Sigurd_Lesandi přečtené 239

Vražedné sklony 2022, Cass Green (p)

Opravdu jsem doufal, že když jsem si po delší době vytáhl něco, co se neřadí do povinné četby, tak to bude dobrý. No, aspoň se ty negativní recenze píšou dobře. Ze začátku jsem měl dlouho problém si nějak uvědomit, o čem kniha vlastně bude, protože vám toho anotace moc neřekne. Nakonec se k tomu autorka dostala až za polovinou, kdy ovšem pořád nebylo úplně jasné, co je hlavní myšlenka. Největší kámen úrazu tu ovšem nastal u postav. V hlavní dějové linii sledujeme manželství Elliotta a Anyy a bože… Nevím, kde autorka Anyu vyhrabala, ale o tak příšerné, manipulativní a nevyrovnané osobě jsem ještě nečetl. Někdo by možná namítl, že to bylo v pořádku vzhledem k jejímu příběhu, ale i to by muselo mít nějakou hlavu a patu. Elliotta jsem měl zhruba od strany 35 chuť proliskat, protože aby si někdo nechal takovou potvorou dobrovolně ničit život, a pak se ve finále divil, to opravdu nešlo. O jeho intelektu nemám nejvyšší mínění. Pokud bych chtěl najít aspoň nějaké pozitivum, tak se kniha četla celkem dobře. Přinejmenším mi její čtení rychle odsýpalo. O konci se ani nemá cenu bavit, protože se jednalo o tak originální vyvrcholení zápletky jako například: ,, A postava se probudila a zjistila, že to byl jen sen. Tadaaaaa.‘‘ Takže k tomu asi tolik. Za mě katastrofa. Většinou říkám, že aspoň ten nápad byl dobrý, ale tady si ani po dočtení nejsem moc jistý, co ten nápad byl.... celý text

Bílá nemoc 1948, Karel Čapek

Drama od jednoho z našich nejvýznamnějších tvůrců. Už jsem se konečně odhodlal, abych si toto známé drama přečetl a jsem nad míru spokojený. Ačkoli je to drama, která se ne vždy čtou snadno, tak tady to bylo perfektní. Příběh byl svižný, krásně odsýpal a moc dobře se četl. Moc se mi líbilo, jak dal autor pohled do vyšších i nižších vrstev, takže můžete sledovat, jak danou situaci různě prožívají a jak moc velký vliv na to postavení má. Konec je perfektní. Jednak ho, pokud jste knihu nerozebírali ve škole, určitě neodhadnete, a k tomu to tak moc sedí do prostředí takové společnosti, která je řízená diktaturou. Pokud máte chuť na nějakou kvalitní a chytlavou jednohubku se skvělým příběhem, tak rozhodně neváhejte. Bílá nemoc za to určitě stojí.... celý text

Devatenáct set osmdesát čtyři 2020, George Orwell (p)

Jen když si projedete můj profil, musí vám být jasné, že jsem četl hodně knih s děsivou tématikou. Nikdy bych ale nevěřil, že mě nejvíc vyděsí dystopické sci-fi. Autor ve své knize vytvořil systém, o kterém vás bude děsit jen přemýšlet, natož o něm doopravdy číst. Ani po dočtení nechápu, jak se mohlo Orwellovi podařit vytvořit něco takového. Všechno je promyšlené do nejmenších detailů. Není zde nic, co by nedávalo smysl nebo bylo neúplné. Celý příběh provází ponurá a šedá atmosféra. Budete pozorovat, jak je hlavní postava spolu s ostatními sledována na každém kroku. Věčně odposlouchávána a musí žít v neustálém strachu. Umíte si představit, že by vás mohlo z historie vymazat hloupé mluvení ze spaní? Winstona si zaručeně dokážete oblíbit, a i přes tak nepříjemné čtení budete doufat v lepší zítřky. Příběh je samozřejmě vystavěn tak, aby čtenáři předal o daném světě co nejvíce informací, což určitě není pro každého. Mně to ale sedlo, a i když se místy jednalo o text jako z učebnice, tak byl stále napsán chytlavě. Konec mi vyrazil dech. V průběhu čtení mě napadlo několik možných způsobů, jak příběh ukončit, ale tohle mě nenapadlo. Bylo to těžké čtení, ale z druhé strany jsem si ho dokázal neskutečně užít. Určitě doporučuji každému.... celý text

