1. Domů
2. Autoři
3. Stephen Edward Ambrose
4. O autorovi

• O autorovi
• Knihy 7
• Bazar 4
• Životopis
• Citáty 2
• Diskuze

Nová kniha Stephen Edward Ambrose

Den D 6. 6. 1944 – Vrcholná bitva druhé světové války

Kompletní historie největší vojenské operace v dějinách – vylodění v Normandii Od autora bestselleru Bratrstvo neohrožených Legendární historik druhé světové v... detail knihy

Populární knihy

/ všech 7 knih

Nové komentáře u knih Stephen Edward Ambrose

Bratrstvo neohrožených

„Výborná kniha o Rotě E 506. pluku 101. výsadkové divize, která sleduje její cestu od výcviku až po konec války v Evropě. Přestože znám seriál, kniha mi nabídla mnohem víc detailů a především pohled na samotné vojáky, jejich vztahy, strach, odhodlání a fungování jednotky v boji. Při čtení jsem nemohl nepřemýšlet o kontrastu s tím, jak je v knize Drsní hrdinové popsáno rané SAS. Rota E pro mě představuje elitu jako systém. Výcvik, disciplína, jasné postupy, organizované velení a schopnost vysadit větší jednotku v týlu, bojovat a následně získaný prostor držet. Rané SAS je naopak elita jako autonomie. Malé skupiny, minimum podpory, improvizace, vlastní rozhodování a schopnost fungovat hluboko za nepřátelskými liniemi. Spíš skalpel než kladivo. Nevyhledávat boj, ale pokud možno ho obejít, splnit úkol a zmizet. A když už se boji nejde vyhnout, pak mít kolem sebe lidi, kterým můžete naprosto věřit. Ani jeden přístup není lepší. Každý je určený pro něco jiného. A právě tenhle kontrast mě na obou knihách hodně bavil. Bratrstvo neohrožených je ale především skvělý příběh skutečných lidí. Čtivé, působivé a místy až neuvěřitelné.“... celý text
— Geralt1989

---

Den D 6. 6. 1944 – Vrcholná bitva druhé světové války

„„Historie válek nezná podnik, který by byl co do šíře koncepce, velikosti měřítka a mistrovství provedení srovnatelný s tímto.“ (Josif Vissarionovič Stalin) O žádné jiné bitvě 2. světové války patrně nebylo napsáno tolik knih jako o operaci Overlord, jak znělo krycí označení pro vylodění spojeneckých vojsk v Normandii. Několik z nich mám ve své knihovně a často a rád se k nim vracím, neboť hrdinství vojáků v bojích na francouzských plážích je nejen obdivuhodné, ale i dojemné. Ti muži velmi dobře věděli, že na druhé straně Lamanšského průlivu mnozí z nich zahynou, přesto však neváhali splnit svou povinnost a obětovat se pro záchranu světa před hitlerovským fašismem. Určitou představu o tom, jak to v prvních okamžicích po vylodění vypadalo, si sice můžeme udělat např. na základě úvodních pasáží filmu Zachraňte vojína Ryana, ovšem skutečnost byla určitě ještě mnohem horší. Jestliže jsem se před chvílí zmínil, že o této válečné události jsem toho již přečetl hodně a mám tedy v tomto ohledu docela obstojné znalosti, nabízí se otázka, proč jsem si (a navíc v situaci, kdy jsem nepředpokládal, že bych se mohl dozvědět ještě něco nového) napsal do nakladatelství Jota o recenzní výtisk knihy Den D 6. 6. 1944. Odpověď je prostá – její autor Stephen E. Ambrose mne před časem fascinoval bestsellerem s názvem Bratrstvo neohrožených, v němž se prezentoval jako skvělý historik a navíc spisovatel s mistrným literárním stylem. Takže jsem byl zvědavý, zda podobně čtivé a napínavé to bude i tentokrát. A s potěšením mohu konstatovat, že moje očekávání byla nejen naplněna, ale v mnoha směrech i překonána! Je třeba říct, že samotný Den D měl svůj význam především v tom, že byl takříkajíc časovým předělem mezi „před“ a „po“. Představoval totiž na jedné straně konec nesmírně náročných příprav, které operaci Overlord předcházely a současně začátek otevření druhé fronty na evropském kontinentu. Jednalo se o první akci tohoto druhu v dějinách válek a podnik natolik riskantní, že jeho úspěch rozhodně nebyl a z povahy věci ani nemohl být zaručen. Útok z moře na mohutná německá opevnění se nemusel zdařit a s tímto katastrofickým scénářem bylo bohužel nutné počítat. Plán vylodění navíc komplikovaly dva determinující a neovlivnitelné faktory (počasí a čas), které jako by se proti invazním jednotkám záměrně spikly. 6. červen 1944 byl nejzazším termínem pro zahájení operace, takže vrchní velitel spojeneckých vojsk Dwight Eisenhower vydal rozkaz k útoku navzdory nepříznivým meteorologickým prognózám... Je evidentní, že dříve, než se pustil do psaní své knihy, vykonal Stephen E. Ambrose obrovskou badatelskou práci. Výsledkem je nejen monumentální publikace o 650 stranách, ale také (a především) její skvěle promyšlená faktografická a chronologická posloupnost. Řečeno jinak – americký historik se nezaměřuje pouze na čtenářsky atraktivní pasáže (boje na plážích, vzpomínky přeživších), ale patřičnou pozornost věnuje i zdánlivě méně významným, ve skutečnosti však zcela zásadním záležitostem, především tedy přípravným fázím operace. Kromě toho se velice dobře orientuje v tehdejších složitých a svým způsobem atypických mezinárodně politických poměrech, jimiž mám na mysli předevšm ambivalentní postoj sovětského diktátora Stalina k USA a z něho rezultující nedůvěru mezi státy protihitlerovské koalice. Při čtení knihy jsem si stále znovu uvědomoval, že vstup Spojených států do války znamenal definitivní konec Hitlerovým snům o světovládě, neboť obrovskámu ekonomickému potenciálu Ameriky nebylo fašistické Německu schopno vzdorovat. Před časem jsem četl knihu Richarda Rhodese Zrození atomové bomby a když jsem si dal věci do širších souvislostí, uvědomil jsem si, že největší vyloďovací operace v dějinách probíhala současně s gigantickým a logisticky a finančně nesmírně náročným projektem vývoje jaderné zbraně. Když k tomu připočteme boje v Pacifiku a v Itálii, pak USA fakticky vedly válku na čtyřech frontách současně... Kniha Den D 6. 6. 1944 rozšířila mé povědomí o operaci Overlord o velké množství pro mne dosud neznámých informací. Kdybych je zde měl všechny vypočítat, určitě by to přesáhlo obvyklou délku recenze, takže jsem se rozhodl pohovořit alespoň o několika z nich v naději, že tím poskytnu případným zájemcům o tuto publikaci dostatečnou představu o její výjimečnosti. Stephen E. Ambrose se např. velmi detailně rozepisuje o výběru nejvhodnějšho místa pro invazi. Dozvídáme se, že to bylo rozhodování neobyčejně komplikované, protože se vbrzku ukázalo, že ani jedna ze zamýšlených variant nesplňuje požadovaná kritéria. Nakonec bylo nutné zvolit takříkajíc nejlepší ze všech špatných řešení. To znamenalo mimo jiné prozkoumat zvolenou oblast za účelem zjištění, zda se pod písčitým povrchem nenacházejí rašeliniště, jež by znemožnila pohyb tanků a další těžké techniky. Toho bylo možné dosáhnout pouze analýzou průzkumných geologických vrtů, což zase předpokládalo podniknout tajnou misi na francouzské pláže, která se dala provést pouze o silvestrovské noci, když německé stráže oslavovaly příchod Nového roku... Velká pozornost je věnována i dezinformační kampani, jež měla za cíl přesvědčit protivníka, že k vylodění dojde v Calaiské úžině. Němci měli ovšem dokonale propracovanou špionážní síť a oklamat je bylo neobyčejně složité i proto, že za obranu Atlantického valu odpovídal Erwin Rommel, jeden z nejzkušenějších a nejinteligentnějších Hitlerových generálů. Nakonec se však přesto podařilo utajit skutečné záměry a skvěle využít momentu překvapení v prvních hodinách invaze, což významně přispělo ke zdaru operace. V knize mne rovněž zaujala psychologicky brilantní analýza morálního stavu spojeneckých armád. Je veřejným tajemstvím, že vzájemné vztahy mezi anglickými a americkými vojáky nebyly zdaleka idylické, spíše naopak. Poté, co na britské ostrovy začaly připlouvat obrovské masy mužů z druhé strany Atlantiku, propukaly mezi oběma tábory stále vyhrocenější třenice. Stephen E. Ambrose o těchto excesech mluví naprosto otevřeně a k“... celý text
— JanH

