Aneleh Aneleh komentáře u knih

☰ menu

Krámek s fantazií Krámek s fantazií Tabitha Bird

Krámek s fantazií je kniha, která se mi nesmazatelně vryje do paměti. Vsadila jsem na úžasnou obálku a byla hodně obohacena. Z příběhu je cítit spousta citu, lásky a smutku, s kterými se jeho prostřednictvím spisovatelka smiřuje se smrtí svojí milované babičky. A opravdu se jí to povedlo!
Však záleží jen na nás, jaký fantastický krámek si vystavíme ve své mysli a jak jeho prostřednictvím můžeme mnoho věcí a vztahů vzkřísit stejně jako zbořit. Láskyplná objetí vás čekají na každé stránce a navíc vynikající muffiny na dobrou noc. Fakt si ten recept zkuste!
Kresba magické kočky odpočítává každou kapitolu, aby vás dovedla na nutný konec, ale také na úplně nový začátek. Jako milovnice koček samozřejmě vím, že nikdo by neměl být bez kočky. Ale až nyní jsem pochopila, proč se ta moje chlupatá spřízněná duše, která tu vedle mně přede, tváří, jako by znala odpověď na všechny záhady vesmíru. :-)

30.04.2023 5 z 5


Přítelkyně Přítelkyně Táňa Keleová-Vasilková

Knihy o vztazích mě prostě baví a jelikož vím, že v tom mě nikdy tato autorka nezklame, vždy sáhnu po její knize, když si potřebuji trochu odpočinout od thrillerů a jiných složitějších knih. Tento další její příběh se mi četl opět lehce, zvládla jsem ho za jedno deštivé odpoledne a báječně jsem si odpočinula. Někdy jsem s jednáním některé z hrdinek nesouhlasila nebo mi přišlo trochu až neuvěřitelné, ale to v tomto druhu knížek nehraje až tak zásadní roli. Důležitý je ten relax a naděje, kterou vám svým vždy pozitivním závěrem přinesou.

23.04.2023 5 z 5


Věř mi Věř mi J. P. Delaney (p)

Tak trochu jsem rozpačitá z tohoto díla. Hlavní roli tu hrají Baudelairovy básně, něco jsem si o tomto prokletém básníkovi tedy přečetla, abych byla v obraze. To bylo na knize zajímavé, že vycházela z této skutečnosti, jinak ale samotný příběh mi přišel trochu přitažený za vlasy a až moc překombinovaný. Sice až do konce nevíme, kdo bude vrah, ale je to za cenu až moc různých variací. Nakonec jsem už vůbec nevěděla, která Claire je momentálně na scéně: zda ta, co se jen vžila do své role nebo ta opravdová. Hlavně že už tedy byl nějaký závěr. Nejsympatičtější mi byl Frank a pak také byly zajímavé různé postřehy z herecké práce.

22.04.2023 3 z 5


Vůně nebe Vůně nebe Ivana Ondriová

Výborně sepsaný román pro ženy i pro muže. Je tam vše, co si můžeme od dobré knihy přát, je čtivý a zaujme. Na své si přijdou příznivci napětí, dobrodružství, ale i romantiky a psychologie.
Jediné, co mi trochu mrzí, je, že vlastně nebylo vysvětleno, z jakého důvodu se na začátku knihy Tomáš tak nepříjemně k Nadě choval. Chápu, že to bylo uděláno účelově, aby se vysvětlila následná Nadi nevěra, ale právě proto to mělo být nějakým způsobem vysvětleno, protože takhle z toho Tomáš vyšel trochu jako nějaký agresivní despota, když následně je zase vykreslován pouze jako nešťastný muž, který se nedokáže s nevěrou smířit. Autorce to však odpouštím a dávám všechny hvězdičky, protože jinak příběh považuji za kvalitní a líbil se mi.

