Kdo chytá v žitě
kniha od: J. D. Salinger (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/25_/259276/bmid_kdo-chyta-v-zite-Eeb-259276.jpg
3.8
4066
Jeden z nejpopulárnějších amerických poválečných románů od klasika moderní literatury. Příběh vyprávěný sedmnáctiletým Holdenem Caulfieldem je vlastně popisem necelých tří dnů jeho cesty domů (po opuštění přípravky v Pencey) předvánočním New Yorkem, kdy se Holden konfrontuje s řadou lidí (spolužáci, venkovanky ze Seattlu, prostitutka a její pasák, rodiče, učitel...). Více než putováním prostorem je tato cesta však spíše putováním od nevinnosti k vědoucnosti, od sebeneznalosti k sebeuvědomění, od izolace k pocitu sounáležitosti s okolním světem. Černý humor, jímž je tento svět nazírán, je jednou ze zbraní proti němu: člověka, který není schopen se světu smát, brzy jeho zoufalství zahubí.... celý text
Literatura světová , Romány
Vydáno: 2015 , Knižní klub
Originální název:
The Catcher in the Rye , 1951
více info...
Komentáře (581)
Komentáře 581 Recenze 5
Jestli chce co vědět, tak je to vážně prima knížka. Já jen, že co mě vážně nadchne je kniha, kterou člověk dočte, načeš by si přál, aby byl s autorem ohromnej kamarád a moh mu zatelefonovat, kdy se mu zachce. A jestli chcete co vědět, tak to tahle kniha fakticky je. Bez legrace.
A teď teda vážně. Jsou tomu cca 2 roky, co jsem tuhle knížku objevila a prakticky jedním dechem zhltala. Myslím si, že tahle knížka se skvěle hodí právě do tohohle pochmurného počasí (podzimní-zimní). I když možná ne tak samotná knížka jako obecně Salinger. Salinger byl skvělý spisovatel a jeho díla mě zkrátka baví.
No prostě, Holden Caulfield mi nějakým způsobem přirostl k srdci, i když z jeho chování člověk kolikrát nemusí být dvakrát nadšený.
Pozn. čteno v cizím jazyce. A jsem ráda, že jsem se právě tímto způsobem vrátila k této knížce.
Další příspěvěk do soutěže o nejnesympatičtěší postavu. Holden je prostě otravnej hlupák, kterej si myslí, že sežral všechnu moudrost světa a narazí do zdi pokaždý, když otevře reprák. Že je puberťák ho neomlouvá.
Kniha prakticky o ničem. Nechápu, co je na ní tak světobornýho.
Výzva 2023 - kniha se žlutou obálkou.
Já vlastně nedokážu říct, jestli se mi to líbilo, nebo ne. Dlouho, předlouho jsem se do knihy nemohl začíst (zhruba první třetina), až jsem to vzal jedním vrzem při dlouhé a nudné směně v práci. Ten frajer byl jednoduše a slušně řečeno na pěst - svým jednáním, chováním i mluvou. Děj nulový, konec vlastně nudný a bez nějakého efektu. Zkrátka škoda času. Velké zklamání.
(SPOILER)
Co k tomu říct? Asi by to byl zajímavý a místy vtipný vhled do mysli puberťáka, který vzdoruje všemu a všem. Ta zkreslenost reality, kdy si člověk představuje, jak před vším uteče. Ta naivita jednotlivých řešení. Ovšem Holdenovi je 19. To už je dospělost. Na základě toho se to u mě celé nepotkalo.
A to věčné opakování vět je opravdu otravné. Ale aspoň jsem se párkrát zasmál.
'' A tohleto je souzeno lidem, kteří v tom nebo onom období svého života hledali něco, co jim jejich okolí nemůže poskytnout. A tak se vzdali hledání. Vzdali se dřív, než vůbec začali hledat.''
Na to jak je Kniha v některých kruzích vychvalovana až do nebes tak za mě zklamání a zdlouhavé nic moc
Teda, to bylo ale o ničem. Ztráta času, fakt, že jo. Úplně mě to deprimovalo...
