adela.hol adela.hol komentáře u knih

☰ menu

Hodinky Hodinky Veronika Jonešová

Kniha začíná ve chvíli, kdy se na rušné ulici setkávají dvě hlavní postavy - fotografka Patricie a pilot Samuel. Je to setkání po dlouhých třiceti letech. Tehdy byli zamilovaní, žili spolu a plánovali společnou budoucnost. Jenže Samuel jednoho dne beze stopy zmizel. Ráno odešel a večer se už nevrátil. Oba tak postupně začínají rozplétat svou minulost a zjišťovat, co se tehdy stalo a proč se musely jejich cesty rozdělit.

Myslím si, že je jen málo knih, které Vás chytnou od první stránky. Tady se mi to stalo. Příběhu jsem okamžitě propadla a postavy přijala za vlastní. Možná i proto, že jsem se do spousty situací dokázala vcítit a věděla jsem, že bych reagovala stejně. Některé myšlenky a citáty z knihy jakoby vycházely přímo ze mě.

Oba hlavní hrdinové retrospektivně a na střídačku vypráví, co za ta léta prožili. Na začátku kapitoly se vždy dozvíte jaký je rok a kolik jim je let. To bylo něco pro mě, mám ráda takové detaily v knihách.

Patricii jsem plně chápala. To, že Samuelovo hledání nechtěla vzdát, i když podle ostatních měla jít dál. Rozumím té cestě, kterou si nakonec zvolila. Protože samota opravdu nemusí být smutná.
Samuelova cesta byla úplně odlišná a přišla k němu tak nějak sama. Nevím, jestli by to v reálu bylo opravdu takto jednoduché, ale jeho scény s Patrikem a Oliverem byly naprosto dokonalé. Byli to takoví tři mušketýři a já si je zamilovala od prvního momentu.

Ačkoliv mě kniha zahřála na duši, nějakou drobnou výtku jsem našla. Přišlo mi, že Samuel mohl udělat víc. Kluci by ho jistě rádi viděli šťastného. Navíc v dnešní době sociálních sítí a to nevíme, co bude v budoucnu, by to hledání nemuselo být tak složité.
Pouze toto mé srdce romantika a introverta hodně bolelo. Oliver by mě jistě pochopil.

20.10.2023 4 z 5


Slupky minulosti Slupky minulosti Jitka Prokšová

Kniha je rozdělena na tři části. V první části se seznamujeme s pěti hlavními postavami - Alicí, Zuzanou, Květou, Robertem a Alešem. Zjišťujeme, s jakými problémy se momentálně potýkají a jak moc to ovlivňuje jejich soukromý i pracovní život. Ve druhé části se všichni setkávají v šumavském podhůří na meditačním kurzu. Vedoucím kurzu je Josef, další důležitá postava příběhu, který si sám v sobě nese také nějaké bolístky. Ve třetí části se dozvídáme, co si každá z postav z kurzu odnesla a jak se se svým problémem poprala.

Na knize mě zaujala anotace a protože ráda zkouším nové autory, do štafety jsem se přihlásila. A dobře jsem udělala. Kniha mě velmi mile překvapila svou čtivostí a důležitými tématy, nad kterými je třeba se zamyslet a uvědomit si, co všechno hraje v našich životech roli. Že pokud chceme v klidu žít v přítomnosti i v budoucnosti, je potřeba odkrýt slupky minulosti. Nejde si říct, že zapomeneme na to, co se v minulosti stalo. Bude nás to drásat tak dlouho, dokud se nerozhodneme pro definitivní uzavření. I kdyby nám s tím měl pomoct cizí člověk.

V příběhu mě také zaujala postava Davida, který je tu jakýmsi neviditelným pozorovatelem. Po přečtení pochopíte. Počítejte s tím, že postav je tu opravdu hodně, takže se přiznám, že ze začátku jsem se trochu ztrácela, než jsem ty hlavní dokázala uchopit tak, abych s nimi příběhem proplouvala. Uzavření většiny příběhů se mi líbilo, jen u pár bych asi potřebovala ještě drobné doplnění.

Pokud máte rádi příběhy ze života, náhled na obyčejné lidské osudy, které ale mohou být neobyčejné, knihu určitě doporučuji.

13.10.2023 4 z 5


Jméno větru Jméno větru Patrick Rothfuss

Kvothe je slavný mág, zloděj a vrah. Aby ho člověk opravdu poznal a pochopil, je nutné vyslechnout si jeho životní příběh. Ten začne vyprávět jednomu kronikáři. Zjišťujeme, že dětství strávil ve skupině potulných herců a že po smrti rodičů se musel sám několik let potloukat na nebezpečných ulicích, kde byl často nucen chránit si holý život. Až se nakonec velmi drzým a pro všechny kolem nezapomenutelným způsobem dostal na Univerzitu, aby mohl studovat magii, o které mu bylo kdysi vyprávěno.