14.04.2023 5 z 5


Kocour, který zachraňoval knihy Kocour, který zachraňoval knihy Sósuke Nacukawa

Je to úžasný, tak trochu pohádkový příběh pro milovníky knih a koček. Tedy byl přímo pro mě stvořený a já za něj japonskému autorovi moc děkuji. Občas je třeba si připomínat onu laskavost a lásku, která z knihy přímo sálá.
Kočky jsou tak mystické bytosti, že se vůbec nedivíme, když na nás v knize mourovatý Tygr mluví. Kdo tyhle zvláštní bytosti má okolo sebe, zná moc dobře pocit, že ta jeho kočka si vlastně s ním také povídá. V tomto příběhu se kocour zjevil, aby pomohl Rintaróvi vyrovnat se se smrtí svého dědečka. A jak se zjevil, tak rychle po splnění svého úkolu zase zmizel, aby se ale svému lidskému kamarádovi stále připomínal a on nikdy nezapomněl: "Na okamžik se mu zazdálo, jako by nad zídkou na protější straně na chviličku zahlédl záda mourovatého kocoura. Než se vzpamatoval, všechno kolem už zase bylo jen všední a známé jako vždycky."
Síla knížek a jejich vliv na nás vyzařuje z celé knihy a je tu zcela originálně vysvětleno. Samotné spojení kočky a knih určitě není náhodné. Ti, kdo rozumějí kočkám i knihám, zažívají hloubku, zvláštní kouzlo a tajemno a touhu stát se jejich působením empatičtějšími a lidštějšími.

10.04.2023 5 z 5


Ona aneb Na velikosti záleží Ona aneb Na velikosti záleží Radim Martynek

Ani u pokračování knihy On nemohu dát více než dvě hvězdičky. Nejsem prostě vhodný kandidát na erotické čtení a už vůbec ne o sexuálních experimentech. Proto jsem také nedočetla úplně do konce. Pavlův příběh vygradoval do závěru, který mi zase přišel spíš jako z červené knihovny. Tohle se asi v normálním životě těžko může stát. Vzpomínky na dobu koviďátkovou taky opravdu nemusím, jsem ráda, že je to za námi a že už se to snad nikdy nevrátí.
Co mě však úplně nadzvedlo ze židle, to je to břitké odsouzení a urážení Plzeňáků. Divím se sama sobě, že jsem potom ještě četla dál, ale nejspíš proto, že jsem obě knihy dostala s přáním, že je ohodnotím a k tomu jsem potřebovala dočíst. Teď přemýšlím o tom, že autor zřejmě rád provokuje, když chce recenzi od rodilé Plzeňačky. Ovšem ta jeho statistika je zcela pochybná: když někde strávíte pouze 2 % svého života, jen stěží stačíte poznat všechny obyvatele, abyste z toho mohli usuzovat, že 98 % z nich jsou kreténi.
Stejně jako u prvního dílu, většinu ostatních věcí sečtělý čtenář zná. I tak ale potěší hezké citáty, život jako jízda vlakem nebo zmínka o známé knize dr. Gary Chapmana Pět jazyků lásky. Krásné jsou opět i ilustrace a oceňuji vážná témata jako domácí násilí.
Nejkvalitnější na celé knize jsou životní příběhy a galerie poruch osobnosti - to byly pasáže, které mě opravdu zaujaly. Takže nakonec mě tak moc nemrzelo, že jsem vydržela, i když konec jsem musela vzdát.
Celkově jsem se u téhle knihy cítila jako na houpačce - chvíli to vypadalo, že mě zaujme, abych vzápětí zase měla chuť jí navždy odložit. A i u tohoto druhého dílu, i když sama bych si knihu nikdy ke čtení nevybrala, věřím tomu, že si svoje čtenáře najde.

07.04.2023 2 z 5


On On Radim Martynek

O zhodnocení této knihy mě požádal sám autor, a to i přesto, že jsem ho upozorňovala, že erotické knihy nečtu. Takže jsem nepochopila, proč si vybral právě mě. Pokud jsem zde měla najít něco víc, tak bohužel nenašla. Snad jedině Charlie mě potěšil, protože kočky zbožňuju. Ale to vše, i jaký druh knížek mám ráda, je na mém profilu. Pak také hezké obrázky jsou plusem této knihy, ale pro mě je to bohužel tak vše.
Ještě v první polovině jsem se docela zasmála, byly tam humorné postřehy, i když s dr. Uzlem tak úplně ve všem nesouhlasím. Pak už jsem ovšem hodně přeskakovala - aktivity v oblasti BDSM mi nic neříkají a to plnění úkolů a jejich detailní popisování mě nudilo a kolikrát jsem si říkala - to jako vážně??
Dost často to byla spíš jako nějaká příručka, navíc o věcech, které většina z nás zná a už je někde četla. Jinak Pavlova mamka nemohla chtít přídavky na vysokoškoláka, protože, a to známe snad všichni, kdo jsme kdy o přídavky na děti žádali nebo je dostávali - když jsem zletilý, náleží vždy mě a nikoliv rodičům! Také o tom, že řidičák je lepší nemít při jízdě u sebe, bych hodně pochybovala. Pak ta poznámka o valorizaci důchodcům - málo stávkují??
Takže u mě tahle kniha nezabodovala, což ale neznamená, že si nenajde svoje čtenáře, kterým se bude líbit.

