EvikU. komentáře u knih

Ochutnávačku jsem poslouchala jako audioknihu. Čte Valérie Zawadská. Musím pochválit přednes, který mi na knihu přesně sedl. Úplně jsem viděla starou paní, která sedí v křesle, já naproti ní a poslouchám příběh, který se jí míhá za očima, když mi ho vypráví při vzpomínání na její mládí, které neprožívala vůbec lehce…protože ve světě byla válka.

Byl to zase trochu jiný pohled na válku. Každý ji musel přežít po svém a není daný, že každý Němec absolutně souznil s Hitlerem. Spoustu věcí včetně lhaní dělali, aby přežili. Byli v nacistické straně, protože by byli stíhaný.

Berlín je bombardovaný a Magda tak odjíždí k příbuzným, kteří jsou zapálenými Hitlerovými stoupencemi. Získává práci OCHUTNÁVAČKY, aby ochutnávala jídlo pro Hitlera. První sousta jsou čirý děs, ale i tato práce se dá naučit. Učí se o jedech, konzistenci, vůni, aby i po čichu mohla reagovat.

V těchto podmínkách prožije celou válku, zamiluje se do důstojníka Karla, pozná osobně Hitlera i jeho milenku Evu. Nesouhlasí s Hitlerem, ale nedává to najevo. Snaží se přežít. Vůdce je silná osobnost a vyvolává u lidí obdiv nebo nenávist. I německou říši rozdělil na dva tábory. Můj další historický střípek do puzzle 2. světové války.

23 23.04.2024

Třetí díl mangy Tvá dubnová lež má stoupající tendenci. V tomto díle už jsme s hlavními hrdiny prožili chvíle strachu, romantiky, souznění v hudbě, vzpomínky na minulost a už jsou pro nás něco jako starý známý. Je to jako když v klasickém románu se pročtěteme začátkem a pak už jsme naplno v příběhu.

Kósei se rozhodne přihlásit na soutěž i když už 2 roky nebyl na soutěži. Po smrti maminky se nemůže soustředit a neslyší hudbu, když hraje. Jeho kamarádka Kaorino mu ale věří. Rozhodne se jí poslechnout. Zahraje skladbu Chopina nebo Bacha po svém. Podle not, ale se svou duší.

Všichni se na vystoupení a soutěži bojíme. Ale něco v nás muzikantech je, že to chceme. Chceme vystupovat před lidmi, i když hrozí, že něco zkazíme a lidé nás vypískají. Milují to ponoření do hudby a potlesk, když se vše povede jak má.

V manze najdete plno hezkých myšlenek o životě, hudbě a vystupování. I ta malá závist, která tyto soutěže provází. On hraje líp než já, musím ho porazit, budu cvičit víc…i Kósei má svého protivníka…

Krásné ilustrace doplněné QR kódem pro přehrání skladeb je už samozřejmostí. Milý komiks spojený s hudbou, doporučuji.

27 21.04.2024

Všichni sou trapný bylo v té době moje druhé jméno. Dobře bylo to trochu déle, ale dobu jsem si pamatovala a i v 90 letech bylo všechno trapný. Nevím, čím to je, ale teď už to mladí v pubertě tolik nemají nebo se mýlím?

Kniha má svůj zvláštní styl psaní, který když se mu přizpůsobíte, bude se vám líbit. Věrně Vám zobrazí tehdejší 80 léta na Žižkově. Doba byla dobrá jen pro ty, kteří měli známé na významných postech a nebo byli ve straně.

Obyčejní lidé, kteří nějak vyčníval, chodili do kostela nebo měli někoho z příbuzných, kteří emigrovali, měli černý puntík automaticky. Kniha vypráví o dospívajících dětech v osmé třídě a jejich problémy spojené s tehdejší dobou. Nad vodou je drží jen učitel Jura.

Bóža, Růža, Martin, Soňa, Šimona, Borek, Vykys, Rudla a další. Jak lehké bylo v tehdejší době někomu ublížit je děsivé. Stačilo pustit si pusu na špacír. Estébáci, veksláci a šlapky. Opravdu skvěle napsaná kniha o době v komunismu. Opět z trochu jiného soudku, ale zase důležitá.