Knihu bych rozdělila na tři části - skvělý začátek, zdlouhavý a velmi pomalý prostředek, napínavý konec. Se začtením nebyl problém, pomalu jsem poznávala nový fantasy svět a těšila se na Kvotheho vyprávění. Od jeho dětství přes smrt rodičů až k životu na ulici, to skvěle šlapalo. Pak ale nastoupil na Univerzitu a tam to pro mě uvadalo. Bohužel to trvalo snad 300 stran, kdy jsem měla pocit, že se vůbec nic neděje. Zlom nastal až když z Univerzity musel na pár dní odejít, aby něco vyřešil a tam jsem se zase do toho světa začala vracet.

Byl tu nepatrný náznak romantické linky, která přišla až na samotném konci, jelikož Kvothemu bylo od nástupu na Univerzitu stále patnáct let. Nějaký další vývoj proto očekávám ve druhém díle. Do něj se ale zcela upřímně nepustím, protože 1000 stran mě dost děsí i vzhledem k tomu, jak se mi čtení táhlo už tady.

Kniha má velmi vysoká hodnocení, takže mě její kouzlo nejspíš jen minulo. Pokud máte rádi pomalé fantasy, kde si rádi všímáte každého drobného detailu a kde nepotřebujete na každé stránce nějakou akci, určitě knihu doporučit můžu.

28.09.2023 3 z 5


Jenom ne Rich Jenom ne Rich Penelope Bloom

"Hmmm," pohladil jsem si bradu. "Aha. Takže říkáš, že to není tak, že bys se mnou nechtěla jít na rande. Prostě se jen bojíš, že to tvé kamarádky zjistí. S tím můžu pracovat."

-----

Kamarádky Kira, Iris a Miranda si na střední škole slíbily, že si už nikdy znovu nezačnou s bratry Kingovými. Jejich slib se začne rozpadat po sedmi letech, kdy se bratři vrací do rodného města. Bohatí, mocní a samozřejmě nebezpečně přitažliví. Kiru navštíví Rich v první den její nové práce a okamžitě ji rozhodí. Staré city zřejmě neochladly. Jenže slib je slib a Kira přece neztratí nejlepší kamarádky jen kvůli muži, který jí kdysi ublížil. Nebo ano?

Od autorky to byla moje první kniha. Šla jsem do ní s tím, že se pobavím a to se opravdu stalo. Jen ne vždy tak, jak nejspíš mělo. Na některých místech jsem se upřímně zasmála, typ humoru mi sedl, ale jinde jsem spíš protáčela oči, že už to bylo moc. A možná právě ten až příliš tlačený humor za mě ublížil celému příběhu.

Ve vyprávění se hlavní postavy střídaly, což vždy preferuji, a podle anotace jsem čekala svou oblíbenou hate to love linku. Jenže tu hate část jsem nezaznamenala, protože jsem ani nepochopila, co že jí to na té škole vlastně udělal. A love linka byla snad ještě rychlejší. Přišlo mi, že snad během 24 hodin se Kira stačila zamilovat, pohádat se s kamarádkami, Rich ji opustil, aby o kamarádky nepřišla a ty ji nakonec paradoxně do toho vztahu tlačily, i když pár hodin předtím by už s ní raději nepromluvily. Všechno to bylo hrozně zrychlené a za mě tím pádem bez chemie.

Co se mi líbilo, byl nápad se svatbou. To mi přišlo originální, ale zase ta mini zápletka, která tam byla použita pro jakési drama, to zazdila.

Cade a Nick byli fajn, za to Iris s Mirandou mi příliš nesedly. A nejspíš i proto se do dalších dílů nepoženu.

03.09.2023 2 z 5


Temné a kruté lži Temné a kruté lži Ginny Myers Sain

Sedmnáctiletá Grey se jako každé léto vrací do La Cachette v Louisianě. Toto bažinaté městečko je plné magie a lidí se zvláštními schopnostmi. Ačkoliv Grey patří mezi tzv. Letní děti, žádnou výjimečnou schopností neoplývá. Až doposud. Je to půl roku, co zmizela její nejlepší kamarádka Elora a nikdo neví, zda je ještě naživu. Od jejího zmizení se Grey začnou zjevovat záblesky a představy, ve kterých se stává Elorou. Pomůžou Grey nově získané schopnosti k jejímu nalezení? Zjistí kvůli čemu se loňské léto pohádaly a už se nestihly usmířit?

Na knihu mě nalákala obálka, anotace a žánr fantasy thriller. Knihou jsem se nakonec protrápila. Napsaná byla dobře, ale nic mě nenutilo číst dál. Převážně z důvodu, že se po většinu knihy nic nedělo.

Můj hlavní problém byl s Grey. Místo toho, aby pátrala, co se Eloře stalo, tak to s každým pořád jen dokola řešila, ale sama nic neudělala. Také si neuměla stát za svým slovem a názory měnila během několika dramatických vteřin.

Byl tu milostný trojúhelník, které za sebe jednak nemusím, a zároveň jsem to Grey ani s jedním nevěřila. Ona sama nevěděla, kterého chce. Jestli toho, co vypaloval jednu cigaretu za druhou nebo toho, co ji nikdy nechtěl polekat.

