slawa.cap přečtené 482

Sladká pomsta 2020, Jonas Jonasson

Poslouchal jsem jako audioknihu. Jonasson si jede svůj standard a neznat jeho ostatní knihy dal bych plný počet. Trochu nechápu chování Jenny, tak submisivní přece nikdo nemůže být. Navíc by přece nemohlo dojít k takové změně charakteru. Stejně tak nechápu chování Kevina (i když se to autor v průběhu snažil objasnit), Který puberťák by jen seděl doma a žral pizzu když nemá vlastně žádný dozor. A švédské školství asi nepotřebuje žádný kontakt s rodiči. Zato hlavní záporák Viktor se chová zásadově (sice má zvrhlé zásady, ale víceméně si za nimi stojí) a je odhodlán dosáhnout svých cílů. Africká linka mi dost evokovala filmy Bohové musejí být šílení. I přes několik tragických okamžiků jsem měl celou dobu radostný pocit nebýt několika neuvěřitelných náhod a situací vyhnaných dále než do absurdna určitě bych měl s poslechu ještě větší radost.... celý text

Záhada žlutého pokoje 1991, Gaston Leroux

Poslouchal jsem jako audio. Příběh inspiroval A. Christie k napsání Vraždy na golfovém hřišti. A to byl důvod proč jsem se do toho pustil. I když jsem bohužel inspiraci v zápletce nenašel, možná bych si měl golfové hřiště dát znovu... Příběh a vyšetřování byly zajímavé, zápletka zamotaná a rozuzlení možná trochu překvapující, i když pachatele jsem tipoval správně. Oproti Christie ale byly postavy takové nějaké ploché, jejich pozadí bylo vylíčeno dopodrobna, ale nedokázal jsem si k nim získat opravdový vztah. I tak jsem se asi s Rouletabillem nesetkal naposledy.... celý text

Lord Edgware umírá 2013, Agatha Christie

Poslouchal jsem jako audio. Už několikátá Agatha skoro v řadě a trochu jsem se nudil. Zápletka jako obvykle zamotaná a zdánlivě nerozluštitelná, plná falešných stop. Po úvodním seznámením s lordem Edgwarem jsem čekal nějakou perverzi a moje podezření se upínalo spíše k dceři. Ono nakonec i Poirot vlastně na případ nestačil, tak jak bych mohl čekat, že já to zvládnu. Ale u této knihy mi došlo jaký důraz autorka dává na třídní segregaci a všechny s nižších třídy bere téměř jako podřadné. Dosud mi to nějak nedocházelo, ale tady mi to nějak začalo vadit. A Hastings přes všechny své klady tady vystupoval jako idiot. Jeho postava je celkově dost nevyrovnaná. Na čas si dám pokoj, ale určitě se k Poirotovi vrátím.... celý text

Dům na úskalí 2005, Agatha Christie

Poslouchal jsem jako audio. Tady jde o vyšetřování téměř od první věty, žádné zdlouhavé popisování pozadí. Hned po hlavě do příběhu a ono se to všechno průběžně vyjasní. Pro mně mnohem příjemnější než zdlouhavý začátek "Modrého vlaku". Navíc skvělá zápletka a motiv. Jediná "náhoda" je vlastně jméno hlavní hrdinky. A ten herecký výkon, to by mohla Amber Heard závidět. I když jsem někde vzadu cítil nějaké podezření závěrem jsem byl zcela překvapen.... celý text

Puls 2006, Stephen King

Poslouchal jsem jako audioknihu. Jako obvykle u Kinga parádní příběh a psychologie postav. Tentokrát trochu v zombie hávu, i když po pár dnech už to vlastně zombie nejsou a o proti všem ostatním příběhům se bojí tmy :) Ději nemám co vytknout, na rozdíl od ostatních, to putování mně dost bavilo. Bohužel jako často, u autora, se ukazuje, že King umí perfektně rozehrát příběh, vymyslet svět a nějaká pravidla, ale bohužel koncovky mu moc nejdou. Důvody nevysvětlí a koncovku uspěchá. I když tady se mu úplný závěr povedl a zároveň si nechal otevřená vrátka. Stejně tak nechápu kde se bralo další a další jídlo a že naše parta měla vlastně neuvěřitelné štěstí. Čekal jsem že normálové mezi sebou budou často bojovat, jak je zvykem v ostatních postapo. Mimochodem byl Tom gay? Ze všech náznaků mi to tak přišlo. A byl bych moc zvědavý co by King vymyslel kdyby příběh tvořil dnes v době závislosti na smartphonech. Ale vlastně to ze sebe dělají lidé zombie sami od sebe, nepotřebují k tomu ani žádný puls. Tato Kingova vize konce světa se mi opravdu líbila, i když má na sobě poměrně dost much.... celý text

