absa2611 komentáře u knih

Tohle bylo obrovské trápení. Kniha s výborným potenciálem totálně zničená roztříštěností postav. Obvykle mi jedna kniha trvá několik hodin. S touhle jsem se mordovala 4 dny. Proč se, proboha, autorka rozhodla pořád dokola točit tolik postav, každá z nich vyprávěla svůj příběh a ještě (proč???) byly pojmenované nadpřirozenými přezdívkami (Meluzína, Rusalka,...)?
Nevyznala jsem se v těch postavách až do konce knihy. Několikrát jsem měla chuť s knihou praštit o zeď.

Autorka je pro mě velkou neznámou. Dvě knihy, které jsem četla, se mi líbily moc, dvě byly prostě špatné. Škoda.

Třetí příběh od paní Jašové, který jsem četla, se mi líbil, za to jsem velice ráda; kniha Znič to jméno mě totiž docela zklamala a tak jsem trochu váhala, zda číst další...
Ale tato knížka byla fajn.
To, kdo za vším stál, jsem sice odhalila velice brzy, ale na napínavosti to neubralo a těšila jsem se, jak autorka vše vysvětlí.
Líbily se mi zmínky o dění za covidu, včetně narážky na jistou politickou stranu. Autorka se za své politické názory nestydí, za což dávám hvězdičku navíc, protože si myslím, že politika ovlivňuje veškeré dění a člověk by neměl být neutrální.

Po necelých třech letech, kdy jsem tuhle nádhernou knihu četla, se k ní znovu s láskou vracím. Je to kniha, která patří mezi ty nejlepší knihy, které jsem kdy četla a má speciální místo v mé knihovně i srdci. Včera jsem zhlédla film, který byl na motivy tohoto skvostu natočen a na který jsem se dlouho těšila, přestože jsem se bála toho, co se většinou stává, totiž, že nebude dosahovat kvalit knihy. Obávala jsem se ale zbytečně. Film byl nádherný, poměrně dost se držel knižní předlohy a i u něj jsem chvílemi brečela jako želva.
Velmi doporučuji jak knihu, tak i zmiňovaný film.

Pokud tuto knihu porovnávám s knihou Zapalte hranici, kterou jsem od autorky četla jako první, nevěřím, že ji psala stejná osoba.
Přestože se i zde setkáváme s vyprávěním v ich-formě a s moderními výrazy, veškerá podobnost končí.
Klady: Kdo byl vrah, se čtenář může domnívat dlouho; postav, které by připadaly v úvahu, je poměrně dost, ovšem ty správné indicie se dozví až ke konci knihy, což je samozřejmě naprosto v pořádku. Důvody, které vraha k jeho činům vedly, jsou logicky vysvětleny taktéž. Tohle se mi líbilo.
Ovšem jednání hlavní postavy je velice nelogické a od části s dárkem mě vyloženě štvalo.
Poslední věta knihu úplně pohřbila.

Kniha mě nijak neoslovila, příběh mi připadal docela plochý a prvoplánový. Začátek sice vypadal slibně, kniha se rozjížděla jako zajímavý thriller, ale potom už to byla jen sladkobolná nuda.
Nevím, co na ní všichni mají, já asi nejsem ta pravá "cílová skupina". Plusové body dávám za psy v příběhu.

Zpočátku mě kniha nechytala tak, jak jsem byla zvyklá z předchozích dílů, ale po několika stránkách se příběh rozjel a opět byl velmi napínavý až do konce. Nemůžu jinak, znovu dávám pět hvězd.
Je mi líto, že série tímto dílem skončila, pokračování bych si velmi užila.

Nemohu si pomoci, ale asi jsem si vybudovala další ze svých knižních závislostí. Tentokrát na knihách Nelsona DeMille.
Série o islámských teroristech, Johnu Coreym a jeho spolupracovnících, mě velice baví. Velmi oceňuji autorův specifický humor, dokonalý popis míst, kde se příběh odehrává i závěrečnou akci. V této knize byla prvotřídní.

Tohle je velice zvláštní kniha. Náhodou jsem ji našla v letní nabídce nakladatelství Grada, oslovila mě, a přesto, že podobné knihy často nečtu, koupila jsem si ji. A jsem ráda.
Příběh byl velice dojemný; Thibaultův způsob myšlení mi sice občas přišel trošku zvláštní, snad i absurdní, na druhou stranu se mi moc líbilo to, jak autorka popisovala Elsino vnímání zvuků převedených do barev a pocitů.
Dost mě zarazila chybějící 24. kapitola - Thibaultova část, zrovna velice napínavá (ta věc s jeho bratrem).
Doufala jsem také, že bude konec trochu víc rozvinutý a ráda bych si přečetla pokračování.
I přes tyto drobné nedostatky nemůžu jinak, než dát knize pět hvězdiček.