Ze začátku tu na mě bylo moc postav. Jména jsem si posléze zapamatovala, ale většina z nich byla spíš do počtu. Na to, že každý z nich měl mít nějakou speciální schopnost, tak doteď nevím, kdo měl kterou.

Hodně mě rušila při čtení hovorová čeština v popisech scén nebo výrazy postav, které se do dané scény vůbec nehodily.

Nejlepší byl jednoznačně závěr knihy. Kdyby celá kniha byla ve stejném duchu jako zhruba posledních 50 stran, určitě bych dala vyšší hodnocení.

29.08.2023 2 z 5


Začít znovu Začít znovu Mona Kasten

Allie se odstěhuje z Denveru do Woodshillu, aby unikla před svou panovačnou matkou, která v jejím životě doposud řídila vše od oblečení až po stravu, ale také především od bolesti, kvůli níž neměla daleko ke zhroucení. Chce začít znovu a splnit si svůj sen stát se učitelkou. První, co musí udělat, je najít si bydlení. Po několika neúspěších skončí u Kadena. Nabručeného potetovaného kluka, který je zatraceně přitažlivý, ale hned na začátku jí Kaden jasně stanoví tři pravidla. Nejdůležitější třetí pravidlo je to, že spolu v žádném případě neskončí v posteli. Paradoxně je to ale Kaden, který svá pravidla porušuje prakticky okamžitě.

Ti dva jsou zprvu spolubydlící, poté by se dalo říct, že něco jako přátelé, ale jejich vzájemnou přitažlivost nedokáže popřít ani jeden. Jenže Allie není jediná, která má za sebou špatnou minulost. Je to i Kaden, který každé sblížení s ní opětuje mlčením a zuřením. Jakoby se chtěl vždy potrestat za to, že si dovolil se k ní přiblížit. Právě k ní. Především poté, co se mu Allie svěří.

"Nejsi rozbitý, Kadene, jen trochu poškrábaný."

Autorka si mě získala od prvních stránek. Neměla jsem problém se začíst, soucítit s postavami, zlobit se na ně, nenávidět je. Dawn, Spencer a ostatní byli ti nejlepší přátelé, které oba mohli být. Byli pro ně oporou i ve chvílích, kdy potřebovali mlčet a prostě jen být. Pro matku Allie škoda slov, protože takhle teda ne. I když z jejího pohledu to bylo v pořádku a dělala všechno pro dobro Allie. Za to matka Kadena dokázala mít Allie ráda hned při prvním setkání. Dvě matky, dva rozdílné způsoby lásky.
Ke konci mě mrzelo, co s Kadenem udělalo setkání s Alexem. Chápu, že se mu všechno vrátilo, ale Allie by to přece pochopila. Každopádně jsem je spolu samozřejmě milovala. Líbilo se mi, jak jí říkal Brepto nebo to jeho kroužení palců po zápěstí, když ji uklidňoval.

15.08.2023 5 z 5


Kouzlo všité do šatů Kouzlo všité do šatů Barbara Davis

V knize se seznamujeme s třiadvacetiletou Rory Grantovou, která již několik měsíců žije jako tělo bez duše. Její snoubenec Hux byl součástí Lékařů bez hranic v Jižním Sudánu, ale naneštěstí byl zajat a Rory o něm od té doby nemá žádné zprávy. Neví, zda je ještě vůbec naživu a s každým dalším dnem ztrácí naději a zvětšuje se její žal. Jak dlouho se v takových situacích čeká? A má se čekat? Jak žít se zlomeným srdcem dál?

Jednoho dne, když se Rory vrací z dalšího neúspěšného brunche se svou matkou Camillou, se kterou nemá právě ideální vztahy, narazí na dům, který ji z nějakého důvodu přitahuje. Hlavou jí probleskne, že to by byl ideální dům k otevření její umělecké galerie. Navíc když si uvědomí, že to byl Hux, kdo ji v jejím talentu hlavně podporoval. A díky domu se setkáváme s druhou hlavní hrdinkou.

Majitelkou domu je šedesátiletá Soline Rousselová, která v domě kdysi měla vyhlášený svatební salón. Ale poté co před čtyřmi lety vyhořel a Soline skončila s popáleninami na rukou a už tak nedokázala vzít do rukou jehlu a nit, uzavřela se před světem. Po dlouhém přemlouvání jejího právníka, ale nakonec Rory dům pronajme a jakmile se s Rory setká, začne se odvíjet ta nejzajímavější část příběhu.

Obě se postupně sbližují a Soline jí vypráví příběh svého života. Vypráví jí o schopnostech žen v její rodině, kdy kouzlo všité do svatebních šatů zajišťovalo, že nevěsta prožila šťastný život, ale hlavně díky staré krabici, kterou Rory najde v domě, otvírá Soline po dlouhých čtyřiceti letech své na kousky zlomené srdce. Za druhé světové války prožila svou jedinou lásku s Ansonem, se kterým se seznámila během práce v nemocnici. Po každé další vzpomínce, ke které se Soline vrací, zjišťujeme, že její životní příběh je s příběhem Rory, až nečekaně podobný. Právě proto si tak rozumějí? Anebo je zatím ještě něco víc?