Já legenda 2008, Richard Matheson

Poslouchal jsme jako audio. Původně jsem myslel že kniha je jen Já legenda, další povídky mně dost překvapily. Vůbec jsem je nečekal a i když žádná z nich nedosahuje kvalit té titulní, a málo kdy jsem pochopil jejich pointu, všechny byly poměrně zajímavé.... celý text

Záhada Modrého vlaku 2009, Agatha Christie

Poslouchal jsem jako audio. Trochu slabší než ostatní Poirotova dobrodružství. Sám detektiv nastupuje na scénu poměrně pozdě a začátek vypadá jako podobná špionážní záležitost jako Velká čtyřka. Na Agathu trochu moc rozlehlé prostředí a velký rádius vyšetřování, pořád se cestuje mezi několika místy a vlastně by tento případ Poirot ani sám nevyřešil nebýt velké pomoci dvou zúčastněných dam. A stejně jako Kathrine i já jsem začal pachatele tušit někde v půlce příběhu a podobně jako Lennox jsem viděl několik děr v celkovém řešení případu. A to se mi nikdy nestává, přes veškeré přemýšlení bývám rozřešením zaskočen, ale tady jsem byl napřed i před samotným velkým detektivem.... celý text

Vraždy v ulici Morgue 2018, Edgar Allan Poe

Poslouchal jsem jako audio. Ke knize mně přivedl Clive Barker s povídkou Nové vraždy v ulici Morgue. Které je svým způsobem pokračováním. Díky tomu jsem bohužel znal rozuzlení celé zápletky. I přes to je kniha bravurně napsaná a je skoro zřejmé kde se v budoucnosti inspiroval Doyle při tvorbě nejlepšího detektiva všech dob. Po pravdě několikrát jsem na knihou měl pocit že opravdu čtu nějaký příběh Sherlocka Holmese.... celý text

Na cestě 2005, Jack Kerouac

Začal jsme poslouchat jako audioknihu, ale je dost zkrácená a tak po poslechu jsem se pustil i do čtení. Proč ve škole nikdy neřekli že je to plné chlastu, drog a sexu. Že tu nejde o cestopis ale o nekonečnou nespoutanou párty? Proč jsme na to musel přijít sám až skoro 20 let po tom co jsme to opravdu potřeboval číst? Bohužel to je asi taky největší problém knihy. Číst to ve 20 letech tak z toho bude modla. Dnes, když už to mám všechno za sebou, to vidím o dost střízlivěji. Taky vidím že Sal vzhlíží k největším ubožákovi v knížce a závěr samotný i když dost melancholický je vlastně happy end. Co mě na knížce trochu vytáčelo bylo vsouvání vzpomínek do děje, tak že Sal o tom mluví jako o samozřejmosti, i když o tom doteď nepadlo ani slovo. A dost mi vadil velký počet postav a to že každý věděl o každém i na druhém konci země. I když je knížka spíš o prožitku přišlo mi to takové plytké a trochu jalové. Ale je mi líto, že jsem to na střední nečetl. Budu se snažit aby moje děti neudělali stejnou chybu.... celý text

Velká čtyřka 2008, Agatha Christie

Poslouchal jsem jako audio. Nebudu tak přísný jako ostatní. Kniha má vlastně jedinou větší chybu a to je Poirot. Kdyby byl hrdina někdo jiný tak by si člověk řekl že jde o nějakou bondovku. I když skoro 30 let před Flemingem. Poirotovi ale tahle špionážní linka moc nesluší, navíc je příběh protkán spoustou zcela nesouvisející případů, které nakonec přecejen souvisí. A Hercule nějak nepochopitelně pozná kterého případu se ma chytnou a ani závěrečné osvětlení mi to všechno nevysvětlilo. Dost me bavila (a to bohužel nemyslím pozitivně) jeho schopnost mít na všechno nějaký přípravek který se zrovna hodil. Připomínala mi trochu seriál Sport Billy.... celý text

Druhá kniha krve 1997, Clive Barker

Poslouchal jsem jako audioknihu O fous lepší než první kniha. Ne obsahově, povídky v první knize měli lepší nápad, ale tato je lépe napsaná. U první knihy jsem se nudil a někdy i trochu ztrácel. Tady i celkem nezajímavé myšlenky měly lepší drajf a udrželi si mně celou dobu. Povídky jsou drastické a brutální, ale necítím z toho strach. Jiné jsou napěchované sexem, ale necítím z toho chtíč... Nakonec mi to ale nedalo nic co bych nějak více ocenil a s Bakerem asi nadobro končím.... celý text

