Absolutní miláček
kniha od: Gabriel Tallent
KoupitKoupit eknihu
Čtrnáctiletá Turtle žije s otcem ve zchátralém domě na kalifornském pobřeží. Toulá se po lesích, leze po skalách, dokáže ujít i desítky kilometrů… Ale tenhle vnější prostor kontrastuje s uzavřeností jejího vnitřního světa: od matčiny smrti vyrůstá izolovaně v područí svého tyranského otce, který ji deptá jak psychicky, tak fyzicky. Oceňovaný román vychází ve třiceti zemích....celý text
https://www.databazeknih.cz/img/books/39_/399723/big_absolutni-milacek-PcY-399723.jpg 3.5174Literatura světová, Romány
Vydáno: 2019, Odeon
Originální název:
My Absolute Darling, 2017
více info...
Komentáře (63)
Kniha Absolutní miláček


Kniha na hranici 2-3 hvězdiček. Neměl jsem problém nabrat čtecí tempo, ač některé části byly asi až zbytečně expresivní. Nenašel jsem vlastně žádné její "poselství", ač měla posbírat několik cen. Příměr SynD (odkaz na Cormacka McC) mi přijde přesný. Mám pocit, že jsem to všechno už někde viděl, četl. Autor nechtěl končit happyendem, ale "otevřený" konec mi přišel, že vlastně nevěděl, co s příběhem dál.


Dle reakcí níže jsem čekal buď literární klenot, nebo naprostý propadák. Ve výsledku jsem se nedočkal ani jednoho. Autorovi se nedá upřít pěkná, byť místy dost pofidérní próza. Téma románu je sice trošku neoriginální, ale rozhodně ne od věci. To, co mi na knize vadilo, byl samotný obsah. Přemíra brutality na stránkách mi je docela jedno; ta ale musí být opodstatněná rozumným a logickým dějem, což je něco, co na listech Absolutního miláčka opravdu nenajdete. Postavy se bez výjimky chovají naprosto stupidně a naivně, což by se u poněkud lobotomické rodiny Alvestonů dalo pochopit, ale u ostatních stěží. Samotná postava Martina Alvestona pak ze všeho nejvíce připomíná jakéhosi komiksového záporáka, jenž své zavrženíhodné jednání prokládá rádoby oduševnělými pseudofilozofickými kecy, které jako by vypadly ze středoškolské eseje psané pět minut před odevzdáním.
To vše zanechává pachuť na jazyku. Psal autor dílo s jakousi rozumnou myšlenkou, nebo jde jen o snahu šokovat tabuizovanými a nepříjemnými věcmi? Osobně bych se klonil spíše ke druhé možnosti...


Chápu negativní komentáře jako SynD a níže. Ale to je právě schválně vyhrocené. Schválně je téma incestu nepohodlné, Turtle příliš mladá, jazyk vulgární, některé scény až nechutné (polykání tarantule je fakt perla). Nejde přece o to, jestli se tohle děje, ale o to, že se to stát “mohlo”. Za mě to má všechno co od literatury čekám, krásnou atmosféru, nekonečné možnosti přírody, myšlenek, které se mění tak rychle jako vlny naráží o útesy a zase plují pryč. Hlavní hrdinka prochází dospíváním a nepredstavitelnym rozhodováním, které si ani v danou chvíli neuvědomuje, jenom ví, že to hrozně bolí. Myslím ze se autor zaměřil na osvobozování ducha a strachu z toho, že “mě pak nikdo nebude mít rád”. Pro mě knížka je absolutní miláček a vůbec se nedivím, ze autor zatím napsal jen jednu knížku, tohle jde hodně do hloubky.


(+ SPOILER) Niektoré knihy oddeľuje od fenomenálnosti k podpriemernosti veľmi tenká hranica, a presne takou je, súdiac podľa preferencií, i kniha Moje najdrahšie zlatíčko.
Autor v knihe poukazuje na tabuizované témy ako sú domáce násilie, sexuálne zneužívanie alebo incest prerástajúci do zničujúcej, nemorálnej a zvrhlej lásky medzi otcom a maloletou dcérou.
Všetko sa to odohráva na pozadí drsnej a nespútanej prírody a rovnako tak sú opísané aj dve ústredné postavy otec a dcéra. Používajú vo vyjadrovaní veľa vulgarizmov, on je psychický narušený, jej pri výchove chýba ženský vzor, a preto preberá od otca jeho mužské správanie a návyky, čím potláča svoju ženskosť.
Myslím, že charakter postáv sa autorovi podarilo zachytiť celkom presvedčivo.
Nepochopila som niektoré opísané scény, ktoré hraničili až s úchylnosťou, kedy som to musela doslova predýchavať. Rozmýšľam, ako to autora vôbec mohlo napadnúť...
Neviem.... na mňa autorov výplod asi nezapôsobil tak, aby som toto dielo považovala ako fenomenálne.
Nemôžem si pomôcť, keďže je to iba fiktívny príbeh, autor na mňa zapôsobil ako úchyl...