Od autorky je to má druhá přečtená kniha. Byla jsem nadšená už z té první, ale tato nasadila laťku ještě výš. Autorka píše nejen čtivě, že se nemůžete od knihy odtrhnout, ale těch důležitých myšlenek, které knihu provází, a vy s každou z nich souzníte. Do detailu propracované postavy. Máte pocit, že je znáte a chcete je obejmout, když jim je smutno, chcete se s nimi smát, když jsou šťastné. Připravte se na to, že obě knihy od autorky jsou bichle s malým nahuštěným písmem. Ale ten čtenářský zážitek vám za to stojí. A zejména u této si nezapomeňte ke čtení vzít kapesníky. Slza mi ukápla několikrát.

12.04.2023 5 z 5


Skleněný trůn Skleněný trůn Sarah J. Maas

(SPOILER) Musím říct, že první půlku knihy jsem pořád přemýšlela, jestli mě to baví nebo ne. Čtivé to určitě bylo od začátku, svět má autorka vymyšlený výborně, ale nějak jsem se nemohla na ten příběh úplně napojit.

Ani nevím, kdy přesně potom nastal ten zlom, ale jak jsem se přehoupla přes polovinu, tak to šlo samo a do příběhu se plně ponořila. Celaena toho má za sebou jistě dost, ale první díl toho z její minulosti vlastně moc neukázal. V tomto díle šlo o to, aby v soubojích došla až nakonec a získala "svobodu". Finálový souboj s Cainem byl teda výživný. Musela toho zažít opravdu hodně, když vydržela tolik ran v tak nefér souboji.

Dále tu byla i naťuknuta romantická linka a dokonce milostný trojúhelník. Ovšem doteď jsem si nevybrala, jestli Dorian nebo Chaol. Nějak mi něco chybělo u nich obou. Zároveň jsem měla pocit, že je znát, že autorka tento příběh začala psát prý už v 16 letech. Chemie mezi postavami na mě úplně nepůsobila. Ale o to jsem zvědavější, jak budou vypadat další díly a jestli všechno bude gradovat. Doufám, že ano.

10.03.2023 3 z 5


Láska mého života Láska mého života Penelope Ward

(SPOILER) Od knihy jsem neměla žádná velká očekávání a o to víc jsem byla mile překvapená. Bylo to mé první setkání s autorkou a určitě ne poslední.

Hlavními postavami jsou Raven a Gavin, v klasické kombinaci chudá a bohatý. A protože Gavin má velmi ambiciózní matku, která nesnese, aby si její syn, se kterým má velké plány, začal se služkou, je to ona, která zapříčiní jejich rozchod.
Kniha je rozdělena do dvou částí, kdy v první části sledujeme vznikající lásku hlavního páru a ve druhé části se s nimi setkáváme po deseti letech od jejich rozchodu. Od rozchodu, který iniciovala Raven, ale ne ze své vlastní vůle. Deset let je dlouhá doba, a i když se oba snažili začít nové vztahy, nikdy ze srdce nedostali toho druhého. Proto když se Gavin konečně dozvěděl pravdu, co nebo spíše kdo, stál na pozadí jejich rozchodu, neváhal ani vteřinu, co musí udělat.

Byl to takový ten klasický romantický příběh, ale krásně napsaný. Hlavnímu páru jsem fandila, věřila jim každou jejich emoci. Mimo romantiku se tu ale autorka věnovala i vážným tématům jako byla např. prevence proti možnému vzniku rakoviny. Což knize zase dodávalo něco navíc. Něco, co je důležité, vážné a mělo by se o tom vědět.

V průběhu čtení jsem si myslela, že dám knize jen čtyři hvězdy, protože mě mrzelo, jak se Gavin při rozchodu nechal snadno oklamat a vzdát se a po deseti letech mě zase vadilo, že mu Raven tak dlouho nedokázala říct pravdu. Ale pravým happyendem to autorka zase zvedla. Bylo to romantické, sladké, roztomilé a to já prostě můžu.

19.02.2023 4 z 5


Hra o dědictví Hra o dědictví Jennifer Lynn Barnes

(SPOILER) Avery byla obyčejná středoškolská studentka, jejíž život se obrátil vzhůru nohama ve chvíli, kdy zemřel miliardář Tobias Hawthorne. Nikdy předtím ho neviděla, ale přesto ji odkázal většinu část svého majetku, zatímco své vlastní rodině odkázal "jen pár drobných". Proč to udělal? Proč jsi vybral cizího člověka, kterému změnil život?

Tu záhadu se snaží během knihy vyřešit nejen Avery, ale i miliardářova rodina, zejména dva z jeho čtyř vnuků - Grayson a Jameson. Díky čemuž se postupně dostáváme nejen k řešení záhady, ale vzniká tu i milostný trojúhelník. A já popravdě nevěděla, kdo je mi z nich sympatičtější. Jameson sice byl od počátku příjemnější, ale Grayson se svou nedostupností měl také své momenty. Takže ani Avery nevěděla, koho si vybrat.