Český ráj 2018, Jaroslav Rudiš

Poslouchal jsem jako audioknihu skvěle načtenou Petrem Čtvrtníčkem. Vůbec jsem nevěděl do čeho jdu, bez anotace jen se mi to dostalo do playlistu, hlavně díky všem které mám v oblíbených. A anotaci jsem samozřejmě nečetl. O to víc jsem byl potěšen. Takové tlachání o obyčejných věcech. Někdy veselé, někdy smutné často úplně zbytečné. Přestože to člověku vlastně nic nedá, dokáže to zlepšit náladu. Mám hroznou chuť si zajít do sauny.... celý text

Fiorella a dům ztracených duší 2016, Vlastimil Vondruška

Poslouchal jsem jako audioknihu. Jako obvykle úžasné dobrodružství. O dost dospělejší než předchozí díly. Už to není pátrání dětí, ale mladých dospělých se vším co k tomu patří, trochu jako Beverly Hills :) Možná trochu slabší detektivní zápletka, ale zato moc pěkně vystavěná. I když slabší, napětí je přítomné celou dobu a spiknutí se rozlézá do nejvyšších míst. Příběhy všech hrdinů o moc dospělejší a i chování čím dál méně cudné. Doufám, že přibude ještě nějaký díl.... celý text

Bratrstvo neohrožených 2010, Stephen Edward Ambrose

Poslouchal jsem jako audioknihu. Seriál znám a řadím ho mezi jeden z nejlepších počinů o druhé světové válce. Čekal jsem že kniha bude víc románová, podobně jako seriál, než jen přepis událostí. Stejně tak mi seriál přišel trochu rozvětvenější a některé situace v knize mi přišli trochu useknuté, třeba příběh medika Eugena, nebo Býkův útěk před tanky. Celkově se mi kniha moc líbila a je za ní spousta dřiny, jak od autora, tak i od hrdinů z roty E. Jediné co mi vadilo je až trochu přehnaný patriotismus přerůstající do patosu, se kterým se člověk může setkat asi jen u amerických autorů. Tím ovšem nechci nijak dehonestovat to co pro svět spojenci udělali.... celý text

Stín modrého býka 2001, Leonard Medek

Poslouchal jsem jako audioknihu. Pro mně dost složitá kniha. Hlavní "klaďas" dělá všechno naprosto špatně až se z něj stane vlastně záporák a arcihajzl. Hlavní záporák, kromě svých pochybných pohnutek se chová celkem slušně, o to víc vynikne jeho závěrečné svinstvo. Ostatní mužské postavy jsou většinou nemasné, neslané a každý má snad jen jednu scénu na výsluní, zbytek jsou jen šum na pozadí. No snad až na Warnheriho. Nakonec jediná sympatická mužská postava je Yvur, který zemře hned v prologu. Čest výjimkám, které jsem opomněl. Takže sympatie musím směřovat k ženám. Bohužel ty jsou upozaděny a dostávají mnohem méně prostoru než by si zasloužili. Obzvláště Mára, tak nějak jsem doufal v mnohem příjemnější vývoj její postavy. Na druhou stranu hlavně ona tady zastupuje fantasy prvek, což nás přivádí zpátky k tomu že mohla dostat více prostoru. Stejně tak Ronwain, která je asi jediná opravdu slušná postava a navíc jedna z mála která nahledí jen na svůj prospěch a pro mně asi jediná opravdu stěžejní postava díla, by si zasloužila mnohem větší prostor. Kniha je jednoznačně ojedinělá, komplexní příběh v našich lokalitách i když se značnou dávkou "exotiky". A to je zároveň kámen úrazu, pokud se člověk neorientuje v tomto údobí, nebude se orientovat ani v knize. Moc postav, moc národů, moc cizích slov, moc... Jazyk kterým je kniha psaná je příjemný a využívá spoustu dobových výrazu, přesto mi to nějak nesedělo k době kdy se příběh odehrává. Vyjadřování mi přišlo nějaké moderní. Audio načetl Jiří Pobuda, což je záruka kvality. A určitě se díky tomu zvedlo i mé hodnocení.... celý text