---

Bratrstvo neohrožených

„Do knihy jsem se pouštěla s určitým očekáváním, ale asi to možná byla chyba, protože knihu jsem opustila v polovině a nechala ji nedočtenou, resp. nedoposlouchanou (poslouchala jsem jako audioknihu). Přiznám se, že jsem bůh ví proč čekala beletristické zpracování tohoto příběhu, nikoliv spíše reportážní/dokumentární zpracování. Za to si ale mohu sama, neboť je to něco, co jsem si mohla sama zjistit předem - a neudělala to. Takže toto je chyba na mé straně, uznávám. Každopádně abych nezněla úplně kriticky - autorovi se nedá upřít jedna věc, a to že ten příběh se snaží sepsat poctivě, co nejdetailněji, s odkazem na svědectví, která získal. S tím, že uvádí, že některé věci se k němu nedostaly a nemohl tak některé věci ověřit - je tak ke čtenářům upřímný. Příběh sám o sobě je psaný vlastně poutavě, dá se říct, ale nese to prvky reportážního / dokumentárního stylu, takže je to více popisné, občas s detaily i techničtějšího rázu, psané spíše s odstupem než nějak emocionálně. Je to poznat, že to není beletrie. To samo o sobě není vůbec špatně - čtenář ale na to musí asi být v tom správném rozpoložení nebo s tím prostě počítat, aby to uměl řádně ocenit. Samo o sobě to vnímám jako plus, akorát subjektivně já na to nebyla připravená, takže mne to v moment poslechu neumělo tolik oslovit. Hvězdové hodnocení nedávám, neb jsem se dostala pouze cca do poloviny. Ale pokud vám dokumentární či reportážní literatury jsou blízké, určitě tohle mohu velice doporučit.“... celý text
— sgjoli

---

---

Bratrstvo neohrožených

„Kniha je velice surova a tezce se mi porovnava s uzasne natocenym serialem, jelikoz se mi pri cteni vybavuji zaryte sceny. Nevim jak by se mi cetla kdybych samotny serial nevidel, nicmene zachycuje valecne situace v presnem stavu. V jeden moment jste clovek, ktery si vykopal skvele hluboky prikop na ochranu pred minomety, v druhy moment vam padne granat primo do klina...“... celý text
— glombas

---

Bratrstvo neohrožených

„(audiokniha) Zajimavý mi přišel jen výcvik. Po vylodění už jsem poslouchal jen pár kapitol. Zato seriál měl tah na branku od začátku do konce.“
— m.zirhut