Adelyna komentáře u knih

Golet v údolí Ivan Olbracht (p)

Zatímco všichni okolo tak nějak přijali Polanu (která se v prvních dvou povídkách jeví jako milá, byť zaostalá víska), tak jde o to, že Polana nepřijala je, což lze nejvíce vnímat v poslední a nejzdařilejší povídce.

27.08.2018 3 z 5

Čekání na Bojanglese Olivier Bourdeaut

Příklad doslova strašně hezké knihy... protože on ten příběh je totiž opravdu něco strašného, ale zároveň je to celé tak hezky mile k popukání. Děj vás za tónů písně Mr. Bojangles okamžitě vtáhne do sebe a vy se tak stanete dalším nadpočetným členem krásně praštěné francouzské rodinky.

6 27.08.2018 5 z 5

Inside IS – 10 dnů v „Islámském státě“ Jürgen Todenhöfer

Čtivá a zároveň hrůzná reportáž. Obdivuji odhodlání JT vydat se do IS, jsem ráda, že jsem na knihu narazila a měla tak možnost dozvědět se zajímavé věci o něčem, co mi připadá hodně vzdálené ...no jo, v ČR je zatím bezpečno pomalu jako v Bradavicích. Co se děje tam se mi jeví jako nějaký hodně špatný vtip, je to šílené...a jedná o problém světového měřítka.

3 14.08.2018 5 z 5

Bílá nemoc Karel Čapek

Jedna z nejlepších divadelních her, co jsem zatím četla. Není se čemu divit, protože nelze si nevšimnout, jakými Karel Čapek oplývá nádhernými literárními schopnostmi.
Bílá nemoc se čte sama, ono i to téma (a že je to díky té nadčasovosti oblíbené téma) je taková splašená rovnice, které nemá řešení... taková krásně děsivá utopie věčného míru, zatímco lidstvo své dějiny postavilo právě na válkách.

3 30.04.2018 5 z 5

Drž mě pevně, miluj mě zlehka: Příběhy z tančírny Century Robert Fulghum

Nádherná kniha, při které chcete tančit, i když zrovna nehraje hudba...
Fulghum mě zatím každým svým dílem chytil za srdce, umí šikovně a nenuceně vystihnout obyčejnou neobyčejnost běžného života, jeho lehkost, ale i těžkost.

1 12.04.2018 5 z 5

Lakomec Molière (p)

Škoda, že jsem díky filmovému zpracování docela dobře znala děj. Kdybych ho neznala, byla bych kromě toho, že jsem se pobavila nad Harpagovým lakomstvím, i docela zděšená z toho splašeného rozuzlení.

1 18.03.2018 4 z 5

Pygmalión George Bernard Shaw

Dlouho mě tak nebavilo číst divadelní hru. Pygmalión chytl za srdce a navíc skvěle pobavil.

1 11.03.2018 5 z 5

Malý princ Antoine de Saint-Exupéry

Malého prince znám už od dětství (jako většina lidí) a posledních pár let se k němu pravidelně vracím, je to takové uklidňující čtení, které vede člověka k tomu, aby si milým způsobem ve všech etapách života připomínal nejdůležitější hodnoty... aby se necítil tak úplně ztracený když tápe a připadá si sám a prostě vždycky... ♥

9 12.02.2018 5 z 5

Skvrna Gillian Flynn

Od autorky jsem zatím četla kromě Temných koutů všechny ostatní knihy. A Skvrna je prostě klasicky šílená a psycho, byť útlá knížečka. G. Flynnová je tajemná a nikdy vám neřekne, co se teda vlastně úplně přesně stalo a co je jen iluze a to se mi na její tvorbě líbí - hraje si se čtenářem do poslední věty.

3 12.02.2018 4 z 5

Harry Trottel a kámen MUDr. Tse Peter M. Jolin (p)

Jeden díl mi bohatě stačil. Více než to, jak je kniha napsaná ( průměrné pobavení na zlatém podnose, moc se nad tím přemýšlet nedá a ani nemusí) se mi líbí myšlenka... proč by mudlové šikanovali (ještě tak přehnaně jako v originále) nejnadějnějšího čaroděje.

1 12.02.2018 2 z 5

Proměna Franz Kafka

První je lepší dozvědět se něco o Franzově životě, vztahu s otcem a až potom se pustit do Proměny. Hlavní je během četby nečekat a prostě úplně přestat hledat nějaké velkolepé a nečekané rozuzlení, či vysvětlení na stříbrném podnose, neboť knihu je vždy lepší číst kvůli příběhu než jejímu konci. A tak si myslím, že u Kafky je hlavní ponořit se do děje celé situace, která v příběhu nastává přesně tak jak to napsal, nebát se přijmout absurdní a tragickou povídku, kde se přeludy stávají skutečností. A zamyslet se nad tím, jak ji lze pochopit.

13 06.01.2018 5 z 5

Padělatelé Bradford Morrow

Průměrná kniha, nejvíc se mi líbilo, že se částečně odehrává v Irsku a pak Willovo závěrečné doznání, které se stejně po pár náznacích dalo ani ne od půlky knihy očekávat. To bylo dost psycho.

02.09.2017 3 z 5

Psí poslání W. Bruce Cameron

Po dlouhé době, co jsem u knihy brečela. Co víc k tomu říct? Rozhodně si to přečtěte!

3 02.09.2017 5 z 5

Zabiják Émile Zola

Osudy postav jsou příšerné a alkohol dokáže zničit opravdu vše, ale i přes to musím říct, že Zabiják ve mě nezanechal takovou nechuť jakou slibuje definice naturalismu v hodinách literatury.Nevím jestli je to tím, že v dnešní době se kolikrát setkáme i s horšími věcmi než je alkoholismus, který už je sám o sobě hrozný nebo jsem prostě divná...!? Ale byla jsem prostě zděšená, tak jak jsem očekávala, tudíž kniha mi dech úplně nevyrazila, ale obdivuji jak Zola povedeně a objektivně zpracoval nadčasové téma závislosti na alkoholu a jeho důsledků.

1 26.04.2017 4 z 5

Revizor Nikolaj Vasiljevič Gogol

To se mi moc líbilo, takové celkem oddechové čtení na jeden večer. Pobavila jsem se, Bobčinskij a Dobčinskij jsou pro mě nejlepší postavy z celé hry.

2 23.04.2017 4 z 5

Povídky malostranské Jan Neruda

Povinná četba...
Ne, že bych neměla ráda klasiku nebo Nerudu neuznávala, ale Povídkám malostranským jsem ani po přečtení poloviny knihy nemohla stále přijít na chuť (asi nikdy nepřijdu). Bylo to pro mě spíše utrpení než hezky strávený večer nad knihou.

4 20.04.2017 3 z 5

O rodičích a dětech Emil Hakl (p)

Moc pěkná a troufám si říct, že i oddechová knížka. Líbí se mi, jak Hakl nenásilně zobrazil generační rozdíly a vztah otce s dítětem.

1 20.04.2017 4 z 5

Úklady a láska Friedrich Schiller

Preromantická verze Romea a Julie, nešťastné náhody, tragický konec. Mi se to líbilo, ale že by mě to zrovna nadchlo nemůžu říct. Nejvíce zajímavou postavou je dle mého názoru lady Milfordová, třetí výstup o její minulosti byla jednou z nejzajímavějších pasáží.

28.10.2016 3 z 5