Slupky minulosti

(SPOILER) Od této knihy jsem čekala asi trochu více. Autorka se sice rozhodla, že chce do příběhu zakomponovat několik náročných témat, jako je zneužívání apod., každopádně je bohužel autorka vždy jen lehce přelítla, tudíž celou situaci dost zlehčila, což z mého pohledu bylo neprofesionální.
Zároveň se všechny postavy chovaly neskutečně podobně, takže nehledě na to, že postav bylo pět, byl příběh dost matoucí.
Obecně mi přijde, že celá kniha je psaná hodně jednoduše, autorka postavy vykresluje přímo - kdo je v knize "záporák" je tak prostě zobrazen už hned ze začátku a naopak. Zároveň jsem v knize nenašla žádný nečekaný zvrat, žádné vyvrcholení ani zápletku, takže příběh jel pořád na stejné vlně, která byla z mého pohledu neskutečně nudná. Nápad příběhu byl určitě zajímavý, nicméně podání příběhu mě hodně zklamalo. Samozřejmě chápu, že ostatním se knížka Slupky minulosti líbit mohla, já se bohužel nedokázala přenést přes tyto body, takže osobně knihu nedoporučuji.

V knize sledujeme velmi zajímavé životní příběhy a osudy více postav najednou :-) Každá kapitola nám přiblíží vždy jednu postavu a všechny tyto osudy se posléze protnou na týdenním relaxačním pobytu na Šumavě, kde se všichni sejdou :-)

Každého tam přivedlo něco jiného, ale jedno mají společné, potřebují se nějak vypořádat s minulostí a jak dokáží být takové křivdy minulosti komplikované a komplexní se nám právě ukazuje vždy, když se podaří odstranit jednu slupku, pod kterou se ovšem nachází hned další na které je třeba zapracovat :-) Může se to zdát jako boj s větrnými mlýny, ale každá slupka je jen tak tvrdá, jak si sami zvolíme :-)

Mě osobně nejvíce zasáhly příběhy Zuzany a hlavně tedy její sestry Terezy a pak příběh Aleše. Oba příběhy mají společné velmi silné a smutné téma, i když je každý o něčem jiném, společné mají to, že se o těchto tématech stále málo mluví a proto je obětí, které si svá traumata často nesou až do dospělosti, stále takove množství.

V případě Aleše se toto trauma událo až v dospělosti, ale to vůbec neznamená, že by to dokázal lépe zpracovat, i zde vyhrála stydlivost, takže se nikomu nesvěřil :-(

O hvězdičku méně dávám jednak za pro mě nedokončený příběh Roberta a Táni a víc věcí zůstalo tak nějak otevřených :-/ A také proto, že i když se to četlo dobře, děj byl moc fajn, zápletka se mi líbila, tak to prostě nebylo úplně wow, ale určitě doporučuji si knihu přečíst :-)

..."Vytěsnění nepříjemných situací. Pokud si s nimi neporadí hned, něco ho přinutí je v sobě uzavřít. Uzavřít, obalit do slupek a přinutit mozek, aby je zasunul co nejhlouběji. A dělat to tak pořád dál. Co problém, to další slupka.
"Pokora znamená s nikým se nesrovnávat."

Tohle mě hodně překvapilo. Nevěděla jsem co od knížky očekávat, ale tohle jsem rozhodně nečekala.
V příběhu vystupuje 5 postav, které se dostanou na kurz. Každá postava má jiný osud a ani jeden není zrovna jednoduchý. Při dočtení první části jsem byla napjatá, co bude dál. Říkala jsem si, že moje psychické problémy jsou slabý odvar.
Všechny postavy jsem si moc zamilovala a rozhodně mi po nich bude smutno.
Líbilo se mi i to, jak jednotlivci naložili se svým životem po kurzu a vůbec by mi nevadilo, kdybych se o nich dozvěděla ještě víc.
Rozhodně mám teď chuť začít meditovat a nebo aspoň cvičit jógu.
Neříkám, že bych zvládla takový kurz, ale rozhodně to nezní špatně a myslím, že nejeden člověk dnešní doby by ho mohl ocenit.

