Sigurd_Lesandi přečtené 241

Djatlovova expedice: Nová odhalení 2022, Martin Lavay

Příběh Djatlovovy expedice patří k mým nejoblíbenějším záhadám už od doby, co si pamatuji. Vždy jsem chtěl o zdánlivě neřešitelném případu vědět co nejvíc, takže jsem jak autorovu prvotinu, tak i toto pokračování velmi uvítal. První část knihy se věnuje nově otevřenému vyšetřování a záhadě, která se line kolem jednoho účastníka expedice. To bylo super, protože se o této záhadné postavě mluví jen málo, i když je kolem ní spoustu nejasností. Autor také nastíní několik nových teorií, ke kterým následně předloží všechna pro a proti. I když se kniha už nečetla tak dobře, jako první díl ze série, tak mě to do tohoto okamžiku stále bavilo. Zlom přišel zhruba za polovinou, kdy jsem měl pocit, že autor vůbec neví, o čem má psát. Chápu, že se snažil představit vše nové, co s případem nějak souvisí, ale mnohdy věnoval spoustu času naprosto nepotřebným faktům, které pak stejně smetl ze stolu jako nesmyslné, a nevěnoval se tak mnohem zajímavějším věcem. Fanouškům případu mohu knihu doporučit, ale je nutno knihu brát čistě jako studijní text. Myslím, že kdyby se o některé nepotřebné informace zkrátila a klidně vyšla v kratší verzi, bylo by to o něco lepší.... celý text

Kdo jinému jámu kopá 2017, Marie Rejfová

Kdo jinému jámu kopá je mé první setkání s autorkou a hned po tomto poslechu se chystám na pokračování. Jedná se o moc dobře namluvenou audioknihu se spoustou humoru a detektivní zápletkou, u které si skvěle odpočinete. Nehledejte tu nic závratného, o žádné mistrovské dílo se nejedná, ale pokud hledáte něco příjemného, pro začátek jara, tak neváhejte. Josefína se rychle stala mojí oblíbenou postavou, má charakter, prochází si stále vývojem a oplývá humorem, který ji po celou dobu příběhu neopustil. Autorce se povedlo zachytit atmosféru ospalého městečka, která mně osobně není vůbec cizí, což byl také jeden z důvodů, proč jsem se u audioknihy, tak nasmál. Ani detektivní část nepokulhávala. Autorka měla nápad, který dobře zpracovala a v příběhu vám poskytne několik nečekaných zvratů, které vám solidně zamotají hlavu. Konec by si zasloužil o tročku více péče. Neuškodilo by ho více vystupňovat a krapet více prodloužit závěr, jak to s Josefínou, bylo po uzavření případu dál. Ale vím, že to je nastíněno v dalších dílech. Jako odpočinkovou audioknihu musím určitě doporučit a těším se na další díly.... celý text

Na špatném místě 2020, Joy Fielding

Tohle byla po dlouhé době pořádná jízda. I když se děj orientuje kolem čtyř postav, tak je kniha zpracovaná tak dobře, že jsem se v ní ani chvilku neztrácel. Jména jsou zapamatovatelná, každá postava je jiná, originální a má svůj vlastní způsob myšlení. Četla se skvěle. Děj byl chytlavý a přečtete ji jedním dechem. Skrze kapitoly nahlédnete do čtyř různých životů. Tady se mi moc líbilo, jak to bylo různorodé. Mladá Joan se strachuje o zdraví matky a hledání práce, Chloe žije v neharmonickém manželství, postarší Joan po smrti manžela začíná znovu myslet na lásku a závistivá Heather se stará jen o sebe. Každý příběh byl zajímavý a u každé jednotlivé postavy mě zajímalo, jak to s ní dopadne. Některé kapitoly vám také nastíní smýšlení útočníka, což bylo nejen osvěžující, ale zároveň moc dobře zpracované. Kapitoly nebyly zbytečně dlouhé, a příběh tak rychle plynul. Konec všemu nasadil korunu. Poslední dobou se mi stává, že i přes dobré příběhy nejsou konce nic extra, ale tady se to autorce povedlo. V posledních stranách převažuje napětí a závěr samotný byl perfektně vystupňovaný. Rozhodně se kniha řadí k těm nejlepším, co jsem zatím četl. Můžu všemi deseti doporučit.... celý text