Popravčí 2019, Chris Carter

Po poslechu prvního dílu jsem nemohl udělat jinak a hned jsem se pustil do pokračování. Jak už platilo u prví knihy, tak i tady jsou postavy naprosto perfektní. Hunter a Garcia jsou za mě naprosto skvělá dvojka, která se dobře doplňuje. Také jsem si oblíbil jejich novou šéfovou, která mě svými hláškami stále rozesmávala. Jde vidět, že si s nimi dává autor práci. Je pravda, že byl děj, a to hlavně ze začátku, pomalý. Dlouho se nic nedělo, protože se vyšetřovatelé neměli čeho chytit. Díky tomu, že jsem zvolil audioknihu, tak mi to ani nevadilo, ale je nutné s tím dopředu počítat. Potom ale děj nabere rychlý spád, který konec dobře vygradoval. Bohužel ke mně v závěru přišlo zklamání. Zaprvé nejsem úplně spokojený s tím, proč vrah začal jednat. Neříkám, že je to nelogické, ale spíš hrozná hloupost. Kdyby se v pár situacích zachoval jinak, mohlo to celé dopadnout odlišně. Hlavní problém mám ale se zakončením vedlejšího příběhu. Ten mě osobně hodně bavil, a proto mě taky zklamalo, že jeho závěr absolutně nedával smysl. Autor tady asi lehce zapomněl, jak příběh vystavěl na začátku. I přesto mě konec dokázal překvapit. Příběh jsem si, až na ony momenty na konci, opravdu užil. Určitě se zase brzy pustím do dalšího dílu.... celý text

Obraz Doriana Graye 1999, Oscar Wilde

Další dnes už kultovní klasika, která mě doteď míjela. No, aspoň k něčemu je ta maturita fakt dobrá. Příběh začíná dost poklidně, ale poté bez jediného varování přejde do velmi temného prostředí. Tento přechod mě překvapil jak svou rychlostí, tak podrobností, ale autor ho zpracoval naprosto perfektně. Bylo přesně vidět jednotlivé okamžiky, ve kterým se Dorianům nevinný charakter začal pomalu měnit. S ohledem na žánr je jasné, že tu bude hodně mouder a filosofický monologů. Sami víte, jak moc to mám v knihách rád. Tady jsem s tím mnohdy ale problém neměl, protože to vše do příběhu zapadalo. I tak to ale ne vždy bylo žádoucí, protože to příběh krapet zpomalovalo. To stejné platí o jedné posvátné kapitole, ve které nás Dorian seznamuje se vším svým majetkem. To krapet bolelo. Jakmile se však přes tuto kapitolu dostanete, tak příběh chytne velmi rychlý, a ještě temnější spád než doposud, a tady mě to začalo fakt bavit. Autor skvěle zachytil každé Dorianovo rozpoložení, a jak se jeho charakter stále ze dne na den měnil. Konec tomu nasadil korunu. Perfektní rozuzlení, které jsem nečekal. Určitě vám můžu tento román doporučit. Je pravda, že se chvilka trochu táhne, ale jakmile chytí spád, tak knihu až do konce nebudete chtít odložit.... celý text