Ovšem nějaká romantická linka tu spíš byla jen jako doplněk a šlo tu hlavně o luštění hádanek, šifer a odhalování křivd z minulosti. Za mě tu byly dobré zápletky (ať už s Emily nebo Tobym), četlo se to úplně samo a všechny ty hádanky, kterým postupně přicházeli na kloub, mě moc bavily. S chutí se pustím do dalšího dílu.

16.02.2023 5 z 5


Neviditelný život Addie LaRue Neviditelný život Addie LaRue Victoria Schwab

(SPOILER) Moje poslední kniha přečtená v tomto roce, ale rozhodně nebude poslední na mém žebříčku. Naopak jí zaslouženě patří první místo. Jsem úplně rozsekaná.
Ani nevím, kde mám začít. Knihu jsem hltala, stránky mi ubíhaly pod rukama jako nic. Ten jazyk, jakým je napsaná, tolik hlubokých myšlenek, tolik emocí, co mi kniha předala.

Adeline (Addie) nechtěla mít svůj život předepsaný, naopak chtěla žít svobodně a volně. A i když od Estele věděla, že nemá vzývat bohy po setmění, udělala chybu. Temný (Luc) ji její přání splnil, ale tak, jak chtěl on. Opravdu od té doby mohla žít svobodně a volně, nikdo jí nemohl do ničeho nutit, ale to hlavně proto, že na ní každý zapomněl ihned, jakmile jim zmizela z očí.
A tak uběhne tři sta let, kdy takto neviditelně žije, až jednoho dne narazí na Henryho, který si ji pamatuje. Proč on? Proč on jediný po tolika letech na ni nezapomněl? Protože i on svou duši Lucovi upsal. Chtěl být milován a to se mu také splnilo. Ale opět jinak, než si myslel.

V knize se prolíná současnost s minulostí. Postupně sledujeme Addie, jak se učí se svým prokletím žít, poznává, co může a co už nesmí. Pozorujeme její vztahy, které pro ni trvají několik měsíců, ale pro toho druhého/tu druhou začínají stále znovu. Nemohla sice nikomu říct své jméno, nemohla ona sama po sobě zanechat stopu, ale nechávala ji v myšlenkách těch, se kterými se setkávali a aniž by tomu rozuměli, otiskli vzpomínku na ni do svého umění. Ať už to byla socha, obraz nebo píseň.
V současnosti se rodí vztah mezi ní a Henrym. Když si odhalí svoje tajemství, jsou si vzájemnou oporou až do konce. Addie konečně někomu může vyprávět své příběhy a prostřednictvím Henryho je předat dál.
Postupně také sledujeme i vztah mezi ní a Lucem, který je vytvořen podle předlohy, kterou si ona sama navrhla, a tak je mezi nimi od prvního okamžiku velká přitažlivost.
Chtěli ji oba, ale mohl ji mít jen jeden. Kdo z nich mohl vyhrát?
Henry ji nechtěl pustit, ne potom, co se pro něj obětovala, ale nezmohl nic. Luc vyhrál. Ačkoliv si to myslel. Addie po těch tři sta letech moc dobře věděla, jak podmínky upravit tak, aby to hrálo v její prospěch. Jen on si to neuvědomil. Jenže ona umí být trpělivá.

Mezi postavami byla neskutečná chemie. Mezi Addie a Henrym, mezi Addie a Lucem, viděla jsem ji i v těch pár scénách mezi Henrym a Robbiem nebo Addie a Sam.
Hlavní trojice mě uchvátila, pohltila a každé jejich slovo nebo gesto se mi zarývalo pod kůži.
Nechtěla jsem, aby ten příběh skončil a zároveň jsem nevěděla, jaký konec by tady vlastně měl být ten správný. Ale autorka to vymyslela naprosto dokonale. Posledních pár kapitol jsem brečela jako želva.

Tuhle knihu si prostě MUSÍTE přečíst!!!

31.12.2022 5 z 5


Polib mě Polib mě Stella Tack

(SPOILER) Kniha mě zaujala anotací a obálkou, ale jako celek mě zklamala. Sice se četla dobře, ale čekala jsem něco jiného. Podle popisu jsem si myslela, že Ivy nebude vědět, kdo Ryan je a že v tom bude právě ta zápletka, kdy ho bude nenávidět za to, že ji lhal. Ano, bylo by to klišé, ale nevadilo by mi to.
Jenže ono to bylo přesně naopak. Oba věděli, kdo je ten druhý vlastně hned, a kdyby je tehdy nevyrušila ta sekretářka, tak by asi hodinu po prvním setkání stihli snad téměř všechno a ještě na veřejnosti.

Také mi trochu neseděl Ryanův věk. Myslím, že na takovou práci by byl potřeba někdo starší a zkušenější. Stačilo by třeba i jen pět let víc s tím, že by byl jakože v posledním ročníku studia. A další, s čím jsem měla problém, byla chemie hlavních hrdinů. Já jsem ji tam vlastně neviděla. Připadalo mi to v těch scénách hrozně na sílu, že po sobě tak strašně touží a nemůžou.

A poslední, co musím poznamenat, tak že jsem v průběhu čtení začala být alergická na spojení "protočil/a panenky". Nebyla snad jediná kapitola, kde by to nepadlo.

