Dlouhá cesta domů

kniha od:

Dlouhá cesta domů obálka knihy
Mé hodnocení:

KoupitKoupit eknihu

Po traumatických událostech, které zapříčinily jeho odchod do penze, si Armand Gamache, bývalý vrchní inspektor Sureté du Québec, užívá poklidného života v zapadlé vísce Three Pines a pomalu se zotavuje z utržených ran. Jeho tělesná zranění se hojí dobře, ale s těmi, která utrpěl na duši, je to už horší. A jako by nestačilo, že se musí potýkat s vlastními démony, jeho sousedka Clara Morrowová k nim přidá ještě další. Požádá ho totiž o pomoc při hledání svého manžela Petera, který se po roční odluce v domluvený den nevrátil domů. Gamache děsí, že by měl opustit své bezpečné útočiště, ale Claře nemůže pomoc odmítnout, a tak se společně se svým zetěm a bývalým zástupcem Jeanem Guyem Beauvoirem a další sousedkou Myrnou Landersovou vydává po Peterových stopách na cestu napříč Quebekem a zároveň do hlubin Peterovy ztrápené duše. Čím však na cestě značené Peterovými podivnými obrazy postupují dál, tím větší mají strach, co nakonec najdou....celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/41_/417072/dlouha-cesta-domu-pI5-417072.jpg 4.1125
Série

Případy vrchního inspektora Gamache 10.

Žánr
Literatura světová, Detektivky, krimi
Vydáno, Kalibr
Orig. název

The Long Way Home, 2014

více informací...
Nahrávám...

Komentáře (54)

Kniha Dlouhá cesta domů

Přidat komentář
handulli
včera

/možný drobný spoiler/
Z tohoto dílu mam rozporuplné pocity. Vesničku Three Pines a její obyvatele jsem si opravdu oblíbila. Poklidné detektivky alá Agatha Christie pro mě jsou příjemnou až vítanou změnou po všech těch thrillerech s psychopaty nebo sériovými vrahy libujících si v hanobení těl. Ale tady to bylo ... poklidné až moc. Bohužel musím říct, že 3/4 knihy pro mě byl spíš společenský/psychologický román, který se víc zabýval analýzou lidské duše a následným chováním jedinců než že bychom systematicky postupovali v detektivní práci. Vysloveně jsem se nenudila, ale přistihla jsem se, že nad dějem vůbec nepřemýšlím a kolikrát jsem si říkala jak se proboha dostali k dalšímu vodítku při hledání Petera. Na mě tady prostě bylo málo detektivní linky. Dokonce mi tady začaly trošku vadit ty flashbacky do minulosti- traumata, co si s sebou nese Gamache (třeba to jeho vysedávání na lavičce s knížkou). Ok, v minulosti opravdu zažil traumatizující zážitky, ale my jsme už o tom četli (kdo tedy čte popořadě, což opravdu doporučuju) a tak už by stačila jenom letmá zmínka - bohatě by za mě stačilo zmínit to, že chodí na sezení k Myrně a Jean-Guy má terapeuta.
No jak jsem už psala: na mě tam prostě tentokrát bylo příliš vaty okolo, příliš rozborů lidské mysli (hlavně okolo Petera) a v detektivku se kniha změnila až v poslední čtvrtině. Závěr jsem nečekala.

DvěTéčka
07. dubna

I tento díl se mi moc líbil :)


Ala787
16.12.2020

Jako vždy moc dobrá kniha. Mám ráda všechny díly, už se těším na poslední. Trochu mě překvapil konec, nebudu prozrazovat. Ale doporučuji.

mifon
22.11.2020odpad!

