Kavárnička v Kábulu

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Pět žen, pět různých příběhů – a středobodem jejich osudů je malá kavárna v centru Kábulu. Provozuje ji přátelská a veselá Američanka Sunny, která v Afghánistánu nalezne nový domov. Navazuje nová přátelství a snaží se porozumět lidem, jejichž jazyk, prostředí i zvyky jsou většině Zápaďanů neznámé. Postupně si díky svému laskavému srdci a své pohostinnosti získává respekt také u místních obyvatel. Stále si však není ochotna připustit, že země, která je její duši tak blízká, se dokáže tak nevybíravým způsobem chovat k ženám. Snad i proto pomáhá mladé afghánské dívce, kterou tíží tajemství, jež by mohlo obrátit životy všech vzhůru nohama. Deborah Rodriguezová přináší ve svém debutu jiný obraz Kábulu a jeho obyvatel, než jaký známe z televizních zpráv. Je to příběh o běžném životě běžných lidí, o nezištném přátelství a velké lásce, kterou máme často přímo pod nosem, aniž bychom si to uvědomovali....celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/24_/247542/big_kavarnicka-v-kabulu-IG7-247542.jpg 3.9416
Série:

Malá kavárnička v Kábulu 1.


Žánr:
Literatura světová, Romány

Vydáno: , Argo
Originální název:

The Little Coffee Shop of Kabul, 2011


více info...
Nahrávám...

Komentáře (101)

Kniha Kavárnička v Kábulu

biairicia
01.10.2022

Asi jsem bohužel měla větší očekávání. Za mě celkem vážné téma bráno hodně po povrchu. Děj je v celku pomalý a vlastně se v něm nic moc neděje. Trocha romantiky dala ději alespoň něco, ale měla jsem co dělat, abych dočetla. A vlastně jsem knihu četla strašně dlouho, protože se mi do ní tolik nechtělo.

vekkr
19.09.2022

Odkládám nedočteno.Nemám čas na to co mě úplně nebaví.


The_Kim
27.08.2022

Škoda že autorka nezůstala jen u jednoho příběhu, který by byl důkladněji popsán. Takhle to byla smršť prolínajících se situací a občas už jsem ani nevěděla kdo je kdo.

veriszv
20.08.2022

Přiznám se, že mi u této knížky pěkně lítala tepovka podle toho, jak moc jsem byla rozčilená z nespravedlnosti a krutosti tradic.
Příběh je to pomalý a zase tolik se tu neděje. Spíše je tu ukázán život žen v Afghánistánu jako takový.
Nicméně si myslím, že i přesto, že je tu ukázáno spoustu, tak to autorka pořád dost idealizovala a navíc naředila červenou knihovnou, což mi popravdě spíš překáželo.
Nakonec tedy z knihy moc nadšená nejsem a do volného pokračování, Návrat do Kavárničky v Kábulu, se určitě pouštět nebudu.
Pokud vám ale nevadí když autor klouže po povrchu palčivých témat a spíše vám předloží romantickou linku, tak je to kniha pro vás.

lenka9250
15.08.2022

Poslouchala jsem jako audioknihu. Fiktivní příběh, který s realitou tehdejších všedních dní asi moc společného neměl. Ale napsané je to hezky, stále se něco děje, v knížce je vývoj, jednotlivé postavy a vztahy mezi nimi hezky vylíčené. No když to člověk srovná s jinými, více dokumentárními knížkami, je to spíš taková červená knihovna...

janka2000
23.03.2022

Za mě byla kniha velmi uspokojující. Ukazuje Kábul a Afghánistán z pohledu každodenního žití a přitom zohledňuje to, že ho už netvoří jen Afghánistané. Velmi dobře a komplexně zobrazuje tuto oblast a všechny (skoro) její problematické oblasti. Ženy, ženy s dětmi bez muže, muži a zbraně, muži a náboženství, organizace, vzdělání, prodej lidí, sexuální otroctví, terorismus... Zajímavé čtení, které je fakt dobře napsané a dost poučné. Doporučuji.

Jirinamac
03.02.2022

Knížku jsem začala číst kvůli čtenářské výzvě, kde údajně postava z knihy pije kávu. Nevím, jestli někdo, kdo tu knihu doporučuje jí vůbec četl nebo usoudil podle názvu. O pití kávy tam nic není. Je to o smutném životě v Afghánistánu, ale mě to moc nebavilo. Sunny by ráda zachránila celý Afgánistán, ale toto fiktivní vyprávění příběhů mi přijde ještě až moc optimistické, ale je fakt, že od té doby, co byla knížka napsaná se toho moc změnilo k ještě horšímu.

Metla
23.01.2022

Afghánistán. Drsná země zmítaná válkami, sešněrovaná leckdy nepochopitelnými až krutými pravidly, které mohly působit normálně v temnotě středověku, nikoliv dnes. Nejpalčivěji se tato skutečnost promítá do životů žen, zredukovaných na vybavení domácnosti; řekněme na nepříliš ceněné, pohyblivé stoly, pečlivě skryté pod ubrusem. Spíše hůř, nábytku si pánové nevšímají, netlučou do něj z malicherných příčin. Práva místních obyvatelek se rovnají nule. Nechala ses znásilnit, děvko, ukamenujeme tě! Utekla jsi od manžela – tyrana, zneuctila jsi rodinu, chrstneme ti do tváře kyselinu! Naděje na zlepšení jsou s ohledem na aktuální vývoj v nedohlednu, import západní demokracie se opět nepovedl a operace Trvalá svoboda po dvaceti letech skončila staženými ocasy USA a spojeneckých armád. Talibán má volné pole působnosti, islámský fanatismus se rozjíždí na plné zásobníky.
To však autorka při psaní své kavárenské selanky, občas narušené teroristickým útokem, nemohla tušit. Snažila se svým románem upozornit na zoufalé postavení žen v afghánské společnosti, sílu sdělení bohužel hodně zředila přeslazenou růžovou knihovnou. V jedné věci má každopádně absolutní pravdu: změna v této zemi musí přijít zevnitř. Vnucování hodnot a pořádků zvenčí narazí do odmítavé zdi místní mentality. Dokud převažuje podpora primitivů se samopaly, nemají rozumní lidé šanci žít pokojně a svobodně.
Mých 60% berte s rezervou, nejsem romanticky založená.

V zaměstnání se s muslimy, včetně Afghánců, setkávám často. Vousatí pánové bývají hluční, ženy tiché. Některé jsou zahalené v pestřejších barvách a snaží se přátelsky pozdravit v češtině, jiné ze škvírky střílejí nepřátelskými pohledy a ve svých černých hábitech vyvolávají znepokojení – nepouštěla bych tento typ "Polednice" na dohled dětského oddělení. Zvláště v létě přemítám, co se jim asi honí pod nikáby a burkami, když nás vidí prostovlasé, v kraťasech, bez zábran hovořící s muži… Odsuzují evropskou nestydatost, nebo by si přály mít stejnou volnost?

P.S.: Kdo si knihu vybral do Čtenářské výzvy 2022 v očekávání, že postavy budou pít kafe, pak jsem na celou jednu zmínku skutečně narazila. Jinak se v kábulské kavárně imrvére srká čaj, víno a cola (holt americká majitelka).

1