Knihovnice z Troublesome Creeku

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Odlehlou horskou část Kentucky sužuje velká hospodářská krize víc než bohatší části Spojených států. Lidé živoří, ale nevzdávají se. Cussy Mary Carterová se v rámci podpůrného programu vlády stává knihovnicí Pojízdných knihoven, které s čtivem přinášejí osvětu, únik před krutou realitou a mezilidský kontakt. Devatenáctiletá dívka se musí vypořádat s celou řadou protivenství kvůli odlišné barvě kůže – je totiž modrá. Její příběh vypráví o nezlomnosti lidské vůle a odvěké lidské touze měnit okolní svět k lepšímu. Kim Michele Richardsonová ukotvila svůj nejnovější román v nesmlouvavě vylíčeném a drsném období amerických dějin před druhou světovou válkou, v němž v Apalačském pohoří vládly zaostalost, předsudky a rasová nesnášenlivost....celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/48_/486446/big_knihovnice-z-troublesome-creeku-l2A-486446.jpg 4.599
Žánr:
Literatura světová, Romány, Historické romány

Vydáno: , Jota
Originální název:

The Book Woman of Troublesome Creek, 2019


více info...
Nahrávám...

Komentáře (39)

Kniha Knihovnice z Troublesome Creeku

Danago
11. srpna

O pojízdných knihovnách v Apalačském pohoří jsem již četla knihu: Jako hvězdy v temné noci, která byla o něco lepší.
Tento příběh mi přinesl trochu jiné zajímavosti, a to o zvláštním postižení , o kterém jsem doposud neslyšela. Docela jsem přemýšlela zda se jedná o fakt nebo fikci. Protože o modrých lidech, příčině tohoto zbarvení a možnostech léčby jsem ještě nečetla.
Kniha se opírá o skutečnou historii i skutečná místa. Je to společenský román, který se dobře čte a dá se přečíst na jeden zátah.
Ale to , že je kniha tak krátká, sebou bohužel nese i poměrně jednoduché a předvídatelné čtení. Což je velká škoda. Kniha mě příliš nezasáhla.
Nejzajímavější pro mě byl doslov který vše dokonale vysvětluje a fotografie .

Akťavs
09. srpna

Kniha mě příliš nenadchla, musím souhlasit s hodnocením viz Agatha84, jediné pozitivní je seznámení s projektem Pojízdných knihoven, který se mi ale nezdál příliš dotažený a přestože to byl vládní projekt, narážel dost často na rasistické a jiné předsudky tehdejší Ameriky. Co mě tedy nejvíce překvapilo, byla nevzdělanost a zaostalost tehdešího obyvatelstva v době 1936, mně to připadalo tak o 100 let dříve(zvláště pracovní podmínky horníků v dole) , asi to bude tím, že v Kentucky neměli Marii Terezii a povinnou školní docházku, takže se museli učit číst podle knih,a to vše v roce 1936! Opravdu zvláštní. Příběh knihu příliš nepozvedl, byl předvídatelný a tak trochu bez závěru. Dávám max 2 hvězdy


veronika4937
07. srpna

Mám moc ráda příběhy, které jsou napsané podle skutečných událostí, a tak se mi moc líbil i tento. Příběh jako takový je sice vymyšlený, ale opírá se o skutečné události. Na konci je moc zajímavá obrazová příloha a rozhovor s autorkou, které příběh hezký dokreslují.

Agatha84
04. srpna

Vysokému hodnocení nerozumím. Za mě knihu vnímám jako podprůměrný příběh s jasně predikovatelným vývojem, příběh značně lineární, city vydírající (dosti neuměle) a tak trochu nudný. Zklamáním byl i jednotvárný, ničím nepřekvapující styl, často se opakující fráze a chatrný překlad, kdy některé věty postrádaly smysl.
Jednu hvězdičku udělím za seznámení s historií Pojízdných knihoven s řadou dobových fotografií, druhou za informace o rodině Fugatových.
Toť vše a s autorkou se loučím.

