alekis komentáře u knih

Anotace vypovídá, o co kráčí, takže čtenářka sází na jistotu a není zklamána...
Krimi linka je upozaděná, zatímco erotika a milostná vášeň (myslím, že nejde o stejnou věc, v erotice nemusí jít o nic milostného přece) hrají v určitých částech knihy naprostý prim...
Není co řešit - milé spolučtenářky, je jasné, že pokud sáhnete tímto směrem, pobavíte se :-).

7 16.02.2024

Když čtenářka sáhne po knize ověnčené cenou, přečte povídky autorů zvučných jmen... měla by tleskat a volat sláva!
Nevolám, netleskám. Přestože pár věcí bylo jakž takž k přečtení a přestože nerada do někoho kopu, toto v podstatě byla naprostá ztráta času.

6 11.02.2024

Začátek se trochu vleče, kniha se sice dobře čte, ale že bych se nemohla odtrhnout, tak to tedy ne. Později je děj trochu zajímavější a napínavější, zůstává jenom zodpovědět otázku: o co tady kráčí..? Co jenom to může být..? A kde vůbec jsou ty tři kobyly nějaké báby..?
Všechno se nakonec vysvětlí, i ty nesouvisející vsuvky kurzívou, z úplně jiného soudku, o dívce unesené divokým nájezdníkem.
Váhala jsem mezi 4* či 5*. Jenže autorka stvořila příběh docela neobvyklý, s použitím staroslovanského bájesloví a navíc, což hraje velikou roli, je to "naše gore list". Bratři Srbové tak říkají "našincům" - list z našeho lesa.
Číst podruhé už téměř jistě nebudu, ale další knihy z téhož pera... z téže klávesnice bych si docela ráda přečetla...
Takže nakonec není co řešit! :-)

10 07.02.2024

Zbývá mi dočíst ještě závěr 3. části, Historii světa v podání Yilané, ale mám obavu, že to už nedám... Podstatné je, že definitivně skončil příběh Kerricka a Vainté a tím zdánlivě zvítězilo dobro. V nastalém příměří Tanu žijí v míru, daří se jim a žádné války s dinosaury už nejsou.
Ale přesto tuším, že výsledkem nebude žádný dokonalý svět bez zabíjení z nenávisti!
V nostalgicky vyznívajícím závěru knihy se nad tím totiž zamýšlí Kerrick, starší o mnoho let. Je tady pouze naznačeno a můžeme se jen domýšlet, jak se zachovají další generace Tanu. Lov nikoliv jen kvůli živobytí, ale pro zábavu, při níž bude sem tam napadena a zabita některá Yilané... Jak tohle asi bude pokračovat?
Tharm autora této vynikající trilogie už přes deset let září na nebi mezi tharmy statečných lovců Tanu. Další informace už se nedozvíme. Vím ale, že bych si přála někdy v skrytu navštívit aspoň jedno z měst Yilané.
Eistaa tam vládne pevnou rukou. Samci prožívají své nudné dny v hanalé, než odejdou bez návratu na pláže zrození... Řadové fargi otročí... A všechno tam funguje díky geniální práci vědkyň, které neuznávají žádné hranice. Jo, to bych si přála vidět... a ještě kdyby to tak bylo možné využít i pro nás, Tanu... to by fakt byla paráda!
:-)

9 02.02.2024

Jsou knihy, ke kterým se vracím, protože na mě zapůsobily, pobavily mě, líbily se mi. Často konstatuji, že moje paměť je krátká a mnohé kdysi přečtené odvál čas. Je příjemné si připomenout... a konstatovat, že Ráj opravdu stojí za věnovaný čas.
Takže mám opakovaně přečtenou druhou část série. Opět patřičně dramatické a se širokým záběrem. Boj pokračuje, objevují se četné nové věci a protože případné zájemce nechci připravit o potěšení z přečtení, už mlčím...

