Andyska007 komentáře u knih

O judaismu si čtu ráda. O Kamile jsem se dozvěděla v rozhovoru s ní v jednom časopise. Její životní příběh mě moc zaujal. Česká dívka, která nemá židovské kořeny, se rozhodne konvertovat k judaismu a pak se dokonce stane první českou rabínkou! Už to není rabínka v zácviku. 4. září 2023 byla v londýnské Westminsterské synagoze ordinována rabínkou. Škoda jenom, že zatím nepůsobí v Česku...
Kniha je zajímavá, včetně krásných ilustrací. V nevelké knize se o židovství dozvíme opravdu hodně. Autorka věci vysvětluje srozumitelně, z pohledu dnešního člověka, důraz dává na reformní židovství. Dozvěděla jsem se, že člověk může být věřící Žid a přitom žít moderní život a mít moderní uvažování.

5 21.01.2024

Svižný, napínavý děj. Kriminalisté, jako skoro vždy, komplikovaní. Možná nějaký "normální" člověk takovou práci ani dělat nemůže. Knížka se mi líbila, autorce fandím a těším se na její další knížky.

17 12.01.2024

Knihu jsem si koupila přímo na Novém Světě. Je moc zajímavá. Jan Blesík popisuje historii Nového Světa a fakta i zajímavosti o zdejších domech poutavě. Sám na Novém Světě 25 let žil. O současnosti je pak část, kterou napsal Dan Hrubý. Fotografie jsou nádherné.

2 05.01.2024

Povídky se mi líbily. Kdysi jsem četla i knihu P.S. a ta mě zaujala natolik, že jsem si tuto knihu přála k Vánocům. A nelituji. Souhlasím, že recyklované povídky jsou podvod na čtenáře, ale pro mě byly naštěstí všechny nové.

5 02.01.2024

Na Prahu 9 jsme se kdysi stěhovali dost neradi... A po deseti letech jsme se stejně neradi stěhovali pryč. Minimálně jednou za rok se tam vracíme na krásné akce Svatováclavskou pouť a vinobraní na Máchalce. Letos na podzim jsem tam získala tuto knihu a nelituji.
Uličník je kupodivu čtivé dílko, člověk se dozví zajímavosti o historii ulic, o vzniku jejich názvů. V knize je i bohatá fotodokumentace.

2 18.12.2023

Krásná, oddechová romantika. Nenáročné čtení, nechala jsem se unést atmosférou. Hezké odreagování v ponurém listopadu.

9 25.11.2023

Přiznám se, že je toto teprve třetí kniha od Michaely Klevisové, kterou jsem četla. První byla Prokletý kraj a tu snad už nic nepřekoná, Ostrov šedých mnichů se mi líbila méně. Ale Vraní oko se mi četlo samo, bylo napínavé, postavy zajímavě vykreslené... Mám teď touhu si přečíst i předchozí díly této série.

15 19.11.2023

Když mi bylo náct, teta mi půjčila štos papírů, na kterých byly strojopisně napsané verše Václava Hraběte. Okamžitě jsem se do nich zamilovala a vracela je nerada. Po revoluci jsem si koupila už hezky vydanou knihu Blues: Blues pro bláznivou holku. Když bylo synovi náct, půjčil si ji a už nevrátil, zůstala na jeho nočním stolku. A protože je syn tak trochu bibliofil, koupil si letos nejnovější vydání této knihy. A tu jsem si teď od něj půjčila a s chutí jsem se zase ponořila do syrových a zároveň teskných i líbivých veršů. Možná teď kniha zůstane na mém nočním stolku...

16 13.11.2023

Uf, dočteno a byla to zase jízda. Rychlý spád děje, zajímavá zápletka zločinu, dobře vykreslené postavy... Na této sérii mě baví, že můžu sledovat soukromé osudy Lottie, Boyda i dalších vyšetřovatelů. Problematickou Lottie miluju a Boyd je miláček. Doufám, že to všechno konečně nějak dobře dopadne.