Bylo skvělé nahlédnout do myšlenek dětí, kteří stojí na prahu dospívání a mnoho situací chápe líp než dospělí. Velmi se ke knize hodil styl psaní, který autorka použila. Suverénně a tak jak jim zobák narostl. Moje první zkušenost s autorkou a rozhodně ne poslední.

32 20.04.2024

Vesnice je moje první kniha od autorky. Zajímavé je, že jsem začala od druhého dílu, což už se mi moc často nestává, protože se kouknu na databázi knih, ale vůbec ničemu mi to nevadilo.

Určitě se chystám na další díly s Adamem a Laurou. Mám další českou autorku, která mi moc sedla. Její styl psaní mě pohltil od začátku do konce. Postavy vyšetřovatelů sympaťáci, kteří mají své osobní problémy jako všichni.

Vyšetřování postupně plynulo a konec mě dostal. Jako už dlouho jsem nezůstala s pusou dokořán a tady v té knize se to stalo. Skvělý závěr. Kdybych neměla tolik knih v pořadí, jdu hned sehnat další díly.

Lauře nedělá dobře vyšetřovat případy dětí. Ale jednou to přijít muselo a zakousne se do toho s vervou. S Adamem jsou sehraná dvojka, jenže pak se Adam dozví utajenou věc z Lauřina života a parťáctví jde do kopru. Adam je právem ublížený a musí si to v hlavě srovnat.

Mám moc ráda, když je v knihách mezi vyšetřování vložený osobní život detektivů. Čtivě napsané, přečtené téměř na jeden zátah. Děkuji za skvělý čtenářský zážitek.

53 19.04.2024

Druhý díl série Divoký ostrov je napsaný příběhem, který se odehrál rok před prvním dílem. Nejdříve jsem byla zmatená, protože jsem čekala další vývoj Effie a jejich vztahu s mladým lordem Sholtem.

Rychle jsem si ale vzpomněla na 3 kamarádky z ostrova St Kilda. Druhý díl je o další z nich, o Mhair, které je 18, pochází z 9 dětí a otec jí potřebuje vdát.

Se sousedem Donaldem, ženatým mužem odjíždí na lodi do Hibrid, aby se představila místnímu “starému mládenci “ na statku. Alexandr vypadá jako dokonalý manžel. Na povrchu pozlátko, ovšem uvnitř trochu zkažený. Osud zamíchá kartami, je sice zasnoubená se statkářem, ale na ostrov na zařízení posledních věcí jede zamilovaná do nesprávného muže.

Já miluju knihy o Skotsku, popisy jejich nespoutané přírody, charakter postav, tak možná nejsem úplně objektivní. Ale mě příběh naprosto pohltil, měla jsem ho číst ve společném čtení 7 dní, ale to se nedalo natahovat. Za 3 dny nebylo co řešit.

Na konci knihy se oba díly spojí a nastane ta chvíle, která byla v prvním díle a započne vyšetřování. Mhairi už není tou nezkušenou dívkou jako na začátku. Život jí dal do cesty spoustu překážek. Už teď se těším na třetí díl, který by měl být o třetí kamarádce Floře. A ta by měla mít svůj příběh lásky ještě před Mhairi? No netradiční pojetí série. :)

34 18.04.2024

Mé první seznámení s autorkou. Tento typ knih, kde se střídá přítomnost a minulost, mám moc ráda. Odkrývání starých tajemství, vyklízení domu po milované babičce, vzpomínky a také staré křivdy a skutečnost, kterou je někdy lepší nechat spát.

V přítomnosti přijíždí Ivy z New Yorku přebrat dědictví po babičce Ruth a vyrovnat se s informacemi, které na ní během vyklízení vyplují. Setkává se s dávnou nejlepší přítelkyní Dani, s kterou mají nevyříkané věci. Dokáží navázat na staré přátelství?