SPOILER
Tuto, podle mého humornou epizodu, která nemá mnoho souvislosti s hlavním proudem, si ale nenechám ujít a trochu ji přiblížím. Vo co gou?
Vyvrženkyně z komunity Yilané, řečené Dcery smrti, s pomocí vědkyně Ambalasi uprchnou na neobydlené území, aby tam žily ve svobodě a v pohodě. V takové pohodě, že místo aby se staraly o rozvoj svého nově vznikajícího města, spolupracovaly a zvelebovaly nový domov, tak donekonečna rozebírají filosofické otázky. Vyznávají nové náboženství a zajímá je jen toto, nic jiného... Dobrá výmluva pro jejich lenošení a nezájem. Marná je snaha Ambalasi donutit je k aktivitě.
Takto to nevyznívá moc směšně, ale mně to směšné tedy je. V třetí části příběh žvanivých lenošek (neboť všechno jsou to samice) pokračuje... :-). A pokračují i osudy ostatních postav.
Jsem si jistá, že ne každému milovníku sci-fi by se Ráj líbil. Pro mě je to ale geniální záležitost, skvěle vymyšlená a čtivě sestavená. Smekám pomyslný klobouk, autore!

12 31.01.2024

Ráj nečtu poprvé. Někdy je dobré, když se nedaří najít co zaujme, vrátit se ke starým dobrým zábavám a starým dobrým přečteným knihám.

Anotace napoví a komentáře též. Příběh je hodně rozsáhlý, ale jasně srozumitelný. Jazyky Yilané i Tanu jsou sice krkolomné, ale člověk se do nich časem vpraví docela bez nesnází. Geniální tah autora, který mnoho věcí nechal na čtenářích, aby si domýšleli a ve své fantazii konstruovali všechno kolem a kolem.

Takže nebudu popisovat děj, spíš chci zdůraznit drobnost. Je to tak, že pokud v reálném životě člověk prožil určitou dobu v cizí zemi, jednoznačně zčásti přijal - musel - tamní zvyky, jazyk, jídlo atd. Třeba se později opět vrátil domů, ale zůstalo v něm i to něco nové, co se naučil, na co si zvykl.

Kerrick, který byl jako dítě zajat dinosaury, vyrostl mezi nimi, přizpůsobil se jim, naučil se jejich jazyk, poznal je a do jisté míry i obdivoval. Přitom je nenáviděl! Vyvraždili jeho příbuzné a později se vydali cestou úplného vyhlazení lidí... Je potřeba si samozřejmě přečíst, zda se jim to podaří.

Ta rozpolcenost, kterou Kerrick pociťuje, není v knize příliš zdůrazněná, ale je tam. Z jedné strany absolutní nenávist, z druhé jistá sympatie a dokonce - s některými jedinci, vyvinuté přátelství.
První díl končí velmi dramatickou událostí, která ukáže vysoce vyvinutým Yilané, že primitivní divoši - ustuzou - dokáží věci nečekané a neskutečné. Ale dinosaurům pomáhá jejich nesmírně rozvinutá věda - boj rozhodně ještě nekončí!

Tuto trilogii vřele doporučuji, pokud se ovšem milovník sci-fi dokáže obejít bez cest vesmírem a bez mimozemšťanů. Všechno se odehrává na planetě Zemi, na kterou ale nedopadl žádný asteroid, a tak měli studenokrevní dinosauři možnost rozvinout se a stát se - skoro - pány světa.

14 27.01.2024

Kdybych měla ohodnotit tuto knihu jediným slovem, bylo by to: zábavná.
Moje čtecí krize snad odezněla. Konečně jsem si s potěšením, místy s napětím, přečetla zajímavý a též poučný román. Je to dárek od přítele z DK. Díky, kámo :-)!
Drobná výtka: autor mohl svůj příběh podstatně rozšířit, mnoho záležitostí je popsáno velice zkratkovitě. Škoda! Úvodní část o hledání diamantů a dramatických prožitcích postav by si širší rozsah určitě zasloužila.
Z jiného soudku pak byla přibližně poslední čtvrtina. Jako kdyby pokročilé 20. století smazalo veškerou "divočinu". Pokryl ji nános civilizace. Události se z Afriky přesunuly do USA... ale díky tomu se nám při čtení dostává sice jiné drama, rovněž ale velmi napínavé.
Ano, mohlo to být delší, podrobnější, více informativní. Dalo by se připsat ještě spousta a spousta událostí. Ale i tak je to skvělá kniha... Zima ještě nekončí, večery jsou dlouhé... a Mistrovská hra je výborné čtení :-).