Kniha je rozdělena na tři části. V první části se seznamujeme s pěti hlavními postavami - Alicí, Zuzanou, Květou, Robertem a Alešem. Zjišťujeme, s jakými problémy se momentálně potýkají a jak moc to ovlivňuje jejich soukromý i pracovní život. Ve druhé části se všichni setkávají v šumavském podhůří na meditačním kurzu. Vedoucím kurzu je Josef, další důležitá postava příběhu, který si sám v sobě nese také nějaké bolístky. Ve třetí části se dozvídáme, co si každá z postav z kurzu odnesla a jak se se svým problémem poprala.

Na knize mě zaujala anotace a protože ráda zkouším nové autory, do štafety jsem se přihlásila. A dobře jsem udělala. Kniha mě velmi mile překvapila svou čtivostí a důležitými tématy, nad kterými je třeba se zamyslet a uvědomit si, co všechno hraje v našich životech roli. Že pokud chceme v klidu žít v přítomnosti i v budoucnosti, je potřeba odkrýt slupky minulosti. Nejde si říct, že zapomeneme na to, co se v minulosti stalo. Bude nás to drásat tak dlouho, dokud se nerozhodneme pro definitivní uzavření. I kdyby nám s tím měl pomoct cizí člověk.

V příběhu mě také zaujala postava Davida, který je tu jakýmsi neviditelným pozorovatelem. Po přečtení pochopíte. Počítejte s tím, že postav je tu opravdu hodně, takže se přiznám, že ze začátku jsem se trochu ztrácela, než jsem ty hlavní dokázala uchopit tak, abych s nimi příběhem proplouvala. Uzavření většiny příběhů se mi líbilo, jen u pár bych asi potřebovala ještě drobné doplnění.

Pokud máte rádi příběhy ze života, náhled na obyčejné lidské osudy, které ale mohou být neobyčejné, knihu určitě doporučuji.

Každý z nás má ukryté z minulosti niečo, na čo by najradšej zabudol. Avšak to tak nefunguje. Všetky zlé skúsenosti a traumy sa nám skôr či neskôr ohlásia a my sa s tým musím vyrovnať a naučiť žiť.
Tri ženy a dvaja muži z príbehu sa rozhodnú absolvovať kurz meditácie a sebapoznania na Šumave. Postupne sa nám otvára ich neľahký osud. Zistíme, že mnoho problémov pramení z detstva, detské psychické traumy sú veľmi silné a ovplyvňujú naše dospelé JA. Ľutovala som ich, každý z nich prežíval svoju vlastnú tragédiu.

Mám rada takéto psychoanalytické čítanie, kniha sa čítala rýchlo, no zároveň bolo veľmi ťažké čítanie.

U této knihy přesně sedí, nesuďte knihu podle obalu. Obal ani název mě nezaujaly. Ale děj, to byla paráda. Moc mě bavily příběhy všech účastníků, všem jsem fandila. Nemusíte se bát ani v anotaci uvedeného meditačního kurzu, nejsem také příznivkyní ezo věcí. Zde je kurz ale jen kulisou pro účastníky k dobrání se řešení, co se svým životem. Rozhodně doporučuji k přečtení, třeba tam zrovna najdete návod k řešení situace, ve které zrovna jste.

Meditační kurz a jeho účastníci. Každý má něco, co skrývá, tíží ho, nebo potřebuje vyřešit. Zajímavá sonda do lidských duší. Povedené :-)

Právě jsem dočetla a mám hezký pocit z knihy. Nečekala jsem, že mě bude až tak moc bavit, ale stalo se a já si čtení maximálně užila.

Knížka je to určitě velmi pěkná, ale oproti jiným od této autorky, tahle mě nevtáhla. Prostě ne a ne se začíst.

No co napsat,místama deprimující,,,byla jsem zvědavá jak to dopadne......