Toto je pátá kniha série s šéfinspektorem Gamachem, kterou jsem četl. Začal jsem Oživlým kamenem (4. kniha série) a pokračoval 6., 7. a 9. knihou série. Kdybych začal Dlouhou cestou domů, tak jsem ji určitě nedočetl a další knihy s Gamachem bych ignoroval. U Dlouhé cesty jsem u mnoha stran nezáživného textu úspěšně aplikoval metodu rychločtení :-).
S ohledem na zdejší příznivce knih L. Penny se raději zdržím podrobnějšího hodnocení obsahu knihy. E-knihu Dlhá cesta domov jsem četl ve slovenštině a tak mohu srovnávat technickou úroveň e-knih vydaných českými vydavateli a slovenské Premedia. Nedá se srovnat. V českých e-knihách (Knižní klub resp. Kalibr) jsou desítky „překlepů“ a dalších chyb (chybně uvedené odstavce, oddělování pasáží textu atd.). Slovenské vydání Dlhé cesty je technicky perfektní. Asi někdo provedl korekci textu e-knihy (na rozdíl od českých vydání).
Příznivce série s Gamachem by možná mohlo zajímat, že jsem četbou slovenského vydání zjistil, že dítko neurčitého pohlaví se nejmenuje Pea ale Bean. Nakonec jde v obou případech o luštěniny. Také jsem objevil, že společnice sympatické staré básnířky Ruth husa Róza není husa, ale kačena. (Ducka Rózu i Beana jsem ověřil v anglických vydáních.) Našel jsem si ale na YouTube video s kanadskými husami a je fakt, že kanadská husa vypadá jako „naše“ větší kačena a vydává zvuky, které se podobají tomu „fak, fak, fak“ více než do slovenčiny přeložené „sráč, sráč, sráč“ :-).
Omlouvám se všem příznivcům CI Gamache a jeho přátel ve fiktivní dědině Tři borovice, ale pro mne byla tato kniha velkým zklamáním.

krákorka
12.11.2020

(+ SPOILER) Neměla jsem ráda Petera jak se choval ke své ženě Claře.Jinak příběh byl zajímavý.

Nestorkea
04.11.2020

(+ SPOILER) Tento díl mne moc nezaujal. Možná proto, že Petera jsem nikdy neměla moc ráda. A když už to konečně vypadalo, že se dal do kupy a něco pozitivního na něm bude, autorka ho odkrágluje.. Ach jo. Nevím, jestli to bylo překladem, ale nesedělo mi ani chování postav. Gamache byl takový nějaký obyčejný, neměl hluboké kouzlo, jako v předchozích dílech. Snad se příští díly zase vrátí na úroveň, na kterou jsem zvyklá.

Marthas
29.09.2020

Vypadá to, že se stále neshoduji s většinovým vkusem, co se líbí ostatním nelíbí se mně a obráceně. Toto byl ten obrácený případ. Kniha mne opravdu zaujala, ne-li se mi líbila. Nečetla jsem ji s odporem. Dokonce jsem uvažovala nad 4 hvězdami, které nakonec přeci jen nedám.

Elsinor024
05.09.2020

Louise Penny fandím. Ale tady jsem trochu rozpačitá. Přijde mi, že autorka nepsala ve své obvyklé skvělé formě. I děj se alespoň pro mne docela vlekl.
Rušily mě zjevné chyby, kdy si například Myrna objedná müsli a za pár odstavců jí číšník přinese křupavé tousty s máslem. Podobný případ u Clary doma.
Peterův telefon. Na začátku je zmíněn jako jedna z pozdějších možností při pátrání, (Gamache se ptá Clary, jestli mu volala) aby se i při vyčerpání těch předchozích už nikdy neobjevil.
Některé situace mně přišly poněkud násilně zinscenované (Armandův telefonát Ruth o smyslu její básně, ale i pár dalších)
Tentokrát jsem asi ani úplně nepochopila motiv a pohnutky pachatele, i co se stalo s komplicem.
A co ti tajemní kamenní zajíci? :o)
No, faktem stále zůstává to, že parta hlavních postav jsou mimořádně pěkně, sympaticky a lidsky napsané charaktery a vesnice je plasticky vylíčena jako nejlepší místo k životu, kam by každý chtěl nejen na důchod.
Při čtení máte opravdu pocit, že tam stojíte a koukáte na hlavní hrdiny zblízka. V tom je autorka geniální.

1