Kytice 2014, Karel Jaromír Erben

Znamenitá mrtvola 2022, Agustina Bazterrica

Konečně se mohu i já vyjádřit k tomuto kontroverznímu kousku, který za krátkou dobu proletěl takřka celý Instagram. Co si budeme, jedná se o hodně neobvyklé téma, ale právě to většinu z nás nalákalo. Díky anotaci jsem se těšil především na život ve společnosti, která se závratně změnila. O tom kniha ale není. Většinu času budete trávit s hlavní postavou Marcosem, který pracuje na jatkách. Bude vám tedy nabídnut poměrně podrobný pohled do celé problematiky, a zde u mě také nastal první zádrhel. Vzhledem k tomu, že nám hlavní postava vypráví o době, kdy ještě pracovala na zvířecích jatkách, tak usuzuji, že doba, ve které se konzumují lidé, nemůže trvat úplně dlouho. A s ohledem na životní situaci Marcose jsem také přesvědčen, že rozhodně nebude nejstarší. Kniha ovšem téma zpracovává, jako by bylo nastoleno už po stovky let. Ať jsem se snažil sebevíc, tak mi to prostě nevychází. Co je ale pro knihu velkým plusem, je její čtivost. Je složena z krátkých kapitol, které se moc dobře četly a děj zároveň rychle odsýpal. Bohužel mě kniha ani jako celek úplně neuspokojila. I přes to, jak zajímavé téma si autorka zvolila a jak moc velký potenciál mohla kniha mít, autorka svůj nápad vložila do naprosto obyčejného příběhu, o kterém jsem četl už milionkrát. A bohužel, již několikrát zpracovaný příběh neutáhnete na hnusných detailech, když to jinak bude poměrně nuda. Jak říkám, nápad to je vskutku dobrý. Ovšem to u něj taky končí.... celý text

Volavka 2021, František Kozmon

Volavka je pokračování autorova románu Červ, který jsem přečetl letos na jaře. A jak červ, tak i volavka mě velmi překvapili, a to jen v dobrém. Autor ve své sérii zpracovává několik témat, o které v podobných knihách jen tak nezavadíte, a ať už se jedná o odvrácenou stranu nemocnic, nebezpečné sociální sítě atd. tak byla radost o tom číst. Postav tu není málo, ale všechny mi přirostli k srdci. Konečně se v nějaké sérii projevilo to, o čem mluvím pořád dokola u Marsonsové. Všechny postavy mají charakter, jsou promyšlené do nejmenších detailů, a hlavně si neustále procházejí jak pracovním, tak osobním vývojem. Některé budete milovat, jiné nesnášet a věřte mi, že se vaše názory budou postupně měnit. Toto se autorovo povedlo skvěle. Jak už jsem zmínil dříve, tak se tu zpracovává dost témat, což mě občas trochu vyděsí, protože jsem mnohokrát zažil, že si autor ukousl až moc velké sousto. Toto ovšem ten případ nebyl a všechno do sebe perfektně zapadlo. Konec mi jednoduše vyrazil dech. Vůbec jsem to nečekal, a přitom to dává tak dokonalý smysl! Zkrátka se jedná o perfektní díl skvělé série, kterou určitě mohu doporučit a moc se těším na nový díl.... celý text

Pýcha a předsudek 2008, Jane Austen

Jedna z dalších knih, do kterých jsem se pustil především kvůli maturitě a hned na začátku řeknu, že tady nejsem cílová skupina. Atmosféra luxusních panství, bohatých rodin a celkově historické doby z knihy přímo sálá. To se povedlo a bylo příjemné se do takového prostředí podívat. Bohužel jsem však u čtení, jako takového, trpěl, protože se mi kniha četla hrozně pomalu. Nevím, zda mi nesedl autorčin styl, překlad nebo jsem nezvolil nejlepší vydání, ale i když jsem se dostal k zajímavým pasážím, tak jsem se přes ně nemohl prokousat dál. S hlavní hrdinkou Elisabeth, druhou nejstarší z dcer Bennetových, to bylo také poměrně složité. Líbí se mi její vyobrazení jakožto dobové rebelky, která má plno vlastních názorů, nebojí se komukoliv cokoliv říct do očí a nedbá na tehdejší stereotypy jako ostatní. Z tohoto úhlu se povedla. Na druhou stranu se z ní za polovinou knihy stane zamilovaná puberťačka, a to byla pasáž, kterou jsem těžko rozdýchával. Zároveň mi příběh přišel v pár okamžicích neplynulý. Párkrát se mi stalo, především v jednom okamžiku ke konci knihy, že jsem byl zabraný do jedné dějové linie, v tom přišel střih, který mě přenesl do úplně jiné situace a na předešlou linii se na dlouho zcela zapomnělo. Jak říkám, nejsem tu cílová skupina a kniha se mi moc dobře nečetla, ale pokud hledáte prostě jen pomalý, příjemný, romantický příběh z historického prostředí, tak můžu Pýchu a předsudek určitě doporučit. Možná jí nám někdy v budoucnu druhou šanci s jiným vydáním.... celý text

