Andyska007 komentáře u knih

Silné téma, mnoho otázek k zamyšlení. Poutavý příběh. Kniha krásně napsaná, byla jsem vtažena do děje, úplně mě to pohltilo.
Procesy 50. let, věznění, mučení, popravy - to všechno jsem věděla. Ale zde je to popsáno tak autenticky. Mám z toho také husí kůži, jako hrdinové na konci. Nezapomeňme...

10 24.05.2024

Ano, také to pro mě byla výzva. Útlá knížka, ale nedala se přečíst rychle. Čtenáře nutí přemýšlet, o době ve které se odehrává, o vině, vlastně i o dnešním světě.
Od Jáchyma Topola jsem dosud četla jenom poezii. Tato próza je ale vlastně taky poezie, gejzír fantazie. Některé kapitoly si asi v budoucnu přečtu jenom kvůli krásno-děsné atmosféře.

2 18.05.2024

V roce sametové revoluce jsem byla na prahu dospělosti, devadesátky jsem si užívala a žádná negativa jsem si nepřipouštěla. Bylo proto zajímavé číst pojednání o této době od publicistů a historiků, kteří na tuto dobu nahlíží více objektivně. Některé kapitoly byly čtivější, jiné méně. Podle toho, jaký autor je psal.

2 13.05.2024

S komiksem jsem skončila kdysi u Čtyřlístku... Ale dcera má ráda komiksy pro dospělé a od ní jsem si půjčila tuto knihu.
Příběh mě vtáhl, bez kreseb by byl poněkud krátký, povrchní. Právě výtvarná stránka dodává knize sílu výpovědi. Ráda někdy sáhnu po dalším komiksu.

4 05.05.2024

Jiřího Slívu mám ráda pro jeho milá dílka a inteligentní humor. Před několika lety jsem byla na jeho výstavě "Můj šálek Kafky" - Židovský humor v kresbě a grafice Jiřího Slívy v Galerii Roberta Guttmanna.
Tuto knížku jsem si půjčila v knihovně kvůli čtenářské výzvě a mám v plánu ji vrátit v nejzazším možném termínu, abych si v ní mohla co nejdéle znovu a znovu listovat.

4 26.04.2024

Kniha je napsaná zajímavou formou dopisů. Píše otec své 25leté dceři, se kterou se od jejích pěti měsíců neviděl, protože emigroval do Izraele. Pokoušela jsem se vcítit do Josefa i do Kláry, více se mi to dařilo právě u dcery. Zkoušela jsem si představit, co otci odpovídala. Určitě jsem ráda, že jsem nejprve četla trilogii o Helence Součkové.

4 23.04.2024

Ano, třetí díl trilogie je úplně jiný než předchozí dva. Jsem ráda, že jsem to díky Databázi knih věděla předem. Nemusela jsem příliš srovnávat s Budžesem a Oněginem.
Je to díl nejsmutnější, protože život taky takový občas bývá. Jako děti nebo studenti vnímáme okolní svět mnohem radostněji než ve středních letech. Děj knihy se posouvá i díky úvahám Heleny, líbily se mi rozhovory s jejím zesnulým otcem. S názory hrdinky dost souzním, jsme podobně staré. Nad knížkou budu i po přečtení ještě hodně přemýšlet.
Kéž by autorka napsala ještě další díl...

7 17.04.2024

Budžes se mi líbil tak, že jsem hned utíkala do knihovny pro Oněgina. A nelituji! Tato kniha se mi líbila snad ještě více. Někdy jsem se smála nahlas (což se mi už dlouho nestalo), vzápětí mě přepadl smutek z toho, co Helena zažívá jak v soukromí, tak celkově v tehdejší společnosti. Knihu bych doporučila jako povinnou četbu pro všechny, kteří si myslí, že za socialismu bylo líp...

9 11.04.2024

Divadelní hra, kterou jsem viděla kdysi, se mi moc líbila. A kniha ještě víc! Je v ní perfektně popsaná doba normalizace vnímáním malé holčičky. Obsahuje humorné situace, ale člověka při čtení místy až mrazí.

12 04.04.2024

Krásné, milé povídky o kočkách, koťatech a kocourech. A o životě. Nejsem Kočkař, ale všem Kočkařům upřímně závidím...
Od M. Klevisové jsem četla několik detektivních příběhů a těším se na další. Nejprve ale poběžím do knihovny pro další díl povídek o kočkách.