V minulosti se potkáváme s tehdy 12 letou Ruth a s jejím životem na pobřeží, kde pomáhala rodičům v hotelovém rezortu. Její matka Edna ji jako novorozeně našla v pokoji zabalenou do růžové deky. Jenže i Edna má svoje velké tajemství…

Na pobřeží jednou za čas vypluje vrak lodi, která tam před dávnými časy ztroskotala. I ona je opředená různými pověstmi. Jak vše Ivy rozmotá, co udělá nadále se svým životem?

Líbí se mi popsané prostředí, chování lidí z dřívější doby, popsaný život na pobřeží. Ne vždy je to jednoduché a ne vždy se bouře hned přežene a někdy má poměrně velké následky. Styl autorky mě bavil. Příjemně jsem proplula na mořské vlně a těšila se z odkrývání tajemství.

35 17.04.2024

Tato fantasy se mně bude těžko rozebírat. Na jedné straně velmi dobře propracované postavy, různé bytosti, zvířata, která normálně neexistují, Bohové, čarodějky, mágové, poměrně hodně postav.

I svět bych celkem chápala, velemág Xandrius si podrobil svět a díky kouzlům vypadalo, že bude žít věčně. Ale i jeho zdraví začne být nalomené. Jeho dcera čarodějka Denyela se o něho stará a snaží se, aby to nevyšlo najevo.

Je to poměrně těžká fantasy na čtení, protože je tam mnoho postav, mnoho rozdílných věcí, které se mi ne úplně propojili. Nevím, jestli jsem něco přehlédla i jsem se někdy kousek vracela. A konec byl takový useklý, domnívám se, že z důvodu navázání druhého dílu.

Při čtení jednotlivých částí, Denyela, Worlih, víly nebo povstalci pouště, má to skvěle zpracovaný a bavilo. Ale já vůbec nepochopila jednotlivé spojení a o co v příběhu šlo.

Opravdu nevím, jak je to možné. Kniha se mi líbila, určitě jsem se nenudila, jenže na konci jsem mírně zklamaná. Možná to je tím, že ještě neproběhl druhý díl a velké finále. Takže já si po prvním dílu nechám jednu hvězdu do zásoby.

29 15.04.2024

U této mangové sérii si totálně odpočinu a užiju si chvilku s knihou. Pokračuje Taikiho zamilovaní ke krásné Činacu. Čeká ho okresní kolo ve dvojicích. Do party dostane staršího spolužáka Harjú. Začnou s tvrdým tréninkem. Harjú nedá Taikimu nic zadarmo.

Zároveň si uvědomuje, že má jeho parťák ve sportu velký potenciál. Harjú kamarádí s Činacou a řekne jí, ať pozve Taikiho do akvária, pokud vyhrajeje to rande nebo není?

Na scéně se objevuje i dávný rival, který chce získat číslo na Činacu. Taiki ze sebe musí vydat vše, aby vyhrál ve sportu i v lásce.

Příběh má své kouzlo první lásky, prostředí sportu a postupné sbližování. Nervozitu z prvního rande. Tady navíc oceňuji vtipné situace a dvojsmysly u kterých jsem se zasmála.

A budu se v recenzích na mangy opakovat, ale opět okouzlující obrázky, které dodají ten pravý zážitek. To je nádhera! A jsem moc ráda, že začaly mangy a komiksy vycházet v tak hojném počtu. Přivede i mladé nečtenáře ke knize.

26 14.04.2024

Detektivní román propojený s minulostí. Vždy po jedné kapitole se střídá současnost s minulostí, Ben s Klárou,geologové pomáhají vypátrat 130 let starou vraždu. Kosti, které najdou v truhle ve sklepě starého zábavného parku.

Minulost se dozvídáme skrz deník, který si psala jedna účinkující mladá žena Ada, které měla vousy. V panoptiku vystupovali převážně lidé s nějakou anomálií. Na jednom místě tak byla trpaslice Celestýna, obr Gregor nebo hadí žena Nataša. Panoptikum se přestěhovalo do Čech na jedno místo k Higgsovi, který tam chystal zábavný park. Jeho úmysly ale nejsou čisté

Styl psaní byl poutavý, střídání bylo akorát a ani linka současnosti nebyla úplně bez záhad. Bavilo mě hledat souvislosti spolu s Benem. A i lidé z vesnice mohou přispět s troškou do mlýna. Třeba s poklady, které si jejich prarodiče schovali na půdě.

