Amneris komentáře u knih
Stejně jako první díl, ani druhé pokračování nelze ohodnotit jinak než jako úžasné a čtivé. Je vidět určitý progres a hlavně se zde děje více akce než v jedničce. Moc se mi líbilo vysvětlení některých scén z filmu, hnedka mi to dává větší smysl. Jsem zvědavá na trojku, přeci jen už je to pár let, co jsem sérii četla :-)
Na druhy díl série jsem se moc těšila. Musím říct, že oproti prvnímu dílu přišlo zklamání. Chvíli mi trvalo, než jsem se začetla a hlavně jsem měla pořád pocit ufňukanosti hlavní hrdinky Claire. Konec byl dost předvídatelný... Škoda no, kniha měla větší potenciál.
Na druhý díl Andělské tváře jsem byla velmi zvědavá, neboť jsem až do setkání s paní Körnerovou vůbec neměla potuchy, že existuje pokračování Andělské tváře, podle které byl natočen film. A musím říct, že to bylo místy lepší než jednička. Možná to dělá i změna prostředí, ale mělo to větší spád, někdy to bylo zbytečně natahované. Rozhodně hodnotím jako vydařené pokračování :-)
Jako první jsem viděla stejnojmenný film, který se mi velmi líbil, i když nemá zrovna nejlepší hodnocení, možná je to režiséremTroškou (jeho filmy mám ráda). Při sledování jsem si říkala, ze mi v tom filmu něco chybí, jakoby část prostě byla useknutá. A teď už chápu, proč tomu tak bylo. Kniha je mnohem obsáhlejší než film, hlavní postavy jsou vykreslené jinak. Velmi mě překvapil konec. Jsem zvědavá, o čem bude druhý díl.
Knížku jsem objevila úplně náhodou, takže jsem netušila, o čem vlastně bude. Musím říct, že jsem se začetla od první stránky. Jane Austenovou jsem taky jako autorku objevila teprve nedávno, takže mě pátrání po dopisech a činnost spolku opravdu bavilo. Mrzí mě ten useknutý konec můžeme hlavně rozhodnutí Emmy, že se nakonec rozhodla takhle. Jsem zvědavá na druhý díl série, snad bude stejně dobrý :-)
Musím říct, že stejně jako v případě prvního dílu, i u druhého dílu se mi více líbilo televizní zpracování v režii Jiřího Stracha. Pan Vašíček píše velmi čtivě a poutavě, ale někdy a pocit, že tomu ještě něco chybí. Rozhodně ale na autorovu tvorbu nezanevřu :-)
Příhody žáků Kopyta a Mňouka a moc ráda, ale tenhle sil mi nějak nesedl. Jako by to bylo psané horkou jehlou a ani to nepsal pan Švandrlík. Snad budou další díly zase tak úžasné, na jaké jsem zvyklá :-)
Naďa Horáková prostě umí psát tak čtivě, že se od příběhu nedokážu odpoutat. Stejně tak tomu bylo i v případě této o nové knížky. Setkáváme se s Jirkou a Emou Šubrtovými, kteří opět pátrají, tentokrát po ukradeném obrazu. Velmi se mi líbilo spojení historických událostí s esoterikou. Doufám, že paní Horáková brzy napíše další knihu :-)
Tato kniha mě jako náctiletou minula, od Lenky jsem četla spíš knihy staršího data. Byla jsem zvědavá, o čem kniha bude. Linda mi byla od začátku sympatická, chápala jsem její potřebu zjistit, kdo vlastně je. Příběh je čtivý, pohodovka na dvě odpoledne :-)
Jako první jsem četla druhý díl této série, takže jsem to teď napravila. A vlastně to ani nevadilo. V tomto díle se setkáváme se dvěma dívkami - Laděnou a Kamilou. Obě zažívají veselé i smutné věci ve svých životech a vždy se s nimi vyrovnají po svém. Musím říct, že tento příběh se mi od pani Körnerové moc líbil, stejně jako druhý díl :-)
