Roselunda 1928
přečtené 398
Na co slova nestačí
2020,
Brigid Kemmerer
Na co slova nestačí se četlo velice příjemně. Dopisy ztraceným jsem předtím nečetla, ale vše zapadalo do sebe a dalo se snadno pochopit. Rev byl postava, se kterou se dalo snadno soucítit, jeho příběh vyvolal emoce a jeho charakter si prošel vývojem. Líbil se mi vývoj konfrontací s jeho otcem a jeho vnitřní prožívání. Bohužel, Emma mi byla docela nesympatická a její příběh s tím Revovým moc nesouzněl - velkou část knihy jsem měla silný pocit roztříštěnosti a nevyváženosti. Dějová linka s Ethanem po dle mého gusta potřebovala trochu plynulejší vývoj, vyvrcholení na mě bylo dost uspěchané a náhlé. Přemýšlím, zda by příběh nebyl silnější, kdyby se více zaměřil na Reva. Rozumím, kam autorka Emminou linkou mířila, ale nemyslím, že to bylo úplně povedené. Nemohu za sebe říct, že by to ve mně vyvolalo slibovaný "boom efect", nicméně počtení zajímavé s netypickou a docela vydařeně zpracovanou tematikou. Hodně se mi líbily vedlejší postavy, zejména Matthew, který by si zasloužil více prostoru, a Revovi adoptivní rodiče, které by chtěl za rodiče každý. Jen teda škoda Emmy, která byla poměrně nevyzrálá a její linka oproti Revově působila docela slabě. 3,5 *... celý text
Má temná Vanessa
2020,
Kate Elizabeth Russell
Bravurně napsané. Autorce se podařilo ukázat Straneovu nezdravou osobnost, veškerou manipulaci a všechno špatné na jejich vztahu, a zároveň jsem všechno viděla Vanessinýma očima a naprosto rozuměla jejím citům a prožívání. Střídání roků 2000 a 2017 umožňuje houstnutí atmosféry a postupné odhalování pravdy. Psychický vývoj postav byl perfektní - postava Vanessy nádherně stárla, ich forma v průběhu let ukazovala její vnitřní proměnu z dívenky v ženu. Některé scény na mě, přiznám se, byly trochu moc, ale genialita a myšlenka této knihy se nezapře.... celý text
Všechny malé zázraky
2015,
Jennifer Niven
Po dlouhé době jsem narazila na příjemné, čtivě napsané Young Adult s myšlenkou, která ve mně ještě nějakou dobu rezonovala. Přečteno během dvou dní.
Velký Gatsby
1991,
Francis Scott Fitzgerald
Nevím, jestli byl příběh mnou úplně pochopen, nicméně nečetl se špatně a konec mě zasáhl.
Sever a Jih. Díl III.
2013,
Elizabeth Gaskell
Po dlouhé době od setkání se seriálovým zpracováním BBC jsem se odhodlala i ke knižní předloze, a jsem za to neskutečně vděčná. Neskutečně čtivé - tímto dílem jsem profičela za jeden den. Má svoji nezapomenutelnou atmosféru, narozdíl od Jane Austenové méně nablýskané a takové syrovější, ale zároveň ne tak ufňukané jako Jana Eyrová. Margaret pro mě byla úžasná hlavní hrdinka, neskutečně jsem se do ní vžila, a pan Thorton - moje nová knižní láska. Elizabeth Gaskellová by měla být stejně vyzdvihovaná jako její spolupisatelky sestry Bronteovy a Jana Austenová - toto její dílo je nezapomenutelné a obsahuje dost věcí k zamyšlení.... celý text
Mansfieldské panství
2006,
Jane Austen
Rozhodně bych neřekla, že to je nejslabší dílo Austenové. Sice se nečte úplně lehce, děj je trochu pomalejší a postavy někdy u strany 350 budete chtít uškrtit kvůli jejich zabedněnosti ale přesto, že jsem si říkala: "Tyjo, vždyť se tam jen chodí a mluví" mě kniha opravdu vtáhla a čtení jsem si užila. Austenová se opět vyřádila s charaktery - kolikrát jsem přemýšlela nad neodhadnutelným chováním sourozenců Crawfordových nebo nad prožíváním Edmunda - a krásně zpracovává jejich rozdílné morální hodnoty. Fanny sice nebyla zrovna nejvýraznější postava, ale zamilovala jsem si ji. Nesmím taky zapomenout na typický krásný jazyk a povedený překlad Evy Kondrysové. Celkově se mi Mansfieldské panství líbilo snad více než Rozum a cit. Nenechte se ovlivnit obecnými předsudky a dejte tomuto dílku šanci - pro mě to bylo příjemným pohlazením na duši.... celý text
Králova klec
2017,
Victoria Aveyard