Pět vzájemně cizích lidí, různého věku a z různých měst naší země, se vypraví na týdenní pobyt na Šumavu, kde na kurzu sebepoznání hledají cestu, jak uniknout ze svého dosavadního života plného problémů. Každá postava má nějakého kostlivce ve skříni a od kurzu očekává vyřešení složité životní situace. Jak už to v životě bývá, cestu ke změně si musí najít každý sám. Knížka se čte moc dobře, i když některá témata jsou dost vážná.

Psychologický román ve kterém se sejde pět lidí různého věku na týdenním meditačním kurzu na Šumavě, kde by se měli vyrovnat se svým dosavadním životem plným problémů. Kniha je rozdělena do tří částí ,každá část tvoří prolínání životů jednotlivých postav a tak jsou poskládány postupně střípky jejich minulosti. Kniha mě spíš rozesmutnila, než naladila do pohody.

Další moc pěkná kniha od mé oblíbené spisovatelky, rodačky ze stejného města. Nenechám si ujít žádnou její knížku, neboť všechny nutí k zamyšlení. Nezklamali mě další příběhy lidiček s různými problémy, jejichž emoce a myšlenky jsou skvěle rozebírány. Co se stane, když se pětice takto rozdílných charakterů sejde na jednom místě, a to na meditačním kurzu, to je opravdu z pohledu každého z nich zajímavé sledovat. Navíc je zde ještě David, který už sice nemůže být v realitě s nimi, ale přesto, že zůstal pouhým otiskem, stále žije v mozku lidí, jimž je blízký.

„Jediný prostředek, jak život snést - považovat ho za krásný.“ John Lennon

Krásný život ale neprožívají naši hrdinové. Pět vzájemně cizích lidí, různého věku a z různých měst naší země, se vypraví na týdenní pobyt na Šumavu, kde na kurzu sebepoznání hledají cestu, jak uniknout ze svého dosavadního života plného problémů.

Třicátnice Alice si nese cejch ponížení, kdy ji kamarádka přinutila k zpronevěře svých zásad, aby mohla vrátit dluh. Hromotluk Robert, který řeší dlouhodobé neshody s manželkou a má strach z odcizení svého dospívajícího syna. Konzumní feministka Květa, která v okamžiku ztráty práce ve významné pozici ztratila chuť k životu. Učitel Aleš, který nenávidí svou práci, zažil ponížení a šikanu od svých studentů. A čtyřicátnice Zuzana, kterou trápí neurologické problémy, způsobené stresem a strachem o svou dcerku Anežku. Po nedávné matčině smrti se otevřela stará traumata z dětství a Zuzana stále srovnává život své Anežky s životem Zuzaniny tragicky zesnulé sestřičky.

Všichni frekventanti kurzu přijíždění na šumavskou usedlost s jediným cílem. Najít pravdu a řešení, jak zničit pocity marnosti, úzkosti, nenaplnění, hanby, izolace od společnosti i svých blízkých.

Vedoucí kurzu Josef Sorkin dříve působil jako profesor na katedře sociologie, nyní je v důchodu. Manželka mu zemřela před pár lety, syn David přišel o život ve svých sedmnácti. Přestože je po smrti už patnáct let, se ztrátou nadějného matematika a jediného potomka se nemůže Josef smířit. Souhrou náhod bude mít zrovna tento turnus na jeho problém zásadní dopad.

Týdenní pobyt spočívá v denních meditacích, účastníci nesmí mezi sebou mluvit, své problémy mohou řešit jen při večerních sezeních u vedoucího kurzu. Pomůže jim ale jóga a meditace přijít na řešení jejich svízelné životní situace?

Kniha je rozdělena do tří částí. Doba před, na a po kurzu. Každá část tvoří prolínaní životů jednotlivých postav, kdy máme možnost proniknout až do hluboké historie. Obrázek, který nám autorka postupně ze střípků skládá, vytváří podrobnou představu, jak hluboko se naši protagonisté propadli a hlavně proč. Stále více musíte uvažovat, že z tak hlubokých problémů jim zaplacená týdenní terapie těžko může pomoci.

Aby autorka rozbila očekávané pravidelné střídání dějových linek jednotlivých postav, hraje tu významnou roli i Josefův mrtvý syn David. Jeho dějová linka je v mnohém překvapivá a musím konstatovat, že ta dala celému příběhu ten správný šmrnc.

