iLuciferie
přečtené 369
Poklad Černého delfína
1991,
Jaroslav Foglar
Pamatuji si, ze se mi knížka jako dítěti hrozně líbila, nicméně teď s odstupem asi 25 let (?) jsem zjistila, že si ji prakticky vůbec nepamatuji, takže pro mě příběh mohl být skoro stejně napínavý jako tenkrát. (Formu nehodnotím, ta mi jako dospělému celkem vadila, ale jako knížku pro děti ji velmi oceňuji i teď mimo “cílovku”.)... celý text
Strašidelný hotel
1971,
Wilkie Collins
Věřím, že ve své době to mohl být úspěšný příběh, ale musím říct, že mně moc nesedl. Fajn, že se na konci vše vysvětlí, ale i samotné vysvětlování mi přišlo nudné a styl vyprávění mi dojem vyloženě zhoršoval.... celý text
Řeky Londýna
2015,
Ben Aaronovitch
Tohle že je “jedna z nejúspěšnějších městských fantasy uplynulého desetiletí”?! No tak to bych nechtěla natrefit na ty méně úspěšné.. Styl vyprávění mi absolutně neseděl, hlavní hrdina není zrovna někdo, komu by člověk s nadšením fandil, “magický” svět je dost neuchopitelný, nijak moc vysvětlený a pro mě dost nepřitažlivý. V půlce jsem vážně zvažovala, že knížku nedočtu, ale nakonec jsem se hecla a dočetla. V druhé půlce se děj konečně alespoň trošku rozjede, ale ani tak mi celkový dojem už nevylepšil.. Za mě opravdu velice slabé.... celý text
Infekce
1999,
Robin Cook
Mně prostě ty díly s Jackem a Laurií (nevím proč) nesedí. Vždy jim dám ještě jednu šanci, ale prostě to nějak není ono. Asi si budu muset dát zas nějakou Cookovu knížku mimo sérii...... celý text
Světlo a stíny
2017,
Leigh Bardugo
Po knize jsem šáhla, jelikož jsem byla nadšena z Šesti vran a zajímalo mě něco víc o světě Grišů. Bohužel musím říct, že nemám pocit, že bych se zde dozvěděla něco víc, dokonce mi skoro přišlo, že je zde “prostředí” vlastně vykresleno mnohem méně a povrchněji než je tomu ve zmíněných Šesti vranách. Příběh jako takový je velmi naivní a moc mě nebavil. V sérii určitě pokračovat nebudu.... celý text
Anonymita
2020,
Arno Strobel
Po cizinci (kde se mi líbil styl střídání autorů, ale už ne příběh) jsem byla na Anonymitu upřímně zvědavá. Bohužel ani tento druhý společný počin mi nesedl. Nesympatické mi byly obě hlavní postavy a ani děj se mi nečetl ani zdaleka tak dobře, jak jsem u Ursuly zvyklá. Navíc po letošním přečtění (vyposlechnutí audioknihy) Dokonalé kořisti od Helen Fields (která je ovšem mnohem lépe napsaná - doporučuji), mi celý námět knihy přišel tak neskutečně podobný, že jsem v něm pro mě bohužel nenašla žádnou přidanou hodnotu.... celý text
Kořist
2021,
Darcy Coates
Za mě rozhodně mnohem lepší než Duch domu Ashburnů. Ze začátku se mi sice moc nelíbila postava Toda, ale zbytek knížky se četl skvěle.
Bez šance
2016,
Neal Shusterman
Za mě letošní druhá perla, na kterou jsem narazila díky čtenářské výzvě v žánru, který běžně nevyhledávám. Po nedávno dočtené Smrtce jsem od knihy neměla až tak vysoké očekávání (má zde nižší hodnocení) a musím říct, že se mi Bez šance líbilo o mnohem mnohem víc než Smrtka! Popisovaný svět mi zde nepřišel tak plochý a téma rozhodně hodné k zamyšlení i zpracování. Děj se od prvních stran četl sám a i hlavní hrdinové mi sedli. Jediné, co mi přišlo opravdu hodně neuvěřitelné je množství rodičů, kteří by se po 13-17ti letech výchovy svých dětí rozhodlo je nechat rozpojit. (A zároveň množství dětí, které by se za 13 let nebylo schopno naučit alespoň na nějakou dobu chovat tak, aby bylo před hrozbou rozpojení "v bezpečí".)... celý text
Stopy v krvi
2016,
Steve Robinson
Mix Dana Browna (v žádném případě, jedinou podobnost, kterou jsem zaznamenala byly zmínky a nemožných hodinkách hlavního hrdiny..), Stiega Larssona (tady mě nenapadá vůbec nic) a A. C. Doylea (bohužel nemůžu posoudit, od něj jsem nic nečetla, ale velmi o tom pochybuji..)?! To bych tedy rozhodně netvrdila! A strhující ani extra originální mi to tedy také nepříšlo.. Za mě celkem průměrný příběh, který postupem času začíná být čím dál tím zdlouhavější, až se uplně utopí ve zbytečně nataženém konci.... celý text
Anna ze Zeleného domu
1982,
Lucy Maud Montgomery
Milý i když tak nějak místy i náročný příběh - musím říct, že mě z Anniných monologů občas bolela hlava.
