Jazzminator
přečtené 59

Tomie
2022,
Džundži Itó
Je to manga rozhodně uhrančivá, krvavá a brutální, a v některých částech až děsivě skvělá, avšak s přibývajícími přečtenými stranami začala být lehce repetitivní. Dle mého názoru by jí neuškodilo, kdyby byla tak o čtvrtinu kratší, protože některé kapitoly jakoby se "vykrádaly navzájem" a už to pak prostě nebylo ono. Přivítala bych osobně např. více kapitol zaměřených na to, jak se přemnožené Tomie navzájem snaží zlikvidovat (což se objevilo v podstatě jen na malou chvíli na konci knihy) než to, jak po ní/nich muži neustále prahnou.... celý text

Panda a dráček
2022,
James Norbury
Samotný text trvá přečíst tak 10 minut, je však nutno podotknout, že kniha si rozhodně zaslouží mnohem více - ať už je to proto, aby čtenář meditoval nad posláním, které chce kniha předat, nebo jednoduše k tomu, aby se pokochal krásnými ilustracemi. Nečekejte nic převratného, ale spíše takové milé čtení k zamyšlení (ideální např. k šálku čaje ;-) ).... celý text

Nokturna
2010,
Kazuo Ishiguro
Pět povídek o hudbě a lásce, ale také o problémech ve vztazích či neschopnosti se v životě prosadit. Ačkoliv byly povídky samy o sobě zajímavé, čekala jsem, že časem dojde k nějakému jejich propojení a závěrečnému rozuzlení knihy jakožto celku, bohužel však povídky zůstaly takové roztříštěné, jakoby byly pouze náznaky větších nedokončených příběhů ...... celý text

Vegetariánka
2017,
Han Kang
Dlouho mě kniha nechávala v rozpacích; především si nejsem jistá, zdali jsem ji správně a zcela pochopila, každopádně to bylo čtení zajímavé, uhrančivé, strašidelné, ale i skličující ... Příběh o dvou sestrách v patriarchální korejské společnosti, v níž není názor žen (a už vůbec ne touha se odlišit, prosadit) vítaná, i přestože se může jednat o záležitost banální, jako právě v případě Jonghje a jejího vegetariánství. Rozhodně bylo zajímavé získat na věc tři různé pohledy a to celkem tří postav, na základě čehož byla také kniha rozdělena na několik částí. První část se dle mého názoru nejvíce odlišovala a navodila až hororovou atmosféru, ve které jsem si myslela, že se kniha bude dále odvíjet. Zbylé dvě části mě však překvapily svou poetičností, snovostí, čímž mi hodně připomněly styl psaní japonských autorů, např. Murakamiho.... celý text

Barva nachu
2001,
Alice Walker
Tato kniha poskytuje širokou škálu témat jako je rasismus, otroctví, ale i sexualita, rodina či mateřství, které zahrnuje do příběhu tak nějak přirozeně, nenásilně. Styl psaní autorky v Celiiných dopisech přidával příběhu na autenticitě. Stejně jako mnoho dalších čtenářů mne bavila zejména první část knihy, která se četla naprosto sama a měla spád, kdežto druhá polovina s dopisy mezi sestrami mě tolik nezaujala. Konec byl navíc na můj vkus až moc, řekla bych, zalitý sluncem? Nějak jsem nemohla uvěřit tomu, že se všechny postavy změnily k lepšímu, navzájem se usmířily a opravdu nakonec setkaly.... celý text

Čtvrté křídlo
2024,
Rebecca Yarros
Nakonec budu patřit do té skupiny lidí, kterým se kniha líbila, a musím říci, že jsem si ji užila i přesto, že (ano, přiznávám) to byl občas trochu mišmaš. Chvílemi působila, jako kdyby autorka vzala několik nápadů z různých fantasy knih a ty k sobě poslepovala. Také mě trochu zklamalo, že Violet je klasická profláklá fantasy hlavní hrdinka, krásná a navíc neskutečně chytrá, ale křehká a slabá (ale vlastně v závěru téměř nepřemožitelná) a ještě k tomu, aby toho klišé nebylo málo, je také naprosto jedinečná a propojí se s tím vůbec nejsilnějším drakem (resp. dokonce s dvěma draky). Proto jednu hvězdičku strhávám. To však nemění fakt, že příběh byl napsán velmi zdařile a čtivě, ale naprosto rozumím, že nesedne každému.... celý text