ajasin komentáře u knih
Skvělá kniha. Napětí, zvraty, tajemno. Vše výborně nadávkované. Moje první autorova kniha a už jsem natěšena na další.
Již dlouho jsem nečetla knihu, ze které bych měla těžké sny. Téhle se to podařilo. Školní vymývání mozků si sama z dětství pamatuji, i když sedmdesátá léta v Československu se nedají srovnávat s padesátými lety v SSSR. Autor odvedl skvělou práci. Na prvotinu neskutečně dobře zpracované.
Dalo by se říct, že jsem knihu ani tak nečetla, jako spíš studovala. Větší část jsem po chvilkách poslouchala. Mimochodem – skvěle načteno všemi aktéry. Mezitím kousky přečetla a podívala se na všechna dostupná filmová zpracování. Sice jsem se nestala fanynkou Stephena Kinga a hororů už vůbec ne, ale musím uznat, že „To“ je umělecké dílo. Skvělý, až neskutečně detailně propracovaný román. „To“ představuje všechno myslitelné zlo světa, ve všech jeho podobách a já bych ráda věřila, že se jednou najde parta dětí, která by s ním jednou provždy zatočila.
Tak jsem se i já seznámila s Lůcou, holkou s bucket listem. Slyšela jsem o ní od kolegyně a když jsem v knihovně zahlédla její druhou knihu, vypůjčila jsem si ji s tím, že ji jen prolistuji a trochu do ní nahlédnu. No nestalo se. Přečetla jsem ji do posledního písmenka. Není to ale cestopis. Lucka nám tu spíš popisuje své životní peripetie, pocity a lidi, kteří na kratší či delší dobu vstoupili do jejího života. Samozřejmě, že je vždy zároveň na nějaké cestě. Lucka má můj velký obdiv. Je to chytrá, cílevědomá holka, která se určitě neztratí. Držím jí palce, ať jí vyjdou i všechny další životní plány.
Tak zase vím, co to znamená být závislý. Může za to tato kniha. Skvěle rozehraný a rozpracovaný příběh. Hlavní děj a několik doprovodných do sebe krásně zapadalo a já se daný čas úžasně bavila. Bravo. Ostatní autorovy knihy musím přečíst co nejdříve.
Dva navzájem se prolínající příběhy ve dvou časových rovinách. První odhaluje jednu zásadní historickou událost, odehrávající se v okupované Paříži v červenci roku 1942. Druhý se začíná odehrávat také v Paříži, ale o šedesát let později.
Velice působivé čtení, i když ke konci sklouzlo k trochu zbytečnému patosu. A v jednou má autorka naprostou pravdu. Zapomínat by se nemělo.
Básním neholduji. V naprosté většině případů jdou mimo mě. Texty Karla Kryla jsem měla vždy ráda. V této knížce jsem si připomněla ty notoricky ohrané a našla spoustu jiných, pro mne neznámých. Některé mě nechali chladnou a některé ( např. „ Pochod Gustapa, Hlas“ ) mě fascinovali.
Výborná nápaditá detektivka obsahující paralelu a další zajímavou teorii o Jacku Rozparovači. Pro milovníky žánru skvělá volba.
Moje třetí kniha. Vždy se snažím číst knihy ze série tak, jak jdou za sebou. Temné hlubiny jsou pro mne zatím nejpovedenější. Budu rozhodně ve čtení případů Eriky pokračovat.
Vila Tugendhat. Funkcionalistický skvost a jedna z úžasných památek. V současnosti i pro budoucnost.
Chápu, že základní osnova osudu majitelů této vily ( vysněný domov, jeho realizace a následná emigrace před nacisty a potom i komunisty) inspirovala autora k napsání románu. Já se přidávám na stranu lidí, kteří jsou nadšeni. Sex a vztahy jsou nedílnou součástí života většiny z nás. Koneckonců bez toho, by se nikdo z nás nenarodil. A červená knihovna kde vše dobře skončí? No, já to zde nevidím. Vidím osudy lidí, kteří se vyrovnali s krutou realitou minulosti a žili dál svůj život, jak nejlépe uměli.