A Panoptikum i obchází pověsti a vyprávění, z kterého místy mrazí. S lidmi tam nezacházeli dobře, tak se stane, že vznikne nepravdivá pohádka o tom, že tam strašínebo je to pravda? Prostředí k tomu svádí, aby vás příjemně mrazilo.

Je to takové bádání o minulosti, u které si odpočinete. Není to drasťák, přesto potřebujete znát pravdu. Vraha jsem neuhodla.

32 12.04.2024

Druhý díl detektivky s Davidem Meiznerem. Za parťáka ve vyšetřování má Dominika. Při bruslení v lomu najdou puberťáci učitele Patrika Mora. Patrik byl třídním učitelem na gymnáziu ve 4B. Pro svůj benevolentní přístup ke studentům a pro svůj životní styl záletníka a proutníka měl potenciálních vrahů dostatek.

Navíc byl namočený i v jiném problému. Jak toto klubko rozmotají? V příběhu je i jedno staré tajemství, které vyleze na světlo až na konci knihy. A jak už to tak bývá, všechno by dopadlo jinak, kdyby vrah znal tajemství dřív.

Je to taková celkem poklidná detektivka s postupným vyšetřováním. David mi místy trochu lezl na nervy, Ema se tam skoro neobjevila. Líbí se mi, že je tam i běžný život vyšetřovatelů. Bezva čtení na deštivé odpoledne. Spousta čtenářů píše, že je tento díl bavil víc. Mně se malinko líbil víc první. Stále je to ale kvalitní práce.

Co mi v knize chybí je trochu víc napětí, strachu, víc toho pro co nejde kniha odložit, nevadí, když se nevyspím, hlavně když budu vědět konec. Ano konce jsme se dočkali, ale tak nějak pozvolna. Vraha jsem uhodla docela brzy, domnívala se, že bude ještě zvrat, že je to někdo jiný, ale nebyl. :)

38 04.04.2024

Příběh dvou žen, který se nakonec spojí. Minulost před 70 lety, ve druhé světové válce v roce 1943 v Paříži Céline se svou dcerou Cosi. Její otec je napůl žid a tak jsou stíhaní. Céline si najímá německý důstojník a vězní ji ve svém honosném domě. Cosi se povede utéct a najít matku. Skrývá se pak v tajné místnosti pod podlahou v ložnici své matky.

Oproti tomu přítomnost, žena Caroline, která utrpěla nehodu a po probuzení v nemocnici si nic nepamatuje. Vzpomene si jen na nehodu, ale kým byla před nehodou, jakou měla práci, kde bydlí, ani jestli má nějakou rodinu si nepamatuje. NicVe svém bytě, kam ji dovedou z nemocnice podle adresy, kterou najdou u ní v kabelce.

Caroline nepoznává nikoho a nic v jejím životě. Jakoby se zrovna narodila. Bojí se toho, co časem možná vypluje. A nebo taky ne. V bytě najde dopisy Céline pro Luka. Navštíví ji jedna studentka Estelle, která píše práci o těchto domech zabraných Němci za druhé světové války. Pátrá v minulosti a obě doufají, že třeba zjistí zkrz dopisy i něco o Carolinině životě.

Mě trochu někdy mátla podobná jména Céline a Caroline. Obě linky byli hezké. Ta z minulosti asi víc. Z přítomnosti bych brala více toho, jak se se ztrátou paměti vyrovnává. Konec byl zajímavě provázán a já jsem byla s příběhem spokojená.

36 04.04.2024

Pokračování nadaného klavíristy Kósei a výborné houslistky Kaori je ještě krásnější než první díl. Kaori ví, že Arima hraje krásně, má velký talent, ale po smrti své matky se bojí hrát. Má pocit, že se propadá do temné černé díry a noty mizí v ní. Nemůže hrát bez not a neslyší hudbu.

Přestože se rozhodne kamarádce pomoci a na soutěži jí hraje doprovod, po chvíli jí to začne kazit. Nervozita hraje svou roli a přebírá otěže.

