Aneleh komentáře u knih

Kniha od autorky, kterou jsem dosud neznala, se mi líbila. Setkání s bývalými spolužáky vyvolá vzpomínku na dětství. Jací byli tehdy a jak se změnili? Bylo zajímavé sledovat jejich charaktery a co se stává často - že třeba takové neoblíbené tlusté Jitky už nejsou tlusté, ale naopak si žijí docela spokojený rodinný život. A některá dětská přátelství už nelze oživit.
Otevřený konec si říká o pokračování, nevíme vlastně vůbec, jak to se všemi dopadlo... Ale obálka nádherná!

20.04.2025

Autorku čtu ráda, líbí se mi její zvláštní styl psaní, kterým vás dostane přesně do těch pocitů, jaké chce vyvolat. Když jsem se dočetla o její nové knize Marta děti nechce, půjčila jsem si i Martu v roce vetřelce, na níž kniha navazuje.
Musím vyzdvihnout umění paní Soukupové, jak dokáže svým úsečným psaním dovést Martu pomalu, ale jistě až k takovému stavu, kdy již není schopna vlastně ničeho a sama uzná, že se musí léčit. I když už to vypadá, že to s ní půjde k lepšímu, žádný happy end se nekoná: "Celej den je mi špatně a s Fíkem ven Karla. Fíkovi je to jedno a já neexistuju."
Škoda, že spisovatelka dělala z Marty stále alkoholičku, i bez toho neustálého pití je to reálný obrázek toho, jak člověk může spadnout do hluboké deprese a pak ta bezútěšnost a jakési točení se stále v tom samém kruhu. Každý je asi zvědavý, jak bude Martin život pokračovat dál a bude vůbec se sebou někdy spokojená?
"Třeba je to prostě na světě tak, místo jednoho člověka, kterej se ztratí, najdu jinýho."

3 18.04.2025

Tak jak to často v životě bývá, v tomto příběhu tří žen každá závidí svým sousedkám jejich bezproblémový život, přitom netuší, čím vším si doopravdy prochází. Nejvíc po celou dobu čtení čekáte, abyste se dozvěděli, jaké tajemství skrývá Kate, proč se stále stěhovala a změnila svoje a dcery jméno. Bylo to až trochu moc zdlouhavé, dokud se neobjevil Alex a vše bylo objasněno.
Kniha však hlavně ukazuje, jak to chodí na sociálních sítích. Každá kapitola popisuje skutečný život a na jejím konci, jak je tato realita zkreslena fotografií a jejím zavádějícím popiskem. Těchto lživých momentů najdeme na Facebooku tisíce, jen abychom si mysleli, jak báječný život oproti nám mají ostatní.
Četlo se to dobře a připomíná to jen to, o čem všichni dobře víme, že se každý den děje.

3 13.04.2025

Pokud jste v rodině také dvě sestry, budete mít po přečtení této knihy o čem přemýšlet. Ano, je tu hodně pravdy, sestry neustále spolu soupeří a někdy dost skrytě i manipulativně.
Fern byla neuvěřitelná, hlavně svými myšlenkovými pochody, které mě i velmi pobavily. Líbilo se mi, jak si i přes svůj handicap dokázala ve svém životě poradit. A sestra, o které si myslíte, že je ta hodná, se v průběhu vyprávění hodně mění, najednou je všechno jinak. Byla to celkem jízda, až na tu poslední kapitolu, ta mi ten zážitek tak trochu pokazila, spíše mi tam přijde zbytečná.
A jako u všech knížek od této autorky hezká barevná obálka.

10 09.04.2025

Kniha se mi nelíbila tolik jako Příběh akvamarínu, ale přesto jsem jí opět rychle přečetla. Mám ráda střídání přítomnosti s minulostí a zde vidíme ten propastný rozdíl, jak se žilo tehdy a jak teď a jak láska musela být mnohdy těžce vybojována. Více mě bavil příběh Evy s Jakubem, Natálie mě příliš nebavila a bylo téměř od začátku jasné, jak to s ní dopadne.

4 05.04.2025

Za mě nejslabší kniha paní Čechové. Čtyři kamarádky probírají svůj život a vlastně nejvíce se zabývají nevěrou a jejím ospravedlňováním. Tak nevím tedy, ale řešit nespokojenost ve vztahu nevěrou??
Na odreagování a pobavení dobré, ale jinak ve mně tato kniha nic hlubšího nezanechala. Ona vlastně už i obálka naznačuje, o čem to asi bude.

2 03.04.2025

Když máte rádi kočky, tak vás tahle kniha prostě dostane. Je to takové pohlazení po duši typicky japonským způsobem. Nechápu poměrně nízké hodnocení. Faktem však je, že to je čtení pro přemýšlivé čtenáře, kteří si bez svého pana Zelího nedokáží svůj život představit. Opět další kniha, na kterou nikdy nezapomenu.
"Co je skutečně důležité, si uvědomíme až ve chvíli, kdy o to přijdeme."
"Láska se času podobá v tom, jak je lidsky exkluzivně otravná a na obtíž, ale zároveň nás drží nad vodou."

