Mianiola
přečtené 86
Tvá nepřítomnost je tmou
2023,
Jón Kalman Stefánsson
Tvá Nepřítomnost je tmou je knížkou, u které "nesuď knihu dle obalu" úplně nevyšlo, jelikož první, co mě upoutalo, byla určitě právě obálka - ruku v ruce s titulem. Když do toho přidáme prostředí islandského fjordu, stala se pro mě jakožto pro tichou obdivovatelku severské melancholie vytouženou must-have knížkou. Když jsem se k ní konečně dostala, skoro jsem se bála ji načít, abych nebyla zklamaná, že nedostojí ideje, kterou jsem si o ní vykonstruovala. Naštěstí se nic takového nestalo, naopak - troufnu si říct, že má očekávání předčila. Spleť postav, s níž autor čtenáře s pomocí svého poetického jazyka umně, až mistrovsky krok za krokem seznamuje, jejich příběhů, které jsou poutavé samy o sobě a o to zajímavější v souvztažnosti jeden ke druhému, jakož i všudypřítomná drsnost a nahota Islandu, tvoří dohromady dokonalou symfonii, která dojímá i nutí k zamyšlení. Klade si i čtenáři bezpočet životních otázek, nabízí interpretace i nechává volnost pro vlastní. Nechtěla jsem, aby kniha skončila. Ze všech postav, které se knihou na delší i kratší dobu mihly mi byla spousta ohromně sympatická, všem jsem fandila. Milovala jsem linku s Gudríd a Péturem, a taky se Skúlim, Hafrún a malým Eiríkem. Troufám si říct, že je to jedna z nejlepších knih tohoto zrna, kterou jsem doposud četla.... celý text
Ohně: Láska a jiné katastrofy
2022,
Sigríður Hagalín Björnsdóttir
Knížka byla skutečně nesmírně čtivá, přečtena dohromady cca za dvě odpoledne. Velice jsem se na ni těšila, zaujala mě nejen anotace, ale i vkusná obálka a samotný název. A nezklamala - ovšem ani nepředčila má očekávání. Jak už je zmíněno níže, hlavní postavy jsou do značné míry šablonovité, děj, respektive jeho další spád od určité části víceméně předvídatelný. Navzdory tomu jsem ji však hltala jedním dechem, ani schematičnost postav mi nezabránila si k nim vytvořit jakési pouto a prahnout po zjištění, jak vše dopadne - Anně jsem přála šťastnější konec. Myslím, že autorčin poměrně odvážný počin spojit popis vulkanické činnosti s peripetiemi lásky se zdařil, místy se jí povedlo do děje vetkat povedená připodobnění, svěží poetičnost a zajímavé myšlenky, ale možná jsem doufala ještě v trochu niternější vhled do hrdinčiných emocí - celá aféra s Tómasem (jak již taktéž bylo zmíněno) byla popsána spíše povrchově, myslím, že tam byl o píď větší potenciál zajít více do hloubky - třeba na úkor (pro mě jako laika sem tam možná zbytečně vědeckých) popisů islandských sopečných systémů. Každopádně knihu všema deseti doporučuji, příjemné (byť smutné - párkrát slza ukápla) čtení.... celý text
Sjezd abiturientů
1958,
Franz Werfel
Moje druhá kniha od Werfela. První jsem četla Píseň o Bernadettě, která mě uchvátila, ale musím říct, že Sjezd abiturientů na mě udělal dojem ještě větší, čímž se pro mne autor zařadil do žebříčku těch, od nichž si chci přečíst co nejvíc knih. Pro mě naprosto strhující čtení - postupný rozklad Adlerovy osobnosti, vrstevnický respekt, který se ukázal být vystavěný na křehounkých základech, podemílaných od raného věku matkou a zřejmě i Adlerovou náturou samotnou a až nepochopitelně snadno zborcený prvním protizáchvěvem zvenčí. Všechny ty drobné, avšak postupně se stupňující ústrky, vykresleny autorem opět tak živě, že mi z toho několikrát bylo fyzicky úzko. Opravdu brilantně napsaná knížka, kterou jsem v originále přečetla za 2,5 dne.... celý text