Ještě uvidím, jestli se pustím do druhého dílu. Ale méně stran by možná nebylo na škodu.

21.10.2022 3 z 5


Heidi, děvčátko z hor Heidi, děvčátko z hor Marie-José Maury

Znovu po dlouhých letech přečteno díky čtenářské výzvě a pořád to v té hlavě je schované. Krásný příběh doplněný ještě krásnějšími ilustracemi.

20.08.2022 5 z 5


Pravidla se mají porušovat Pravidla se mají porušovat Natalie Williamson

(SPOILER) Z knížky jsem nadšená, všechny postavy byly skvěle napsané a nebyla tam jedna jediná, která by mi vadila.

U Amber jako hlavní postavy se mi líbila ta její cílevědomost ohledně školy, kterou chce studovat, že dělala všechno proto, aby tam mohla chodit. Dále byla originální její brigáda cvičitelky. A protože jsem milovnice psů, tak za scény s Buffy to u mě spisovatelka předem vyhrála.

To, že si Amber sepsala po dalším nevydařeném mámině vztahu pravidla, aby jí ten další vztah neublížil, se dalo pochopit. Jenže mít v blízkosti Kevina, který byl sympaťák a opravdu se snažil a bral Amber úplně suverénně za svoji další dceru, byla jedna komplikace.

Ale ta hlavní komplikace byl samozřejmě Jordan. Jak se dá bránit tomu dokonalému klukovi s basketbalovým míčem v ruce a který to má navíc v hlavě dost srovnané? Líbil se mi jejich pozvolný vývoj vztahu od doučování neboli upravování, hraní prasete, jiskření na různých akcích, až po ten večer, kdy se za ním Amber konečně rozhodla jít a částečně mu vysvětlit svoje útěky. A když ji pak Cammie ještě seřvala (pozdě, ale přece), jen si potvrdila, že udělala správně. A pak už to byla samá romantika, i s kýčovitým vyznáním lásky na Valentýna, a potvrzením, že zkusí vztah na dálku. Všechno mi tam sedlo, že přesně takhle to mělo být.

Bylo i pěkně udělané, takové to usmíření mezi matkou a dcerou, jelikož Claire jednou nedopatřením našla ta pravidla, a tak se bála Amber prozradit Kevinovu nabídku, která by vyřešila problémy s bydlením. Amber se pak ale zachovala dospěle ve všech ohledech.

Sice jsem na tento žánr už trochu odrostlejší, ale příběh mě opravdu bavil.

09.08.2022 4 z 5


Nové začátky Nové začátky Lilly Lucas

Dvacetiletá Lena si svůj roční pobyt v USA jako au pair představovala trochu jinak. Místo velkoměsta skončila v malém horském městečku Green Valley, kde každý zná každého a vidí mu pomalu až do talíře. Jack a Amy Cooperovi, kterým má hlídat malého syna Liama, jí byli ale natolik sympatičtí, že se rozhodla to nevzdat. Co ale netušila, že se v jejich domě nově zabydlel i Jackův mladší bratr, třiadvacetiletý Ryan. Jeho špatná nálada a frustrace, pramenící z vážných důvodů, nepřináší Leně zrovna příjemné chvilky. I když, jak se to vezme...

Kniha je vyprávěna v ich formě z pohledu Leny. Kapitoly jsou krátké, autorka má velmi příjemný styl, který se čte prakticky sám. V knize najdete samé sympatické postavy, se kterými máte pocit, že jste se v Green Valley také ocitli a chcete s nimi vyrazit na Dýňový festival nebo si zajít na skleničku do Olly´s.

Příběh Leny a Ryana byl typickou hate to love linkou, i když bych řekla, že to byla taková jemná verze. Když Lena přijela, Ryan už byl tak nějak smířený s tím, co má za sebou, a nepřišlo mi, že by byl na ni až moc nabručený. Spíš se do sebe vtipně strefovali a jen čekali, co z toho bude. Trochu mě mrzelo, že spolu měli vlastně hrozně málo scén, kdy byli "oficiálně" spolu. Možná by mi v tomto případě stačil i epilog pro nějaké uzavření.

Čekala jsem také trochu více scén Leny s Liamem, když už tam jela hlavně kvůli němu. Ale to je asi detail. Také jsme poznali Izzy a Willa, kterým je věnován druhý díl. Hodně mě zajímá, jak tam se s tím autorka popasovala, protože jejich vztah byl v tomto díle takový ... jasně daný.

Pokud hledáte nějakou oddechovou romantickou četbu, u které vypnete, myslím, že tady nešlápnete vedle.

26.05.2024 4 z 5


Bez dechu Bez dechu Lusy Adams (p)

(SPOILER) Mackenzie se ještě nestihla vzpamatovat z událostí prvního dílu a valí se na ni další pohromy. Nejen, že je obviněna z vraždy Charnella a Juliena a nemůže hledat podporu ani u svého zámožného otce, její zlomené srdce, které se po Derekovi stále nezahojilo, na sebe přivolalo temnou kletbu. A pokud včas nepřijde na to, jak kletbu zlomit, stáhne ji do svých spárů a ztratí samu sebe.