Poustevník
2018,
Jørn Lier Horst
Za mě rozhodně jedna z lepších detektivek (zejména těch severských) - žádné přehnané nechutnosti, žádní neuvěřitelní akční hrdinové, jen zajímavý, dostatečně napínavý příběh, odvyprávěný sympatickými postavami. Poslouchala jsem jako audioknihu, jejíž zpracování mi tentokrát velmi sedělo (koukám, že před dvěma lety jsem k audio zpracování prědchozího dílu měla výhrady, ale tentokrát jsem si načtení opravdu užívala).... celý text
Cujo
2009,
Stephen King
Ano, knížka měla vše, co lze od pana Kinga očekávat, ale i přes to mi tam nějak něco chybělo..
Čas odejít
2015,
Jodi Picoult
Autorka píše čtivě, forma, střídání postav i celková nálada mi velice seděla. Uplně mi však neseděl životní příběh (nemyslím část výzkumu) Alice, který mi celkový dojem dost kazil (několikrát jsem si během čtění říkala, že mi ta linie v něčem připomíná Hartlovu Veroniku z Okamžiků štěstí). Veliké plus nicméně za zajímavé informace o slonech, které by měly být dle doslovu autorky založeny na skutečných studiích, a hlavně za závěr (resp. pointu příběhu), který mi celkový dojem z knihy naopak dost pozvedl.... celý text
Alexandrijská knihovna
2007,
Steve Berry
Autor píše hodně čtivě, to se mu rozhodně nedá upřít. Nicméně za mě oproti prvnímu dílu slabší. Politická linka byla opravdu vyčerpávající a i "hlavní zápletka" vlastně zklamáním.... celý text
Ochráním tě
2019,
Peter May
Od kdy se p. May přeorientoval na růžovou knihovnu?! Za mě tedy velké zklamání.
Smrtka
2018,
Neal Shusterman
Příběh jako takový mě celkem bavil, mělo to spád i zajímavý filosofický přesah, v druhé půlce byl děj místy hodně napínavý a konec mi přišel vydařený. Také musím ocenit, že po přečtení nemám pocit, že musím urychleně číst druhý díl, což mi přijde sympatické - tím myslím zejména to, že kniha, resp. její konec, není jen tahákem na další díly, ale za mě by mohla klidně stát i samostatně, což už je dnes docela vzácnost. Co je pro mě ale velké ALE tohoto počinu je plochost/nedomyšlenost/nerozpracovanost světa, ve kterém se děj odehráná. Přišlo mi vlastně dost rušivé a nedotažené, že autor prakticky nic nevysvětlí a všude se jako "deus ex machina" jen zmíní "toto a toto a toto a vlastně všechno vyřešil Nimbus".. Jednou ano, možná i dvakrát, ale tolikrát.. Není to trošku škoda?..... celý text
Dětské duše
2021,
Angela Marsons
Paní Marsons prostě umí psát čtivě. Ano, na koncích kapitol je vidět, jak děj schválně napíná, ale to jí ráda odpustím. Téma nadaných dětí mi přišlo zajímavé, jsem ráda, že se autorka snaží přijít vždy s nějakou novou oblastí zájmu. Linie s Pennem mě nijak nerušila a osobně jsem zvědavá, jestli se ještě v dalších dílech potkáme i s Fiffy..... celý text
Válka s Mloky
1981,
Karel Čapek
Příběh zajímavý, i když úplný závěr mi ho trošku zkazil. Co mi ale příběh zkazilo víc, bylo zpracování, které mi tedy bohužel vůbec nesedělo..
