Agatha84 komentáře u knih

Tak tohle byla hovadina. Asi jako když se pubertačka rozhodne,že napíše detektivku. Od začátku tušíte,kam to celé směřuje,a jaké bude to "šokující" odhalení. Děj je příšerně nevěrohodný a nezáživný,styl psaní odpovídající školákovi. A já si tu blbost koupila ????

Tak mám za sebou další díl (snažím se jít chronologicky) Znovu to bylo o fous lepší. Vlastně to bylo fakticky dobré, ale čtyři hvězdičky dám jen proto, abych měla rezervu do příště, neboť doufám, že se autorovi podaří mě ještě pořádně "sejmout" :-)

20 16.08.2018

Skvělá detektivka,která se čte prakticky sama.

20 30.04.2018

Tak tahle autorka mě začíná bavit. Jako první jsem četla Druhou oběť, takže postupuji trošku neorganizovaně,ale nevadí. Detektivky,jak mají být! A moc mě baví i linie soukromého života všech zúčastněných vyšetřujících :-)

20 20.08.2017

Velmi, velmi předvídatelné. Vystupují tam asi 4 postavy, je těžké být překvapený. Chápu, že je obtížné vyniknout na poli detektivky/thrilleru, když už bylo napsáno téměř vše, ale toto bylo opravdu těžce podpůrměrné.

19 31.10.2020

Nezáživné, ploché. Zajímavé téma zcela zabité emočně tupými až retardovanými postavami, které tak působí otravně a jen stěží reálně. K dobru nepřispívají ani bezduché hovory a jakési filosofické úvahy. Škoda, na mokřady jsem se těšila.

19 18.06.2020

Velmi čtivě napsaný příběh, který může v určitých pasážích působit jako děsné klišé, přesto jej v něm já osobně nevidím. Možná byl vývoj vztahu mezi otcem a dcerou příliš rychle pozitivně gradující, možná tam bylo pár dějových linií, které neměly žádný hlubší význam, možná uhodnete samotný závěr, přesto je to kniha, která mi nabídla řadu úvah. A taky bych si ji možná znovu nepřečetla, přesto na ni nechci zapomenout...

19 08.06.2020

Zanecháno zhruba po třetině... možná jen nejsem schopna docenit onen umělecký pokus,ale tohle bylo fakt ujetý. Divně vkládané věty, které snad ani nejde pochopit. Pocity špíny a odporu.
Pokud bych hodnotila,možná bych dala * za popisy přírody,ta jediná se jevila býti "v pořádku".

Nenechám se strhnout naprosto skvělým asi tak 40ti stránkovým závěrem a tentokrát budu hodnotit přísněji. Miluji knihy L. Penny, všechny její hrdiny považuji tak trochu za rodinu a Three Pines je pro mě nebem na zemi, kde toužím bydlet. A teď přichází ono ALE... Dlouhá cesta domů je vážně dlouhá. Tak dlouhá, že už se modlíte,aby byl konec, a přemýšlíte,kde se jen stala chyba a kam se vytratilo to kouzlo (ano, i já to použiji :-), na které jste se tolik těšili. Cesta je tak dlouhá, až jste na konci naprosto zemdleni únavou a nudou, že vám téměř uteče i ten úžasný závěr. A právě kvůli té nudě tentokrát jen za 3*

19 17.01.2020

Úroveň je knihu od knihy nižší,tentokrát tedy jen za 3* Jako by se děj mých oblíbených vyšetřovatelů ani netýkal,jako by to nebyli oni. Schválně jsem čekala, kdy budu konečně pohlcena. Pokud se to tak dá říci, začala jsem se bavit až na straně 278, a to je sakra pozdě. Tak třeba příště (i když upřímně pochybuji,že by autor kdy dosáhl zpátky na wau-efekt prvních čtyř dílů)

19 17.12.2019

Páni, skoro to vypadá jako příběh psaný rukou zcela jiného autora. Vůbec nelze srovnávat s prvním dílem. Zde prakticky bez atmosféry, bez hlubšího záběru na jednotlivé postavy. Vše je vám natolik emočně vzdáleno,ze je vám téměř jedno,jak to celé dopadne. Velké zklamání.