Do druhého dílu jsem šla s mírnými obavami. V prvním díle mi Mac jako hlavní hrdinka vůbec nesedla a ačkoliv závěr knihy byl dobře dramaticky vystavěn a připravil si půdu pro pokračování, nebyla jsem si jistá, jestli se mám na co těšit. Díky bohu jsem se mýlila. Nevím, co se stalo, ale Mac se jakoby změnila mávnutím kouzelného proutku a já si pokračování jejího příběhu užila naplno.

Zatímco v prvním díle mi romantická linka přišla velmi slabá, neujasněná, tady jsem si přišla na své. A překvapivě ne s tím, s kým jsem si původně myslela. Do popředí se dostal Kane a z Mac se vlastně stala Sabrina (milovala jsem, když jí tak říkal). Byla to neuvěřitelně vtipná hate to love linka, kdy se do sebe strefovali jednou lepší hláškou, než druhou a za nic na světě nechtěli vidět to očividné. Když už to skoro viděli, vždycky jeden z nich ten jejich moment zkazil. A pokud to nepokazili oni dva, postaral se o to Domenico, který byl také naprosto skvělou postavou, jež ty dva tvrdohlavce, dokonale doplňovala.

Zápletka s temnou kletbou, která Mac postihla, mě nadchla a stejně tak všechno, co dělali, aby zabránili jejímu naplnění. Propojení v samotném závěru, kdy se moje romantická duše zase tetelila blahem, bylo jen třešničkou na dortu. A s nadšením teď budu vyhlížet další díl.

09.05.2024 5 z 5


Bez duše Bez duše Lusy Adams (p)

Mackenzie je mladá čarodějka. Ač pochází z vlivné rodiny a o své postavení by se nemusela bát, opak je pravdou. Svou moc nedokáže dobře používat, a tak si vysloužila titul věčné smolařky. Zaujímá nudnou práci v Metle, což je organizace, která má za úkol chránit magický svět před lidmi bez nadpřirozených schopností. Po poslední chybě je převelena do Evropy, kde by snad neměla nic pokazit. Jenže před problémy se utéct nikdy nedá.

Kniha je vyprávěna v ich formě z pohledu Mackenzie. Mac mi svou povahou připomínala hlavní hrdinku ze seriálu Sabrina, mladá čarodějnice, na nějž byla v knize i samotná narážka. Jenže zatímco Sabrina mi byla vždy sympatická, s Mac jsem většinu knihy bojovala. Nějak jsem se na ni nedokázala napojit, abych s ní soucítila, rozuměla jí nebo jí fandila.

Nechyběla romantická linka, ale i u ní mi něco chybělo. Mužských protějšků se tu objevilo více, a tak jsem si ze začátku nebyla jistá, kdo má být pro Mac ten pravý. Všichni něco skrývali, ať už vědomě nebo o nějakém zlu neměli potuchy, a podle toho také první díl skončil. Mac měla právo se zlobit, ale to vlastně tak nějak všichni, protože mezi postavami chyběla komunikace. Snad ve druhém díle přijdou k rozumu a vše si vysvětlí.

Bylo tu také pár dramatických scén, které příběh vygradovaly, ačkoliv i u nich jsem čekala trochu větší zápletku. Odhalení, kdo za tím stál, se dalo čekat a i jejich vyřešení za mě proběhlo příliš snadno.

Ve druhém díle jsem nejvíc zvědavá na postavu Dereka. Ten má pro mě největší potenciál a myslím, že skrývá ještě mnohem víc, než bylo doposud ukázané.

3,5*

24.04.2024 3 z 5


Čtvrtá úroveň Čtvrtá úroveň Jitka Prokšová

Alex pracuje na psychiatrické klinice, kde ho zaujme pacientka Klára. Už přes rok s nikým nepromluvila. Celé dny tráví pouze skládáním puzzlí, které jí někdo pravidelně posílá. Když ale v určité skládance není poslední dílek, nastane v Kláře zlom. Promluví, a to právě s Alexem. Právě jemu začne vyprávět o konkrétní etapě svého života, která ji dovedla až na psychiatrii. Vzpomene si Klára během vyprávění i na ten poslední dílek, který by pomohl k jejímu definitivnímu duševnímu uzdravení?

Kniha střídá dva způsoby vyprávění. V ich formě vypráví Alex o svých sezeních s Klárou. V er formě se ve vyprávění střídají Klára, Boris, Daniel a Silvie, kterým nahlížíme do té jedné životní etapy. Dalšími důležitými postavami jsou ještě Adam a Tonda. Jejich vztahy se vzájemně proplétají a vy postupně odhalujete, co všechno se stalo a že každé rozhodnutí v minulosti ovlivňuje rozhodnutí v budoucnosti.