8 25.01.2024

V mojí čtecí krizi, která už by mohla skončit, (ráda bych se vrátila k rozečteným a odloženým), jsem sáhla po této knize.
Přes dobré hodnocení jsem myslela, že dostanu málo a ejhle, dostala jsem docela dost!
Jak se píše níže pode mnou, je to trochu roztahané. To je fakt. Ale čtivost příběhu a především zvědavost, jak to nakonec dopadne a kdo shrábne ty dolary, mě nutila číst dál...
Nechci se tu kasat, obvykle u detektivek - a že to byla trochu i detektivka - nevím, která bije, ale tentokrát se po delším čtení pomalu objevovaly indicie a vskutku - tušení mě nezklamalo...
Bylo to dobré čtení, ale pro tentokrát mám soudů a právnických kliček dost :-).

7 15.01.2024

Čtecí krize u mě na svém vrcholu! Snaha byla, ale nic, co jsem pokusně otevřela, mě nezaujalo. Neveselo, truchlivo... Nakonec ale, anotace k této knize mě nalákala, zkusila jsem a ejhle! Přečteno v jednom zátahu! Moje první setkání s autorem i se sérií o Davidu Rakerovi.

Nevyhledávám výhradně krimi příběhy, ale odskok z jiných žánrů byl vítaný. Čekala jsem něco úplně jiného. A jako obvykle mi ani na mysl nepřišlo, kdo je konkrétně ten, co za vším stojí. Příběh jako takový, tak jak je vymyšlený, není vůbec špatný. Jenže....
V knihách tohoto druhu, tedy aspoň zdánlivě s reálným příběhem, čekám, že si řeknu: jo, tohle je samozřejmě možné. Tentokrát, vlastně už asi několikrát, když byl hlavní záporák magor na kvadrát a vymýšlel a vyváděl neskutečné taškařice, říkala jsem si, že toto přece možné není!

Ale asi je. Magoři, kteří mají ve svých pokřivených mozečcích silnou utkvělou myšlenku, jsou schopní všeho. U nich žádná logika nefunguje. Takže je docela možné, že i magor z této knihy by - doufám, že pouze teoreticky - mohl existovat.
Moc mě zaujalo, jak lze změnit osobnost člověka. Zde popsáno spíše okrajově, ale pokud vím, takové pokusy s vymýváním mozků se prováděly... nechci si to ani představovat!
Ano, možné je opravdu všechno.
Ke knize se asi už nevrátím, ale je to zajímavý a napínavý příběh, který stojí za přečtení.

14 11.01.2024

Občas by čtenářka měla sáhnout po díle klasika.
Netuše, do čeho jdu... Vlastně, tuše! Malvínu znám z TV filmu (2003). Je to, aspoň pro mě, roztomilý - fakt, roztomilý - a humorný filmeček a nevadí, že je poněkud jiný oproti předloze, jak jsem čtením zjistila.
Oboje podle mě stojí za to, jak přečíst, tak vidět, a pokud má někdo zvláštní přání, existuje ještě film ze slovenské TV Malvína z Bretónska.
Malvína je potěšný příběh, v němž se z víly stane lidská dívka - takovou moc má polibek z lásky :-). Víc mě ale zaujaly Jelenicové rukavičky, to je skvělá sonda do myšlení mladého muže - viz komentář od Legens. Poslední povídka je krimi a také mě měla co do sebe.
Není to žádná velká pecka, při čtení se u mě nekonal žádný šok a rozrušení. Ale ... má to grády. Mám ráda takové malé perly, nenápadné, ale zářivé.

Je to tak, že nejdříve byli klasikové, i když tehdy se tak asi necítili, a po nich nastoupili dnešní autoři... Je otázkou, kolik z nich se v budoucnu stane klasiky :-).