Kaori si s ním promluví. Přesvědčí ho, že stojí za to hrát. Jak dopadne soutěž, když začnou znovu hrát? Uprostřed mangy je QR kód na přehrání písně. A pak už se stačí jen ponořit do hudby a nechat se unášet obrázky.

Pro mě je manga nebo komiks milé zpestření mezi ostatní knihy. Buď jako pohlazení mezi knihy s těžkou tématikou nebo jako radost, když nestíhám číst dlouhé knihy

Tvá dubnová lež je moc krásně nakreslený milý příběh o muzice, skladbách, o trémě na pódiu před obecenstvem a o tom, jak krásné to jsou pocity hodit vše za hlavu a nechat promluvit hudbu skrze hraní. Doporučuji.

34 31.03.2024

Zajímavá myšlenka apokalypsy po tom, co nastane konec světa. Několik povídek, které na sebe nenavazují. Nastane poušť, obsadí zemi mimozemšťani, budou tu kanibalové, zombíci nebo roboti? Musím pochválit obrázky, které byly tak nechutné, že jsem cítila kovový pach krve.

Kresby jsou propracované, ale bylo děsně málo textu a přiznám se, že jindy mi to nevadí a vím děj podle obrázků, tak tady má fantazie pracovala naplno a stejně jsem vůbec nechápala.

Krev tekla proudem, o krvelačné obrázky nebyla nouze, jenže já nepochopila rozuzlení. Domnívám se, že to bylo tím, jak byly povídky až příliš krátké s málo textem.

Co se týká ilustrací nejvíce se mi líbily povídky Červená a Vzteklí psi. Komiks ocení hlavně mužská část, kdy je krásně zpracovaný boj. Líbila se mi myšlenka silných žen, které se umí prát.

Světové komiksy s tímto tématem jsem nečetla a tak nemám srovnání. A toto téma není úplně asi pro mě. Jsem ráda, že jsem to zkusila.

35 29.03.2024

Netradičně napsaná kniha z dob komunismu. El se narodí matce, která jí nechtěla. Celý život jí to dává najevo. Nakolik je to dobou, že je nešťastná a kolik je v tom její vůle se asi nedozvíme. Vliv na chování lidí ale doba měla.

El žije se svojí matkou a dědou. Na začátku je chvíli i otec, jenže jsou na denním pořádku hádky. Kniha je rozdělená na malinké kapitoly, která má každá jen 50 slov. Úderně popsaný jednotlivý problém, situace, příhoda. Nebo jen titulky z Rudého práva označené rokem vydání.

Na spoustu věcí si vzpomínám. Litovala jsem El, jak se k ní máma chovala. Vlivem okolností byla i odstrkované dítě ve třídě. Protože jejich rodina nebyla standardní. Maminka dělala věci po svém, vyčnívala a to společnost nepromíjela.

Děda vnáší vnučce trochu radosti, ale ani to není úplně ideální. Je plný zloby vůči době. Zabalené do divných slovíček jí vysvětluje pravidla tehdejší doby. “V lese jsou lišky, které toho, kdo nepůjde rovně, vypijou.

Kniha mi přinesla vzpomínky na tu dobu. I já vyrůstala za Gustava Husáka, skládala slib jisker, bony jsme neměli a kostel byl sprosté slovo. Kniha mě dostala nejen jejím obsahem, ale hlavně formou psaní. Někdy není potřeba omáčka kolem, aby jsme dostali chutné jídlo. Doporučuji.

45 27.03.2024

Druhý díl této roztomilé mangy nás přenese opět do čtenářského klubu, který jim chce ale škola zrušit, protože nemají vedoucího. Členky klubu mají tedy velký úkol před sebou, protože představa, že přijdou o možnost povídat si o knihách, mají deprese. (Úplně chápu.) :-)

Navíc stále řeší vše kolem dospívání a sexu. S kým by na to skočili, kdyby měl být konec světa? Holky na to myslí taky. A všichni mladí lidé jsou nejistý. Co říkat, co neříkat a jak se chovat. Přátelství mezi sebou na život a na smrt a také pomlouvání ostatních. Aneb puberta není lehká záležitost.