10 07.11.2023

Četla jsem všechny knihy této série a všechny se mi líbily. Ale Zlomené duše možná nejvíc. Je tam hodně postav, člověk nemůže číst jenom povrchně, musí se do děje hodně ponořit. A to mě bavilo.

5 27.10.2023

Davida Borka mám ráda jako blízkovýchodního zpravodaje ČT. Má rozvláčný styl v reportážích i v této knize, ale mně to takto vyhovuje. O Izraeli jsem viděla několik filmů a četla jsem knihy jak beletristické tak reportážní. Takže izraelské reálie i zajímavosti už trochu znám. Proto mi vyhovovalo právě to, že se autor zabývá politikou a srozumitelně vysvětluje složité soužití Palestinců a Židů.

6 21.10.2023

Publikace dobře popisuje exponáty muzea a přidává historické souvislosti a zajímavosti. Návštěva muzea i čtení knihy je smutné, ale expozice i kniha jsou moc hezky udělané. Jenom škoda, že pokulhává český překlad.

2 08.10.2023

Průvodce po Krakově je sice z edice Do kapsy, ale vešlo se do něj velké množství užitečných informací. Pomohl nám při výletě do Krakova, ale to jsme v něm vyhledávali jenom konkrétní informace o památkách, které jsme chtěli navštívit. Teď jsem si ho přečetla hezky od začátku do konce a dozvěděla jsem se ještě spoustu zajímavostí. Proč jsem si ho jen nepřečetla předem? Teď asi budu muset jet do Krakova ještě jednou...

2 05.10.2023

V tomto již pátém almanachu jsou verše i próza, texty humorné i poetické. Sdružení dnes již kamarádů, dříve spolužáků z kurzu tvůrčího psaní, se stále setkává a stále tvoří. A když toho vytvoří dost, vydají sborník. Také pořádají autorská čtení. Dílka jsou to hezká a hlavně psaná s radostí a láskou...

2 26.09.2023

Knížka je útlá, jde o stručný přehled našich dějin. Na konci je přehled panovníků a hlav států v okolních zemích a popis stavebních slohů. Vše je přehledné, lze si udělat ucelený přehled o české historii.

3 11.09.2023

Milá, laskavá kniha s úžasnými myšlenkami a nádhernými obrázky. Budu si v ní i v budoucnu často listovat...

9 05.09.2023

Knihu jsem četla na doporučení dcery a nelituji. Autora obdivuji, že text dokázal sepsat nedlouho po propuštění z koncentračního tábora. Je to silná výpověď a zároveň psychologické pojednání. Čtení to nebylo lehké, ale bylo pro mě obohacující. Frankl odmítá kolektivní vinu a říká, že i v utrpení je smysl života...

5 31.08.2023

Knihu jsem přečetla rychle, protože: 1) je velmi čtivá, hezky napsaná, metafory se mi líbily, stejně tak vyprávění už dospělé cácory o době dětství 2) chtěla jsem mít tu hrůzu co nejrychleji za sebou! Příběh je hrůzyplný, snad žádná kladná postava, včetně té hlavní, je strašné pomyšlení, že se toto děje často i ve skutečném životě...

22 24.07.2023

Po přečtení historického románu Král železný, král zlatý o Přemyslu Otakaru II. jsem si chtěla ujasnit a osvěžit informace o našich panovnících - Přemyslovci, Lucemburkové, Jagellonci... A Habsburkové se stále snažili na náš trůn dostat, až se jim to povedlo... Kniha je psaná zajímavě, čte se lehce. To mi vyhovovalo.

2 16.07.2023

Mám doma vydání z roku 1988, poprvé jsem knihu četla jako náctiletá. Děj mi připadal krásně romantický, četla jsem jedním dechem. Teď, po mnoha letech, jsem nečetla tak plynule. Stále jsem si vyhledávala na wikipedii, jak že to bylo doopravdy. Přibližně v třetině knížky jsem se ale opět nechala strhnout, Ludmila Vaňková píše zajímavě a čtivě, nechala jsem se přenést do doby statečných rytířů.

9 10.07.2023