Lakomec 2008, Molière (p)

Alchymista 2005, Paulo Coelho

K Alchymistovi jsem se dostal díky povinné četby a jsem rád, že jsem se do něj pustil. Jedná se o knihu plnou všemožných mouder a filosofických myšlenek. Ty jsou postaveny na první místo a příběh následuje až za nimi. I tak jsem si ho ale dokázal užít. Šel jsem do toho s tím, že budu číst pohádku plnou různých myšlenek a nemohl jsem udělat lépe. I když se jedná o knihu úplně mimo mou komfortní zónu, tak jsem si její čtení dokázal užít. Příběh příjemně plynul, a ačkoliv nemám rád knihy naplněné různými citáty a moudrostmi světa, tak mi to tu vůbec nevadilo. Vše krásně zapadalo a spíše to celý dojem z knihy více vyzdvihovalo. Ke konci se objevila jedna pasáž, kdy to za mě trochu upadlo a děj se začal moct vléct. Z knihy se stalo přesně to, co moc nemusím. Naštěstí to ale trvalo jenom pár stran, a pak jsem si mohl příběh zase užívat. Konec mě překvapil, pobavil, a dal mi všechno, co jsem požadoval. S knihou jsem moc spokojený. Užil jsem si ji jako krásnou pohádku s ojedinělými myšlenkami. Určitě můžu všem doporučit a obzvláště těm, kteří mají v povinné četbě ještě volné místo.... celý text

Ostře sledované vlaky 2000, Bohumil Hrabal

Uff, toto bylo opravdu náročné čtení. Rád bych se vyjádřil k příběhu, ale ono to popravdě moc nejde, protože v knize téměř žádný příběh není. Celou dobu máte pocit, že čtete jedno velké nic a v ději se ani nedokážete zorientovat. Až tak moc to bylo zmatené. Autor s psaním různě experimentoval, čímž pro mě vše jen zhoršil. Kniha má strašně dlouhé souvětí s notným využitím asyndetonu, a to především spojky a, na kterou jsem po těchto 76 stranách alergický. Na začátku jste v hozeni do shluku naprosto nesmyslných informací, a když máte konečně pocit, že se chytáte, tak vás autor na dalším odstavci vhodí někam úplně jinam a většinou vás na to ani nijak neupozorní. Je pravda, že jsem nad bodovým hodnocením chvilku přemýšlel, protože jsem si nebyl jist, jestli to bylo tak hrozné, abych udělil jen jeden bod. Pak jsem ale došel k závěru, že jediné dobré bylo, že se jedná o opravdu krátkou knihu, za což ten bod navíc opravdu nedám. Určitě je možné, že si kniha své příznivce najde, protože má velmi osobitý styl, který si můžete zamilovat nebo ho nenávidět. Je asi jasné, do jaké kategorie spadám já.... celý text