Kluci ze hřbitova 2022, Aiden Thomas

Jakkoliv zněl tento příběh zajímavě, neubránil se několika chybám. Hned na začátku vás uvítá velká dávka španělštiny, až jsem měl pocit, že jsem si asi omylem nekoupil český překlad. Pár slov by nevadilo, ale když je polovina každé stránky v pro mě neznámém jazyce, tak je čtení dost obtížné. Postupně se to ale vytratilo a zhruba od polovina se kniha četla dobře. Atmosféra byla vykreslena dobře, ale trošku mě mrzí, že není kniha o něco delší a neobsahuje více popisů, protože obsahuje nevšední prostředí, o kterém bych si rád přečetl víc. I když mě postavy bavily a byl na nich odveden kus práce, tak pro mě příběh od poloviny dál nějak ztratil smysl. Přišlo mi, že se přestal vyvíjet a jen se točí v kruhu, aby měl více stran. Kdyby se v tomto radši o 100 stran zkrátil, a bylo tak více času vloženo do popisů, bylo by to lepší. Největší problém mám ale s koncem. Na začátku je vám jasně řečeno, jak svět v knize funguje, dozvíte se, co je možné a co už ne a postavy tyto pravidla několikrát během děje opakovaly. Z tohoto důvodu nechápu, proč konec všechna tato pravidla smetl ze stolu. Kdyby tam aspoň byl nějaký logický důvod, tak neřeknu, ale všechna logika šla stranou, protože hlavní postavy si řekly: proč ne? I když byl příběh zpočátku zajímavý a postavy se povedly, tak mě to postupně přestalo bavit a nelogický konec tomu nasadil korunu. Já bohužel doporučit nemůžu.... celý text

Duchové rodiny Folcroftů 2020, Darcy Coates

Duchové rodiny Folcroftů byli moje první setkání s Darcy Coates a už vím, že byla chyba její knihy tak dlouho odkládat. Jako první musím říct, že kniha je moc dobře napsaná. Většinou mi chvilku trvá, než se do příběhu začtu, ale tady mě styl autorčina psaní chytl a už nepustil. Dokázal jsem tak celý příběh přečíst jedním dechem. Postavy měly charakter, byly uvěřitelné a procházeli si celou dobu vývojem. Krásně zapadli do celého příběhu. Vyhly se klasickým hororovým nelogičnostem a z rozumu taky něco málo pobrali. V principu se nejedná o nic nového. Kniha ovšem poslouží jako perfektní oddechovka. Nehraje si na nic velikého a jde vidět, že autorka píše hlavně proto, že ji to baví, což na celé knize bylo znát. Konec byl nečekaný. Párkrát už jsem podobný nápad četl, ale zpracování tu bylo originální díky čemuž mě vůbec nezklamal. Pokud hledáte něco jen tak na odlehčení v tomto nepříjemném čase, tak vám autorčinu knihu mohu vřele doporučit. Těším se na její další příběhy.... celý text

Ani mrtvá, ani živá 2021, Ursula Poznanski

Kniha Ani mrtvá, ani živá je přesný prototyp toho, co se stane, když autorka vymyslí skvělý námět, který nedovede zpracovat. Kladnou stránkou hlavní postavy bylo, že uměla používat svou hlavu. Snažila se i přes všechny překážky vymyslet cestu, jak dosáhnout svého cíle. Její hlavní charakterový rys je, že má z někoho nebo z něčeho panický strach. To je prakticky vše, co se o ní během čtení dozvíme. Zpočátku mě to dost bavilo, protože jsem něco takového v knize ještě neviděl. Problém nastal, když jsem se blížil ke konci a stále se nic nového nedozvěděl. Ani konec nepomohl a důvod strachu hlavní postavy je mi pořád záhadou. Zpracování na mě působilo dost jednoduše. S výjimkou strachu hlavní postavy se o nic nového v tomto žánru nejedná, právě naopak. Konec taky nedostal moc péče. Odhalení záporné postavy nebylo žádným překvapením. Jasnější to už být nemohlo. Pár překvapení tam sice bylo, ale z velké části jsem zvraty dokázal odhadnout. Je to opravdu škoda. Ten nápad je dobrý, ale zpracování vše zkazilo. Kdyby si autorka vše lépe promyslela, mohlo to být o něčem úplně jiném. Vím, že se už chystá druhý díl, kde se pravděpodobně hodně věcí osvětlí, ale tady mi to prostě chybělo.... celý text