Pohled a názory dospívajícího adolescenta na svět versus drsná dospělácká realita se táhnou jako červená nit celým příběhem. Chlapec, který si myslí že po vyhazovu ze školy, všemu rozumí, dostává tvrdé lekce od života. Zajímavá sonda do duše jedince, která se často mění v černý humor. Děkuji čtenářská výzvo!
Tato kniha je známá jako soubor keců puberťáka, který si na všechno a na všechny stěžuje. V určitém slova smyslu by se tak dala brát. Celý děj, který není nikterak dramatický, protože se nejedná o nejdůležitější aspekt díla, se odehrává v průběhu pouhých tří dnů. Náš vypravěč Holden opouští svou školu, potkává různorodé existence a na závěr nám blíže představuje svou rodinu. Do vyprávění přimíchává množství příhod ze své minulosti, na které si zrovna vzpomene a které nám umožňují lépe pochopit jeho situaci a pohled na svět.
Musím uznat, že kniha byla vtipná, přestože se jedná o zpověď náctiletého chlapce, který se nevyzná ve světě dospělých. Finální části už mne popravdě začaly lehce nudit, protože se tam nic nedělo a Holden mne zásoboval pořád těmi stejnými řečmi. Konec za to však stojí. Knihu hodnotím dosti kladně, protože jsem se, stejně jako mnoho jiných mladých lidí, v Holdenovi trochu našla; to také jistě zajišťuje nadčasovost díla. Je to zkrátka vyprávění poskytující velmi podrobný náhled do mysli jednoho dospívajícího kluka, občas protkaný nadsázkou a vtipem. S mnoha typy lidí, se kterými se setkává, přicházíme i my do každodenního styku; příběh v sobě kromě frustrace a bezradnosti skrývá i jistou útěchu a naději do budoucna.
AUDIOKNIHA SK: Sice byl tento počin neuvěřitelně čtivý, obsahově mě zase tolik neuchvátil. Přišlo mi to takové nahodilé a neukotvené, kde myšlenky převažují nad příběhem. A já takové knihy úplně nevyhledávám. Na druhou stranu, jak jsem už řekla, bylo to neuvěřitelně čtivé a čtenářsky to byl vlastně velmi příjemný zážitek. Navíc se vás celou dobu nějakým zázrakem drží nenechavá zvědavost, co se tam asi stane dál, kam to celé směřuje a jak to tedy skončí. Takže jo, nejspíš asi jednou a stačí, ale líbilo se mi to. K maturitě jako dělané. Škoda, že jsem to nevěděla tenkrát.
Knížku jsem měl rozečtenou ještě před rozhodnutím, že si ji dám do čtenářské výzvy, následně jsem ji pak dočetl za půl dne. I když má rozhodně svoje kouzlo, v druhé polovině už mě začínala trochu nudit, neboť postoje protagonisty a hlavně slovní obraty se dost opakují, jakkoli vtipné byly na začátku.
Knihu jsem četla ve svých pubertálních letech a teď se k ní vrátila z nostalgie. Kniha cílí na mladšího čtenáře, kterému může být vzdorující a hledající se Holden blízký a sympatický, specifický sloh a nespisovné výrazy mají také hodně do sebe. Dnes jen mírné pousmání, bohužel už mě dílo neoslovilo.
Posloucháno jako audiokniha čtená Janem Třískou. To mi také pomohlo k tomu udržet se až do konce, protože jeho přednes je brilantní. Kniha nemá žádný děj ani napětí, ale to jsem věděl dopředu, takže to nemohu brát jako negativum. Jazyk jakým je napsána mi připomíná Formanovy filmy z šedesátých let, kdy v jeho filmech hráli neherci a postavy mluvili takovou zvláštní nefilmovou naivní češtinou. Čemuž odpovídá i profil hlavního hrdiny. Puberťák, se všemi významy toho slova, který myslí že snědl všechnu moudrost světa a přitom nedokázal dokončit žádnou školu a na svět se dívá pohledem naivního dítěte. Což je asi důvodem popularity knihy, že hlavní hrdina tepá svým naivním pubertálním pohledem různé nešvary konzumní společnosti. Takže jsem byl trochu na rozpacích s hodnocením. Chtěl jsem dát max. 3 hvězdy, ale po skončení knihy a s přihlédnutím k skvělému projevu Jana Třísky dávám audioknize 4.