Vražedný rozsudek 2020, Andreas Gruber

Vražedná lhůta, první díl ze série, se minulý rok objevil na seznamu nejlepších knih a u tohoto pokračovaní to letos nebude jinak. Kniha má poměrně pomalejší začátek, na což je potřeba se připravit, ale i pomalejší pasáže jsou psány chytlavě a mě moc bavily. Za polovinou kniha plynule přejde do nezastavitelné akce plné zvratů, která vás nenechá ji odložit. Opět je kniha vyprávěna ze dvou pohledů, jednu část nám vypráví Sabina a druhou dětská psycholožka Melanie, která pracuje na případu unesené Kláry. Kapitoly se pravidelně střídají a chvilku jsem byl bezradný, zda spolu souvisejí, nebo se tentokrát jedná o dva odlišné případy. Nakonec dostalo vše takový smysl, že mě to vyhodilo z křesla. Sabina i Sneider jsou prototypy postav přesně pro mě. Mladá, drzá vyšetřovatelka, která se nezastaví před ničím a postarší cynik, který nesnáší lidi. Perfektní kombinace. Konce mi vyrazil dech. Bylo několik okamžiků, kdy jsem si myslel, že už mě autor nemůže ničím víc překvapit, že už stačilo, ale dokázal mi, že má nespočet nápadů, které hodlá využít. Občas se stane, že pokud má autor hodně nápadů, tak je kniha až moc překombinovaná, tady to naštěstí nebyl ten případ a vše do sebe zapadalo. Jedna z nejlepších knih za tento rok, která předčila už tak výborný první díl.... celý text

Kdo maže, ten jede 2019, Marie Rejfová

S Josefínou jsem měl první zkušenost letos na jaře a ihned mě uchvátila její svérázná a zábavná osobnost a odlehčení celého příběhu. Jako předešlé díly, tak i tento se stále veze na příjemné vlně detektivní komedie. Hned na začátku jste vhozeni do prostředí mlýna, kde se celý příběh odehrával, a kde se taky pohybuje hodně postav. Tady jsem se místy začal trochu ztrácet. Hodně jmen, hodně příjmení a všichni se pořád pohybovali tak rychle, že bylo náročné, ujasnit si, kdo je kdo. Nakonec jsem se nějak chytl, ale hned to tedy nebylo. V příběhu mi oproti minulým dílům taky něco chybělo. Pořád to byla fajn oddechovka, ale celé to působilo krapet zpomaleně. Je jasné, že za to zčásti může i prostředí, které nedávalo tolik možností, ale místy se až moc určité motivy opakovali a bylo vidět, že autorce poměrně rychle došly nápady. Konec byl fajn. Nechci tvrdit, že to bylo něco světoborného, ale k celkovému vystavění knihy se to hodilo a já osobně to neodhadl. Suma sumárum mohu říct, že pokud hledáte nějaké oddechové čtení či poslech, tak vám i tento díl mohu doporučit, ovšem oproti minulým dílům, a i detektivkám takovým, je to slabší.... celý text

Sběratel hvězd 2 2022, Sophie Schönhammer

Tak takovým rychlíkem jsem dlouho nejel. Příběh, který by potřeboval tak několik dílů, aby se dal pochopit, byl narván do dvou, a já se ptám proč? Postavy byly vskutku fascinující. S Fynnem se na začátku rozejde přítelkyně, protože má pocit, že ho zajímají jiné věci, tak si Fynn řekne: ,,Ajo, jsem na kluky, ok, díky, že jsi mi to řekla.‘‘ Z vlastní zkušenosti můžu říct, že takhle to moc nefunguje. Niko by možná i nějakou hloubku měl, ale vše bylo tak rychlé, že to působilo pouze uměle. Abych jenom nekřivdil, tak nápady má série dobré, ale tohle vše se mělo odehrát minimálně v 10 dílech, a ne ve dvou. Takhle to spíše působí, jako klasická wattpad manga. Dokonce ani manga jako taková nebylo dobře zpracovaná. Jak se může stát, že je na straně záběr na telefon, kde jsou nějaké zprávy, které si potřebujete přečíst, ale je přes ně jiná bublina, takže to nejde? Nebo jak je možné, že někdy bylo písmo přes půlku strany a jindy jsem zase potřeboval lupu? Za mě bohužel opravdu ne. Slabé postavy i příběh. Potenciál by to mělo, ale tam to končí.... celý text