Tatér z Osvětimi 2018, Heather Morris

Tatér z Osvětimi je už od svého vydání považován jako jedna z nejlepších knih o tomto těžkém tématu, což nakonec nalákalo k přečtení i mě. Nejprve musím říct, že už od prvních stran bylo vidět, že si autorka dala s příběhem práci. Příběh působil kvalitně a četl se dobře. Život v koncentračním táboře je tu nastíněn z krapet jiného úhlu, než jsem byl doteď zvyklý a bylo to dost osvěžující. Hlavní postava Lale skvěle ztvárnil osobu, které se vše kolem příčí, ale ví, že pokud chce žít, musí být zticha. Autorka se k celé knize postavila s trošku nezúčastněným způsobem, díky čemuž vystihla ponurou a těžkou atmosféru celého místa. Zároveň ukáže všechny stavy, kterými si mnohé oběti Holokaustu museli projít. Nejedna scéna vás pořádně zasáhne. Kde však bylo potřeba krapet přidat, jsou postavy. My se o nich prakticky nic osobního nedozvíme, a tak bylo těžké si s nimi vytvořit nějaký vztah. Nakonec to nějak šlo a hlavní postavu jsem měl rád a doufal jsem, že vše dobře dopadne, jenže co si budeme, tomu taky dost pomohlo prostředí, které vás nutí postavám fandit. Zároveň tu autorka nic zbytečně neprotahovala a dala knize poměrně rychlý spád, díky čemuž se mi četla opravdu rychle. Jakožto někdo, kdo za sebou nemá příliš knih s touto tématikou, mohu tatéra určitě doporučit a těším se, až si přečtu pokračovaní.... celý text

Supernova 2020, Marissa Meyer
odpad!

Renegáti byla první série, kterou jsme se sestrou četli spolu a nemohli jsme si vybrat hůř. Kompletní recenze by vydala za celou knihu, a tak tady shrnu jen to hlavní. Nepropracovanost postav mě doháněla k pláči. Když chce autorka jednu postavu založit na tom, že nesnáší renegáty, měla by je opravdu nenávidět. Jenže to Nova ne. Celou sérii bylo vidět, že jí Renegáti vlastně vůbec nevadí, jen k nim cítí zášť, protože je obviňuje za smrt rodičů (což vůbec nebyla chyba renegátů). Kdyby její rodina žila, tak bude Nova s nadšením stát v čele Renegátů. Zprvu se zdálo, že jediné postavy se špetkou charakteru budou anarchisti. Bohužel i z nich udělala autorka karikatury padouchů, které jsou zlé, protože jsou zlé a chovají se tak, jak se zlí lidé přece chovají… O nelogičnosti světa bych mohl vydat druhou knihu. Nápad to nebyl špatný, ale autorka si vše vycucala na místě z pera a vůbec nehleděla na to, zda tu bude dohromady dávat smyl. Tím způsobila, že si napříč celou sérii sama vyvracela myšlenky, které na předešlých stranách uvedla. Například Adrianova schopnost mi bude záhadou až do smrti. Už v prvním díle se jeho schopnost sama vyvracela a s následujícími díly to bylo jen horší. Ubíjející bylo také to, že Renegáti jsou superhrdinové, a mají tedy symbolizovat dobro, tu hodnou stranu, ale ne, za mě to tak rozhodně nebylo. Systém, který vytvořili nebyl nic jiného než ukázkové znázornění diktatury. Neměli problém popravit mladou dívku bez jakéhokoliv přímého důkazu o zločinu, a chtěli brát lidem jejich schopnosti nezávisle na tom, čím se ti lidé provinili. Nesouhlasíte s renegáty? SMRT!!! To je celá podstata jejich myšlení. Konec všemu jen nasadil závěrečnou korunu. Jedna postava zradí všechno, za čím celý život stála a všechny ty, kteří jí od útlého věku byli rodinu, kvůli někomu, koho zná tak 3 měsíce. Ale popravdě, toto samo o sobě bych ještě nějak přežil. Nejvíce mě naštvalo, že autorka z této zrady udělala nejvíce správný a hrdinský čin, aby z toho postava nevyšla špatně. Jak jsem již řekl, mohl bych o celé sérii psát opravdu dlouho, ale už toto je na Instagram moc. Pokud se se mnou chcete podělit o váš názor, budu rád.... celý text