8 29.03.2025

Kniha, na kterou nezapomenu a další česká autorka, kterou stojí za to číst. Neobvyklé téma mě zaujalo.
"Láska by neměla mít pravidla. Prostě milujeme toho, koho milujeme."
Nádherná obálka s elegantni labutí. Labutě miluju a zajímám se o ně. Paní spisovatelka však zřejmě ne, jinak by věděla, že chlebem a pečivem vůbec se labutě nekrmí, velmi jim to ubližuje. Proto půl hvězdičky ubírám. Jinak opravdu skvělý příběh, vystavěný z pohledu všech hlavních postav.

1 28.03.2025

Kniha mě přilákala svým originálním námětem. Příběh samotný pak už jen celkem banální. Dva lidé se poznávají pomocí vzkazů, které si v bytě předávají, samozřejmě víte, že se nakonec poznají a bude z toho velká láska. Jejich minulost a problémy ve vztazích jsou podrobně popisovány, za mě by mohlo být vše o něco zkráceno. Tiffy měla štěstí na dobré přátele, kteří se za ni vždy postavili, jinak by se pronásledování bývalého partnera jen tak neubránila.
Oddechové nenáročné čtení, které lze doporučit.

2 22.03.2025

Nádherná atmosféra kočičí kavárny potěší všechny milovníky koček. Přečetla jsem jedním dechem.
Majitelka kavárny rozumí kočičí řeči - který kočkomil by si to nepřál. Ale vlastně všichni s nimi vedeme rozhovory a jejich odpovědi často vytušíme, když jsou naši blízcí přátelé. A že kočky přímo i nepřímo řídí náš život, to ví každý, kdo doma nějakou má.
Laskavá kniha o lásce ke kočkám vás chytne za srdce. Dlouho ve mně bude rezonovat statečný Felix, tady jsem si hodně poplakala. Tohle mohla napsat jen spisovatelka, která kočkám rozumí a miluje je. Škoda jen, že o ní vůbec nic nevíme. Nenapsala byste pokračování, paní Michaelo?

3 15.03.2025

Od paní Řeháčkové už jsem přečetla více knih, každá je velmi čtivá a stoprocentně se strefíte, hledáte-li zajímavé čtení pro ženy. Zde mě lákal příběh ženy, jejíž těžký život je vyobrazen od mládí až do důchodového věku.
Milada se celý život obětovala pro druhé a na sebe téměř nemyslela. Toho sebeobětování a síly bylo tolik, až se mi to na jednu slabou ženu zdálo až trochu moc. Dle obálky jsem čekala veselejší příběh, ale tato žena se musela vyrovnat s těmi nejtěžšími okamžiky. Přesto se dokázala ze života radovat a uchovat si optimismus. Líbilo se mi, jak autorka vylíčila její vztah k manželovi, kterého si nebrala z žádné velké lásky, přesto v něm našla v životě pevnou oporu.

3 12.03.2025

Četla jsem od autorky její prvotinu Milostný příběh jednoho života, a ta se mi líbila mnohem více. Přesto je i tato kniha příjemným čtením, trochu spíše červená knihovna, i když na můj vkus je v ní až příliš cizí řeči, které jsem nerozuměla. Em bylo skutečně jen 12 let? Byla tak chytrá a orientovala se v tolika věcech, že to bylo skutečně neuvěřitelné.
Delphine měla dceru ještě sama jako nezletilá, velmi se na ni upnula a když se začne ptát po otci, teprve ke konci knihy se dozvídáme, o jaké tu jde tajemství. Spíše bych řekla, že byla Delphine dost nezodpovědná a mnohem více mně zaujal osud jejího otce.

1 09.03.2025

Druhý díl nám odkrývá život Ester, druhé z dvojčat. Stejně jako v prvním dílu, i zde děj plyne pomalu až rozvláčně, aby byl zakončen strhujícím závěrem.
Kamila se tak dozvídá, proč babičku opustila její velká láska Tonda a odkrývá mnoho dalších tragédií z jejího života. I když se Ester zdála hlavně zpočátku trochu sobecká, její jednání nakonec pochopíme a za to, jak se zachovala k sestřiným dětem, ji musíme obdivovat. Přála jsem jí, že nakonec našla štěstí s doktorem Karáskem: "Ustanovil se mým zachráncem a ukázal mi, že mít rád je více než milovat."
Moc se těším, až do knihovny dorazí třetí díl, zajímá mě příběh Julie a jak to dopadlo s dědečkem Wolfem.

