KávaSMlékem KávaSMlékem přečtené 47

☰ menu

Ty moje skvostné zvířátko

Ty moje skvostné zvířátko 2024, Marieke Lucas Rijneveld
3 z 5

Seznam věcí, se kterými je něco špatně: -pedofilie -hlavní hrdina -hlavní hrdinka -absence odstavců a tečky za větou na přídělové lístky. Těžké čtení, jazykově krásné, možná ale právě jazykově převyšující svůj obsah a sdělení. Pedofilie není nejvíc zneklidňující téma téhle knihy; problém transgenderu a nepojmenovaného spektra psychických chorob, kterými zvířátko oplývá, na mě působil ještě tísnivěji. Ambice autora napsat cosi lepšího než Lolitu ale podle mě zůstává nenaplněná.... celý text


Jak se zamilovat do muže, který žije v křoví

Jak se zamilovat do muže, který žije v křoví 2022, Emmy Abrahamson
odpad!

Knihu jsem si přečetla, neb jsem kdesi narazila na medailonek o ní, který mě zaujal. Měla jsem asi radši zůstat u toho medailonku. Takže, plusy: je to podle skutečného života, hlavní postavy zjevně jsou takto asi šťastné, spokojené, spolu (nebo se tak aspoň prezentují), a teď nejspíš i slavné a bohaté, budiž jim přáno. Co do knihy: autorka bohužel nemá absolutně žádný talent. Celé její vyprávění je ploché, toporné, z emocí ve mě budilo tak leda touhu poškrábat se na zadku. Hlavní hrdinka neudělá za celou knihu nic, čím by získala moje sympatie. Většinou je nudná, ale má i místa, kde se pokouší být vtipná (není), kde se pokouší být emancipovaná (to se projevuje masturbací nebo neuváženým sexem) a nejhůř, kde je jen sama sebou, což zejména v četných konfrontacích s hlavní mužskou postavou znamená - nesnesitelná semetrika. Vedlejší postavy jsou všechny jen do počtu a v průběhu čtení jsem přímo měla dojem, že vidím autorku, jak je po scéně vodí jako maňásky. Jejich výskyt v knize nemá absolutně žádný význam krom toho, vycucat z námětu ještě aspoň dvacet stran, aby pevná vazba nevypadala blbě. Po přečtení knihy jsem nabyla dojmu, že naprosto chápu, co některým mužům vadí na některých ženách a co znamená fráze, že "se s ní prostě nedá vydržet". A k tomu mě přiměla kniha, kde autorka/hlavní hrdinka píše sama o sobě! Kniha si hraje na harlekýnku, ale co harlekýnce projde, protože je to pohádka pro dospělé, se zde (s vědomím, že jde o autobiografii) musí nutně setkat s pozdviženým obočím. Komu se autorka snaží lhát, že takhle vypadá začátek zdravého a funkčního vztahu? Jen čtenářům, nebo i sama sobě? Zoufalé, a bohužel až skoro hmatatelně hnané touhou konečně napsat "něco", přičemž ovšem vaše výbava zahrnuje nulový talent, nulové ovládání řemesla, nulovou originalitu, ale zato jste jednou ojeli smradlavýho bezdomovce a s tím se už pracovat dá.... celý text