Sanatorium 2021, Sarah Pearse

Po přečtení rozporuplných recenzí jsem si knihou nebyl úplně jistý, ale anotace nakonec nalákala i mě. Autorka vymyslela originální prostředí i zápletku, ale zpracování trošku pokulhávalo. Přišlo mi, že když si autorka vymyslela zajímavý vývoj děje, tak si k němu zvolila tu nejsnazší cestu. Což byla škoda, protože nápady měla dobré, ale využila je dost ohranou formou. Elin mi sama o sobě jako hrdinka ani tak nevadila. Nebyla zrovna nejpropracovanější, ale v rámci Sanatoria mi smysl dávala. V dalších příbězích by použít moc dobře nešla, ale tady byla charakterově dobrá. Hlavní problém je, že jí všechno docházelo strašně pomalu. Mnohdy jsem se musel zasmát, když jí došla věc, kterou jsem já prokoukl 10 stran dozadu. Kdyby jí autorka dala více péče, určitě z ní mohl být zajímavý charakter. Styl psaní má autorka ovšem úžasný. Strašně dobře se mi celá kniha četla. Konec mě zklamal nejvíc. Ano, byl nečekaný, ale byl nečekaný jen z toho důvodu, že jsme nedostali jediné vodítko, co by nás k zápletce dovedlo. Mně to nějak nedává logiku. Jak mě má závěr šokovat, když si ho někdo celý vycucal z pera a za celou dobu k němu nedal jediné vodítko. Sanatorium mělo rozhodně velký potenciál, bohužel mě jeho zpracování poměrně zklamalo.... celý text

Karanténa s moderním fotrem 2021, Dominik Landsman

Zvrácená 2021, Haruto Rjó

Použití legendy v hororech úplně nemusím, protože je hlavní hrdina proti nadpřirozenu úplně bezmocný, nebo se s tím naopak vypořádá až moc lehce. Tady se ale zpracování povedlo na jedničku. Hlavní postavou je student Kazuki, který se nechtěně zaplete právě s pověstnou Lolitou. Po celou dobu čtení vám příběh dává najevo, že šanci mají úplně všichni, což bylo v tomto žánru skvěle vymyšleno. Děj měl od začátku do konce spád a nechybělo ani několik nečekaných zvratů. Jediné, co bych dokázal vytknout, je, že se na konci trošku moc tlačilo na sílu. Bylo vidět, že autor chtěl velkolepý závěr, ale směřovalo to trošku do vytracena. I když mám ke konci menší výhrady, tak se mi manga opravdu líbila a mohu ji doporučit. Určitě se k ní někdy vrátím.... celý text

