1. Domů
2. Autoři
3. Lidmila Kábrtová
4. O autorovi

• O autorovi
• Knihy 3
• Bazar 1
• Životopis
• Citáty 5
• Diskuze 2

Populární knihy

Nové komentáře u knih Lidmily Kábrtové

Čekání na spoušť

„Vydarené, cyklické príbehy, malé, komorné, vzťahové a také ja rada.“
— adorjas

---

Koho vypijou lišky

„Překvapivé, a to tak že velmi. A ještě překvapivější bylo, když jsem si v doslovu přečetla onen koncept 50 slov, skvělé a já tleskám. Trochu mi to připomíná poezii – i ta je často stručnější a přitom výstižnější než mnohoslovná kniha. Příběh i jeho rámování velmi neradostné, ale nejsem si jistá, zda by se nemohl v nových kulisách s mírnými obměnami odehrát znovu. Momentálně se všude zmiňuje neuvěřitelný pokles porodnosti, ale já jsem si vždy říkala, že někteří lidé by zkrátka neměli mít děti, a vůbec nezáleží na režimu či na ekonomických podmínkách té které doby. Díky za komentář eviku a já se určitě podívám po dalších knihách této autorky.“... celý text
— broskev28

---

Čekání na spoušť

„Povídky byly pěkné, hlavně jak to do sebe pomalu vše zapadalo, ale musela jsem někdy trochu zapřemýšlet jak to bylo před tím.“
— Hakl54

---

---

Koho vypijou lišky

„Netradičně napsaná kniha z dob komunismu. El se narodí matce, která jí nechtěla. Celý život jí to dává najevo. Nakolik je to dobou, že je nešťastná a kolik je v tom její vůle se asi nedozvíme. Vliv na chování lidí ale doba měla. El žije se svojí matkou a dědou. Na začátku je chvíli i otec, jenže jsou na denním pořádku hádky. Kniha je rozdělená na malinké kapitoly, která má každá jen 50 slov. Úderně popsaný jednotlivý problém, situace, příhoda. Nebo jen titulky z Rudého práva označené rokem vydání. Na spoustu věcí si vzpomínám. Litovala jsem El, jak se k ní máma chovala. Vlivem okolností byla i odstrkované dítě ve třídě. Protože jejich rodina nebyla standardní. Maminka dělala věci po svém, vyčnívala a to společnost nepromíjela. Děda vnáší vnučce trochu radosti, ale ani to není úplně ideální. Je plný zloby vůči době. Zabalené do divných slovíček jí vysvětluje pravidla tehdejší doby. “V lese jsou lišky, které toho, kdo nepůjde rovně, vypijou. Kniha mi přinesla vzpomínky na tu dobu. I já vyrůstala za Gustava Husáka, skládala slib jisker, bony jsme neměli a kostel byl sprosté slovo. Kniha mě dostala nejen jejím obsahem, ale hlavně formou psaní. Někdy není potřeba omáčka kolem, aby jsme dostali chutné jídlo. Doporučuji.“... celý text
— EvikU.

---

Čekání na spoušť

„Čekání na spoušť je pro mě objevením autorky Lidmily Kábrtové, která má za sebou už celkem tři knihy, včetně této. A jsem moc ráda, že k tomu objevení došlo, protože tohle bylo sice místy docela smutné, ale zároveň příjemné poslouchání audioknihy, která je moc dobře zpracovaná. Kniha má celkem dost postav v různém věku a je rozdělena na 8 příběhů, které jsou nadepsány jmény jednotlivých hlavních postav. Jsou to to Zuzana, Josef, Jitka, Hana, Jarmila, Pavel, Iveta a Libor. Vedlejšími, ale za mě i tak důležitými postavami, jsou pak Blanka, Olga a Marcel. Chvilku vám asi potrvá se v postavách zorientovat,. Vzhledem k tomu, že se ale časem jejich příběhy začnou různě proplétat, se vám vše začne brzy hezky skládat dohromady jako puzzle. I když je totiž kniha povídkovým románem, vše se nakonec slévá do jednoho velkého příběhu, který nám ukazuje, jak důležitá jsou naše životní rozhodnutí a jak moc ovlivňují nejen nás samotné, ale i naše blízké a ostatní lidi. Je to kniha napěchovaná emocemi. Je smutná a je o nepochopení a špatných rozhodnutích, zároveň je ale plná naděje. Jednotlivé příběhy jsou uvěřitelné a ze života, což se mi líbilo. Mnoho podobných se určitě děje každý den kolem nás. Trošku mi akorát u jednotlivých částí vždy chybělo uvedení do časového děje. V knize se pohybujeme v různém časovém období od 50. let minulého století až po současnost a příběhy nejsou uspořádány chronologicky, což mám ráda a je to vždy zajímavější. Nicméně u podobných knih jsem zvyklá, že bývá vždy uveden rok, ve kterém se právě v ději nacházím. Sice nebyl velký problém danou dobu uhádnout a nějak se zorientovat, nicméně četlo by se mi o něco příjemněji, kdybych to hádat nemusela. Na druhou stranu nás autorka alespoň nutí více přemýšlet, což není nikdy na škodu. :) Lidmila Kábrtová používá velice hezkou češtinu a má cit pro detail. Všem postavám se snažila věnovat stejným dílem. Knihu jsem si opravdu moc užívala, protože tohle přesně je pro mě v knize důležité hned vedle dobrého příběhu. Klidně bych uvítala i nějaké pokračování, ke kterému neuzavřený konec knihy přímo vybízí. Na druhou stranu musím uznat, že tento (ne)konec knize vůbec neškodí. Nemůžu se vyhnout malému srovnání s českou autorkou Alenou Mornštajnovou. Hodně mi to připomnělo její knihy a pokud je máte rádi, troufám si říct, že vás určitě bude bavit i Čekání na spoušť. Audioverze je skvělá. U Hostu už snad ani jinak nelze hodnotit. :) Moc mě bavilo, že se střídali interpreti, pomohlo mi to se lépe orientovat v postavách a celkově to téhle povídkové knížce dodalo šťávu navíc. Všichni interpreti byli úžasní a nemám jim co vytknout. Audiokniha mi dělala společnost převážně na procházkách a poslouchala se velmi dobře.“... celý text
— Daysy