1. Domů
2. Autoři
3. Ben Aaronovitch
4. O autorovi

• O autorovi
• Knihy 17
• Bazar 15
• Životopis
• Citáty 105
• Diskuze 2

Nová kniha Ben Aaronovitch

Zimní dary

Za velkou louží na to jdou jinak… Když bývalý agent FBI Patrick Henderson nahlásí incident z ranku „X-Ray Sierra India“, operátorka nechápe, o čem je řeč. ... detail knihy

Populární knihy

/ všech 17 knih

Nové komentáře u knih Ben Aaronovitch

Řeky Londýna

„Na tuto knihu jsem narazil úplnou náhodou a musím říct, že nelituji. Děj mě bavil od začátku do konce, navíc jako někdo, kdo má Londýn rád jsem si užíval i pasáže s popisem města. Děj byl alespoň pro mne zajímavý vyhovuje mi i styl psaní autora. Jako milovník urban fantasy vřele doporučuji ;)“... celý text
— Selve

---

Zimní dary

„Moc příjemné počteníčko. Když jsem náhodou narazila na tuto knížku, měla jsem trochu obavy. Stíny nad Trevírem ani Abigail mě moc nezaujaly, ale zde jsem byla příjemně překvapena. Agentka Reynoldsová je fajn, sype dobré hlášky, příběh je sympatický. Klidně bych si dala přídavek.“... celý text
— MarsiaRei

---

Zimní dary

„Další odbočka ve vesmíru Řek Londýna, mnohem povedenější než Stíny nad Trevírem. divoké potvory, hluboký sníh, nadpřirozeno a důsledná agentka Reynoldsová, vybavená poučkami z Quantika, které jsou jí proti magii jak mrtvýmu zimník.“... celý text
— mikika

---

---

Řeky Londýna

„*Šlo bezesporu o sžíravou obžalobu jakéhosi aspektu moderní společnosti - kdyby jen někdo věděl jakého.* Čte se to "tak nějak samo na půl pozornosti". Tedy přesně tím způsobem, který je vhodný do dopravních prostředků, nádraží, letadel, na dovolenou. Čirá odpočinková četba na ukrácení času. Což není špatně. Není až takový problém, že Aaronovitch vykrádá v urban fantasy linii Gaimana, v humoru Pratchetta, v jakože krimi lince ulítlosti Adamse. Problém je v tom, že je příliš velký rutinér, který jenom napodobuje velké vzory, ale ani se jim nepřibližuje; a co hůře nedává do látky nic svého, originálního, specifického. Již v úvodním díle tak čtete něco, co jste v bleděmodrém (a ostatně i tmavě) četli již stokrát. Největší problém však nejde za "meh" realizací ani otřesně rozbitou a žánrově nefunkční krimi linkou. Naštěstí o tu až tak nejde, tohle jsou útržky budování světa. Ne, hlavní zádrhel je ústřední postava. I karťáci mají víc osobnosti. Ovšem platí na počátku zmíněné, že "se to čte samo". Je to krátké, čtivé, rychle ubíhající s až překvapivě vtahujícím londýnským genius loci. Potenciál v látce je, ne že ne, ale Aaronovitch ani v jeden moment/větu neprokazuje, že by měl byť jen ždibec potenciálu ho někdy vytěžit. Druhému dílu se tedy sice zuby nehty bránit nebudu, ale dříve než před nějakou echt zdlouhavou cestou plnou prostojů na letištích/nádražích to nebude.“... celý text
— DaViD_082

---

Noční kouzelnice

„Krásné čtení a moc pěkná ilustrace“
— Mušketyrpepa