soukroma
29. července

Velmi zajímavé a informativní, dojemné s pohádkovým koncem. O modrých lidech jsem dosud neslyšela (anomálie způsobená recesivním genem, nikoli nemoc), ale i sám osud knižních žen, pracovnic z pojízdné knihovny v zapadlých koutech Keintucku (předně od Potoka potíží) byl velmi zajímavý (ani rasismu se mezi sebou nevyhnuly, stejně jako městečko).
Modřenka měla na starost otce horníka a celou domácnost a krom toho byla zaměstnaná knihami - cestami pro ně do schránky, na půl cesty od Střediska, jejich získáváním, tvorbou výstřižkových knih, opravami vazeb a hlavně rozvozem k netrpělivým stálým čtenářům (a vyhledáváním čtenářů nových). A co teprve mula jako výkonný (a jediný dostupný) dopravní prostředek, která kvůli velice špatným zkušenostem nesnáší chlapy, včetně potenciálních čtenářů...
Zaujmou i všichni čtenáři, které Modřenka má či získává, od malých školáků (děti v tom ubohém kraji ale často nevyrostou), učitelky, přes osamělé či rodiny, mladé i staré, až třeba po přísně křesťansky ortodoxní skoro slepou ženou, která si nikdy knihu z knihovny z přesvědčení nevezme a ani si z ní nenechá číst, musí to být jen úryvky z Bible, kterými jí Modřenka rozjasní den. Objeví se i zajímavé profese, např. jednočlenná protipožární hlídka na hlídkové věži přehlížející lán zalesněného světa a hlásící každičký sloupeček kouře, který se na obzoru vynoří... Řada z placených míst vznikla v rámci státního Programu podpory zaměstnanosti v 30. letech, přesto většina lidí sice dřela, ale rodiny trvale hladověly. A s hladem přicházely nemoci a smrt, někdy v těch nejnepřístupnějších místech vlastně zcela nepozorovaně.
Důležitý je v knize také doslov, foto příloha i rozhovor s autorkou.
Styl psaní je zejména v úvodu hodně strohý, až neliterární, později dojemný až pohádkový, ale pro tento příběh se to docela hodilo. 85%

IVANA0123
23. července

Kniha byla zajímavá, přestože vzhledem k množství témat mohla být rozsáhlejší a jít více do hloubky. Dlouho jsem nevěděla, co vlastně od knihy očekávat. Historickou knihu, milostný román... Nakonec v ní bylo od všeho něco, a jak už jsem psala, možná až moc. Drsné prostředí Kentucky, obrovská chudoba a hladovějící obyvatelé hor, drsné pracovní podmínky horníků a tvrdé potlačení jakéhokoli vzpoury jsou jen jedny z mála popisovaných problémů na pozadí vlastního životního příběhu Cussy Mary, posledního článku tzv. modrých lidí. Vydědění ze společnosti bílých, opovržení a nesnášenlivost všeho odlišného musela snášet po celý život stejně jako všichni "barevní". Díky své práci knihovnice však dokázala toto své prokletí částečně překonat a stát se pro řadu lidí důležitou. I přesto však pro mnohé zůstává vyděděncem... Pro mě nejzajímavějším tématem ale zůstává Cussyina práce knihovnice. Vycházela z dochovaných historických pramenů a kniha je dokonce doplněna o fotografickou část zobrazující skutečné knižní ženy a jejich náročnou práci, která často obyvatelům hor zaručovala jedinou možnost vzdělávání. Velice mě zaujala výroba tzv. výstřižkových knih. Styl knihy mi úplně nesednul, ale rozhodně jsem se dozvěděla mnoho zajímavého a jsem ráda, že jsem si knihu přečetla. 4*
(7/22)

Jiparis
22. července

Hodně smutný příběh a moc mě překvapilo, že má reálný základ. Boj s odlišností, předsudky a nelidské zákony, to vše zřejmě v Americe 30.let existovalo! A síla knih a slova ,která osvobozují.

MilaJ
20. července

Souhlasím s komentářem níže od Dandy1. Žádné napětí, příběh plynul pořád jakoby v jedné rovině. Hodně odhadnutelný děj.

1