Přestože jsem měla z počátku strach, že se ztratím v prolínajících dějových linkách, vůbec tomu tak nebylo. Knížka se čte velmi lehce a některé části nutně čtete se zápalem, abyste pochopili, o co vlastně jde a jaká příčina způsobila aktuální dění.

Knížka se bude líbit každému, koho nenechávají chladným těžké životní osudy. Problémy, se kterými bojují naše postavy, jsou reálné a některé i časté. Každý se s nimi musí vypořádat sám. A ani to, co si můžete předsevzít na takovém kurzu, nemusí dopadnout podle vašich představ.

Slupky minulosti od autorky Jitky Prokšové jsou pro mě opravdu velkým překvapením. Anotace tohoto díla mě zaujala a byla jsem zvědavá, co v sobě skrývá. Věděla jsem, že to bude emotivní čtení. I tak mě ale autorka zasáhla mnohem víc, než jsem očekávala.

Všechno je otázka disciplíny. Musíš chtít a všechno tomu podřídit.

Jitka Prokšová ve svém díle rozebírá život pěti lidí: dvou mužů a tří žen. Alice, Robert, Květa, Aleš a Zuzana. Všechny tyto osoby mají jednu společnou věc: něco je tíží. Už dlouhou dobu něčemu ve svém životě čelí, aniž by se s tím někomu dokázali svěřit. Alice v minulosti udělala něco, s čím se teď jen těžko srovnává. Robert setrvává v manželském svazku, ve kterém si připadá jako na okraji propasti. Květa se ve svém životě až příliš upnula k něčemu, o co následně přišla. Aleš každý den svádí boj se svým zaměstnáním. A Zuzana? Čelí strachu, který vzniká z absurdních asociací. V minulosti totiž nedokázala včas pomoci své mladší sestře. A co když něco podobného potká i její dceru?

Jak se s tím, co nás v životě potká, máme vyrovnat? Alice, Robert, Květa, Aleš a Zuzana dospějí k jedinému závěru: objeví kurz sebepoznání a meditace. A nezávisle na sobě všichni odjíždějí na Šumavu. Dokáží se prostřednictvím meditací vyrovnat s tím, co je trápí? Dokáží svůj život změnit? Najdou tolik potřebné útočiště? S jakými pocity se budou z kurzu vracet? Popraskají slupky minulosti, které si v sobě dlouhé roky každý z nich nosí?

Když jsem se do čtení pouštěla, netušila jsem, jak moc náročná kniha to pro mě bude. Někdy je opravdu těžké číst o trápení druhých. V mnoha směrech byl tento příběh napsán velmi procítěně: s postavami jsem se sžila a nakonec jsem je s velkými obtížemi opouštěla.

Co se mi na knize líbí, je rozložení příběhu do tří částí: příběh je tak pěkně ucelený a má takříkajíc hlavu a patu. V první části se dozvíte, co jednotlivé postavy vedlo k volbě kurzu sebepoznání. Druhá část představuje samotný kurz. A třetí část, závěrečná, je výsledkem předchozích dvou. Dozvíte se, jaká změna se v jednotlivých postavách udála. Změnil se jejich život? A jak?

Slupky minulosti jsou poměrně hlubokou sondou do života pěti lidí. Všichni mají nějaký problém. Někteří si to uvědomují více, jiní méně. Nakonec však všech pět osob dospěje k jednomu závěru. Je to kniha o sebepoznání: o tom, jak důležité je poznávat sám sebe. Pokud se rádi zabýváte emocemi a pocity, jsou Slupky minulosti právě tím pravým čtením pro vás. Mimo to ji mohu doporučit i těm z vás, které lákají knihy z oblasti psychologie: v tomto příběhu si jednoduše přijdete na své.

Slupky minulosti představují hlubokou sondu do života pěti zdánlivě obyčejných lidé. Dílo je emočně velmi náročné a bude se líbit všem, kteří si libují v rozebírání emocí a pocitů.