Celý příběh je krásně nakreslený, to je na všech mangách to nejhezčí. Obrázky na nás mluví i beze slov. Určitě doporučuji všem mladým čtenářům a čtenářkám s romantickou duší. Ale i všem starším, kteří zavzpomínají na svoje telecí léta. Já si u ní vždy krásně odpočinu.

Kazusa má Izumiho ráda už od dětství. Jak se mají k sobě teď ale chovat? Přeroste jejich přátelství v něco víc? To i jak to dopadne s jejich klubem se dočtete v tomto komiksu. A já lituji jen toho, že na 3.díl musím opět čekat.

37 25.03.2024

Humorný pohled na tři generace žen. Babička si z ničeho hlavu nedělá a děti s ní prožívají velká dobrodružství, protože dopředu nic neplánuje, žije přítomným okamžikem a je tak trochu bohém. Přijíždí k dceři na prázdniny, aby jí pomohla hlídat děti, když je dcera Lucie v práci. Zdá se to jako ideální řešení. Zároveň jsou ale každá úplně jiná a jiný názor mají i na výchovu dětí.

Lucie má ráda řád a pořádek. Ale ne vždy je to ku prospěchu věci. Navíc řeší svůj milostný život s kolegou Pavlem, z kterého se vyklube úplně jiný člověk než si myslela. Její matka zároveň funguje jako skvělá dohazovačka nebo zoro mstitel. A Pavel tak ochutná sílu matčiny pomsty v podobě ostudy v práci.

V knize je příjemná atmosféra, Luci má skvělé děti Janu a Vojtu a postupně si začne uvědomovat i svou lásku k mamince, babičce svých dětí. Že i když jsou každá jiná, položila by za dceru a její děti život. A možná se Lucce rýsuje nový vztah? A co si počnou až se babi vrátí domů?

Moc jsem si užívala tu pohodu a tu rozdílnost v přístupu ve výchově k dětem mamina musí být ta přísná, ale babička si zase muže dovolit rozmazlovat a povolit otěže. Bylo to tak vždycky a je to skvělý. Kniha se četla dobře, skvělá oddechovka.

46 25.03.2024

Zajímavý námět na pohled lidí, co se může stát, když se dostane k moci chamtivý člověk a pracuje jako starosta městečka. Nařídí sociální experiment po vzoru ptáků kosů. Co by to všem přineslo? Lepší efektivitu práce nebo naopak úplnou katastrofu. Můžou se lidé začít chovat jako jiný živočišný druh?

Pavel pracuje ve stejné budově jako starosta. Když projekt schválí, nemůže tomu uvěřit. To se všichni museli zbláznit? Copak to jde takhle rozdělit rodiny? A co děti nebo staří lidé. Z novinových článků až mrazí.

Místy mi příběh připomínal svými opatřeními covidovou dobu. Různé tresty, zákazy, testy. Kniha střídá vyprávění Pavla a jeho doby a vyprávění Jidáše a Ježíše z dřívější doby. Událost minulosti se tak mohla stát maličko jinak. A pak je tu prorok, který to má uvést na pravou míru.

Aby se z toho nezbláznil, čte hodně knih. Nejraději pohádky a také čte bibli příběh Jidáše, který je jinak vypodobněný, než normálně známe. A vše se na konci spojí. Jenže mě Epilog zklamal. Nesedělo mi to. Úplně mi to zkazilo celý dojem z knihy.

Knihu chválím hlavně pro její neotřelý a zajímavý nápad. Lidé jsou tak bláznivý, že by to klidně mohlo někoho napadnout. Nebo něco jiného stejně divného.

33 24.03.2024

Kniha obsahuje vše co si od fantastické fantasy knihy představuji a očekávám. Napětí, tajemno, lásku, nadpřirozeno, boj, vše pokud možno proložené nějakým vtipem nebo hezkými chvílemi. Taková oddechová četba.