Dům plný temnoty 2021, D. M. Pulley

Krvavý cukr 2019, Laura Shepherd-Robinson

Vzhledem k tomu, že jsem o knize předtím nikdy neslyšel, tak jsem neměl příliš velká očekávání, ale byl jsem příjemně překvapen. Historickou část zpracovala autorka moc dobře. Dostanete podrobný náhled na tehdejší dobu, zahrnující myšlení a chování lidí, životní podmínky i politickou situaci. To vše je shrnuto poutavou a svižnou formou, která neomrzí. Jediné, co mi v rámci toho vadilo, bylo, že autorka až moc kroužila okolo otrokářství. Je jasné, že v knize zaměřené na otrokářství se o něm bude mluvit a bude se o něm mluvit hodně, ale nepotřebuji na každé druhé straně číst o tom, že je otrokářství špatné. To chtělo omezit. Postav je tu hodně, ale díky jejich popisu na začátku se v nich dalo v celku dobře vyznat. Každá postava byla obohacena charakterem a měla svůj vlastní příběh. To se autorce hodně povedlo, protože sledovat kromě hlavní dějové linky i osudy ostatních postav bylo zajímavé a poměrně osvěžující. Zároveň byl příběh ucelený. Konec byl dobře vystupňovaný, ale moc natažený. Kvůli postupnému odhalování tajemství, které vám kniha celý příběh podává, se natáhl až na padesát stran, což se tady ukázalo jako moc. Kdyby ho autorka zkrátila aspoň na 30, bylo by to lepší. Jedná se za mě o opravdu dobrý první pokus a určitě se podívám po dalších autorčiných knihách. Krvavý cukr mohu doporučit.... celý text

Po stopách Jacka Rozparovače 2021, Kerri Maniscalco

Autorčina prvotina mě velmi překvapila. Audrey Rose ztvárňovala dívku, která se z jedné strany účastní čajových dýchánků, ráda nakupuje a klábosí s přítelkyněmi, ale na druhou se věnuje kariéře, která byla tehdy nepřípustná i u muže. To byl dobře napsaný a propracovaný charakter. Jakožto historický román, měla kniha pár nepřesností. Většinu však sama autorka označila na konci knihy a upřesnila skutečnost. Co mi v rámci příběhu opravdu vadilo, byla romantika. Jedna z hlavních zápletek je založená na hate to love romantice, což by mi samo o sobě nevadilo, tady to ovšem dělalo problém. Láska a nenávist se mezi sebou strašně praly. Popíši to následovně: ''Máme tři věty. V první se k Audrey muž zachová odporně. V druhé ona sama konstatuje, jak moc to bylo odporné. A nakonec se ve třetí rozplývá nad jeho krásou a úžasnou osobností.'' Za mě až moc nevyvážené. Konec nebyl zlý, jen škoda, že nedostal větší spád. Byl skvěle vystupňovaný, ale v úplném závěru nedostál svému potenciálu. Na jednu stranu byl díky tomu reálný, ale myslím, že se z něj dalo vytěžit víc. Celkově je kniha dobře napsaná a její čtení mě bavilo. Do budoucna se určitě podívám na další autorčiny knihy. Bylo tady pár výtek, ale celkově u mě rozhodně přetrvávají pozitivní dojmy. Rozparovače můžu doporučit.... celý text

Debutantka 2021, Jan Gardner

Debutantka je svižná kniha, která na historickém pozadí rozvinula napínavý příběh s komediálními prvky. Původně jsem neměl příliš velká očekávání, ale byl jsem překvapen. Jak hlavní, tak vedlejší postavy měli propracované charaktery, které se napříč příběhem neustále vyvíjely. Emily byla dobrá hrdinka, která měla mozek a dokázala ho používat. Ona sama si prošla nejznatelnějším vývojem, kdy se pro ni ze začátku marná snaha o dopadení vraha mění v zarputilé odhodlání. Historická doba je popsána skvěle. Nejenže vám autor představí osobnosti a zajímavé události, ale také dostanete podrobný a autentický náhled do tehdejšího myšlení lidí, což bylo obzvlášť osvěžující. Konec byl z celého příběhu to nejlepší. Postupně vystupňovaný a s několika nečekanými zvraty, nad kterými mi padla čelist. Autor skloubil dohromady dobré postavy a historickou dobu s napětím i komedií, což se ukázalo jako perfektní kombinace a díky svižnému psaní jsem ji měl poslechnutou téměř hned.... celý text