12 01.04.2024

Kniha se zčásti odehrává v Krakově, kde jsem minulý podzim strávila pár krásných dní, zčásti pak v Praze. Nápad s kamerou na mazací tramvaji se mi zdá super. Děj je zajímavý, líbilo se mi, že je vyprávěný z pohledu několika postav, které se střídají ve vyprávění. Napětí graduje až do závěrečného finále. Ze začátku mi dalo trochu práci se začíst, ale zbytek knihy vše napravil.

4 26.03.2024

Před několika lety jsem od autorky četla román Prostě spolu, který se mi moc líbil. Kvůli čtenářské výzvě jsem proto ráda sáhla i po této knížce. A nelituji...
Povídky Anny Gavaldy jsou jako jednohubky, které sice slupnete rychle, ale zanechají vám dobrou chuť na jazyku, příjemně v žaludku a zahřejí u srdce. A po snědení litujete, že už došly...

4 18.03.2024

Opět napínavý příběh. Líbí se mi, že se kromě detektivní zápletky vždy řeší i soukromý život inspektorky Lottie. Také se nemůžu dočkat dalšího dílu.

8 13.03.2024

Knížku jsem koupila už před dvěma roky synovi k Vánocům, ale sama jsem se k ní dostala až nyní, když jsem se dozvěděla, že autor zemřel...
Postřehy, pocity, myšlenky rozervané duše uprostřed probdělých nocí...

po zdi se prošel stín anděla
odněkud jsem ho znal
vyskočil z okna
a zmizel za nejbližším rohem
zůstaly po něm vůně a ticho
přestal jsem chápat kdo je kdo
v tý zvláštní hře
několik minut po půlnoci
poskvrňuju papír

4 13.03.2024

Tak co jiného si přečíst na druhé výročí této hrozné války... Autorka popisuje převážně první rok ruské okupace a zatím máme za sebou už druhý rok a kdoví, kolik nás jich ještě čeká...
Lenka Klicperová píše poutavě, zajímavě. Člověk má pocit, jako by s ní byl na místě děje. Popisuje hrdinství vojáků, dobrovolníků i civilistů. Na druhou stranu ukazuje i fakt, že ne všichni Ukrajinci chtějí bojovat, že ve východních frontových městech se najdou i lidé, kteří vítají ruskou armádu. Uvádí svoje hojné zkušenosti z válečné žurnalistiky, ale přiznává i, že má docela obyčejný strach. Moc děkuji za tuto knihu. Obdivuji nejenom Lenku, ale i Taylora a další české dobrovolníky.

4 03.03.2024

Nadčasová kniha. Četla jsem jedním dechem. Je mi z toho až smutno, když si uvědomím, že se v současnosti řítíme do stejného průšvihu. Jenom se bavit, nevyčnívat a, pokud možno, nepřemýšlet...

13 25.02.2024

Využila jsem toho, že si dcera knihu půjčila kvůli maturitní četbě. Trochu náročné a hodně zajímavé čtení.

11 20.02.2024

Knížku si přála dcera k Vánocům. Mladá básnířka píše poezii pro mladé, nejsem tedy úplně cílová skupina. Ale sbírku jsem si s chutí přečetla. Autorce fandím, ať se jí daří i v další tvorbě.

Kdyby tak byl můj život kniha
přesně bych znala další věty
kde čeká štěstí, kde jen tíha
kde ohnout rohy, zlámat hřbety

A které stránky vytrhat
to věděla bych především
proč život není kniha
proč není...
nevím

netuším

2 14.02.2024

My jsme zase vždycky říkali Jižák :-) Kniha je zajímavá, ale jiným způsobem, než jsem očekávala. Je hodně akademická, hodně se tam píše o sídlištích obecně. A já bych se raději dočetla zajímavosti o výstavbě Jižáku, o jeho současnosti, o příbězích, které na něm autor zažil. Takové Ustláno na růžích a pod nebesy po jihoměstsku...
Takže kniha má určitě svojí velkou hodnotu, ale mě trochu zklamala.

3 13.02.2024

Knížka se mi líbila kdysi i teď. "Když někoho chytí někdo, jak jde žitem kdes". Nebo to bylo trochu jinak?
To, že není v knize tolik akce, neznamená, že jde jenom po povrchu. Naopak jsou v ní zásadní myšlenky o dospívání, o smyslu lidské existence... Do hlavního hrdiny se dokážu vžít, myslím, že takových Holdenů by se i dneska našlo dost a dost...
Nicméně jsem si všimla, že kniha vzbuzuje rozporuplné reakce. A to je dobře! Ukazuje to sílu sdělení, genialitu autora. Každý čtenář má potřebu se vyjádřit. V tom je síla (některých) knih.

14 07.02.2024