocit, že se nechytám. Měla jsem poměrně hodně otázek a chyběly mi odpovědi. Nicméně jsem vydržela a postupě se vše krásně rozklíčovalo a začalo dávat smysl. Jakmile jsem se v postavách zorientovala, příběh mě začal velmi bavit.

Hodně mě bavil autorův styl. Příběh je sestaven především z dialogů, které nepůsobí uměle nebo vykonstruovaně. Naopak mi přišly přirozené a u některých jsem se i velmi pobavila.

Bohužel, závěr knihy mi přišel trochu podobný jako v předchozím díle a nemělo to pro mě tedy ten správný wau efekt, spíše mě to trochu otrávilo. Nic to však nemění na tom, že se budu těšit na další setkání s Andreou a Sašou.

2 21.04.2023

Úvodní 4 kapitoly knihy byly perfektní a snad na každé straně jsem si podtrhla nějakou myšlenku. Následný Prolog mě mírně zaskočil a já chvíli přemýšlela, jestli náhodou nemám v knize nějakou chybu.

Milostný příběh studenta a jeho profesora mě z počátku bavil. Nicméně jsem pořád čekala na tu úroveň, kterou autorka ukázala v první části knihy. Po čase mi také přišlo, že se příběh točí v začarovaném kruhu, že se to děsně táhne a je to pořád to samé dokola.

Tip na závěr: Pokud dáte knize šanci, doporučuji vrátit se po přečtení poslední stránky k prvním 4 kapitolám. Zapůsobí na vás zase v trochu jiném kontextu.

Hodnocení: 50 %

3 21.04.2023

Jednotlivé povídky mi opět otevřely oči v jaké sociální bublině ve střední Evropě žijeme. Spoustu věcí jsme se naučili brát jako samozřejmost a při tom to jinde ve světě samozřejmé není. Žijeme v demokracii, v bezpečí a blahobytu. Ani jedno bohužel není charakteristické pro život v Nigérii.

Přestože spolu povídky nejsou nijak propojené a netvoří následně jeden celek, mají přesto všechny jedno společné. Sílu a touhu. V každé povídce jsem cítila sílu protagonistů nevzdávat se a touhu žít lepší život.

Kniha má nádhernou obálku a při každém jejím otevření jsem měla pocit, že si rozbaluji zabalený dárek.

1 31.03.2023

Velmi jsem ocenila, že se tento díl netýká přímo Josie osobně ani žádné její blízké osoby. Autorka opět dokázala, že umí své čtenáře zaujmout a udržet v napětí.

Celý příběh je založen na postupném odhalování různých stop i tajemství. Neustále se něco děje, takže příběh neztrácí na dynamice a napětí. Pořád mi v hlavě přibývaly různé teorie, což mě opravdu hodně bavilo.

Jedinou výtku mám k závěru. S ohledem na gradaci během posledních kapitol jsem od něj asi čekala víc. Ne, že bych byla úplně nespokojená, ale přišel mi takový nemastný, neslaný.

9 31.03.2023

Bohužel mi od začátku absolutně nesedl autorův styl. Svou roli hrála absence uvozovek u přímě řeči, takže jsem se hodně ztrácela v tom, co jsou myšlenky hlavní hrdinky (a že jich měla hodně) a co je skutečný dialog. Autor navíc vůbec nedokázal správně vystihnout hlavní hrdinku jako ženu. Opravdu nevím, proč mají muži potřebu psát o ženách, navíc poměrně detailně, když evidentně vůbec neví o čem píší. Myslím si, že pracovníci hospicu nemusí být (a ani nejsou) pouze ženy a že by naopak bylo velmi osvěžující, zajímavější a hlavně mnohem více uvěřitelné, kdyby hlavní postavou byl muž.

29.03.2023

Kniha se mi moc líbila a hned jsem ji doporučila dále. Klidně bych snesla ještě maličko víc odbornosti v teoretické části a podívala bych se hlouběji do lidské mysli a lidského vnímání.

3 29.03.2023

Příběh se skladá z několika dějových linek a případů. Měla jsem tak pocit, že se neustále něco děje a drželo mě to v napětí číst dál. Bohužel ani jedna z linek mi nepřišla překvapivá a vždy jsem dopředu odhadla, jaký vývoj bude následovat.

V knize mi také chyběl bližší pohled na vyšetřování. Měla jsem pocit, že jsem stále jen u Katie v kanceláři, kam jí její sekretářka nosí capuccino a sendviče. Chyběli mi meetingy vyšetřovatelů, rekapitulace nalezených stop apod. Celé to na mě působilo hodně zmateně a nekoordinovaně. Své v tom nejspíš hrála také skutečnost, že autor uváděl všechna jména včetně příjmení a hodně dlouho mi trvalo se v postavách zorientovat.

Během celé knihy jsem se nedozvěděla téměř nic bližšího o obětech vražd a vlastně ani o hlavním pachateli. Motiv pachatele byl uveden asi ve 4 větách. Jeho odhalení pro mne však nebylo překvapením a přišla jsem na něj poměrně brzy. V tomto ohledu mi komisařka Katie přišla téměř slepá.

2 25.03.2023

Černá díra mi přišela mnohem akčnější a záživnější než předchozí díl. Svůj podíl na tom rozhodně měly kratší kapitoly a více dialogů. Pořád se něco dělo, střídala jsem své tipy na pachatele a celkově jsem měla pocit, že mi autorka nenechává moc prostoru vydechnout, což mi vůbec nevadilo.
Bohužel to trochu zazdil konec, který mi přišel dost přitažený za vlasy. Měla jsem pochypnosti o pachateli a Huldar se v pár chvílích také zachoval dost nepochopitelně.

7 21.03.2023