10 21.12.2023

Dočetla jsem definitivně pár tisíc stran Kronik a doufám, že aspoň na deset let si od nich dám pokoj. Případné opáčko by totiž bylo už počtvrté. Nic se nemá přehánět a už vůbec ne v předvánočním čase. Hospodyňka, místo aby uváděla domácnost do vysokého lesku a provoněla ji vanilkou a skořicí, tak válčí na Modrém ostrově a ačkoliv ví, jak to skončí, stejně to prožívá jako poprvé. Taková pravá láska je vždycky jako poprvé, navíc zjistila jsem, že mám zas mezery, mnohé zapomenuto, osvěžit si děj a postavy bylo na místě.
Už k tomu nebudu víc psát, jen asi jedno: autorka nám v závěru vysvětlila, o co vlastně u těch mírných a války nevyhledávajících ostrovanů šlo. Jejich pravými protiklady byli militantní Feyové (zjistíme také, odkud a jak se vzali), rozsévající hrůzu a smrt na polovině světa - s plánem ovládnout ho celý. Pochopíme, proč se často ve všech dílech mluví o ostrovním náboženství, rocanismu, kdo to byl Roca a proč se před padesáti generacemi rozhodl, jak se rozhodl.
Teď se dívám, že se trochu opakuju, něco jsem už přiblížila v předešlém komentáři.
Tak nezbývá, než přát tomu, kdo se rozhodne na Modrý ostrov vypravit, ať si to užije! Stojí to za to. Pokud si dám opáčko za deset let a Databáze a já tady budeme, předpokládám, že napíšu další komentář ve stejném duchu.

Vzhůru na Modrý ostrov. Krásná Feyka, vnučka Černého krále, pluje kolem Kamenných strážců vstříc svému osudu... a ostrované mají ještě trochu času na to, aby žili své poklidné životy. Než začne ten tanec! Než poteče krev!

5 19.12.2023

Knížka je to kratičká, což je asi její jediná výhoda, a je trochu matoucí. Vo co tady gou, Haruki?
Soudím, že autor zašel jednoho dne do knihovny, do takové, kde jsou stolky a křesla a kde se dá popřípadě usnout s otevřenou knihou v klíně...
Měl sen, který si zapamatoval, možná k němu něco přidal, a ejhle, další literární dílo je na světě!
Je to... nesmím napsat co, ať neurazím, ale dobře a rychle se to četlo. Tolik k mému ocenění :-).

12 10.12.2023

Tak nevím, co je horší a co je lepší. Čtu znovu, potřetí (!), tuto vynikající sérii, a zjistila jsem, že jsem tolik věcí už zapomněla! Myslela jsem si, že vím... a nevím nic a znovu se kochám a děsím zároveň, neboť je to opravdu věc nadmíru skvělá a hodně dramatická! Na to, že má na DK tak málo čtenářů.
Takže tohle je to lepší.
Horší je to proto, že jsem (ne poprvé) odložila na neurčito všechny rozečtené a plánované knihy...
A vůbec nejhorší je že souběžně s Kronikami čtu ještě další vynikající sérii, a to je Království boží Paula Kearneyho a musím dbát na to, aby se mi nic nepletlo. Neplete :-).
Dvě poměrně složité věci, obě nacpané dějem až po střechu. Kroniky se naštěstí odehrávají téměř výhradně jen na Modrém ostrově, byť přecházíme i tam z místa na místo, zato Království, tam je všeho přehršle, postav a říší a náboženství a politiky...
Nelituji. Asi nepřečtu, nestihnu některé další pecky, a kdo ví, co čeká za rohem, možná nedočtu ani tyto věci, třeba mě srazí tramvaj jako onehdy nějaké lidi, a konec se čtením... Naštěstí u nás tramvaje nejezdí!
Píšu komentář ke Kronikám, už jsem rovnýma nohama ve druhé části, ale zároveň doporučuji i Království, ať je to tedy jedním vrzem.

Někteří lidé nečtou vůbec fantasy - což respektuji, prostě jim nesedí, chtějí něco, co je reálné, co by se určitém případě doopravdy mohlo odehrát i ve skutečnosti. Fantasy je pro ně cosi neuskutečnitelného. Kdo ví? Co když třeba někde v paralelním vesmíru...?

8 24.11.2023

Anotace je velmi výstižná, nemám co dodat.
Přečetla jsem. Protože když čtu nějaký příběh, kde je oblíbená postava ohrožena na životě, což se mi opět stalo, musím od toho utéct, dát pauzu a číst něco jiného... Tak se stalo i tentokrát...
A tím pádem... Kdo může být spolehlivější, než Hercule Poirot? Přes pár mrtvol a neobyčejných propletenců příběh, který řeší až vyřeší, nestresuje a pobaví... A pokud je přítomna jeho přítelkyně paní Oliverová... Nemá to chybu!