1 01.03.2025

Přiznám se, že jako více čtenářům zde, i mně přišel styl vyprávění docela zvláštní a trvalo mi, než jsem si zvykla. Ale nakonec jsem musela uznat, že spisovatelka dobře vykreslila Sonino mládí a její povahu tak, abychom její pozdější činy v té strašné době správně pochopili.
Nejprve jste trochu zmatení, nevíte kdo je babička, která příběh Kamile vypráví, ale ke konci vše do sebe logicky zapadne. Začetla jsem se a nemohla přestat a hned se pouštím do dalšího dílu.
Originální příběh ukazuje, jak válka těžce měnila osudy lidí a je dobré si to připomenout, nezapomínat a za každou cenu usilovat o mír.

2 22.02.2025

Kniha se mi líbila, už jen proto, že tato léta byla i mým dospíváním a mládím. Paní Körnerová je vykreslila opravdu autenticky. Ano, vdávaly jsme se hodně mladé a většinou proto, že jsme "musely" a abychom nepřišly do hanby, protože co by tomu lidi řekli. Taky kvůli bytu a novomanželské půjčce. Hodně často taková manželství také nevydržela.
Spisovatelka svým postavám naložila opravdu hodně, od domácího násilí, těžké nemoci až ke drogám. Těch těžkostí a katastrof bylo až trochu moc, ale nechyběly ani vtip a nadsázka. Stárnutí pak čeká na každého z nás, takže už si někdy pleteme jména vnoučat s našimi vlastními dětmi, když byly v jejich věku. Když se zadívám na svoje dvě vnučky, taky vidím svoje dvě dcery o třicet let zpátky. Doba je už jiná, ale některé věci v životě se budou stále opakovat.

3 18.02.2025

Hezká romantická kniha, jedna zakázaná láska a městečko plné koček, což musím jako jejich milovnice ocenit. Také vtip, ale zároveň pasáže nutící k zamyšlení. Někdy sice až trochu moc nereálné a přehnané, ale konec vše napraví. Příběh splňuje vše, co je potřebné k odpočinku a k odreagování.
Vypadá to, že Becca napsala i příběhy těch dvou žen, se kterými se setkala ve výtahu, alespoň je to v samotném závěru naznačeno. Byly by to zajímavé náměty k pokračování této knihy, což by mě opět přilákalo ke čtení.

3 10.02.2025

Chtěla jsem něco oddychového a nenáročného a tady mě přilákala hezká obálka.
V podstatě zajímavý a vtipný byl jen začátek, tedy seznámení Franny a Hayese v metru. Potom už jen střídavé vyprávění každého z nich, často až příliš zdlouhavě směřující k očekávanému konci. Romantika opravdu hodně nenáročná, doporučovala bych spíše jen mladším čtenářkám.

2 04.02.2025

Od této autorky je to moje druhá kniha, kterou musím hodnotit podobně. Příběh je opět hodně čtivý a díváme se na postavy z mnoha úhlů pohledu. Lucy se provdala do rodiny, kde tchyně má hlavní slovo a i když si prožila své, ten vztah ke svým dětem měla hodně zvláštní. Charitu dávala na první místo a svým dětem odmítala pomoc. To mě tedy dost rozčilovalo, jak si seděla na penězích a upřednostňovala cizí a nezodpovědné imigranty. Mně tedy ta její charita vůbec nedojmula, Dianu bych nechtěla nejen za tchyni, ale ani za matku. K Nettii byla tak bezcitná, že se ani nedivím, že tak dopadla. Asi nejvíc sympatický kromě Lucy mi byl Tom, který bezvýhradně přijal Olliho za vlastního a nezasloužil si takový osud.

1 27.01.2025

Tuhle knihu moc a moc doporučuji, také jsem si ji přidala k těm, na které nezapomenu.
Každého v životě potkala nebo může potkat nějaká ztráta a pak by si měl tento příběh přečíst. Je v něm tolik pravdivých myšlenek, provází nás sedmi fázemi smutku a nenásilně dává rady, jak lze ztrátu přeměnit ve svůj prospěch. Kniha má přes 500 stránek, ale mně by nevadilo i víc. Čtení ubývá velmi rychle a každá stránka je opravdový zážitek. Zároveň vás to nutí zpomalit, zamyslet se a neztrácet naději.
Na konci mě opravdu dostalo těch 21 bodů od pejska Harryho. Sice jsem více kočkařka, ale myslím si, že to sedí na všechna zvířátka, že se od nich můžeme hodně důležitých věcí naučit, že nám dávají strašně moc. A vím, že někdy doopravdy stačí udělat tu jednu dobrou věc a jedno z nich si pořídit, aby se váš život změnil k lepšímu...

6 22.01.2025

Hodně emotivní kniha, je poznat, že ji napsala autorka, která si vším sama prošla. Ta intenzita všech prožitků hlavní hrdinky je obrovská, neubráníte se dojetí a přejete si, aby každá ztráta nejbližšího člověka měla takový happy end jako v tomto bolestném příběhu.
Hvězdičku ubírám jen proto, že některé věty byly divně přeloženy a úplně jsem jim neporozuměla.

1 16.01.2025