Rozetmění 2020, Jay Kristoff

Do série jsem vstupoval s tím, že budu číst o nájemné vražedkyni. V prvním díle Mia na vražedkyni opravdu studuje. V druhém se učí být Gladiátorem a ve třetím je mezi piráty. A já se ptám proč. Nehledě na to, že jediné, co Mia v tohle díle zvládla, je opakovat, že vlastně o pirátech vůbec nic neví, či-li dokáže pouze sedět a čekat. K tomu se jako postava začala ubírat úplně špatným směrem. Z dívky, která už si něco prožila a dře do úmoru, aby mohla pomstít svou rodinu, se stala dokonalá, neporazitelná a absolutně bezcharakterní potvora. Z předešlých dílů víme, že umí používat jedy (což teda ani jednou nepoužila) a umí bojovat. To je všechno. Na začátku to i vypadalo, že si to autor uvědomuje, protože Mia opravdu zašla za přáteli, aby je požádala o pomoc. Ta pomoc ovšem vypadala tak, že jim při každé příležitosti oznámila, aby na ni někde v bezpečí počkali, protože je to moc nebezpečné a ona to zvládne sama. Další krok do záhuby bylo pro knihu oživení jedné naprosto nepotřebné postavy. Že se musela vrátit, bych ještě nějak zvládl překousnout (i když logika opět chybí), ale nejvíce mě naštval ten způsob. Kdyby ji například oživila Rudá církev skrze nějaký rituál a jejich moc, tak dobrý. Ji ovšem oživilo božstvo. Božstvo, o kterém jen víme, že existuje. Nikdo se k němu nemodlí, nikdo o něm nemluví a o ono samotné se absolutně neprojevuje. V rozetmění ale najednou zvládlo oživovat postavy, vytvářet bouře, obrovské vlny a ovládat oheň. Zase bych se zeptal, jak je to tak zničehonic možné. Kniha má 610 deset stran, ale měla jich mít maximálně 400. Nejen z toho důvodu, že čtení bylo opravdu utrpení, ale hlavně proto, že většina příběhu byla o ničem. Já si opravdu nepotřeboval číst o tom, jak Mia 200 stran jede na lodi. O závěru této z počátku tak skvělé série bych mohl mluvit dlouho, ale na to tady opravdu není prostor. Nikdynoc byla jedna z nejlepších knih minulého roku. Rozetmění je jedna z nejhorších tohoto.... celý text

Šest vran 2017, Leigh Bardugo

Šest vran bylo v době svého vydání hodně populární a množství pozitivních recenzí nakonec nalákalo k přečtení i mě. Co se týče světa, ten byl úžasný. Byl propracovaný, měl hlavu a patu a bylo vidět, že si s ním autorka dala opravu práci. Bohužel to občas bylo na úkor příběhu. Popis světa je v knize dost zastoupen, což mě normálně nevadí, naopak jsem rád, když autor svůj svět dokáže představit a čtenář se díky tomu v ději lépe vyzná. Problémem je, že množství popisů by za mě nemělo být rapidně větší, jak množství příběhu, a to byl přesně tento případ. Nepomohlo ani moc to, že postavy po většinu času pouze mluvili o tom, co přijde a na co se musí připravit. Zase, to nemusí být nutně zlé, když je to dobře vyvážené s akcí. Tady nebylo. Většina postav mě bavila. Měly zajímavé, propracované charaktery a každá byla jiná, takže sledovat jejich chování příběhu dost pomohlo. Jediná, která mě zklamala, byl Kaz. Jeho postava je založená na tom, jak je úžasný, má vždycky pravdu, je nejlepší ve svém oboru apod. O tomhle vás bude přesvědčovat každá postava, každou stranu. Mně to ale nedávalo smysl. V rámci příběhu Kaz neudělal jedinou věc, díky které by si takový respekt zasloužil. Naopak se mnohdy choval naprosto nelogicky. Až moc velké množství informací si tajil pro sebe. Nebavil se s ostatními a většinu času jednal na svou vlastní pěst, což ostatním vše jen stěžovalo. Takhle se kapitán tak nebezpečné mise chovat nemůže. Konec mě naštěstí potěšil. Konečně tam byla akce a nechybělo ani pár zvratů, takže se příběh konečně oživil, i když už krapet pozdě. Příběh mi bohužel nesedl tak, jak jsem doufal. Konec mě ale příjemně překvapil a chystám se na druhý díl.... celý text

