Andyska007 komentáře u knih

Je to kniha, z které mrazí... Jsem moc ráda, že jsem se k ní konečně dostala. Asi to, že za mého mládí u nás Orwell nemohl vycházet, způsobilo, že si jí moje děti přečetly dříve než já. Připadá mi geniální i hrůzostrašné zároveň, že je 1984 stále aktuální.

Těsně před smrtí Orwell řekl: Chcete-li obrázek budoucnosti, představte si botu šlapající na obličej člověka, navždy, dokola. Morální ponaučení, aby se člověk z této nebezpečné situace noční můry dostal, je jednoduché... Nedovolte, aby se to stalo. Je to na vás!

26 13.06.2023

Nedávno jsem četla autorovu prvotinu a teď jeho zatím poslední sbírku. Myslím, že básnický rukopis je stále stejný, ale Spatřil jsem svou tvář je přece jiné. Při čtení mi v mysli běžel můj soukromý romantický film o objevitelských výpravách. Prožívala jsem údiv, strach, touhu po neznámém. Málokterá poezie mě tak vtáhne. V neposlední řadě je kniha krásně graficky zpracovaná.

3 03.06.2023

Mám v rodině člověka, který často přemýšlí o tom, že život nemá smysl... Jeho terapeutka mu doporučila právě tuto knihu od Viktora Frankla. Chvíli mi trvalo, než jsem se jí prokousala, k určitým myšlenkám jsem se vracela, někde jsem pochybovala, zda souhlasím. Ale byl to nezapomenutelný zážitek. A myslím, že Franklovo učení určitě smysl má a jeho přístup k životu je pozoruhodný.

3 02.06.2023

Pravá severská detektivka. Napětí od začátku do konce. Hodně dějových linií. A dvojice detektivů - jeden horší osobní život než druhý. Zvláště vyšetřovatelka Mia, rozporuplná a přesto mi tak sympatická. Četlo se moc dobře, skoro lituji, že už jsem dočetla...

12 19.05.2023

Nedělalo mi problém knihu přečíst, ale souhlasím, že je dost rozvláčná... Děj se vleče a na konci dojde k rychlému (i když předvídatelnému) rozuzlení. Co pro mě bylo zajímavé, je popis života anglické venkovské šlechty v 19. století. Postavení žen bylo tomu dnešnímu opravdu hodně vzdálené.

4 15.05.2023

Mám doma vydání z roku1987 za Kčs 19,- Knihu jsem četla poprvé jako náctiletá. Povídky jsou pro mě stále čtivé, ale už ne tak aktuální...

3 04.05.2023

Jsem nadšená. Autora jsem vůbec neznala, nechala jsem se inspirovat kamarádkou. Četla jsem teď tedy jeho prvotinu a jsem moc ráda, že Petr Hruška vyzrál natolik, že letos vyhrál Magnesii Literu. Trochu si jeho verše pro sebe srovnávám s Jáchymem Topolem, kterého jsem si nedávno po letech znovu přečetla (jsou vrstevníci). Nevím, asi jsou jejich pocity stejně rozervané, ale Topol je drsný a neuchopitelný. Hruška úsporný a malebný. Některé básně jsem si četla i několikrát.

3 01.05.2023

Knihu jsem si půjčila v knihovně kvůli čtenářské výzvě. A jsem tomu moc ráda. Napínavé čtení od začátku do konce. Zajímavý styl, kde děj vypráví tři hrdinky každá ze svého pohledu. S těmito ženami nemám nic společného, přesto jsem se do nich dokázala vcítit. I když dělají v životě chyby, jsou to pro mě kladné hrdinky. Námět je děsivý a zároveň laskavý.

4 30.04.2023

Moc hezky napsaná kniha. Raději bych sice byla, kdyby nebyla žádná válka a kniha by tedy ani nemohla vzniknout. Je to poutavé čtení, každý reportér píše trochu jiným stylem, někdo více, někdo méně zajímavě. Celkově je to ucelený pohled na ten hrozný konflikt. Líbilo se mi, že autoři popisují i svoje pocity, obavy, potíže...

5 19.04.2023

Také jsem nejprve poslouchala podcast, upozornil mě na něj syn. Na začátku mi trvalo, než jsem si zvykla, že nad knihou musím více přemýšlet - myslím, že všeobecně je audioformát jaksi "lehčí" žánr... Ale dostala jsem se do toho a dozvěděla se spoustu zajímavých věci z naší, především novodobé, historie. Kolikrát jsem zjistila, že jsem i já žila v omylu... Těším se na druhý díl.