19 20.11.2019

Dlouho jsem se odhodlávala, než jsem do této knihy pustila. Teď už nevím proč. Souhlasím s jedním z příspěvků, že více než o thriller jde o příběh ze střední školy. Do 3/4 je tempo rozvláčné, myšlenky a emoce se opakují, jsou tak trochu nadbytečné a tříštivé. Napětí se nestupňuje, celé je to prostě jen zbytečně dlouhé. Konec je pak logicky přeexponován rádoby napětím.
Nelíbilo se mi to. Spoustu věcí jsem nepochopila, nebo nebyly uzavřeny (kamarádství s Morgan). A nemůžu si pomoci, ale stejně je mi Milly/Annie líto. Pokud by měla zažít takové (hrozně zdramatizované) traumatické dětství a pak se dostat do rodiny "psychologa" (za ty uvozovky se omlouvám, ale podle mě byl naprosto mimo), která je pošahaná minimálně stejně jako ta původní, tak co se jako dalo čekat?

19 31.07.2018

Tento díl mi přišel prozatím jako nejslabší,kdybych jím začala,do dalších se už ani nepouštím,a to by byla věcná škoda.
A co mě vytáčelo úplně nejvíc? Vážně dají hlavní záporné postavě přezdívku 'Mocný běloch' ?? Tak to bylo ujetý!!

19 08.06.2018

Páni,tak tahle kniha mi vůbec nešla číst a asi po týdnu a stech stránkach jsem se přestala nutit. Nevím proč,ale hlavní postava Alice mi byla hrozně nesympatická,děsně mi lezla na nervy a připadala mi hloupá. Tak asi hlavně kvůli ní jsem tenhle příběh vůbec nepobrala...

19 30.11.2016

Krásné, dojemné, lidské. Moc se mi líbilo střídání úhlů pohledu ze stran obou hlavních hrdinů.
Poslední stránky si vychutnávám, nechce se mi loučit.

19 28.10.2016

Četla jsem podruhé a hodnotím jako průměr. Kniha mne začala bavit až od své poloviny,do té doby se jen někam zběsile utíkalo. Asi i ta historie Evropy je mi bližší,takže zednářská zápletka mne tolik neoslovila. A naprostý souhlas s tím,že konečné kapitoly jsou dosti úmorné,i když k zamyšlení povzbudí také :)

19 10.08.2016

V pozadí bylo možné vytušit spoustu existenciálních, závažných témat, která však byla bohužel přebyta poměrně balastu plným příběhem. Škoda.

18 19.11.2020

Opět jsem celkem rozpolcená. Rozhodně oceňuji popis dítěte s vývojovým traumatem. Neboť se s řadou takto "postižených" dětí setkávám, bylo to více než jen přínosné a poučné čtení. Na druhou stranu se mi většina knihy jevila jako neuvěřitelná fikce. Počínaje netradiční schopností dítěte tak malého pojímat terapii založenou na verbální a - dle mého - těžce abstraktně pojmové práci. Jako naprostá pohádka se pak mi jeví také pojetí celého pěstounsko-adopčního procesu. Alespoň v porovnání s tím, co je standardem u nás. Možná jen amíkům závidím, když jejich pěstouni mají více schopností, nadhledu a empatie než kdejaký "náš" psycholog. Obdivuhodné, a možná i dost přehnané.

18 29.09.2020

Dočteno pouze ze setrvačnosti. Další naprosto zbytečná kniha bez výraznějšího děje či zápletky a s neskutečně mdlými postavami, které jsou samozřejmě (nejlépe se svým širokým příbuzenstvem a kolegů v práci - jako vážně?) postiženi řadou psychických poruch, o kterých se autor neváhá zmiňovat nejlépe v každé kapitole (to kdybychom na to asi náhodou zapomněli).

18 29.07.2020

Zhruba v polovině odloženo. Znovu si říkám, že život je příliš krátký a knih je příliš mnoho na to, abych ztrácela čas s něčím, co mě nebaví...
Coelho, jak dlouho jsem jej odkládala, tak moc jsem byla zklamaná. Třeba je to jen špatným výběrem knihy. Zhruba tuším, co měl autor za záměr a kam chtěl svého čtenáře dovést, nicméně zvolil formu, která je - alespoň pro mě - naprosto nevyhovující. Prostředí psychiatrické léčebny dobré, ale tam to končí. Příběh vlastně neexistuje, postavy jsou ploché a Veronika prochází tak prudkým vývojem sebeuvědomění (bez jakéhokoli vnějšího zásahu), že mě nakonec rozčiluje ze všeho nejvíce. Takže v příběhu chybí vlastně všechno - myšlenka, příběh, ponaučení, spíše se jedná o jakési náhodně pospojované glosy a filozofické úvahy, které postrádají hlubší smysl.

18 08.03.2020