Pokračování druhého dílu série, které jsem četla v návaznosti na tento díl, mě nezklamalo. Napětí, vtip, sarkasmus, vše namícháno přesně tak, aby byl požitek z knihy co nejlepší.

Nemůžu než souhlasit s předchozími komentáři. Další skvělá kniha této série a množství stran opravdu vůbec nevadí. Skvělá honička za islámským teroristou.
Protože jsem sérii začala číst na přeskáčku, jsem ráda, že jsem se konečně dozvěděla jak a kdy se John a Kate seznámili.

Přestože od vydání této knihy uběhlo už hodně let, já jsem autora objevila teprve nyní. Mám za sebou dvě knihy z této série, kterou jsem začala číst čtvrtým dílem, a protože jsem z něj byla velice nadšená, pořídila jsem si i další díly.
Tato v pořadí třetí mnou přečtená kniha je pořádná bichlička, přesto se mi četla velice dobře, nenudila jsem se.
Jak je zřejmě u autora zvykem, příběh neoplývá nějakou extra velkou akcí, je to spíš klasická detektivka, což ale vůbec není na škodu, autor žánr ovládá mistrně. Jsem velmi spokojená.

S autorem jsem se seznámila čtvrtým dílem této série. Byl skvostný. Tento díl mě bavil o něco méně, přesto to byla kvalitní četba. Závěr mě překvapil.

Nejnovější kniha mého nejoblíbenějšího českého spisovatele opět nezklamala. Pokračování případů Velké Sovy, na které jsem se velice dlouho těšila, je tu a znovu je to paráda.
Příběh napínavý, vtipný a opět v něm měli zásadní roli psi.
Komisařčinu Buču jsem si velice oblíbila, potěšilo by mě, kdyby se objevila i v dalším pokračování. Nemůžu se dočkat a samozřejmě DOPORUČUJI!

Jsem nadšená. Touto knihou jsem se seznámila s od teď mou velice oblíbenou autorkou.
Perfektní psychodetektivka, zajímavé téma a aktuální dění v jednom (a navíc jako jedna kupodivu docela významná postava je pejsek).

Autorka mě velice potěšila i tím, že se nebála veřejně a přitom nenásilně do příběhu vložit i to, kdo nám teď "tam nahoře" (bohužel zase) šéfuje, aniž by dotyčného jmenovala. A dezolátům rupne cévka.
Navíc mi při čtení pořád naskakovala podobnost s knihami mého nejoblíbenějšího českého (tedy vlastně moravského) autora, Michala Sýkory.
A po dočtení knihy jsem se dozvěděla, že se dokonce znají. Náhoda? Nemyslím si. :-)
Jdu se poohlédnout po dalších autorčiných knihách. Tu Magnesii Literu nedostala jen tak pro nic za nic.

S touto autorkou to mám jako na houpačce. Přečetla jsem Volyňskou rapsodii, která mě vůbec nezaujala, s množstvím postav jsem nemohla navázat žádný vztah a vlastně jsem se těšila, až kniha skončí. Potom se ale ke mně dostal Maxl žhář a ten mě bavil od začátku až do konce a knihu jsem si opravdu velmi užila. I proto jsem neodolala a poslechla nejnovější audioknihu na ČRo.
Bohužel s touto knihou to bylo naprosto totožné, jak s výše uvedenou Rapsodií. Jako by to bylo pokračování, i když s někým jiným a jinde. Kniha mě opravdu vůbec nebavila.

Nezklamala ani třetí a (zatím) poslední kniha série o Sloan McPhersonové, dokonce se v ní na moment mihli i Theo s Jessicou (ale nijak podstatně, každopádně mě toto jemné propojení potěšilo).
Opět jsem se bavila po celou dobu čtení a vůbec by mi nevadilo, kdyby tyto knihy byly delší.
Celou sérii doporučuji!

Perfektní! Tento díl mě bavil ještě víc, než ten první, který dostal pět hvězdiček.
Už je jasné, že tato série se mi z autorových knih líbí naprosto nejvíc.

Začátek Mayneovy poslední série, kterou jsem ještě nečetla, mě příjemně překvapil.
Kniha ubíhala velmi rychle, téma bylo zajímavé, postavy sympatické a příběh napínavý.

Konečně jsem se dočkala další Mayneovy knihy, která se mi bez výhrad líbila celá a které můžu dát plný počet hvězd. (Jedinou další pětihvězdičkovou knihou byla Šelma, kterou jsem četla jako první.)
Začátek byl skvělý, napínavý a dokonale scifistický. (Neměl by autor začít psát plnotučnou vědeckou fantastiku? Já bych byla pro, jde mu to skvěle!)
Ve druhé třetině se kniha ze sci-fi roviny překlopila do klasické mayneovské detektivky, ale nevadilo mi to.
Bylo to fajn počtení!

Frankensteinovo monstrum v psím provedení. Přestože je tahle novelka stará sto a jeden rok, je velice aktuální. Reflektuje ruskou povahu, vtipně i děsivě zároveň.