2 11.04.2023

V mládí jsem četla Miluju tě k zbláznění i V úterý bude válka a byla jsem nadšená. Loni jsem si přečetla znova první sbírku a teď došlo na druhou. Kupodivu mě Topolovy básně i teď dokážou oslovit, zdají se mi stále aktuální. Vždyť svět je zase rozervaný a nejistý...

3 20.03.2023

Četla jsem všechny knihy z této série a všechny se mi moc líbily. A tato snad nejvíce. Svižný děj, sympatická inspektorka. Pachatele jsem tušila, ale vůbec mi to nevadilo. No a ten konec Snad vyjde brzy další díl.

12 16.03.2023

O knize jsem se dozvěděla v týdeníku Reflex a hned jsem měla touhu si ji koupit. A nelituji toho! Připomněla jsem si, co se dělo za celý rok války (a i před tím, první projev je z roku 2019). Jak Ukrajina a její prezident stále apelovali na ostatní státy, aby jim svět pomohl. A nic... Až teď, když víme o Buči, Irpini atd. Když víme o mrtvých civilistech, dětech...
V Reflexu jsem se také dozvěděla, že pravým autorem projevů není Volodymyr Zelenskyj ale Dmytro Lytvyn, novinář a analytik. Nicméně V. Z. nastiňuje témata, motivy a směřování apelů... Nijak to nesnižuje zásluhy prezidenta Zelenského.

2 05.03.2023

Do knihy jsem se pořádně dokázala začíst až tak v poslední třetině a pak mi bylo skoro líto, že už je konec... Vypadá to tedy, že mi nesedla ta intelektuální část a líbilo se mi "obyčejné" čtivé vyprávění. Až si budu chtít přečíst eseje a pojednání o složitosti dnešního světa a zániku naší civilizace, sáhnu raději po jiné knize. Asi nejsympatičtější postava Felix ostatním říká: "Prostě se chovejte normálně, jo? Nepouštějte se do nějakejch keců o světový politice a tak. Lidi by vás tu měli za exoty."

2 25.02.2023

Jsem také nadšená! Knížka je poutavě a zároveň srozumitelně napsaná. V podstatě jsem všechny reálie znala, ale ráda jsem si je připomněla a myslím, že mladé generaci kniha určitě dá potřebné informace o chodu 20. století u nás i o osobnosti V. Havla. Zaujal mě ale nejenom text, ale i krásné ilustrace! Tato kniha není podle mého názoru určená pro e-knihu nebo audioknihu. Má své místo v domácí knihovně hezky postaru v papírové verzi. A Václav Havel by byl takto spokojen...

6 12.02.2023

Kniha se mi docela líbila, ale právě jenom docela... Příběh zajímavý, ale forma mi moc nesedla. Není přímá řeč, hodně se děj vrací do nedaleké minulosti, občas to působí zmateně. A ano, také jsem již jiná generace. Zkusím dát přečíst dceři a zeptám se jí na názor...

3 07.02.2023

Moc zajímavá kniha. Autora jsem už znala z publikování v časopise Reflex. Nejsem znalec bible, ale samozřejmě některé ženy jsem znala - např. Evu, Ester, paní Lotovou, Salome, Máří Magdalenu. O těch jsem se dozvěděla mnoho nových zajímavostí. Některé méně - Lilit, Jezábel, Judita. Jsem ráda, že se mi obzory rozšířily. No a další jsem znala možná podle jména ale jinak vůbec - Jael, Abíšag, Atalja. Jsem moc ráda, že jsem si mohla o nich a všech dalších přečíst poutavé povídání, jak ovlivnily pozdější umělce, jak to s nimi možná bylo doopravdy, bez nánosu legend...

8 29.01.2023

Hned po prvním díle jsem sáhla pro druhý. A nelituji, moc krasosmutné...

6 13.01.2023

Geniální spojení hodně závažného tématu a humoru... Člověku je při čtení smutno a zároveň i hezky na duši.

13 12.01.2023

Plně souhlasím s předchozími komentáři. Když jsem knihu začala číst a zjistila jsem, že děj se dopředu neposouvá akcí, ale spíše úvahami, myšlenkami a vzpomínkami hlavní hrdinky, říkala jsem si, jestli mě to bude vůbec bavit. A ANO bavilo, přečetla jsem jedním dechem! Dokonce jsem měla nutkání si některé myšlenky začít podtrhávat. Je to asi i tím, že jsem podobně stará jako hlavní hrdinka a mám dvě čerstvě dospělé děti... Ale samotná zápletka je také hodně zajímavá a jsem ráda i za současné izraelské reálie.

6 12.01.2023