Po pár stránkách jsem myslela, že odložím. Vůbec mi nevyhovoval styl psaní. Rožčilovaly mne pasáže s čištěním zbraní - no tedy jako fakt? 14 letá holka? Jak jsem se prokousávala dál, trochu jsem se chytla na různé pasáže, které zaujaly, ale pak zase dlouho nic. I když příběh to mohl být zajímavý v jiném podání. Měla jsem co dělat, abych knihu dočetla.

tahle kniha je rozvleklá, neuvěřitelná a celá poměrně hnusná. odpad ale dávám proto, že:
z opakovaných, úmorných a často zcela samoúčelných popisů týrání - psychického i sexuálního zneužívání (v incestních kulisách) vnímám, že si to autor nějakým způsobem užíval. jako by si ujížděl na úchylné sexuální fantazii, do jejíž hlavní role obsadil komixově drsnou (a komixově nevěrohodnou) dospívající dívku, aby ji posléze vystavil mnoha formám mučení a utrpení. čirá misogynie mazaně schovaná do příběhu o misogynii. a stejně masturbační mi přijde i do omrzení stále dokola omílaná manipulace se zbraněmi.
perverze a zmar. když pominu vcelku půvabné popisy přírodních scénérií, jde o další z mnoha písniček na McCarthyovskou notu, zpívaná ovšem autorem bez talentu Cormaca McC.
vrcholem nedbalosti je pak absurdní blouznění otce (filozofické disputace jak z kurzu tvůrčího psaní na gymplu), plus ne křiklavý, ale přímo řvavý motiv tvrdohlavě prorůstajících kořenů a PTSD hrdinky v závěru knihy. tyto jevy jsou do románu zapracovány asi tak pečlivě, jako bychom do guláše naházeli všechno koření pěkně v původních sáčcích, jejichž zářivé barvy pak můžeme obdivovat na dně talířů.
nechápu, jak je možné tuto knihu adorovat a necítit hnilobné spodní vrstvy. z mého pohledu to není román o nemocných věcech (nemoci jedince, rodiny, společnosti, agresora, oběti, whatever...), které by společensky či umělecky přínosně vynášelo na povrh tabuizovaná témata či reflektovalo nepěknou realitu. ale nemocné dílo, oslovující čtenářův voyerismus a další temné stránky, psané z podobně chorého místa (míst) v autorově duši či osobní historii.


Smutný a těžký příběh, úžasně podaný...popsané vnitřní pocity opustit x neopustit...chápe, že to co se děje není správné, ale nemůže ho opustit...sociální vyčlenění...jen některé popisy míst a dění byly dost náročné, přiznám se, že někdy mi chyběla fantazie, co tím chtěl autor říct.


Jeden z nejlepších překladů, které jsem kdy četl. Zkoušel jsem knihu v originále, ale je to opravdu tak náročné dílo, že jsem se vrátil k češtině. Osudy malé holky, žijící s otcem-magorem jsou tu prokládány pasážemi líčení americké přírody, typické fauny a flory: a paradoxně mě vůbec nenudily, ba naopak. Příroda tu má významné místo, stejně jako hrubý charakter hlavní hrdinky, která se s osudem, který jí byl nadělen, pere víc než statečně. Výjimečná kniha, náročná, ale stojí za námahu.
Štítky
americká literatura incest otcové a dcery zneužívání sexuální násilí
Autor knihy
Kniha Absolutní miláček je v
Právě čtených | 5x |
Přečtených | 242x |
Čtenářské výzvě | 37x |
Doporučených | 16x |
Knihotéce | 200x |
Chystám se číst | 236x |
Chci si koupit | 45x |
dalších seznamech | 4x |