kattyV
přečtené 345
Historky z konce světa
2005,
Jan Rybář
Hmmm. Některé historky byly zábavné, jiné nedořečené a jiné naprosto nicneříkající. Autor neustále zdůrazňuje, že historky by měly být alespoň z 98 % pravdivé. Tiše špitám kacířskou myšlenku - stačilo by 70 % - kdyby přidal trochu nadsázky, domyslel, jak by to MOHLO dopadnout, i když nedopadlo, by bylo daleko zábavnější.... celý text
Vila na Sadové
2015,
Richard Sklář
Chápu poměrně rozporuplné pocity mnohých čtenářů, protože mám podobné. Je to dobře napsané, zvlášť současná linka má spád a na druhou stranu, ta protektorátní je mimořádně zajímavá. Taky se mi líbily ostravské reálie, jsem původně z Ostravy, ačkoli už tam léta nežiju. Ale na Volgogradské ulici, kde žije jedna z postav, jsem vyrůstala. Bo mi byla sympatická a neustálé omílání toho, jak se jí chce pořád čůrat, mi ji spíše zlidšťovalo, než aby mi lezlo na nervy. Ale to, jak se vyrovnávala s různými fyzickými i psychickými strastmi, bylo pro mě moc. I té krve a různých dalších tělesných pozůstatků bylo přespříliš. Ale vlastně nejvíc mě naštvalo, že k rozluštění celého tajemství vily dopomohla prostá náhoda. To mi připadá jako opravdu zásadní autorský prohřešek. Když to sečtu a odečtu, vychází mi to na tři až čtyři hvězdičky. Dobře, budou čtyři, za krásnou atmosféru prvorepublikové vily na Sadové... celý text
To by se zvěrolékaři stát nemělo
1978,
James Herriot (p)
Kniha je podobně jako všechny ostatní knihy tohoto autora dojemná i vtipná, můžete číst jednu historku nebo celou knihu. Zajímavý i je pohled na veterinární praxi v Anglii těsně před 2. světovou válkou. Jen mi připadá matoucí, jak se Harriotovy knihy vydávají. Člověk si koupí novou knihu a pak zjsití, že polovinu z ní už četl někde jinde.... Nu, tady u této se vám to snad nestane, Je to kniha o autorových začátcích na anglickém venkově, o jeho prvním střetu s realitou a o tom, že teorie se leckdy poměrně značně rozchází z praxí.... celý text
Pramlok: Cena Karla Čapka za rok 1983
2012,
* antologie
Je to celkem zvláštní pocit vracet se ke kořenům Mloka. Nemůžu se ubránit srovnání s dneškem. Největším rozdílem asi je, že se v knize neobjevila ani jedna povídka s námětem čisté fantasy. Není divu. Pán prstenů ještě v češtině nevyšel, Hobit sice ano, ale elfové prostě ještě nevešli do obecného povědomí českého čtenáře. Takže v převážné většině jsou to povídky z oblasti sci-fi, kterých je v dnešních sbornících jako šafránu. Na druhou stranu, podobně jako dne tady potkáme povídky skvělé, dobré, nebo prostě průměrné... celý text
Hotýlek
2015,
Alena Mornštajnová
Asi mám hodně podobné pocity jako LimonadovyJoe. Ze začátku jsem byla nadšená, na konci lehce rozpačitá. Ale v každém případě je to velmi čtivé.
1Q84: Kniha 1 a 2
2012,
Haruki Murakami
Opravdu váhám mezi čtyřmi a pěti hvězdičkami. Kniha se mi četla poměrně obtížně, ale na druhou stranu jsem na ni nemohla přestat myslet. Myslím, že si přečtu ještě třetí díl a konečné hodnocení upravím až pak. Teď mám pocit nedokončenosti, toho, že se vlastně vůbec nic neobjasnilo. Ale to je na konci druhého dílu nejspíš logické. Takže rychle do knihovny.... celý text
Soudné sestry
1995,
Terry Pratchett
O Pratchettovi jsem slýchala celá léta, syn má ve své knihovně snad všechny jeho knihy, ale pořád jsem se nemohla odhodlat se do jeho děl pustit. Velká chyba. Bábi Zlopočasná, Stařenka Oggová i Magráta Česneková se staly mými oblíbenými postavami, podobně jako Smrť a celá řada dalších postav. Mimo jiné musím říct i to, že Kantůrkův překlad je geniální.... celý text
Dívka ve vlaku
2015,
Paula Hawkins
Dostala jsem Dívku ve vlaku jako audioknihu a v první polovině jsem si nebyla jistá, zda ji vůbec doposlouchám. Nebavilo mě nimrat v pocitech několika životních ztroskotanců a vyloženě nesympatických jedinců. Závěr mě ale nakonec uspokojil. Potěšilo mě, že všechny otazníky, které se mi při čtení rojily v hlavě, byly vysvětlené, nezůstala žádná hluchá místa. A ze zpětného pohledu musím uznat, že mnohé části byly napsány opravdu obratně, ve stylu dobré detektivky - dát čtenáři šanci, ale ve skutečnosti nic neprozradit. Teprve zpětně si řeknete - no jo, aha, vždyť to tam bylo. Nedá se říct, že by mě nějak zvlášť překvapilo, kdo se dopustil vraždy, nakonec, vzhledem k malému počtu postav to zase nebylo tak těžké odhadnout, ale konkrétní uzavření se mi líbilo. Ale za knihu roku Dívku ve vlaku já osobně nepovažuju. Slušný průměr.... celý text
Saturnin se vrací
2017,
Miroslav Macek
Mám smíšené pocity. Kniha měla potenciál mohla být daleko lepší (opravdu věřím, že by to autor zvládl).Tak jak je, se mi zdá odbytá a šitá horkou jehlou. Plusy: Výborně vystižený Jirotkův styl a některé opravdu vtipné bonmoty, u kterých jsem se hlasitě smála. A smála jsem se docela často. Mínusy: Jak už bylo napsáno přede mnou, opravdu mne štvalo, číst takřka doslova opsané situace z originálu. Já přece vím, proč Saturninovi chybí doporučení z posledního místa, nemusím si to číst podruhé. Použití známých vtipů nemusí být zas tak nic moc špatného, ale vzhledem k poměrně malému rozsahu knihy s nimi autor mohl šetřit. (K tomu rozsahu - kniha vypadá poměrně rozsáhlá, než si uvědomíte, že z přibližně dvou set dvaceti stran je dobrých sedmdesát prázdných - přesněji, obsahujících popis kapitol a obrázky - a nakladatel použil velikost písma vhodnější do čítanky pro druhou třídu než pro dospělé čtenáře. To bude ten zmiňovaný důvod, proč knihu přečtete za odpoledne. Ale toto uvedení v omyl je spíše chyba nakladatele než autora.) Největším záporem pro mě ale bylo promrhání některých dobrých nápadů - představte si, že autor uvede své hrdiny do svízelné situace, vy s napětím čekáte ohňostroj vtípků, které se z toho dají vytěžit, a ono... nic. Než se stačíte začít opravdu bavit, autor postavy bryskně z oné svízelné situace vytáhne. Když se to opakuje poněkolikáté, propadnete frustraci. Suma sumárum - přečíst si tuto knihu není promrhaný čas, ale zázraky nečekejte.... celý text