Sběratel hvězd 1 2022, Sophie Schönhammer

Tak takovým rychlíkem jsem dlouho nejel. Příběh, který by potřeboval tak několik dílů, aby se dal pochopit, byl narván do dvou, a já se ptám proč? Postavy byly vskutku fascinující. S Fynnem se na začátku rozejde přítelkyně, protože má pocit, že ho zajímají jiné věci, tak si Fynn řekne: ,,Ajo, jsem na kluky, ok, díky, že jsi mi to řekla.‘‘ Z vlastní zkušenosti můžu říct, že takhle to moc nefunguje. Niko by možná i nějakou hloubku měl, ale vše bylo tak rychlé, že to působilo pouze uměle. Abych jenom nekřivdil, tak nápady má série dobré, ale tohle vše se mělo odehrát minimálně v 10 dílech, a ne ve dvou. Takhle to spíše působí, jako klasická wattpad manga. Dokonce ani manga jako taková nebylo dobře zpracovaná. Jak se může stát, že je na straně záběr na telefon, kde jsou nějaké zprávy, které si potřebujete přečíst, ale je přes ně jiná bublina, takže to nejde? Nebo jak je možné, že někdy bylo písmo přes půlku strany a jindy jsem zase potřeboval lupu? Za mě bohužel opravdu ne. Slabé postavy i příběh. Potenciál by to mělo, ale tam to končí.... celý text

10 pravd a spousta odvahy 2021, Ashley Elston

Od autorky jsem minulé Vánoce četl 10 Rande naslepo, a ačkoliv se také jedná o Contemporary, kterým moc neholduju, tak mě kniha příjemně překvapila, ale tady už tak spokojený nejsem. Narovinu, už od 10. strany jsem přesně věděl, jakým směrem bude romantická linka v této knize směřovat. To ale ani nebyl problém, s tím u klasických romantických příběhů i počítám. Problém byl s tím, jak tu byla romantika vystavěná. Nenazval bych to přímo hate to love, ale něco na tento způsob to, řekněme, bylo. Postavy mezi sebou měly několik neshod z minulosti a přítomnosti, o kterých sice nemluvily, ale bylo jasné, že je budou muset nějak vyřešit. To se ale v knize nikde nestalo, a já se tak musím ptát, zda má jejich vztah s takovou vůbec šanci. Oliviin charakter mě taky zklamal. Je vykreslována jako ta nejchytřejší, nejzodpovědnější, nejúžasnější v okolí apod. Ale narovinu, takoví přešlap, který ona provedla, může udělat opravdu jen idiot. Nevím, co je větší základ, než si přečíst info o předmětu a pohlídat si docházku. Jak s takovým přístupem mohla střední vychodit? Dostala ovšem druhou šanci, kterou ani dostat nemusela, takže by člověk očekával, že zatne zuby a udělá první poslední. Jenže omyl, kdykoliv je možnost, pokusí se Olivie ze všeho vyvléct. Konec mě taky bohužel neuchvátil, měl docela potenciál a těšil jsem se, že vše nedopadne klasickým happyendem, ale nakonec se vše jako lusknutím prstu vyřešilo. Pokud máte chuť na oddechovku s příjemným humorem a od které nic většího nechcete, tak dobré, ale jinak pro mě toto bylo spíše šlápnutí vedle.... celý text