V knize jsou příběhy obyčejných lidí, které možná máte i mezi svými blízkými. Autorka poukazuje na změny ve vztazích, ke kterým dochází, když se promění okolnosti, které je doposud ovlivňovaly. Vždy toužíme po tom, co nemůžeme mít. Vždy nás přitahuje to, co je zakázané. Jakmile to získáme, zjišťujeme, že už to možná není to, co chceme. Začnou nás přepadat pochyby, jestli to předtím nebylo lepší. Jestli nebylo lepší se neposouvat dopředu, ale zůstat stát. Jenže jaké je správné rozhodnutí, když nedokážeme nahlédnout do budoucnosti?

Autorka staví příběh tak, že vám postupně dává při čtení různé indicie a vy můžete hádat, co je dalším krokem. To mám při čtení ráda a i druhou knihou jsem si potvrdila, že mi autorčin styl vyhovuje.

Konec byl dojemný a poslední věty tak pravdivé. U dvou postav mi pouze chyběl nějaký náhled, jak to s nimi bylo dál, i když náznakami se dal odtušit.

4,5*

11.03.2024 4 z 5


Říše neřesti Říše neřesti Meghan March

(SPOILER) Temperance poslední měsíc jen přežívá po tragédii, která se v jejím životě stala. Zoufalá, nešťastná a se zlomeným srdcem. Kiera, Harriet a Valentina ji postupně pomáhají s tím, aby začala zase žít. Temperance se opravdu snaží, ale zatím je to spíš neúspěšné předstírání. Ve chvíli, kdy chce se všemi bolestivými vzpomínkami jednou provždy skoncovat ale zasáhne ruka osudu. A ona zjistí skutečnou pravdu. Dá se tohle všechno odpustit?

I v posledním díle se ve vyprávění střídají Temperance s Kanem a jak má autorka ve zvyku, díly gradují. Zatímco zápletku, kterou končil druhý díl jsem snadno odhalila (ale vůbec mi to nevadilo, protože já tohle u párů můžu), tak zápletkou na konci tohoto dílu mě autorka pěkně svezla z cesty. Temperance dostala pěkně naloženo.

Chemie mezi ní a Kanem byla díl od dílu lepší, protože tady už to bylo hlavně o té lásce a o tom, že by už jeden bez druhého nedokázali žít a to mě vždy dokáže pohltit. Potěšil mě i epilog ohledně Kaneovy mámy. To by mi chybělo, kdyby tam nebylo.

Mám ráda, když mají autoři své knihy nějak propojené, takže jsem rozhodně byla potěšena, že se ve všech třech dílech objevili Keira s Lachlanem, i když už jen jako vedlejší postavy. Z nových postav byla rozhodně nejlepší Harriet, která to tam svým humorem vždy rozsvítila (nejvíc mě pobavila její reakce na dárek, který si myslela, že jí Temperance dává, ale ten dárek už měl jinou majitelku).

Doufám, že od autorky budou vycházet knihy častěji. Mám už doma jen poslední vydanou sérii, kterou si budu muset chvíli šetřit.

25.02.2024 5 z 5


Svůdné zlo Svůdné zlo Wendy Higgins

Šestnáctiletá Anna má stejné starosti jako její vrstevnice, ať už řeší svou postavu nebo že není v kolektivu příliš oblíbená pro své vzorné chování. Nikdo netuší, že má i jiné starosti. Nikdy není nemocná, slyší na velké vzdálenosti, vidí aury lidí. Teprve když na jednom koncertě potká bubeníka Kaidana, zjistí, že není jediná, kdo má takové schopnosti. Stejně jako on patří mezi nefily - potomky padlých andělů, kteří na popud svých demonických otců musí na světě šířit sedm smrtelných hříchů.
Může se slušňačka Anna naučit po tolika letech šířit zlo nebo naopak sblížení s Kaidanem způsobí, že to on se ze strany zla stáhne?

Kniha je vyprávěna v ich formě z pohledu Anny. Líbila se mi myšlenka andělů a démonů, první polovina knihy mě bavila i přes pomalejší rozjezd. Nápad s barevnými aurami byl skvělý nebo i Annin výborný sluch v lecčems pomohl. V druhé polovině jsem ale měla pocit, že se některé věci opakují nebo se děj příliš táhne a v určitých momentech jsem se až nudila.

Víc jsem i čekala od romantické linky. Anna a Kaidan měli momenty, kde se chemie projevila, ale jako celku jsem té lásce nevěřila. Ze strany Anny jsme o lásce věděli, ale jak chyběl Kaidanův pohled, nebyla jsem si tím úplně jistá. Ani když se objevila postava Kopana, který je tu nejspíš pro vznik milostného trojúhelníku, mě Kaidan nepřesvědčil, že by tolik o Annu stál. Samozřejmě roli hrály vedlejší okolnosti, proč spolu nemohou být, ale i přesto mi mezi nimi něco chybělo.

Dále mi nesedlo Annino rychlé sblížení s otcem. Několikrát ji ohrozil, vyděsil a přesto mu ve všem důvěřovala. Chápu, že on o tom světě věděl víc, než ona. Ale chyběla mi z její strany nějaká nejistota, obezřetnost. Malý náznak pochybností, jestli to, co se po ní chce, je správné.

Čekají mě ještě dva díly. Uvidím, jak se můj názor na příběh bude vyvíjet.

3,5*

17.02.2024 3 z 5