31.03.2023 1 z 5


Sama sebou Sama sebou Jojo Moyes

Četla jsem poslední díl v delším časovém odstupu od prvních dvou, přesto se mi okamžitě celý život Louisy vybavil. Tohle není pouze romantika, ale i reálný příběh poznávání sama sebe. Kniha se čte skvěle, nemůžete se odtrhnout. Líbilo se mi, že na Willa se nezapomíná a měla jsem radost, že na jeho počest vznikla i knihovna. I když vlastně celou dobu tušíte, jak to asi dopadne, přesto má smysl tuhle knížku číst - je v ní totiž hodně pravdy: "Důležité je vědět, že ať už si na své cestě vyberete jako doprovod kohokoli, nedovolíte mu rozhodovat o tom, kým budete."

25.03.2023 5 z 5


Astra Astra Cedar Bowers

Kniha popisuje život jedné ženy od jejího narození až do stáří, a to takovým způsobem, že se na ni díváme očima různých lidí, kteří ji poznali. Už to je samo o sobě pozoruhodné, že vidíme, jak ji kdo vnímal, hodnotil a jak koho ovlivnila. Klíčovou úlohu sehrává pak Astry otec. Jeho nezájem o svou dceru se mu vrací v závěru knihy: "Ty jsi pro mě taky cizí člověk", říká mu, když on už ji nepoznává. Některé kapitoly byly malinko nezáživné, ale jinak je to zajímavě zpracovaný pohled na vztahy mezi lidmi.

17.03.2023 4 z 5


Zmizela v mlze Zmizela v mlze Michaela Klevisová

Každá detektivka od paní Klevisové je perfektně promyšlená, líbí se mi, že mohu zapojovat svoji vlastní představivost a po celou dobu tipovat vraha. Tenhle její styl mě prostě nutí ke stoprocentnímu soustředění a přemýšlení, o co vlastně těm postavám jde, proč se tak chovají a kdo z nich by byl něčeho takového schopen. Opět je zde další psychologicky laděný příběh pro nás z exotického prostředí a tím tajuplnější a zajímavější. Mám-li náladu na detektivku, vždycky sáhnu po této autorce. Přečtené mám téměř všechny a těším se na Vraní oko.

08.03.2023 5 z 5


Med v hlavě, marmeláda v srdci Med v hlavě, marmeláda v srdci Hilly Martinek

Velmi laskavá kniha plná emocí, kterou nelze jinak než ohodnotit všemi hvězdičkami. Nádherný příběh úžasného vztahu mezi dědečkem a jeho vnučkou, která se citlivě dotýká vážné Alzheimerovy nemoci. Líbilo se mi, jak zde autorka dokázala skvěle vyjádřit, jak tato dvojice, ač tolik let od sebe vzdálená, si dokáže porozumět. Především jak jedenáctiletá dívenka vycítí se vší svojí dětskou upřímností a intuicí, co její nemocný dědeček potřebuje a jak se k němu má chovat - často lépe než jeho dospělí příbuzní. Nejkrásnější byl závěr, kdy se prolíná Tildino dětství s její dospělostí a ona se vrací do Benátek, aby navštívila všechna místa, kde strávila poslední dny se svým dědečkem a zároveň se vyrovnává se svými vlastními problémy. Příběh je určitě právě proto tak lidsky dojemný, že je vyprávěný na základě vlastních prožitků a zkušeností spisovatelky.