Možná je dobré některé knihy poslouchat. Tahle je skvěle namluvená mladým Slovákem, který na youtube vystupuje jako Ondro. Toho pubertální mladíka vytvořil skvěle.
Asi by mě Holden víc bavil před 15 lety, když mi bylo taky 16, ale bohužel, tehdy jsem se k němu nedostala.
Teď to pro mě byla taková úsměvná skorojednohubka.
3,5* Holdena vykopnou ze školy a on se musí vrátit domů. Ale co bude těch několik dní svobody dělat?
Kdo chytá v žitě je literární klasika. A s těmi je kříž. Mraky lidí je milují, část populace nesnáší. Já osobně jsem v té druhé skupině. Pokud má kniha kolem sebe auru "musíš znát", nechce se mi do ní. Ale víte co? Tohle za to stálo.
Hlavní postava nám prostě a jednoduše popisuje pár dní svého života. Unikátním jazykem, kde chci vzdát poklonu překladu, sledujeme Holdenovy myšlenkové pochody. A že jich je. Někdy až moc. Chlapík je to totiž ukecaný a nejspíš mu v hlavě chybí nějaké mini kolečko, protože často nereaguje "normálně".
A tady asi vidím ten hlavní appeal celé knihy. Nejde o prosťoučký děj, ale spíše o ten pocit chvilkové svobody, o to nejít se stádem. Čte se to lehce? Ani ne, ale zároveň má tahle kniha tak zvláštní kouzlo a atmosféru, že ji dokážu i já považovat za klasiku.
Uznávám, že jsem trochu suchar, protože celý příběh je napsaný nespisovnou češtinou a to mě trochu (dost) rušilo. Počátek slabší, postupně příběh sílil.
Za mě ve výsledku fajn, občas jsem se zasmála, určitá hloubka tu je a rozumím, proč je to klasika. Jen nebudu ta pravá cílovka. Věřím, že v určitém věku nebo pro určitý typ lidí to může mít silnější kouzlo.
Netušila jsem vůbec, co mám čekat od tohoto příběhu. Znala jsem jen název knihy. Překvapila mile, pobavila jsem se. Povaha Holdena se mi zalíbila, bavilo mne jeho vyjadřování.
Neplánovaně jsem před touto knihou přečetla Indiánské léto, které se taky odehrává v NY po válce. Jen to je příběh vážnější.
Kniha pro mne byla obrovským zklamáním. Nechápu, že je často součástí maturitní četby. Postrádá kontemplativnější děj, je to jednoduché vyprávění, bez větších zvratů.
Protagonista Holden, vysokoškolák, co se vyjadřuje jako venkonvský balík. Byla mi nepříjemná jeho ich forma, čtení z pohledu dospělého člověka, který má myšlenkové pochody puberťáka. Holden je cynický a pokrytecký -nad všechny se povyšuje a kritizuje je, ale to je přece prominutelné, když lacině pronese, že ani on sám není dokonalý.
V knize vidím snahu o morálnost, Holden má zřejmě působit dojmem citlivého, hlubokomyslného introverta, ale nakonec je zněj ustrašený nevyzrálý chlapec, který neustále před něčím utíká a není schopen čelit životu.
Knihu jsem četla neobvykle dlouho, musela jsem se do ní hodně nutit.
Podobně jako u mnohých jiných knih jsem ji měl v plánu přečíst již na gymplu, možná těsně po něm, ale bohužel se tak nestalo a já se nyní s Holdenem docela výrazně minul. Škoda, před deseti lety by mi nejspíš přišel mnohem sympatičtější.
S Holdenem Caufieldem se lze snadno ztotožnit, neb začívá krizi "všedního dne", kterou někdy zažil každý z nás. Díky jeho emocionálním prožitkům se jeho poměrně fádní putování New Yorkem překlápí v zajímavý mix životních rozhodnutí a s tím spojených zajímavých setkání. Nicméně byť se jedná o poměrně zábavnou knihu, chybí mi v ní jakýkoliv "wau efekt", který by jí posunul na vyšší level. Celkově však ve mě převládají pozitivní emoce a rozhodě četby Kdo chytá v žitě nelituji.