Zmije mi poskytla mnohem víc. Možná to bylo vykreslenými hlavními postavami, které nebyli jen černý nebo bílý. Jejich povaha byla tak krásně šedá s přecházením do černé nebo bílé. Oraya i Raihn spolu uzavřeli spojenectví, trénují spolu, aby zvítězili v turnaji Kejari. Turnaj Bohyně smrti. Vítěz může být ale jen jeden.

Při trénování se ale natolik sblíží, že jim na sobě začne záležet. Jejich vztah přerůstá v něco víc. Oba mají navíc svou minulost, která je někdy nutí jednat, tak jak jednají. Stojí každý na jiné straně království. Raihn nenávidí jejího otce krále, který ovládl jejich klan.

Oraya je napůl člověk, zrovna tak Raihn je proměněný upír z člověka. Každý má jiné schopnosti v boji. Orava ani o všech svých schopnostech a magii neví. Jejich zkoušky a boje jsou nádherně popsané, úplně slyším švist mečů, cítím kouř a jejich bolest.

Nejvíce mi sedlo, jak je příběh napsaný. Občas se v těchto knihách ztrácím, dohledávám informace, názvy, zkratky, mapy. Tady to vše je také, ale nemusela jsem se k ničemu vracet. Jen si užít čtení. Jen ten konec jsem tak nějak odhadla. Nebo jen doufala, že takový bude? :)

40 23.03.2024

Taková detektivní jednohubka. Začátek je trochu krkolomný nebo za mě trochu nedovysvětlený. Slavná scénáristka Leona Maxová si na víkend pozvala tři ženy. Mají povídat svůj příběh. Ria, Helena, Alžběta. Další den v noci najdou tělo Leony v bazénu.

Záchranka přijíždí včas, ale Leona je stejně v komatu. Jestli se jedná o nehodu nebo pokus o vraždu se snaží rozluštit vyšetřovatelé Marek s Adamem. Do příběhu se postupně dostávají další lidé. Přítel Leony, jeho manželka, bývalý přítel Leony, maminka Marie, její dávná kamarádka.

Kdo mohl chtít krásné scénáristce ublížit? Nikomu nic zlého neudělala. Přesto má i ona svá tajemství

Po nemastném začátku se příběh celkem rozjede, ale mně tam stále jako něco chybí. Něco z čeho bych byla napnutá. Nevím jak to vysvětlit. Kniha není špatná, ale nemá takový ten čtecí “drive.

Autorka píše dobře, ale nemůžu si pomoct, historické příběhy umí vykreslit mnohem líp. To ani nedutám. Tuto knihu hodnotím jako průměr, dá se přečíst, ale za pár dní si na ní už nevzpomenu.

41 20.03.2024

Knihu jsem dočetla ráno a ještě ve mě příjemně doznívá. Příběh Aničky se synem Filípkem a manželem Mirkem v přítomnosti, linka prababičky Věry v minulosti.

Nevšední nápad propojení minulosti s přítomností. Minulost jsem měla snad ještě raději, i když obě jsou moc hezky napsané. Sedí mi styl psaní, vyjadřování. Z minulosti je cítit atmosféra té doby.

Anička si musí srovnat myšlenky, priority, budoucnost. Co s domečkem na kopci po babičce, který jen chátrá? Co s manželstvím? Prožily spoustu krásného, ale jdou některé věci odpustit? Při toulkách po rodné vesnici Lomná u Těšínska, povídáním s lidmi a touláním se v myšlenkách si ujasní, za co je důležité bojovat a co nechat být.

Nelehký život lidí na Těšínsku je nevyčerpatelná zásoba informací. Líbí se mi na knize, že je vidět, kolik práce si na ní autorka dala. Děj Vás vtáhne a přirozené prolínaní mezi Aničkou a Věrou vás v ničem neruší. Po přečtení knihy máte chuť jít i vy po stopách svých předků. Cítíte tíhu viny, lásku odhodlání, vůli, dobro, zlo a spoustu jiných emocí. Mám jen jedno varování! Knihu po otevření nezavřete.

Konec mě dojal a já si ještě chvíli pobyla s knihou ve formě bonusů, které najdete přes QR kód na konci knihy. Video, fotografie a bonusová kapitola.

40 18.03.2024