Viděla jsem už dříve filmové zpracování, bohužel, a bylo mi všechno jasné. Škoda, protože je to geniálně vymyšlená zápletka, další pecka paní Christie. Takže jsem jí prominula, jak nechala ty přestárlé slony žvanit a vykecávat se zeširoka a zvysoka, ale holt, to už do příběhu patřilo...

13 20.11.2023

Často mě irituje zařazení knihy do šuplíčku Pro ženy. Tato se v něm zrovna neocitla a přitom by tam podle mě tentokrát i patřila.
Ale pozor! Když je kniha "pro ženy", neznamená to, že by její přečtení muže znectilo! Dobrá kniha osloví každého. A tato je dobrá!

Krom jiného je tu popsáno hodně mezilidských vztahů a milostných propletenců. Ale hlavně je nutno zmínit výborně popsanou dobu v níž se příběh odehrává, a to sice období 2. WW v bombardovaném Londýně. Ačkoliv jde o beletrii a postavy jsou fiktivní, děj je živý a napínavý.

Ještě musím podotknout, že kdykoliv čtu knihu z anglického prostředí, v níž je osiřelé dítě umístěno v sirotčinci, pokaždé jde o příšerné zařízení, kterému vládne odporná ředitelka či ještě odpornější ředitel. Ty anglické sirotčince, to musí být fakt hrůza!

Knihu jsem dostala darem a moc za ni děkuji příteli z DK. Díky, kámo! Doporučuji rozhodně k přečtení, přes všechny popsané dramatické a smutné okamžiky je to velice zajímavá a zábavná záležitost.

11 11.11.2023

Na pomyslné špičce pyramidy mých přečtených knih přibyla další. Tato.
Román mě oslovil, zaujal a nadchl. Doslov autorky a přiložené dokumentární fotografie korunují informační přínos. Právě fotografie, ačkoliv jich není moc, jsou podle mého hodně důležité. Ukazují, jak celá věc s doručováním knih probíhala.

Je to román, předpokládám, že všechny postavy jsou fiktivní. Ale to, že lidé s modře zbarvenou pokožkou v Kentucky žili a možná ještě žijí, pokud se jejich geny v průběhu generací nerozprchly (Internet napoví, zadala jsem modří lidé z Kentucky), a to, že existoval program Pojízdných knihoven, je prostě fakt!

Je to úžasný příběh plný smutku, bolesti, utrpení, ale stejně tak přátelství a lásky... a prosím, jen ne zas tu písničku o Červené knihovně! Málem u každé knihy co přečtu se tato pitomost v některém komentáři objeví. No tak se zamilovali - a co? Vy jste se nezamilovali nikdy? Nikdy jste nemilovali, byť třeba jen platonicky? Vaše chyba! Vaše srdce je smutný smutnílek.

Když to vezmu půl na půl, tak je to kniha zajímavá, neřkuli zábavná - přes to množství dramatických událostí, a na druhé straně přináší informace. O tzv. "bílé lůze", o její existenci v některých zapadlých místech Států jsem četla. Lidé popisovaní v knize by k ní nejspíš také mohli patřit. Ovšem, o modrých lidech jsem neměla pojem. Teď už vím.

Vzhůru do Kentucky! Do nepřístupných hor, kde v ubohých srubech, daleko od sebe vzdálených, žijí chudí lidé, kterým statečné knihovnice na mule nebo v koňském sedle přivážejí přes trní, hloží, kolem potoků a příkrých srázů, tolik očekávané a s nesmírnou radostí vítané... knihy.

15 09.11.2023

První část krimi příběhů Emily a komorníka mě pobavila víc. Prvorepubliková atmosféra byla dokonalá. Tento díl... jak jen to říci a neurazit a nenarazit.
Zápletka je docela zajímavá. Ovšem, příběhem se prolíná tolik postav a tolik vedlejších linek, že jen protřelý čtenář detektivek si je dokáže v mysli uspořádat.
I to všechno se dá nějak přejít. Co mi ale tentokrát vadilo, byla přílišná bezbarvost většiny postav. Žádné zlepšení oproti prvnímu dílu.
Čekala jsem, že se dozvíme něco bližšího o komorníkovi, když je jeho postava v názvu série - "Emily a komorník". Jeho život předtím, než se dostal k Vavřincovým do služby a než se neplánovaně stal detektivem, je pro nás záhadou. Odkud přišel, co dělal dříve, jakým způsobem uvažuje - mám totiž pocit, že zatím se chová tak trochu jako trouba. Přitom by měl být vedle slečny Emily druhou hlavní postavou a jejím skvělým parťákem. Takových dvojic, vyšetřujících vraždy a jiné případy, známe z literatury dost. Tito dva ovšem...