Tak už jsem si definitivně jistá. Tato autorka mi prostě nesedí. Zkusila jsem druhou knihu a víc už zkoušet nebudu. Je to psané na efekt se snahou co nejvíce šokovat. No u mne to tedy nefunguje. Jediné co autorce jde jsou začátky a konce. I když předvídatelné. Ale přežít ten balast mezitím je utrpení.
Výborná odpočinková četba. Napětí, humor, svižný děj. V mém případě naprostá spokojenost.
Takový morbidní, za vlasy přitažený “ horůrek “ to byl. Možná jsem už podobných příběhů přečetla víc než bych měla, možná s autorkou přemýšlíme až moc podobně. Z rozuzlení jsem totiž odhadla to zásadní, totiž pachatele, příliš brzy. Asi po čtvrtině příběhu. Pak jsem jen čekala, zda se můj odhad potvrdí. A potvrzoval se mi víc a víc i když některé souvislosti nakonec byly překvapující. Konec je, přiznávám, neotřelý. Tam k lehkému překvapení došlo a celkově kniha není špatná. Pro mne ale byla dost předvídatelná.
Román o vzniku státu Izrael. Moje třetí kniha s tímto tématem. Každá je trochu jiná, každá je dobrá, ale Exodus je nejobsáhlejší. Na několika postavách je zdokumentován osud ( nejen ) židů, jejich život v různých částech světa a jejich pohnutky k odchodu do Palestiny. Pokud chcete do výzvy knihu o holocaustu a nejen o něm je Exodus skvělá volba.
Těžko se mi píše komentář k této knize. Velice zajímavý příběh, ale mně po dočtení zůstává v hlavě spousta otázek. Příběh jednoho léta, jedné podivné pracovní zakázky na mě působí dojmem jakési neukončenosti a nejraději bych teď debatovala s někým zasvěceným o jednotlivých postavách, jejich charakterech, postojích, činech, rozhodnutích. Nevím. Snad to byl autorův záměr. Možná právě takové pocity má kniha vyvolávat.
V krátké úvodní části bylo trošku zbytečného patosu, ale to jsem autorce posléze ráda odpustila. Zajímavá sonda do prostředí pro mě zcela neznámého a pevně doufám, že to tak do budoucna i zůstane. Popisované osudy žen, které se samozřejmě vlastní vinou ocitly na tak bezútěšném místě, jsou skutečně zajímavé a člověk zjistí, že skoro pokaždé je tam nějaké „ale“. Většinou jsou to ženy nešťastné. K některým byl osud krutý již od narození, některé jsou do jisté míry mentálně postižené nebo duševně nemocné a patřily by spíš do ústavu nebo psychiatrické léčebny. Myslím, že jsem pochopila, odkud se po pádu bývalého režimu vzala většina bezdomovců. Otázka je, zda se v této oblasti od té doby něco změnilo. Velmi zajímavá kniha.
Uznávám, že se autorce v této době podařilo něco neuvěřitelného a to vymyslet zajímavou, originální zápletku. Ale u toho to také bohužel končí. Chápu, že je to žánr psaný pro zábavu, ale ta spousta absurdit za hranicí uvěřitelnosti na mne byla moc. A je to škoda. Mohl to být opravdu dobrý thriller.
Musím se ovšem přiznat, že jsem zvědavá, jak to s Gwen bude pokračovat. Takže vypnu mozek a minimálně jedno pokračování si ještě přečtu.
Hezký příběh, zajímavé postavy. I dvě časové linie mám hodně ráda. Ale v tomto příběhu mi to propojení přišlo násilné, nedomyšlené a absolutně nelogické. Nebo málo vysvětlené. Také s dobovými fakty si autorka moc práce nedala a soustředila se asi jen na příběh a jeho čtivost. Což je škoda.
A také mě trochu zmátlo a rozhodilo, když se profesor Jan Kuchař, náhle, za půlkou knihy, přejmenoval na Tomáše.
Slušné jako vždy. Hlavní téma knihy - vytrvalá šikana mezi dětmi a teenagery. Něco, čemu se musí udělat přítrž dřív, než bude pozdě.
Dobré, odpočinkové, napínavé počteníčko se zajímavými zvraty.