Nečte se úplně špatně, nenáročné, na vymytí mozku fajn. Jako pokračování série docela slušné, vůbec mi nevadilo zdlouhavých tři sta stran o věznění Mare, postavy jsou docela zajímavě, barevně vykresleny... neoslní, ale neurazí :)... celý text
Jana Eyrová
2006,
Charlotte Brontë
Může obsahovat spoilery! Mám trochu rozporuplné pocity. Dostala jsem asi něco jiného, než jsem čekala... Začátek se mi vůbec nelíbil. Nesedla mi Janina impulsivita a přecházení z jednoho typu extrémního chování do druhého, nevěřila jsem černobílé nenávisti rodiny Reedových, pana Blocklehursta a dalších k Janě, celé mi to přišlo příliš násilné a nepřirozené, jak jazyk (moc se mi nelíbil překlad pana Poláka, nehledě na to, že vydání z roku 2013 obsahuje velkou spoustu pravopisných a typografických chyb), tak jednání a projevy postav, hlavně když pronášely nějaké nesmírně moudré a osvěcující repliky... takhle jsem nevěřila ani smrti Heleny. Nic ve mně nevzbudilo větší reakci než úšklebek. Jakmile Jana dospěla a odešla z Lowoodu, dílo se mi začalo líbit více. Jenže nastal problém. Pan Rochester a jeho sobecké a mnohdy nelogické činy. Vždy, když se mi začal zamlouvat, se najednou stala nějaká věc, u které jsem kroutila hlavou (odhalení jeho ženy) nebo mi přišla jednoduše směšná (cikánka...). Nějaký vztah k dílu jsem si vybudovala až v poslední části, kdy Jana opustí Thornfield. Zde se mi už jazyk nezdál tak krkolomný a věci na zamyšlení zde byly podané méně přímo, což mi vyhovovalo. A konec, ten mě velmi potěšil, ten se mi četl asi nejlépe, a ne proto, že už jsem knihu mohla odložit. Do příběhu jsem se začetla, i když ne úplně snadno, a podává hezké zamyšlení o podstatě lásky a poslání, takže nakonec jsem se rozhodla dát necelé čtyři hvězdičky. Nicméně, v budoucnu se k tomu nejspíš vrátím a uvidíme, co budu říkat s odstupem.... celý text
Meč osudu
2000,
Andrzej Sapkowski
První povídky byly trochu slabší než z první knihy, ale poslední tři včetně epilogu mě okouzlily. Příběhy se dobře čtou, moc se mi líbily detaily jako nářečí trpaslíků, celkově mám opravdu dobrý pocit a těším se na další knihy. Ale Yennefer a Marigolda bych občas vylískala... XD... celý text
Poslední přání
2007,
Andrzej Sapkowski
Četla jsem už podobná dílka a tohle mezi nimi nezazářilo nějak výrazně. Jenže já se u toho tak bavila! Sice nerozumím tomu, jak jsem si zrovna já mohla tak krásně odpočinout u zabíjení roztodivných příšer, nicméně díky těmto povídkám jsem nádherně unikla realitě a relaxovala jako dlouho ne. Svět Zaklínače se mi moc líbí, líbil se mi i jazyk, jakým byly příběhy napsané, učarovala mi inspirace klasickými pohádkami. Na další návrat k sérii se moc těším a doufám, že tam časem padne i pět hvězdiček :)... celý text
Nevyžádané rady mládeži
2017,
Marek Vácha
Tohle kdyby si přečetl každý mladý člověk s otevřenou myslí, svět by vypadal úplně jinak. Bylo to perfektní. Přesně tohle církev u nás potřebuje, probudit se a něco dělat... Jsem opravdu vděčná, že tato kniha spatřila světlo světa. A já jdu vstát od počítače a žít :)... celý text
Radost z Boha
2018,
Marek Vácha
Nádherná zamyšlení. Neskutečně moudré a oči otvírající dílo. Řekla bych, že povinnost pro každého biřmovance.
Navždy s láskou, Lara Jean
2017,
Jenny Han
Už mě to nebavilo tak jako před nějakou dobou předchozí díly, ale na vymytí hlavy perfektní.
Legenda Emöke
1965,
Josef Škvorecký
Napsáno nádherným jazykem, nicméně jsem nepochopila, co tím chtěl básník říci...
Než jsem tě poznala
2013,
Jojo Moyes
Líbily se mi neotřelé charaktery a humor, některé věci byly k zamyšlení, nicméně zásadně nesouhlasím s myšlenkou knihy. Willovo řešení mi vůbec nepřišlo správné, nenašla jsem úhel pohledu, z kterého bych to mohla vidět tak jako on, možná proto, že nejsem v jeho situaci. A ano, brečela jsem u konce, nicméně ne dojetím, ale vztekem.... celý text