26.02.2023 5 z 5


Johana Johana Pavla Horáková

Johana má smůlu na muže, všechny její známosti končí zklamáním a ona celý život jen touží setkat se se svým otcem. Neustále se jí také vracejí slova její babičky: "Však on přijde, jednou ano." To se opakuje tolikrát, že tak nějak ve třetině knihy už tuším, jak to asi skončí. Jednu věc nechápu: proč tuhle depresivní knihu napsaly tři spisovatelky, když by to určitě zvládla jen jedna. Možná proto, aby se lépe prodávala? Je to ale jen takový průměr, alespoň mě to moc neoslovilo a ani nic nedalo. Pro mě to byla spíš taková ukázka, jak žijí někteří dnešní mladí lidé. Cestování, střídání známostí, které jsou však spíš nezávazné a pak je tu najednou střední věk a na dítě už pozdě, manželství v nedohlednu.. Johana chtěla všechno zvládnout sama, ale když onemocněla v cizině, musel jí vše zaplatit mámin přítel. Odsuzovala dřívějšího milence své matky, ale pak když se cítila sama, šla se mu znovu připomínat a provokovat ho. V podstatě mi Johana nebyla moc sympatická a i když měla v životě smůlu, dost si toho zavinila i sama. Úryvky písní v knize se mohou někomu líbit, ale pro toho, kdo neumí anglicky, jsou vlastně úplně zbytečné - mohl být aspoň trochu nějaký jejich překlad.

23.02.2023 3 z 5


Anežka Anežka Viktorie Hanišová

Velmi náročné a depresivní čtení. Ale prostě musíte číst a dočíst, tak je to zajímavé a důležité téma, které nikoho nemůže nechat chladným. A paní Hanišová opravdu umí čtenáře zaujmout. Nebylo tam sice vysvětleno, jak přesně Julie této nezákonné adopce dosáhla, ani se nám neříká, jak to vlastně s Julií a Agnes dopadlo, ale chápu úmysl spisovatelky. Jde jí o to, abychom se zamysleli, aby podtrhla všechny důležité momenty tohoto příběhu a vyvolala v nás tu správnou emoční odpověď. Nevkládejme do druhých očekávání, která nám nemohou splnit a nechtějme přetvořit druhé k obrazu svému: z Agnes se nikdy nemůže stát Anežka..

19.02.2023 5 z 5


Mlčící pacientka Mlčící pacientka Alex Michaelides

Moc nechápu, proč nemá kniha vyšší hodnocení. Za mně tedy výborný psychologický thriller, jaký jsem už dlouho nečetla. Až do konce netušíte, jak to vlastně všechno bylo a pak tedy jen zíráte. Zajímavé sondy do světa psychologie, jak jsme formováni už od dětství a v období, na které si vůbec nepamatujeme - to je zajímavý bonus této knížky. Doporučuji ji všem přemýšlivým čtenářům, kteří mají rádi překvapení a neuvěřitelné zvraty a konce.

13.02.2023 5 z 5


Nejhezčí dny našich životů Nejhezčí dny našich životů Claire Lombardo

Tato rodinná sága líčí dopodrobna život všech členů rodiny. Bavilo mě rozebírání citů, nálad, starostí, radostí a problémů, to mám ráda v každé knize. A tady toho bylo opravdu požehnaně, pro čtenáře pořádná emoční zátěž, a to jsem si docela užila. Střídání současnosti s minulostí je vždy zajímavé a zde nás postupně zavede k vysvětlení onoho rodinného tajemství. Každá ze sester mi byla něčím sympatická a něčím protivná a jejich rodiče? Určitě je hodně manželských párů, které se i po mnoha letech opravdu milují a právě proto, že se tak dobře znají, mají mnohdy ještě lepší sex než v mládí. Ale že by to před svými dospělými dětmi neustále prezentovali, stále se líbali a objímali, dotýkali se - to autorka trochu přehnala a bohužel v mých očích to tedy knihu posunulo o stupínek níž - spíš do červené knihovny. Za zmínku pak stojí místy docela zvláštní překlad a některá slovní spojení jako městský zlobr, behemoticky tě miluju, parkové počasí, skeptický kojenec a jiné, jsem vážně nepochopila.

07.02.2023 4 z 5


Den jako tenhle Den jako tenhle Kelley McNeil

Mně se to velmi líbilo, myslím, že spisovatelce se velmi sugestivně podařilo vykreslit dva různé životy Annie a záleží jen na nás, jak dalece uvěříme, zda je či není to možné. Konec mě nezklamal, naopak považuji za povedené, jak jsou obě cesty, oba životy hrdinky spojeny. Bylo to fascinující. Vždyť asi každý z nás a možná i dost často se zamýšlí nad tím, kde by nyní byl, čím a s kým by byl, kdyby se v určitém rozcestí rozhodl jinak. A kdo má jen trochu fantazie, dokáže si představit, jak by své různé cesty mohl spojit, tak jak se to povedlo Annie.