Fáma 2020, Lesley Kara

Před zhruba rokem tato kniha obletěla takřka celý Instagram, a i mě poměrně zaujala. Bohužel po dočtení nesdílím stejné nadšení jako spousta ostatních čtenářů. Příběh začíná ve chvíli, co se hlavní postava Joanna u místní základní školy dozvídá onen drb a už tady pro mě nastal první problém. Joanna se tuto fámu dozví opravdu jako náhodný drb. Přirovnal bych to k situaci, kdy by jí ona matka řekla, že v tomto místě údajně žije magický jednorožec. Prostě úplně náhodný drb, který si někdo mohl právě vymyslet. Co myslíte, že Joanna udělala? Ne, nenechala to být a zapomněla na to. Ona si sedla k počítači, začala o tom hledat všechny možné informace, hledat, kdo z městečka by to mohl být a už měla pocit, že je její syn v ohrožení života. To mi nepřijde moc adekvátní chování. Až na straně 150 se objevil první logický důvod, proč začít vyšilovat. Nehledě na to, jak moc hloupá a naivní Joanna byla. Hned v okamžiku, co se fámu dozví, začne prakticky všechny podezřívat a bát se o své bezpečí a bezpečí syna. Myslím, že logické by tedy bylo už se drbu nijak nevěnovat. Ona ho místo toho roznese úplně všude, kde může. A toto se opakovalo celou knihu dokola. Samotné odhalení vražedkyně dětí mě naprosto zklamalo. Bylo to tak moc nelogické, přitažené za vlasy a jen to potvrdilo, jak moc hloupá hlavní hrdinka je. I kdybych chtěl, tak nemůžu uvěřit, že by se tohle mohlo stát, aniž by si někdo v roli hlavní hrdinky něčeho zvláštního nevšiml. Závěr příběhu nebyl vyloženě špatný, ale nic, což už bych nečetl dvacetkrát to taky nebylo. Osobně moc nerozumím nadšení okolo této knihy a sám za sebe ji doporučit nemohu.... celý text

Dvojitý kříž 2013, Chris Carter

Dlouho jsem této úspěšné sérii odolával a teď po dočtení nechápu, proč jsem se do ní pustil teprve nyní. Jedna z věcí, která mě na této sérii vždy lákala, byla ta, že by v každém díle měla být možnost odhalit vraha ještě před tím, než vám to vyzradí sám autor. Nechápu jak, ale povedlo se mi to díky mé oblíbené taktice – je to ten nejvíc normální a nejméně podezřelý. Ale ani to mi nezabránilo si příběh maximálně užít. Naopak to vše jen příjemně okořenilo. Hunter i Garcia jsou perfektní dvojka. Hunter je velice chytrý, rozvážný a málo co ho dokáže překvapit, a pak je tu nováček Garcia, který by se do všeho nejraději pustil po hlavě. Tato kombinace profesionála a začátečníka v oboru mě bavila. Nejvíce mě ale na celé knize zaujala míra, do jaké byl celý příběh propracovaný. Všechno mělo hlavu a patu, nic se nedělo jen protože proč ne a mělo své opodstatnění. Místo toho, aby vám tu vrah vyzradil celý svůj plán, aby se mohl hezky pochlubit jaký to je šikula, tu je jasně odůvodněno, proč a jak ke všemu došlo. O zvraty tu samozřejmě nouze nebyla a pár mi jich dokázalo solidně vyrazit dech. Ve chvíli, co máte pocit, že už chápete, jakým způsobem se celý případ vyvíjí, vám tam autor hodí vidle. Lituju, že jsem se do série nepustil už dávno. Každopádně se moc těším, až se vrhnu na pokračování.... celý text

Spirála 2021, Džundži Itó

Itó patří k mým nejoblíbenějším hororovým autorům, a tady se to opět potvrdilo. Jeden příběh je tu vyprávěný v celkem 18 povídkách, které vás se stále stejnými postavami celou problematikou spirál provázejí. A i když nejsem největším fanouškem povídek, tak díky tomu, že se tu všechny spojovaly do jednoho soustavného příběhu, tak mi to vůbec nevadilo. Hlavní hrdinku Kirie jsem si oblíbil. Snažila se bojovat až do posledního dechu a ochránit všechny své nejbližší. Jediný problém s ní spojený je, že mi přišla místy nesmrtelná. Několikrát se ocitla v naprosto bezvýchodných situacích, ze kterých vždy vyvázla skvělou náhodou nebo díky jiné postavě. Motiv spirál mně přijde výborný. Na a to, jak těžce uchopitelné téma to podle mě je, se autorovy všechny povídky opravdu povedly. Až do čtení mangy mě nikdy nenapadlo, kolik věcí kolem nás může obsahovat spirálu. Není tu jediná zlá povídka, všechny jsou zcela originální, děsivé a opravdu hodně chytlavé. Nevím, kam autor na takové nápady chodí, ale chci toho rozhodně víc! Pro všechny nadšence do hororů můžu rozhodně doporučit.... celý text