Obě části knihy byly úžasně napsané. Všechny tři hlavní hrdinky byly každá svým osudem zajímavé. Hlavně Kamila mi byla asi nejvíc sympatická. Pevně doufám, že paní Körnerová brzy napíše novou knížku :-)
Knížky od této autorky jsem vůbec neznala, tak jsem byla zvědavá, jak píše. Musím říct, že mě styl psaní i příběh hned vtáhl do děje a byla jsem zvědavá, kdo je vrah. Uhodla jsem až na druhý pokus. Přečtu si i další příběhy z této série :-)
Knížky od této spisovatelky jsem si oblíbila, takže jsem se na další moc těšila. Až v průběhu čtení jsem zjistila, že jde o druhý díl, ale mně to nevadilo. Samotný příběh byl velmi silný, vypráví ho dvě ženy - Kamila a Ilona. Shodou okolností byla u nás v knihovně beseda s paní Körnerovou a říkala, že tato série je naprosto autobiografická, takže se jedná o skutečné příběhy. Teď si přečtu i první díl, abych měla příběh kompletní :-)
Přesně tohle jsem potřebovala - romantickou pohodovou četbu se spoustou čokolády a sýra (oboje naprosto miluji). Musím říct, že jsem Mině pobyt ve Švýcarsku trochu záviděla a hlavně jsem si přála, aby s mužem svého srdce zůstala :-)
Filmy s malým kouzelníkem Harry Pottrem jsem viděla opravdu mnohokrát, takže nastal čas si zase oprášit knižní vydání. Když u nás vyšel tento první díl, bylo mi 11 a já jsem našla knížku pod stromečkem. Vůbec jsem nevěděla, kdo je Harry Potter a ani jsem nevěděla, co od příběhu čekat. Ale od prvních stránek mě příběh pohltil a když jsem pak šla na film do kina, tak to bylo úžasné, do té doby tady filmy tohoto žánru nebyly. Teď po letech jsem začala číst příběh znovu a musím říct, že i teď v něm nacházím kouzlo a nedivím se, že ho čtou další generace dětí :-)
Obálka knihy se mi moc nelíbila, ale zaujal mě název. A knížka velmi mile překvapila. Příběh Květy a Jiřiny, které se řízením osudu setkají a společně si plní své sny. Musím říct, že jsem knihu přečetla na jeden zátah, hrozně se mi líbil styl psaní i příběh. A jelikož má příběh pokračování, tak se do něj rada začtu :-)
Na knížku jsem narazila náhodou a byla jsem zvědavá, o čem to bude. Příběhy pohádkových postav naruby aneb jak si z pohádek udělat legraci a zároveň použít lidské vlastnosti k vyobrazení postav, o kterých normálně máme dobré mínění bylo autorčiným skvělým nápadem. Jen je škoda, že u některých příběhů to celé vyznělo jaksi nedotaženě a jakoby s otevřeným koncem. Jinak jde o skvělou humornou knížku, která určitě stojí za přečtení :-)
Vojtu Bernatského mám ráda od dětství, vždy se mi líbil jeho úsměv s ďolíčky. Když jsem zjistila, že vydal knihu a navíc audioknihu, kterou sám namluvil, tak byla volba ke čtení/poslechu jasná. Ačkoliv se jedná o téma koronaviru, lockdownu a vším, co s tím souviselo, tak jsem si říkala, že je dobře, že už toto období nemusíme prožívat. Moc se mi líbily hlášky Vojtových dětí, hlavně malého Matyáška. Ráda si přečtu i další knížky :-)
Po knížce jsem sáhla, abych se ujistila, že všechny matky na mateřské jsou na tom stejně. A tato matka je na tom dvojnásobně hůř (myšleno v dobrém). Některé situace mi přišly, jako by se staly u nás doma a u některých jsem si říkala, že si je autorka vycucala z prstu, aby měla o čem psát. Je to taková oddychovka na víkend :-)
Kniha byla celkem čtivá, ale pořád jsem měla pocit, že je celý příběh takový nedotažený. Autorka má rozhodně lepší knihy, tuto hodnotím jako průměrnou.