27.01.2023 5 z 5


Pravda nebyla k dostání Pravda nebyla k dostání Lucie Hlavinková

Máme tu vylíčený život v totalitě a kdo si to prožil, ví, že se to autorce povedlo zaznamenat opravdu pravdivě a krutě, protože takové to také bylo. A nikdo nechtějme, aby se to vrátilo. "Taková byla doba...a vlastně pořád ještě je, moc se toho nezměnilo. Jedině my se můžeme změnit." (str. 208). To považuji za hlavní myšlenku, sice z roku 1982, ale udávání, pronásledování a tresty za jiné politické názory se můžou stát smutnou realitou v každé době. Nešlo neptat se, zda i dnes je pravda k dostání? Všechny hvězdičky nedávám jen kvůli některým nepodstatným, i když trochu rušivým detailům, jako je neobvykle často popisované zvracení a na patnáctiletou dívku mi přišla Jana stylem vyprávění až moc naivní a že by třeba v tomhle věku nevěděla, co se dělo v roce 1968?

21.01.2023 4 z 5


Loutkář Loutkář Jostein Gaarder

Od autora jsem četla Dívka s pomeranči a Tak akorát, které se mi opravdu líbily, ale tohle mě příliš nezaujalo. Některé pasáže o původu a příbuznosti slov byly zajímavé, některé jsem přeskakovala. Jinak příběh je velmi zvláštní a moc nevím, co si o něm myslet. Nechci jej nijak zatracovat, protože se v něm jedná o důležité věci, jako je lidská osamělost, život a smrt. Samotného hrdinu jsem ale nepochopila. Nosí na ruce maňáska, kterému říká Pelle a ten se prezentuje jako samostatná myslící bytost. Ač jsem se hodně snažila, přišlo mi to nevěrohodné a přehnané. Že se Jakob cítí osamělý, a proto se zúčastní cizích pohřbů a z toho důvodu se i cítí vytržený z okolní reality, to lze pochopit, i ty vymyšlené příběhy. Ale ty dialogy s loutkou mě nějakým způsobem prostě vadily a stavěly v mých očích Jakoba do pozice nějakého postiženého jedince.

17.01.2023 1 z 5


Hlas kukačky Hlas kukačky Hana Marie Körnerová (p)

Drsný příběh na pozadí 1. a 2. světové války ukazuje, co vše museli ženy vydržet a jak těžký život měly, jak silné dokáží být. Je to moje první setkání s touto spisovatelkou, které mě příjemně překvapilo. Mám ráda příběhy inspirované skutečnými událostmi, navíc tento je velmi čtivě vyprávěn. Podrobně se seznamujeme se životem všech postav, poznáváme jejich charakteristiku a pohnutky jejich jednání, takže postupně vše vygraduje do smířlivého konce. Sice bych vynechala silně vytištěné odstavce o tehdejší politické situaci, které působily ve vyprávění o osudech žen spíše rušivě, ale celkově se kniha nedá odložit a přináší neuvěřitelný čtenářský zážitek. Zařazení do románů pro ženy? Ne, tuto knihu by si měli přečíst i všichni muži!

11.01.2023 5 z 5


InTyMně InTyMně Markéta Lukášková

Také jsem netušila, že půjde vlastně o zážitky a vzpomínky samotné autorky. Protože jde jen o určité popisování situací, které prožívala a jak to tehdy vypadalo, tedy kniha nemá žádný děj, považuji ji za nejméně povedenou ze všech ostatních. Nicméně ráda jsem si také zavzpomínala, i když ve věku Markéty byly tehdy moje děti a ne já samotná. Na konci se nám potom autorka svěřuje se svými osobními problémy a s tím jak a proč vznikly její první knihy. Nebylo to přímo nezajímavé, jen trochu méně záživné. Kdo má však náladu s humorem se vrátit do devadesátých let a chce blíže poznat samotnou spisovatelku, určitě zklamán nebude.

08.01.2023 4 z 5