Hovno hoří 2005, Petr Šabach

Poslouchal jsem jako audioknihu. Neuvěřitelně jsem se bavil. Nebyly to žádné výbuchy smíchu, ale ustálený, trochu slaboduchý, úsměv. Obzvláště romská otázka se do tohoto výrazu nesmazatelně zapsala, protože všechno ostatní znám z Pelíšků a Pupenda. To ovšem není na škodu, memoáry jsou to skvělé. I vsuvky s rozhovorů s A. tomu přidávají šťávu. Je moc příjemné jak pozitivně dokáže Šabach psát i o takových věcech jako je vyhazov nebo rozvod. Jen by se mi víc líbil trochu konzistentnější děj. Stejně jako Metla trochu nadhodnocuji, protože tohle je minimálně na 80% né na modráka.... celý text

Zloděj času 2002, Terry Pratchett

Poslouchal jsem jako audioknihu. Musím říct že tato kniha je pro mně trochu zklamáním. Pokud je něco takového na Zeměploše možné. Chyba není u Pratchetta, ale spíš všude jinde: Já jsem se asi trochu moc těšil. A dost dlouhou dobu jsem měl mizernou náladu kterou jsem si touto knihou chtěl zlepšit. Jiřík nedokončil načtení knihy a já ji musel doposlouchat s jiným rétorem. V dětství jsem miloval filmy se shaoliny a tato kniha mi je dost evokovala. A navíc mám moc rád Smrtě a jeho vnučku. No a tady se to všechno prostě pochroumalo. Příběh je jako vždy skvělý, ale je to hlavně autorova vřelost co dělá tento svět tím čím je. A tady mi ta vřelost trochu chyběla, není to tak chladné jako Malí bohové, ale prostě jindy to umí líp. Navíc se mi vše zdálo takové nesouvislé podobně jako Barva kouzel a Lehké fantastično. Byl to takový mix, pro mně, nejslabších knih, ale výsledek je mnohem lepší než součet jednotlivých částí. Jak píšu nejspíš je chyba u mně a při příští konzumaci této knihy asi budu hodnotit kladněji.... celý text

Kříďák 2018, C. J. Tudor

Poslouchal jsem jako audioknihu. Obvykle tento žánr nevyhledávam, ale v poslední době jsem si zvykl na detektivky s dětmi v roli vyšetřovatelů. Tak jsem zkusil i toto. Kniha prologem dost šokuje, stejně tak kapitolou z pouti, zbytek je ovšem v dost jiném duchu a tak nějak mi to spolu moc neladilo. Poměrně se mi líbilo střídání dějových linek, ale přišlo mi trochu nekonzistentní. Jako kdyby někdy došlo k drobnému výpadku ve vyprávění. Výpadky má i hlavní hrdina, ty přičítám jeho nastávající nemoci, neboť zcela zjevné nevidí, na druhou stranu mu snadno dochází věci se kterými i Sherlock měl trochu potíže. Stejně tak pronese několik mouder ze kterých jsme vydedukoval že má ne jen alzheimera, ale že je i debil. Na učitele poměrně nevhodná kombinace. Nemůžu říct že to byla ztráta času. Já se zábavním skoro čímkoliv. Ale rozhodně mi to nic nedalo a k žánru mně to nijak nepřitáhlo.... celý text

Tajný deník Adriana Molea 2008, Sue Townsend

Poslouchal jsem jako audioknihu. Myslím že většina z nás měla v dospívání spoustu podobných zážitků a podobné pocity. Číst to před dvaceti lety, určitě by se mi to líbilo víc, teď to ve mně občas vyvolávalo pocit melancholie a někdy až beznaděje. Ale celkově mi to náladu spíš vylepšilo. A hlavní nedostatek je že jsem to četl až po Mladí v hajzlu se kterým jsem to v duchu pořád srovnával.... celý text

Rouhání 2009, Douglas Preston

Poslouchal jsem jako audioknihu. Ze začátku jsme měl pocit že se Preston snaží ze sebe udělat druhého Dana Browna. Závěr na celý příběh ale vrhl jiné světlo a pak zase ještě jiné... Víc než hlavní příběh mně zajímal Wymanův osobních život, celou dobu jsem mu neuvěřitelně fandil a i když to vypadalo nadějně dopadlo to jako vždycky. Trochu mi nešlo na rozum jak je možné odpojit veškeré zabezpečení a v útoku na základnu bylo tuze moc náhod a nějak moc odborníků. Stejně tak Bia jako jediný inteligentní policajt udělal řadu značně neinteligentních rozhodnutí. Asi zkusím ještě další díl, ale tento mně celkem zklamal. Rozhodně je to slabší než Údolí tyranosaura.... celý text