Vzpomínky na úhoře přehled
Anna Cima
https://www.databazeknih.cz/img/books/48_/489587/bmid_vzpominky-na-uhore-PeO-489587.jpeg
4
235
235
Sára Fukuharová, po matce Češka a po otci Japonka, žije v Jokohamě a zabývá se výzkumem vymírajícího úhoře japonského. Mezi její jediné přátele patří pan Nakadžima – postarší majitel domu s akvaristikou, ve kterém bydlí, a sousedka Miju, která neudělá krok bez dřevěného meče a celé hodiny tráví rozmluvami s úhořem Unagim. Poklidný život v akvaristice převrátí naruby návštěva Juky Suzukiové, Sářiny bývalé spolužačky, která pátrá po zmizelém kolegovi z redakce novin. Z minulosti se postupně vynořují dávno zapomenuté události a všechny tři ženy se vydávají na cestu, která před ně klade jednu životní výzvu za druhou. Vzpomínky na úhoře jsou mnohovrstevnatý román zasazený do japonského prostředí, který kombinuje fantaskní prvky s motivem pátrání a přináší příběh o přátelství, odvaze a síle vzpomínek.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Vzpomínky na úhoře. Přihlašte se a napište ho.
Komentáře (50)
Nechcelo sa mi po opätovnom čítaní Murakamiho opúšťať Japonsko, tak som siahla po tejto knihe. A nebola to chyba. Toľko vody v jednom príbehu sa síce len tak ľahko nevidí, ale preplávate ním ani sa nenazdáte. Dobre napísaný dobre vystavaný príbeh so živými postavami pohybujúcimi sa v reálnom svete aj v medzisvete (moc sa mi páči to slovo), popretkávaný japonskými mýtmi. Jediné sklamanie prišlo po obrátení poslednej stránky, ešte som nebola na brehu a už bol koniec.
Zřejmě nejdelší kniha, kterou jsem kdy četla. Vybrala jsem si ji, protože mě zaujala autorčina prvotina Probudím se na Šibuji a rozhodně nelituji a knihu můžu s klidným srdcem doporučit dál.
Určitě se nenechte odradit délkou knihy, četla se poměrně svižně (mnohem lépe než řada knih, které mají poloviční nebo třetinový rozsah). Budu se snažit moc neprozrazovat, kniha pojednává o třech mladých ženách, přičemž každá je se svým životem nespokojená a jejich osudy se časem propojí. Příběh se z klasického vyprávění postupně mění v detektivku a pak v magické vyprávění, kde člověk chvílemi netuší, co je realita a co představa. Ze začátku mě prolínání s magickými vzpomínkami moc nebavilo, postupně však zjistíte, že dává smysl a díky němu řadu věcí pochopíte.
Stejně jako u Probudím se na Šibuji se na mě znovu přenesla fascinace Japonskem a velmi si cením, že autorka využila prostor pro upozornění na katastrofální situaci ohledně úhořů. Doufám, že autorka brzy napíše další knihu, už teď se na ni těším!
Související novinky (1)
Anna Cima se vrací! Vypráví o ohrožených úhořích i o vzpomínkách
26.10.2022
Citáty z knihy (1)
„Ta spousta let mezi nimi visí jako těžká opona. Jako kdyby stůl, za kterým sedí, měřil desítky kilometrů.“
Kniha Vzpomínky na úhoře v seznamech
| v Právě čtených | 8x |
| v Přečtených | 305x |
| ve Čtenářské výzvě | 51x |
| v Doporučených | 15x |
| v Knihotéce | 99x |
| v Chystám se číst | 289x |
| v Chci si koupit | 59x |
Od paní autorky jsem již četla její předchozí knihu Probudím se na Šibuji, která se mi velmi líbila, a tak jsem samozřejmě chtěla vyzkoušet i její novinku. Čas na to nadešel nyní.
Celkově se jedná o docela velkou knihu, a to nejen počtem stran, ale i tím obsahem. Příběh je složený z řady linií, které se postupně proplétají a spojují do silného závěru. To na knize obdivuji. Jak autorka dokázala udržet tolik dějových linek a spojit je do sebe, aby to všechno do sebe dobře zapadlo a přineslo to událostmi nabitý závěr.
Jak už jsme si u autorky všimli v její předchozí knize, ráda používá prvky magického realismu, a to se projevilo i v této knize. Takže pokud je vám toto blízké, možná by se vám to v případě této knihy mohlo líbit také. Jazykově je to opět vytříbené, květnaté a přitom se to čte v tomto ohledu velmi dobře - svojí srozumitelností to je rozhodně přístupné širšímu publiku.
Příběh sám o sobě může působit dost rozvláčným dojmem - hlavně v počátku. První polovina knihy mi přišla více atmosférická, více orientovaná na životní události postav - vykreslení jejich minulosti, aby člověk mohl pochopit jejich přítomnost. Je to záměrně popisné a děj se posouvá spíše pomalu. Spád to nabírá až v druhé polovině, kdy už vztahy mezi postavami a jejich minulost máme vyložené a děj se tak může soustředit na tady a teď. Druhá polovina je tak spíše zaměřena na postupné odkrývání tajemství a toho, po čem postavy pátrají. Zápletka se nahušťuje, vše do sebe postupně začíná zapadat a před čtenářem se tak vyjevuje celkový obraz a jak do něj všechny postavy zapadají.
Navíc autorka tu vedle hlavní dějové linky nabízí i řadu témat, které se na tu hlavní linii nabalují, tak tu má i člověk o čem přemýšlet - krize manželství v různých podobách, mateřství, ekologické téma, téma postižení (fyzického i mentálního), téma (ne)zakořenění v nějaké rodině a v nějakém prostředí... - je toho docela hodně.
Proč dávám průměrné (lehce nadprůměrné) hodnocení, je ten, že jsem se v některých pasážích musela trochu nutit a trochu mi trvalo, než jsem se do děje pořádně dostala a zakousla. Některé pasáže, hlavně v první půlce knihy, mi bůh ví proč dělaly potíže a já se na ně nedokázala tolik soustředit, jak bych si představovala.
Ale jinak jsem s knihou nadmíru spokojená - z výše popsaných důvodů, které se mi na knize dost líbily. Nakonec tedy 3,5 hvězdy z 5. Je pravda, že po přečtení Probudím se na Šibuji jsem měla asi dost velká očekávání, tak možná to v mém hodnocení hrálo roli, že jsem od "Úhořů" čekala mnoho. Takže tak...