Soudím, že postavy, jak je vytvořil autor, jsou bez chuti a bez zápachu proto, že jeho hlavní profesí je psaní scénářů. Jenže scénář dotváří herci, kteří postavám dávají tváře, hlasy, chování. To v knihách nejde, tam se to musí popsat!
Pokud autor bude pokračovat, snad se o (jak jsem doufala ale neobdržela: šaramantním, vtipném, okouzlujícím) komorníkovi dozvíme víc. Hezké a chytré Emily bych přála trochu víc štěstí na muže, to je hrůza, jací týpkové se jí stavějí do cesty...
Ovšem, toto vše má pouze a jedině autor ve svých rukou... ve svém počítači :-).

8 08.11.2023

Hrůza ze všech stran ostré zuby cení...
Kráčíme bůhví kam zničenou zemí.
Nechci tě zabít a nechci tě sníst.
Protože to tys mě naučila číst!

Postapo, kde místo smrtícího viru, mimozemšťanů či jiných potvor nastupují houby. Příběh je velmi napínavý a k tomu má dost solidní nadstavbu. Medicínské hledisko, byť pro mě dost věcí bylo nesrozumitelných, neb nemám fondy, a především etické hledisko. To chci zdůraznit.
Úplný závěr je podle mého opravdu vynikající...
Do jisté míry koresponduje kniha s upírskou knihou Já, legenda (film s Willem Smithem je úplně mimo a neoslovil mě). Knihu jsem četla dávno, ale co z ní vyplývá, stejně jako z Všech darů, je, že dochází k transformaci, k výměně. Že svět už bude jiný než byl, ale zčásti přetrvá, co bylo předtím. Nesmím spoilerovat, tak soras - to, co jsem chtěla říci je dost zakukleně popsáno.
Doporučuji, je to napínavé a hodně krvavé, ale nejen to. Je to o přátelství, souznění, o citu, který udělá zázrak.

11 08.11.2023

Zaujal mě ten neobvyklý název... a už to jelo.
O čem jen tohle vlastně bylo? Bůh suď!
Ale aspoň něco: je tam jeden sympatický Ir středního věku a potom hafo hodně divných postav... Ať to jen propáníčka zase není spoiler! Už mlčím...
... protože trochu níž to skvěle napsal místo mě hotovson :-).

9 03.11.2023

Souhlasím se dvěma úplně rozdílnými komentáři níže pode mnou. Encyklopedie dává 5*, marlowe 2*. Kolik asi dám já?
Atmosféra doby, aspoň jak nám ji představuje autor, je vykreslená moc dobře. Prostě prvorepublikově. To se mi moc líbilo, i to, že je do děje zasazeno několik skutečných postav a skutečných událostí.
Příběh samotný byl docela zamotaný, ale tak to v detektivkách bývá. Ovšem, čekala jsem víc od komorníka. Čekala jsem, že bude větší frajer, že bude mít bystrou hlavu, bude vtipný, víc řečný, než se nám v knize představil, a že bude mít taky sexepíl! Téměř nic z toho se nepodařilo čtenářům předvést. Je to suchar.
Snad jen krátká zmínka, že ovládá jiu-jitsu by mu mohla trochu navýšit kredit - pokud by dostal možnost předvést se v realitě. Třeba vyrvat slečnu Emily ze spárů zlotřilce. Nevyrval, neměl příležitost. Snad příště.
Nelituji přečtení, pobavila jsem se, to nepopírám. Hodnotila bych za 3*, ale pro tu hezky přiblíženou atmosféru konce 20. let...
To jsem zvědavá, jak se dokonalý komorník předvede v dalším díle :-).

13 29.10.2023