"Říkal jsem si, že bych moh udělat to, že budu předstírat, že jsem hluchoněmej. Tak aspoň nebudu muset s nikým vést žádný pitomý, stupidní, neužitečný řeči. Když mi někdo bude chtít něco říct, bude mi to muset napsat na kousek papíru a podat mi to. To každýho za nějakou dobu pekelně otráví, načež budu mít od všech řečí do konce života pokoj."
Brilantní kniha s neotřelým způsobem vyprávění. Nadchla mě během dospívání a nyní znovu. Krásná dávka cynismu a určité rezignace, i když možná jen na oko. Použití Salingera v seriálu Bojeck Horseman mi zase dává trochu víc smysl.
Doporučuji všem k povinné literatuře ;)
Naprosto skvělá knížka. Četla jsem ji poprvé na gymplu a líbila se mi. Teď jsem ji četla znovu a v originále a nezklamala. Jazyk, který autor používá je vtipný a trefný. Příběh má hloubku a dá se s ním ztotožnit.
Knížku jsem četl jako náctiletý a sem tam jsem se s Holdenem v jeho mentálních obrazech sešel. Možná ho někteří dospěláci moc neberou a dívají se na jeho chování spíše jako "ten starší sourozenec". Holden je inteligentní a citlivý, ale snaží se působit tak trochu cynicky, dospěle. Čmuchá kolem sebe, zkouší a hlavně vše komentuje. A toto přesně dělají i dnešní teenagers.
kniha o dospívání, pro aktuálně dopívající těžko stravitelná (ono je to koneckonců docela těžké a bolestné období, proměnit se z larvy v dospělce bez možnosti si při tom schrupnout v kukle; mít trápení, nevědět sám co s sebou a ještě se v tom vrtat není úplně příjemné) čteno poprvé v (plusmínus) patnácti, a pak ještě několikrát, a to první čtení nestálo za nic.
Kniha, která neměla žádný výrazný děj, do čtení jsem se musela nutit. Jestli tohle někdo musí číst jako povinnou literaturu, tak se pak nedivím, že nemá ke knihám žádný vztah.
Chápu, že to je kultovní kniha, ale už jsem na ni asi stará:)
Vůbec mi nesedla, posílám dál...
Tři hvězdičky dávám za Holdenův pěkný vztah ke své mladší sestře.
Nemůžu říct, že by mě kniha nějak zvlášť oslovila a nutila mě nějak zásadně přemýšlet o životě...
Je zde bez okolků a příkras popsáno co se honí v hlavě a nad čím přemýšlí 17letý kluk, který v životě zřejmě všechno měl, po ničem nemusel dlouho toužit a už vůbec se na získání toho či onoho nemusel podílet a něčím přispět. Pak mu spousta věcí okolo přijde, že je jen pozlátko, zbytečnost a hraní si na něco. Vlastně takové pořádné zrcadlo mu teprve nastavuje jeho mladší sestra, která se ho ptá: Je vůbec něco co máš opravdu rád?
Jsem ráda, že jsem knihu nečetla ve svých telecích letech (i když jsem se k tomu tehdy chystala), protože jsem si celkem jistá, že bych ji tehdy spíš neocenila. Rozhodně ne tolik jako teď, kdy mi imponuje, jak nenápadným a podvratným způsobem Salinger vykresluje svůj masterpiece. Fascinující použití obvykle filmového pravidla "show, don't tell", protože čtenář může/musí sledovat nejen to, co Holden dobrovolně sděluje, ale také (a hlavně) co zamlčuje a co skrývá mezi řádky. (Anglicky.)
Štítky knihy
New York americká literatura dospívání USA (Spojené státy americké) studenti psychologické romány černý humor škola internát pro chlapce
Autorovy další knížky
| 1971 |  Devět povídek |
| 1987 |  Franny a Zooey |
| 1987 | Vzhůru, tesaři, do výše střechu zvedněte! / Seymour: Úvod |
| 1960 | Kdo chytá v žitě |
| 2015 | Franny a Zooey / Franny & Zooey |
Kniha Kdo chytá v žitě je v
| Právě čtených | 71x |
| Přečtených | 6 410x |
| Čtenářské výzvě | 588x |
| Doporučených | 378x |
| Knihotéce | 1 052x |
| Chystám se číst | 1 299x |
| Chci si koupit | 178x |
| dalších seznamech | 55x |