Hotýlek na Islandu 2020, Julie Caplin

Neměl jsem od hotýlku velká očekávání, ale jsem moc příjemně překvapen. Že se jedná o oddychové čtení, je jasné. To mě právě krapet děsilo, protože mnoho podobných knih hraje pouze na přeslazenou, umělou romantiku. Hotýlek má ale hlavu i patu. Lucy byla skvělá hrdinka. Bylo na ní vidět trauma, které si skrze vyhazov a rozchod protrpěla, ale taky odhodlání dát svůj život zase do pořádku. Dokázala si projít logickým vývojem a mě to bavilo sledovat. Nejlepší na příběhu je, že autorka dokázala najít perfektní soulad mezi romantikou, prací v hotelu a prostředím Islandu. Všechno je v knize obsaženo v perfektní míře a příběh je tím krásně ucelený. I vedlejší postavy byly propracované a celý hotel byl dobře vykreslený. Jediné, co bych vyloženě vytkl je, že vzhledem k pozici, kterou měla Lucy ve své předešlé práci, bych čekal trochu jiný způsob řešení problémů v hotýlku. To se ale týká především začátku. Potom už to nabrala správný směr. Celý příběh se mi líbil a rozhodně se vrhnu na další díly! Těším se, co mi vyberete příště.... celý text

Psychológia sériových vrahov 2021, Andrej Drbohlav

Kniha je rozdělena na 2 části. První vás provede právě psychologií, představí vám různé koncepty a typy vrahů, jejich smýšlení apod. Anotace uvádí, že je určena pro širokou veřejnost, s čímž rozhodně nesouhlasím. Druhá ano, ale první část obsahuje velké množství výrazů, která budou pro běžného člověka neznámá. I když se v tomuto tématu věnuji a hodně mě zajímá, tak jsem taky občas musel googlit. Sice se na konci knihy nachází slovník, kde jsou některé výrazy vysvětleny, ale to googlení bylo mnohdy rychlejší i lehčí. Druhá část představí 200 případů sériových vrahů, a ta mě poměrně dost bavila. Případy jsou dobře zpracovány a popsány. Co mě zklamalo, je, že některé, za mě zajímavé případy, nedostaly vůbec tolik prostoru jako jiné, které byly z pohledu čtenáře poměrně nezajímavé. Je potřeba počítat s tím, že se jedná spíše o učebnici a je to hodně znát. Pokud vás téma nezajímá do podrobností, tak vás pravděpodobně kniha bavit nebude.... celý text

Hra na vraždu 2021, Rachel Abbott

Nová kniha od autorky mě hned zaujala anotací a nemohl jsem se jejího přečtení dočkat. Co se povedlo skvěle je atmosféra. Tíživá nálada a bezmoc postav na mě z knihy dýchala a příběh to skvěle povzneslo. Autorka dokázala příběh perfektně zamotat, takže měly postavy co na práci. Četla se moc dobře a rychle. Problém nastal v tom, že úplně nesplnila, co nám slíbila anotace. Hra na vraždu se sice opravdu konala, ale trvala zhruba 30 stran, což pro mě bylo poměrně velké zklamání, když to byl hlavní důvod, proč jsem si knihu chtěl přečíst. Zvratů a napětí tam sice i tak bylo hodně, ale pořád to nebylo to, co mi bylo slíbeno a co jsem od knihy vyžadoval. Zapadla tak mezi většinu obyčejných krimi thrillerů, což je poměrně škoda. S postavami do bylo trošku složité. Rozhodně měly zajímavé charaktery, ale nebylo by od věci, aby si s nimi dala autorka o něco víc práce. Informace o nich byly pouze povrchové, což v ději poměrně ublížilo. Konec se ale povedl. Byl nečekaný a zajímavý, což dokazuje, že nápad měla autorka dobrý, ale nezvládla ho dostatečně zpracovat. Čtení mě bavilo, ale ničím zvláštním mě neupoutalo. Pokud chcete nenáročnou detektivku s dobrou atmosférou a správně zamotaným dějem, tak můžu doporučit. Nic navíc to ve vás ale nezanechá.... celý text